|
|
Vývoj rybích společenstev důlních jezer Milada, Most a Medard
Peterka, Jiří ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Jůza, Tomáš ; Blabolil, Petr ; Vejřík, Lukáš ; Richta, Jiří ; Kubečka, Jan
|
|
|
Výzkum reprodukční úspěšnosti okouna říčního (Perca fluviatilis L.) v nově zatopené důlní jámě Chabařovice pomocí SCUBA potápěčů
Čech, Martin ; Peterka, Jiří ; Říha, Milan ; Vejřík, Lukáš ; Jůza, Tomáš ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Hejzlar, Josef ; Znachor, Petr ; Kubečka, Jan
|
|
| |
|
| |
|
|
Monitorování rybích obsádek údolních nádrží v České republice – výsledky prvního roku sledování
Peterka, Jiří ; Čech, Martin ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Vašek, Mojmír ; Prchalová, Marie ; Matěna, Josef ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal
|
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Rybí obsádka nádrže Orlík po prvních létech provozu jaderné elektrárny Temelín
Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Říha, Milan ; Jůza, Tomáš ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Rybí obsádka nádrže Orlík byla sledována v červnu 2004 pomocí zátahových sítí a vědeckého echolotu. V nádrži byla zjištěna rybí obsádka cyprinidního typu s významným podílem ušlechtilých lovných ryb a okouna. Hlavními dominantními druhy zjištěnými nočními zátahy jsou cejn velký a plotice obecná. Průměrná hodnota odhadnuté biomasy ryb v příbřežní části nádrže činila 302 kg/ha, abundance 3920 ks/ha. Velikostní a věkové složení ukazuje na poměrně pravidelný populační doplněk hlavních druhů ryb bez patrných mimořádných výkyvů. Při hydroakustickém průzkumu byla průměrná biomasa ve volné vodě celé nádrže odhadnuta na úrovni 145,5 kg/ha, ve Vltavské části 148,8 kg/ha. Na pozadí hydrologické situace jara 2004 nebylo možno jednoznačně detekovat žádné změny rybí obsádky nádrže Orlík, které by mohly souviset s provozem JETE.
|
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Zkušenosti s odlovem ryb do vězenců v přítokové části nádrže Římov
Hladík, Milan ; Kubečka, Jan ; Pokorný, P. ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír
Práce je věnována metodice lovu ryb migrujících přítokovou částí nádrže Římov. Pro tuto studii byly zkonstruovány dva obří vězence, které jsou v práci podrobně popsány včetně jejich obsluhy a možných technických zdokonalení. Do jednoho vězence byly loveny ryby migrující do přítoku a do druhého ryby migrující směrem do nádrže. Ryby byly loveny především v jarním období v letech 2000-2002. Během těchto tří let bylo uloveno přes 6000 kg ryb, nejsilnější migrace byla zaznamenána v jarním období během tření. Nejpočetnějšími migranty byla ouklej .i.Alburnus alburnus./i. a plotice .i.Rutilus rutilus./i., jako obligátní místo pro tření využívali přítok i bolen .i.Aspius aspius./i., cejnek Blica bjoerkna a tloušť .i.Leucicus cephalus./i.. Dalšími významnými druhy byly cejn .i.Abramis brama./i. a okoun .i.Perca fluviatilis./i., tyto druhy však využívají pro tření i příhodná místa v celé nádrži.
|
|
|
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka
Čech, Martin ; Čech, P.
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka (levostranný přítok Sázavy, průměrný letní průtok 0.2 m3s-1) byl studován s využitím analýzy potravy ledňáčka říčního A. atthis lovícího výlučně na tomto pstruhovém revíru. První lokální povodeň (2. srpna 2001; průtok 100 m3s-1) způsobila drastické změny ve složení ichtyofauny potoka od původní komunity ryb, ve které převažoval pstruh potoční S. trutta, siven americký S. fontinalis a vranka obecná C. gobio ke komunitě dominované ouklejí obecnou A. alburnus, ploticí obecnou R. rutilus, jelcem tlouštěm L. cephalus a hrouzkem obecným G. gobio. Efekt druhé povodně (celorepublikové povodně v srpnu 2002; průtok 4 m3s-1) byl překvapivě mnohem méně destruktivní. Potok navíc sloužil jako refugium pro mnohé nové druhy ryb včetně juvenilů ostroretky stěhovavé C. nasus, podoustve říční V. vimba, parmy říční B. barbus, bolena dravého A. aspius a slunky stříbřité L. delineatus, ze silně rozvodněné Sázavy.
|
host ::
RSS.