|
|
Spory týkající se manželství ve světle akt kutnohorské konzistoře ve 2. polovině 16. století do počátku 17. století (s přihlédnutím k týmž sporům v pražské konzistoři)
Krupková, Hana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem mé práce bylo představit pohled na manželství společnosti 16. a počátku 17. století, hlavně ale zobrazit nejrůznější příčiny konfliktů mezi mužem a ženou v manželství a také se podívat na zajímavou otázku manželských slibů. To vše za pomoci jedinečného pramene, jakým bezesporu jsou akta konzistoře podobojí v Kutné Hoře. Alespoň ve stručnosti jsme svou pozornost věnovali též jejím dějinám. Námětem pro studium zabývající se dějinami církve podobojí by mohl být pohled na vzájemný vztah mezi kutnohorskou a pražskou konzistoří, pečlivější probádání dějin kutnohorské konzistoře, což ovšem nebylo úkolem této práce. Pokusili jsme se přiblížit tematiku vývoje manželského svazku, především snahu církve ovládnout plně tuto část lidského života, její "tažení" za tímto cílem. Ten se jí podařilo úspěšně začít plnit především během 17. století, kdy již začaly být uskutečňovány zásady vytyčené tridentským koncilem. Teprve pak začaly být sňatek a manželství plně chápány jako významné církevní svátosti. Ještě po celé 16. století a počátek století následujícího byl pro partnery důležitý vzájemný manželský slib, po němž manželství chápali za již uzavřené, církevní požehnání bylo až druhotné. Toto požehnání a církevní obřad vyžadovali většinou až poté, co jeden z partnerů slib popíral nebo od něj chtěl ustoupit. Intimně...
|
|
|
Soupis poddaných podle víry na Trutnovském panství
Tomková, Adéla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zahradník, Pavel (oponent)
Hlavním tématem mé práce je rozbor demografické, sociální a náboženské situace na trutnovském panství po skončení třicetileté války. Za tímto účelem jsem využila Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 jako prvořadého pramene, který umožňuje proniknout hlouběji do struktury poměrů trutnovského panství. Jelikož vznik tohoto pramene úzce souvisí s rekatolizačním úsilím, nastínila jsem v úvodní části náboženský vývoj na trutnovském dominiu po bitvě na Bílé hoře. Stěžejním tématem mé práce je rozbor některých demografických ukazatelů, např. věkové struktury obyvatel, rozdílu věku mezi manželi nebo poměru pohlaví. V souvislosti s náboženským přesvědčením trutnovských usedlíků jsem se zaměřila i na problematiku přijímání nekatolické víry jejich dětmi, které ne vždy sdílely vyznání svých rodičů. Závěr práce jsem věnovala otázce početnosti a pohlavního zastoupení čeledi i roli řemesel ovlivněné destrukčními účinky třicetileté války, přičemž mi pro komparaci byla velice užitečná Berní rula.
|
|
|
Židovská obec v Libochovicích v raném novověku
Zentner, Jakub Václav ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Diplomová práce přináší obraz židovské společnosti v raném novověku na příkladu města Libochovic. Po úvodním objasnění podstaty židovské náboženství a kultury jsou připomenuty základní souvislosti historického vývoje židovské národa v Čechách a okolnosti, které utvářely zvláštní postavení židů v křesťanské společnosti středověku a raného novověku. Další kapitoly se zabývají počátky židovského osídlení Libochovic a jeho demografickým vývojem v průběhu 16.-18. století. Práce se dále věnuje topografii židovského sídelního okrsku, pojednává o způsobu obživy (řemesla a obchod) ve vztahu k většinové společnosti a o životě židovské obce (samospráva), včetně popisu základních kultovních institucí (synagoga, mikve, hřbitov). Ve stručnosti je zmíněn vývoj židovské obce v 19. století a její zánik během holocaustu. Součástí práce je jako textová příloha edice patnácti soupisů libochovických židů z let 1697-1846 a obrazová příloha.
|
|
|
Spor města Turnova s Valdštejny na počátku 18. století. Příspěvek ke studiu poddansko-vrchnostenských vztahů
Boháček, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Poměr mezi poddanými a vrchnostmi lze dobře sledovat v období vzájemných konfliktů. Tehdy musela být artikulována sporná témata a konfliktní oblasti, otevřený spor také zanechal výraznější stopu v písemných pramenech. K poddansko-vrchnostenským sporům ve vesnickém prostředí existuje již rozsáhlá odborná literatura. Značná pozornost se soustředila na výzkum nevolnických povstání v 17. a 18. století. Naproti tomu problematice vztahu poddanských měst s jejich vrchnostmi v pobělohorském období bylo u nás věnováno dosud jen málo pozornosti. Překážku tvoří především individualizované poměry v jednotlivých městech, komplikovanější sociální struktura městských obcí ve srovnání s venkovem a v neposlední řadě množství pramenů, dosud jen nedostatečně zpracovaných.
|
|
|
Alchymista Edward Kelley aneb příběh jednoho "Engellendera"
Chourová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá alchymistou Edwardem Kelleym, jenž je dosud v české historiografii neprávem opomíjen. Jedná se o velmi zajímavou osobnost, k níž se pojí řada legend, které je někdy těžké odlišit od reality. Kelley se narodil roku 1555 v anglickém Worcestru, velkou část svého života však prožil v Čechách. Pro nás je podstatné, že vstoupil do služeb vzdělance působícího u dvora královny Alžběty Johna Dee. Spolu s tímto mužem, který potřeboval Kelleyho jako médium při tzv. andělských seancích, které mu měly ukázat tu správnou cestu k dosažení veškerého vědění, se posléze vydal na cestu po Evropě. Do českého království přijeli pánové roku 1584 a Kelley zde setrval až do své smrti roku 1597. Pražský rudolfínský dvůr představoval ideální prostřední pro učence i umělce z nejrůznějších zemí, lákal též mnoho podvodníků prahnoucích po penězích.
|
|
|
Jednolistová publicistika v období třicetileté války
Válek, Filip ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kortus, Oldřich (oponent)
Tato studie byla napsána se záměrem porozumět minulé době prostřednictvím novinových jednolistů. I když se můj přístup pohyboval spíše na hladině teoretických úvah a domněnek, pokoušel jsem se na základě pramenné analýzy zprostředkovat způsob mediálního vidění na horizont událostí, které nám nabídl 17. věk. Mým úmyslem bylo především představit jednolist jako samostatný kulturněhistorický pramen v rámci českých zemích. Velký přínos pro širší uplatnění a další studium letákových korpusů bych spatřoval v překračování hranic jednotlivých oborů. V rámci interdisciplinárního výzkumu by se kupř. v otázkách komunikace jistě uplatnily badatelské zájmy sociologie, dějin publicistiky, divadelní vědy a kulturní i literární historie. Tímto způsobem by vědecký zájem mohl překročit období raného novověku a zachytit vývoj, preferované náměty a úlohu jednolistů ve společnosti i v dobách mladších. Žádná podoba z mediálních prostředků totiž neprojevuje takovou stálost, kterou bychom dnes mohli ohraničit "pevnými" daty. Jinými slovy: žádná oblast ve vývoji publicistiky nebyla ohniskem nebo středem. Budeme-li kupř. tvrdit, že jednolisty jsou v průběhu 17. století nahrazeny periodickým tiskem (novinami), vyslovujeme tím předpoklad začátku a konce historického procesu. Dle mého soudu se však leták vyznačuje nestálostí - tj....
|
|
|
"... za pana purkmistra Šimona Mikla..." život ve Fryštáku v první polovině 18. století
Láník, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Aleš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii městečka Fryštáku v první polovině 18. století. Průvodcem po tehdejší době nám je Šimon Mikl - měšťan žijící v letech 1693 - 1762/67. První část popisuje situaci měst v 17. a 18. století v českých zemích, jejich vyrovnání se s následky třicetileté války a osvícenské reformy. V další části se věnuji dějinám, hospodářské a sociální situaci města Fryštáku od první písemné zmínky do konce 18. století. V poslední části je popisován život Šimona Mikla - purkmistra, rychtáře a měštana Fryštáku.
|
|
|
Pozůstalostní inventáře raně novověké šlechty v opavském a krnovském knížectví jako pramen k dějinám každodennosti (1650-1740)
Mašitová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fukala, Radek (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Raný novověk představuje v evropských dějinách zhruba třísetleté období od 15. do 18. století. Pochopitelně jakákoli periodizace dějinného vývoje je vždy určitou dodatečnou myšlenkovou konstrukcí, která vychází z potřeby nějakým způsobem vymezit předmět zájmu daného vědcehistorika. Skutečnosti se však může jen přibližovat. Počátek ani konec historické epochy nelze vymezit jedním rokem, navíc se v různých regionech ony "zlomové" roky mohou i podstatně lišit. (Západo )evropská historiografie tradičně označuje za počátek raného novověku několik významných letopočtů rok 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), rok 1492 (dobytí Granady a ukončení španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a objevení Nového světa janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem) či rok 1517 (Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenberského kostela). Konec raného novověku se udává datem počátku Velké francouzské revoluce, tj. rokem 1789. České raněnovověké dějiny jsou obvykle ohraničovány roky 1526 a 1740, respektive 1780. V roce 1526 zemřel v tragické bitvě u Moháče mladý král Ludvík Jagellonský a na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský (manžel Ludvíkovy sestry Anny). V roce 1740 zemřel poslední mužský člen habsburské dynastie Karel VI. a českou a uherskou královskou korunu získala jeho dcera Marie Terezie (manžel...
|
|
|
Libeř. Proměny mikrosociální a hospodářsko-ekologické struktury raněnovověké vesnice ve středních Čechách
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Práce se zabývá populačním a přírodním vývojem středočeské vsi Libře v raném novověku. První část je zaměřena demograficky, sleduje sňatečnost, natalitu a mortalitu v časovém období 60. let 17. století až 40. let století devatenáctého. Vybrané vývojové trendy jsou komparovány s podobnými a zároveň také odlišnými lokalitami. Dílčí témata nabízí pohled do "každodennosti" vesnických obyvatel - strategie výběru partnerů, volba jména a kmotra dítěti, nejčastější příčiny úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích apod. Nejdůležitějšími prameny pro historickou demografii jsou matriky a případně gruntovní knihy. Zpovědní seznamy a pamětní knihy doplňují dílčí detaily ke konkrétním lidem. Součástí této kapitoly je stručný vývoj farností, které se podílely na duchovní správě Libře. Druhá část práce studuje proměny přírodního prostoru a jeho využití, vytváření hranic obce a podoby extravilánu. Mezi sledované otázky patří také majetková příslušnost jednotlivých pozemků a její případná změna. Pramennou základnu tvoří jak písemné, tak i kartografické prameny, především katastry, gruntovní a pamětní knihy. Z historických mapových podkladů bylo využito především indikačních skic Stabilního katastru a tzv. 1. vojenského mapování. Ke kartografickým materiálům ze současnosti patří digitální mapové soubory geologického,...
|
|
|
Obraz raněnovověké společnosti v ego-dokumentech českých šlechtičen 17. století
Zítková, Markéta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Boháčová, Veronika (oponent)
Předmětem studia této diplomové práce jsou písemné prameny soukromého charakteru - tzv. ego-dokumenty - vzniklé převážně v 1. polovině 17. století a pocházející z pera několika českých šlechtičen tří až čtyř generací. Rozborem tohoto pramenného materiálu při využití sekundární literatury lze nejen rekonstruovat životní osudy autorek, ale zejména proniknout k některým oblastem jejich každodenního vědomého i podvědomého světa, zásadně určujícího dobovou mentalitu, chování, resp. charakter celé společnosti, který se musel nutně odrážet také v dobovém písemném projevu. Sledováním tematických posunů dobového písemného projevu je tedy možno demonstrovat zásadní proměnu společnosti, která se udála v průběhu několika desetiletí 1. poloviny 17. století v souvislosti s převratnými dobovými událostmi, jejíž obrysy, přestože v dlouhodobém časovém horizontu zcela zřetelné, se však v krátkodobé perspektivě poněkud vytrácejí a jejich průběh je zastřený. Cílem této diplomové práce je tedy odhalit a rekonstruovat některé tendence vedoucí ke zmíněné proměně, snažit se je uchopit, pojmenovat a poukázat tak na hloubku dopadů pobělohorských opatření.
|
host ::
RSS.