|
|
Současné psychologické přístupy k autobiografické paměti
Vlčková, Irena ; Čermák, Ivo
Výzkum paměti byl vždy jedním z pilířů kognitivní psychologie. Autobiografická paměť se však jako předmět výzkumu objevuje až v posledních desetiletích. V příspěvku je nastíněn vývoj konceptu autobiografické paměti v oblasti sociálního konstrukcionismu, kognitivní a diskurzivní psychologie. Diskurzivní psychologie upozorňuje na dynamiku autobiografické paměti a její utváření v procesu vzájemného působení paměti, self a kultury. Kognitivní psychologie nabízí motivační teorii autobiografické paměti, podle které je funkcí autobiografické paměti uchovávání informací o osobních cílech. Autoři věnují pozornost též narativnímu pojetí autobiografické paměti. Autobiografická paměť je představena jako komplexní a mnohovrstevnatý fenomén.
|
|
|
Sigmund Freud a životní příběh
Čermák, Ivo
V článku je objasněn příspěvek S. Freuda pro rozvoj narativního modu vědění v psychologii a psychoanalýze, který je patrný v jeho konceptu tzv. archeologické metafory i v jeho pojetí konstrukce/rekonstrukce v psychoanalýze. Oba koncepty jsou pojednány v souvislosti s historickou a narativní pravdou. Jsou identifikovány primární narativní struktury ve Freudově psychoanalýze a nabídnuty interpretační amplifikace mýtu o Oidipovi. Uvedeny jsou některé novější psychoanalytické narativní přístupy (D. Spence, R. Schafer).
|
|
|
Narativní paměť
Čermák, Ivo
Autor se v příspěvku věnuje vztahu mezi autobiografickou pamětí a narativním já. Dovozuje, jak narativní myšlení konfiguruje a refiguruje naši inkoherentní zkušenost, přináší jazyk a řád příběhu, napomáhá tvorbě významu událostí životního příběhu. Navrhuje koncept narativní paměti, v níž uchovávané vzpomínky mají takovou podobu, aby mohly být vybaveny jako příběh nebo jeho sekvence. Vyprávění je v této perspektivě chápáno jako akt imaginace, který je nezbytně přítomný v procesu neustálého hledání vlastní identity. Autobiografická a narativní paměť jsou podmínkou tohoto procesu. Studie je též pokusem o odlišení narativní a autobiografické paměti.
|
|
| |
|
|
Myslet narativně: kvalitativní výzkum "on the road"
Čermák, Ivo
V článku je stručně vymezen kvalitativní výzkum a role narativity v něm. Narativní výzkum opouští mimo jiné kánony reprezentativnosti, metody, expertního postavení výzkumníka, validita je nahrazována konceptem důvěryhodnosti zjištění, důraz je kladen na sdílení, participativně dialogickou interpretaci a rekonstrukci významu. Příběh je chápán jako východisko cíl narativního výzkumu. Příběhy jsou intrepretacemi života a jedinec se v nich stává narativní autobiografickou jednotkou. Příběh slouží jako nástroj její konstrukce i poznávání a z tohoto hlediska může být nazírána jako narativní identita. Cílem narativního výzkumu je konstrukce dobrého příběhu, což nemusí být vždy v rozporu s cílem hledat pravdu. Narativní výzkum je cestou k narativnímu vědění. Permanentní komunikace s různými verzemi poznávání je základním principem narativní metodologie a ochranou před zkostatěním.
|
|
| |
|
|
Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku na prahu třetího tisíciletí
Čermák, Ivo ; Miovský, Michal
Sborník příspěvků je zaměřen na kvalitativní přístup k výzkumu ve vědách o člověku, zejména v psychologii. Je pojednán teoretický a historický rámec kvalitativního přístupu. Tenze mezi kvalitativní a kvantitativní perspektivou ve výzkumu je reformulována jako nutnost kooperace mezi oběma výzkumnými přístupy. Sborník obsahuje kvalitativně pojaté studie rodiny, uživatelů drog, procesu psychoterapie aj., v nichž jsou užity specifické kvalitativní metody jako je zakotvená teorie, ohnisková skupina, a rapid assessment.
|
|
|
Životní styl brněnských skinheads: Metoda focus group?
Navrátil, Marek ; Čermák, Ivo ; Horoščák, M.
Studie si klade za cíl zmapování těch oblastí života mladých českých skinheadů, kterým oni sami přisuzují význam. Důraz je zde kladen na exploraci jejich sociálního statutu, hodnotové orientace, problematiku vztahu k minoritám, vztahu k vrtsevníkům, rodičům a autoritám. Popsána je problematika emočního zvládání, oblast agrese, souznění s ideologií hnutí a vlatsní sebeprezentace. Design studie odpovídá kvalitativnímu pojetí, důraz byl položen na metodu moderované Focus group, které se zúčastnilo 10 účastníků hnutí skinheads, jejíž průběh byl zaznamenáván. Vzhledem k charakteru skupiny, postavení hnutí ve společnosti a rovněž dohodě s jejími účastníky nejsou k dispozici v zájmu bezpečnosti interwientů některá deskriptivní data.
|
|
|
Je etický diskurz ve výzkumu jen prázdný pojem?
Miovský, Michal ; Čermák, Ivo
Autoři v příspěvku upozorňují na stále přehlížené téma etického diskurzu nejen ve výzkumu užívajícím kvalitativní metody, ale i ve výzkumu v humanitních vědách obecně. Na příkladu role participanta ve výzkumu a vztahu výzkumníka k participantovi demontsrují složitost jejich vzájemného vztahu, která bývá zanedbávána najen při výuce metodologie, ale především pak ve výzkumné praxi. Autoři pak upozorňují na doposud málo diskutovaný problém zodpovědností výzkumníka ve vztahu k donátorovi výzkumu, k osobám které se výzkumu účastní, ve vztahu k výsledkům, které výzkumník produkuje a lidské komunitě obecně. Podceňování nastolených otázek v praxi může vést ke konfrontaci s takovými komplikovanými jevy jako je politizování vědeckého výzkumu, politicko-ekonomické vlivy na zaměření výzkumu a podobu výzkumných otázek, na volbu metod a způsoby prezentování výsledků vědecké práce.
|
|
|
Kvalitativní výzkum v psychologii: problémy a výhledy
Čermák, Ivo
Studie se zabývá obecnými metodologickými problémy kvalitativního výzkumu. Pozornost je věnována různým teoretickým perspektivám v kvalitativním výzkumu v psychologii: a) v postmodernistické epistemologii dochází ke zpochybnění metody jako nástroje poznání, b) feministické proudy obohacují metodologii o kontextuální a kulturou podmíněné vědění, c) transpersonální psychologie přináší témata, která zůstavají stranou zájmu vědecké komunity. Klíčovou otázkou je validita kvalitativního výzkumu, která je propracována z různých úhlů pohledu. Kontradikce mezi kvalitativní a kvantitativní metodologií je chápána jako falešný a neproduktivní způsob, jak porozumět člověku.
|
host ::
RSS.