|
|
Vliv fragmentace krajiny na vlastnosti polinačních sítí v lučních společenstvech
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Polopřirozené louky udržované tradičním managementem jsou unikátní svým druhovým bohatstvím rostlin a živočichů. Pro udržení rozmanitosti rostlinných druhů těchto stanovišť je zásadní opylování zprostředkované živočichy. Interakce mezi opylovači a rostlinami lučních společenstev jsou však od 20. století ovlivňovány fragmentací krajiny, způsobenou především opuštěním luk nebo jejich přemenou na pole. Analýza změn stukturních vlastností polinačních sítí umožňuje lépe porozumět dopadu fragmentace krajiny na polinační interakce.
|
|
|
Vliv požárových disturbancí na společenstva motýlů
Koďousek, Václav ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Ve své práci představuji hlavní efekty, které oheň má na společenstva motýlů, a změny, které požárová disturbance způsobuje. Zabývám se charakteristikou požárové disturbance, reakcemi motýlích jedinců a změnami v druhovém složení a diverzitě, které v motýlích společenstvech vytvářejí. Denní i noční motýli jsou v posledních desítkách let na ústupu, a naopak požárových disturbancí se suchými a teplými roky přibývá. Zároveň přibývají znalosti o důvodech úbytku motýlích druhů a zpřesňuje se management na ochranu motýlů, ve kterém oheň hraje důležitou roli. Využitím řízeného vypalování můžeme podpořit ochranu denních i nočních motýlů a jejich stanovišť. Cílem mé práce bylo shrnutí poznatků o vlivů požárových disturbancí, které mohou na motýli a jejich společenstva požáry mít a také prozkoumat jeho potenciální využití v jejich ochraně. Klíčová slova: přírodní disturbance, požárová disturbance, motýlí společenstva, řízené vypalování, požáry, pyrofilní druhy
|
|
|
Effect of floral rewards on specialization of hoverflies (Diptera, Syrphidae) in meadows of Železné hory
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Tradičně obhospodařované polopřirozené louky mírného pásu jsou obecně považovány za jedno z nejrozmanitějších přírodních stanovišť na celém světě. V posledních desetiletích představují změny managementu a opouštění luk vážné ohrožení druhově bohatých společenstev kvetoucích rostlin i opylovačů. Stále však není známo, do jaké míry jsou opylovači ovlivněni změnami v květních odměnách. K prozkoumání vztahu mezi květními zdroji a specializací návštěv, druhovou bohatostí a početností pestřenek, byly sestaveny a analyzovány polinační sítě z 13 luk v CHKO Železné hory. Patrnosti byly navíc zaznamenány na dvou prostorových škálách, v rámci transektů a celých luk. K upřesnění specializace pestřenek byly do sítí přidány nenavštívené rostlinné druhy a všechny zdroje přítomné v lokalitě (transektu/louce), které rostliny nabízejí v rámci početnosti květů a množství nektaru. Vztahy mezi bohatostí rostlinných druhů, početností květů a produkcí nektarového cukru pozitivně korelovaly s specializací návštěv na měřítku celých luk. Bohatost druhů a hojnost pestřenek byla ovlivněna rostlinnými zdroji na škále transektů, na rozdíl od jejich specializace. Použití rozšířených síťových indexů může pomoci k lepšímu pochopení změn v ekologických interakcích pod antropogenním tlakem. Výsledky této práce obecně zdůrazňují...
|
|
|
Vztah druhové rozmanitosti různých taxonomických skupin v nelesních biotopech
Koštíř, Vojtěch ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Vztahy mezi různými taxonomickými skupinami jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujícím ekosystémy na Zemi. Tato práce shrnuje korelace druhového složení a korelace druhové bohatosti na různých prostorových škálách. Znalost těchto tzv. cross-taxon congruences je zásadní pro ochranu přírody a managment druhově bohatých lokalit nelesních biotopů. Jedním z hlavních cílů této práce bylo najít zástupné taxony vhodné pro ochranu biodiverzity na nelesních biotopech. Bezobratlí a cévnaté rostliny jsou obecně dobré zástupné taxony pro ochranu biodiverzity. Například, střevlíci mají dobré korelace druhové bohatosti na širokých prostorových škálách. Na jemných prostorových škálách však jejich důležitost výrazně klesá. Na obou typech škál druhová bohatost mravenců a motýlů pozitivně koreluje s druhovou bohatostí. Obratlovci se naproti tomu ukázali jako nevhodný zástupný taxon, vyjma ptáků, které je možné vložit do "shopping basket" s bezobratlými a cévnatými rostlinami. Na jemných škálách se druhové složení mění s typem hospodaření na studovaných lokalitách. Z těchto specifických druhových společenstev můžeme vybrat vhodné deštníkové druhy. Nejlepší deštníkové druhy nelesních biotopů jsou bezobratlí herbivoři jako motýli a rovnokřídlí, mezi kterými najdeme habitatové specialisty. Definování těchto zástupných a...
|
|
|
Reproductive strategies of flowering plants in Afromontane grasslands along an elevational gradient on Mount Cameroon
Anýž, Dominik ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
v čestině Vysokohorské oblasti představují relativně nepříznivé klimatické podmínky pro většinu druhů rostlin a jejich opylovačů. Proto se předpokládá, že u zoogamních rostlin se s rostoucí nadmořskou výškou bude zvyšovat i limitace opylení (tzv. pollen limitation). Hypotézy o "reprodukční jistotě" (reproductive assurance) a "výhodě přenosu" (transmission advantage) předpokládají, že u takových druhů či populací začnou převládat adaptace vedoucí k samoopylení. Předpoklady reprodukčních strategií a limitace opylení ověřuji v této studii u deseti zoogamních druhů rostlin ve třech nadmořských výškách (2 800 m n.m., 3 500 m n.m. a 4 000 m n.m.) v horských trávníkách Kamerunské hory. Porovnával jsem počet vyprodukovaných semen květů po čtyřech experimentálních zásazích: autogamie, geitonogamie, cizoprašnost a přirozená kontrola). Jeden druh nebyl self-kompatibilní (schopný se opylit vlastním pylem), šest bylo částečně self-kompatibilních a jeden druh byl plně self-kompatibilní. U pěti druhů jsem rozdíly v reprodukčních strategiích a v limitaci opylení porovnal mezi nadmořskými výškami. Míra limitace opylení se zvyšovala s nadmořskou výškou pouze u dvou druhů, což zdůvodňuji potenciálně vysokými hodnotami již v nejnižší nadmořské výšce (2 800 m n.m.). U samoopylení jsem nezaznamenal předpokládány výrazný...
|
|
|
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...
|
|
|
The role of plant functional traits in organising plant-pollinator interactions.
Klomberg, Yannick Geert ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Ollerton, Jeff (oponent) ; Lunau, Klaus (oponent)
Studium květních znaků je důležitou součástí polinační ekologie, řada z nich totiž významně přispívá k přilákání (či odlákání) návštěvníků květů. Protože květy jsou komplexními orgány s mnoha znaky propojenými složitými vztahy, interakce mezi rostlinami a jejich návštěvníky jsou často studovány pomocí kombinací květních znaků (tzv. polinační syndromy). Role jednotlivých znaků by však neměla být přehlížena, zvláště když jejich význam může být odlišný u různých funkčních skupin opylovačů, případně za různých podmínek prostředí. V mé dizertaci se zaměřuji na interakce mezi rostlinami a opylovači, na roli vybraných květních znaků v utváření těchto interakcí a na vliv těchto znaků na reprodukční systém a pylovou limitaci rostlin. Interakce jsme pomocí rozsáhlých pozorovacích studií i experimentů s vyloučením opylovačů a s ručním opylením studovali na Kamerunské hoře (Mt. Cameroon) v Kamerunu a v Chráněné krajinné oblasti Železné hory v České republice. Naše výsledky vyzdvihují význam jednotlivých květních znaků pro utváření polinačních interakcí i pro reprodukční systémy rostlin. Význam jednotlivých znaků se však lišil pro různé skupiny opylovačů a za různých podmínek prostředí, květní znaky byly ve studovaných interakcích nejvýznamnější zejména za nepříznivých podmínek. Také jsme ukázali, že přestože...
|
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Vliv antropogenního znečištění těžkými kovy na sladkovodní bezobratlé
Varvažovská, Adéla ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí vlivů těžkých kovů na sladkovodní bezobratlé na postindustriálních stanovištích. V přírodě se vyskytují těžké kovy dvojího původu, esenciální a neesenciální. Neesenciální těžké kovy, které se do přírody dostanou vlivem lidské činnosti, mohou mít negativní vliv na fungování organismů v ekosystému. Když se s nimi organismus nedokáže vyrovnat a přizpůsobit se jim, může to být pro organismus smrtelné. Některé organismy jsou tolerantnější než jiné a dokáží přežívat v koncentracích těžkých kovů, které by byly pro jiný organismus nepřekonatelnou překážkou. V případě, že by koncentrace byla nebezpečná i pro odolnější druhy, dochází u přizpůsobivějších organismů ke speciálním adaptacím, které jim pomáhají ve znečištěném prostředí přežívat a prosperovat. Mechanismy a adaptace, kterými se organismus brání proti poškození buněčných struktur a orgánů v těle, mohou být různé. Morfologické změny spočívají ve změně barvy a tvaru těla nebo odstranění částí, kde se těžké kovy hromadí. Fyziologické mechanismy napomáhají pozměnit metabolismus a způsob akumulace látek v těle. Mnoho mechanismů, ale i samotných následků působení těžkých kovů, se dá posléze použít při bioindikaci znečištěných vod. Takové pozorování pak lze použít v dalších oborech, například při ochraně životního...
|
|
| |
host ::
RSS.