|
|
Funding of churches in the Czech lands in 20th century
Jaroš, Ján ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Financovaní církví v českých zemích ve 20. století Cieľom a úlohou diplomovej práce bolo priblížiť jednotlivé inštitúty financovania cirkví v storočí 20. Problematika financovania je stále otvorenou otázkou dnešnej doby. Pohľad do histórie má priblížiť a odstrániť mylné domnienky o financovaní cirkví. Prevládajúce názory o cirkevnom majetku a "opodstatnení" zabratia majetku štátom v priebehu minulého storočia zakladajúce sa na "filozofických myšlienkach" sa dostali do povedomia ľudí viac než samotný právny základ. Diplomová práca mapuje nielen 20.storočie, ale aj priebeh vývoja koncom 19.storočia, ktoré dalo základ niektorým inštitútom financovania a predznamenalo tak vývoj v ďalšom storočí. Niektoré inštitúty financovania cirkví boli založené v storočí 18., ako je tomu v prípade náboženského fondu. Obdobie osvietenského absolutizmu, obdobie vlády Jozefa II., ktorý v reformách svojej matky zachádza až po "hranice možností" vtedajšej doby, predáva majetok t.j. kláštory, cirkevné budovy a pod. a získané finančné zdroje vkladá do novo vytvorenej farskej kasy, ktorá ma slúžiť na podporu katolíckej cirkvi. Práve výnosy náboženských fondov sa stali jedným zo základných zdrojov financovania katolíckej cirkvi. Financovanie cirkví z čias rakúskej monarchie zostáva nezmenené ešte dlhých 8 rokov po vzniku republiky....
|
|
|
Náboženská svoboda a ochrana lidských práv v Evropské unii - přispění Svatého stolce
Vokál, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Reschová, Jana (oponent)
181 ZÁVĚRY V prvním desetiletí třetího tisíciletí mnohaletá mezinárodní diskuse o problému svobody vyznání a zákazu náboženské diskriminace v Evropě ještě není uzavřena a dosažení dohody mezi evropskými státy, která by svébytně regulovala toto právo, není otázkou brzké budoucnosti. Několikrát bylo upozorněno na to, že existuje úzký vztah mezi úctou k lidským právům, jejichž je svoboda vyznání ústředním prvkem, společenskou stabilitou a sociálním mírem; s vědomím toho církev v evropském a mezinárodním prostoru neustále prosazuje a podporuje všechny projevy svobody vyznání a hájí všechna další lidská práva, když ujišťuje o aktuálnosti tohoto problému a neodkladnosti jeho řešení. Za účelem obrany a potvrzení tohoto základního lidského práva jsou laická společnost a náboženské instituce povolány k úzké spolupráci, která má vést k společnému přesvědčení, že záruka tohoto práva jde ruku v ruce s uznáním samotné lidské důstojnosti. Laická společnost by měla přehodnotit svůj laický charakter způsobem, který není podmíněn historickými či politickými událostmi, Jde-li o právo všech, nelze svobodu vyznání uznat, bránit a potvrdit bez souhlasu všech. Složitost diskuse o zákazu náboženské diskriminace je příznačná pro problémy dnešní doby, která je dobou « velkého pokroku », ale i « dobou různých ohroženi člověka »310 ....
|
|
|
Ochrana náboženské svobody v tresních předpisech České republiky a vybraných zemích Evropské unie
Pánek, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Ochrana náboženské svobody v trestních předpisech České republiky a vybraných zemích Evropské unie Abstrakt Autor této práce se zabývá problematikou ochrany náboženské svobody v trestních předpisech České republiky a vybraných zemí Evropské unie, zejména tedy úpravou podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, trestních zákoníků vybraných zemích zkoumaných v této práci a dalších předpisů, které upravují pro tuto práci relevantní problematiku, s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Práce je členěna do několika částí. První tři části se pojmu náboženská svoboda věnují obecně, kdy první část zkoumá samotný význam pojmu a jeho zakotvení v předpisech nejvyšší právní síly, tedy v rovině ústavní a v rovině mezinárodních smluv o lidských právech. Druhá část vymezuje pojem na individuální úrovni a nabízí výčet jednotlivých forem projevu individuální náboženské svobody v rámci české právní úpravy. Část třetí oproti tomu pojednává o kolektivní náboženské svobodě, tedy o fungování náboženských společností v rámci české právní úpravy. Tyto první tři části jsou do jisté míry úvodem pro stěžejní čtvrtou část této práce, která analyzuje projevy ochrany náboženské svobody v trestních předpisech České republiky. Tato kapitola analyzuje...
|
|
|
Právní úprava poskytování duchovní péče v českém vězeňství
Varmužová, Jana ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
NÁZEV: Právní úprava poskytování duchovní péče v českém vězeňství ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá problematikou duchovní péče ve vězeňství. Práce se konkrétně za- měřuje na vývoj vězeňství na území dnešní České republiky a na vývoj poskytování duchovní péče ve vězeňství. Následně jsou rozebírány prameny této úpravy a specifika pastorační péče v peniten- ciárním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA: Vězeňství Duchovní péče Lidská práva
|
|
|
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost
Csukás, Adam ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent) ; Přibyl, Stanislav (oponent)
Právní řád Českobratrské církve evangelické - dějiny a současnost Cílem této práce je shromáždit dostupné prameny týkající se právního řádu Českobratrské církve evangelické od vzniku ČCE v roce 1918 do současnosti s přihlédnutím k právním dějinám evangelické církve v Předlitavsku od roku 1848 do konce první světové války, provést jejich kritickou analýzu a podat syntézu vývoje církevního zřízení a řádů Českobratrské církve evangelické, přičemž kritérii rozpracování jednotlivých dějových linií jsou především historická relevance a praktická použitelnost získaných poznatků při naplňování Strategického plánu ČCE z roku 2019. Práce se skládá z úvodu, tří částí a závěru. První část (1848-1922) ve čtyřech kapitolách traktuje právní dějiny evangelické církve v Předlitavsku od revolučních let 1848/1849 do zániku Rakouska-Uherska, vzniku Československa a ustavení Českobratrské církve evangelické. Zvláštní pozornost přitom věnuje okolnostem vzniku církevního zřízení z roku 1861, snahám českojazyčných českých a moravských evangelíků obojího vyznání (augsburského i helvetského) o jeho změnu, hnutí českých evangelíků v letech 1917/1918, které vyústilo ve vznik ČCE, a procesu vzniku církevního zřízení z roku 1922. Druhá část (1922-1954) v osmi kapitolách popisuje vývoj církevního zřízení za první republiky,...
|
|
|
Změny kanonického práva od Druhého vatikánského koncilu do současnosti
Koranda, Jan ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Změny kanonického práva od Druhého vatikánského koncilu do současnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vývojem kanonického práva po Druhém vatikánském koncilu. Kanonické právo, stejně jako jiné systémy práva, prochází neustálým vývojem reagujícím jak na vývoj lidského poznání, tak na změny společnosti, ve které existuje. Práce se zabývá změnami kanonického práva, které prováděli papežové po Druhém vatikánském koncilu, přičemž hlavní důraz je kladen na změny provedené papežskými zákony, tedy apoštolskými konstitucemi a motu proprio. Podzákonné právní normy jsou v práci zahrnuty pouze v případě, že provádí zmíněný papežský zákon nebo se ho jinak přímo dotýkají. Úvodní část práce se zabývá historickým kontextem Druhého vatikánského koncilu, zejména Prvního vatikánského koncilu, který byl nuceně přerušen po vydání prvních dvou dokumentů a nikdy oficiálně neukončen. Přesto se však na jeho základě zrodila práce na první kodifikaci kanonického práva, dokončená v roce 1917. Společenský a politický vývoj, spojený s dvěma světovými válkami, způsobil potřebu reformy nejen kodexu, ale i celého kanonického práva. Další část práce se zabývá Druhým vatikánským koncilem, svolaným papežem Janem XXIII. za účelem církevní reformy, jejíž součástí mělo být i přizpůsobení kanonického práva potřebám věřících a církve....
|
|
|
Forma uzavrenia manželstva podľa Kódexu kánonického práva
Mikulášová, Martina ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
54 Záver Kánonická forma uzavretia manželstva je témou, ktorej sa oplatí venovať pozornosť. Možno sa to na prvý pohľad nezdá ale je určite aktuálna aj v súčasnosti, kedy si mnohí ani neuvedomujú aké požiadavky sú na nich pri uzavieraní manželstva kladené a aké záväzky na seba berú pri uzavretí manželstva. Pri práci som si osvojila jednak formálnu a vedeckú stránku písania prác ako aj a to hlavne som si rozšírila vedomosti a poznatky z problematiky kánonického práva hlavne z časti manželského práva. Po zoznámení sa s historickým vývojom spôsobu uzavretia manželstva, som sa ďalej prepracovala k riadnej forme uzavretia manželstva a s ňou spojenými požiadavkami, a následne som sa venovala a oboznámila sa i s mimoriadnou formou uzavretia manželstva a i problematikou tajného slávenia uzavretia manželstva. Taktiež som sa zamerala i na okruh osôb, ktoré sú viazané kánonickou formou, a kde som uviedla i svoj osobný postoj k novo vydanému mottu proprio Omnium in mentem. Za veľmi dôležité i prospešné považujem časť práce, zameranú na vplyv nedostatkov predpísanej kánonickej formy na platnosť manželstva ako aj poukázanie na administratívnu procedúru uzavretia manželstva, kde som zohľadnila i české sekulárne právo. Pri písaní práce som sa snažila čo najvýstižnejšie zachytiť danú problematiku. Pri jej štúdiu som...
|
|
|
The Principles of the Presbyterial-Synodical Ecclesiastical Polity
Csukás, Adam ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Princípy synodálno-presbyterského cirkevného zriadenia Práca postihuje princípy synodálno-presbyterského cirkevného zriadenia, na ktoré sa vo svojich cirkevných zriadeniach odvolávajú napr. Českobratská cirkev evanjelická či Reformovaná kresťanská cirkev na Slovensku. Autor upozorňuje na význam zásad cirkevného zriadenia v cirkevnom živote, pričom poukazuje i na ich občasnú nedostatočnú reflexiu. V tejto súvislosti sa venuje zavedeniu vodcovského princípu v nemeckej evanjelickej cirkvi v 30. rokoch 20. storočia. Na druhej strane vyzdvihuje príklady cirkví, ktoré dokázali princípy svojho zriadenia jasne sformulovať a niektoré z nich dokonca i vteliť do svojich cirkevnoprávnych predpisov. Autor sa ďalej venuje vyjasneniu základnej terminológie, ktorú používa, pričom sa zameriava na význam označení protestantských cirkví v rôznych jazykoch. Zaoberá sa rozdelením cirkví do rodín podľa kategorizácie, ktorú používa Svetová rada cirkví, pričom zvláštnu pozornosť venuje rodine unionovaných cirkví. Popisuje päť typov týchto cirkví, pričom sa zamýšľa nad nutnosťou zavedenia ďalšieho, šiesteho typu. Ďalej sa venuje základnej charakteristike reformovaných, presbyteriánskych a evanjelických (luterských) cirkví. Nasledujúca časť práce je venovaná popisu princípov čistého reformovaného cirkevného zriadenia, ako ich v roku...
|
|
|
Boj proti organizovanému zločinu v Japonsku - historie a současnost
Kubíčková, Tereza ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Cílem diplomové práce je poskytnout základní přehled o legislativních aktech přijatých v souvislosti s bojem proti organizovanému zločinu v Japonsku a ukázat, jakým zajímavým historickým vývojem organizovaný zločin v této zemi do současnosti prošel. A v neposlední řadě také prokázat, jak sepětí a historicky vzájemně výhodné vazby japonských vládnoucích elit se zločineckou organizací yakuza ovlivnily tvorbu zákonných norem v této oblasti práva. První kapitola je věnována historickým milníkům vývoje organizovaného zločinu v Japonsku od 17. století do doby schválení prvního komplexního zákona proti organizovanému zločinu - Bōtaihō v roce 1991. V další části práce jsou popsána specifika legislativy proti organizovanému zločinu, včetně rozdílů amerického a evropského modelu, a rozebrán obsah vlastního zákona na prevenci protiprávních aktů členů organizovaných skupin. Třetí kapitola se pak věnuje doplňující a návazné legislativě upravující problematiku boje proti organizovanému zločinu. Klíčová slova: organizovaný zločin, yakuza, právní nástroje boje s organizovaným zločinem v Japonsku
|
|
|
Právní postavení Federace židovských obcí v České republice
Crofony, Timea ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
1. Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením a fungováním Federace židovských obcí v České republice. Přináší pohled na základní právní předpisy, na základě kterých Federace židovských obcí funguje a kterými je povinna se řídit. Práce rovněž obsahuje historický vhled a vysvětlení kulturního pozadí židovského náboženství a jeho specifik. Cílem mé práce bylo zasadit fungování a postavení Federace židovských obcí do českého právního rámce, popsat specifické provázanosti právních předpisů s náboženskou praxí a předpisy židovskými a na reálných příkladech z praxe pak ukázat odraz právních předpisů v chodu života členů židovských obcí a přidružených organizací. Diplomová práce je členěna do čtyř (nepočítáme-li Úvod a Závěr) kapitol, z nichž se většina dělí na subkapitoly a další části. První kapitola se zabývá obecným vymezením pojmu náboženská svoboda v kontextu právního řádu České republiky, základním výčtem pramenů českého konfesního práva a posouzením postavení Federace židovských obcí v kontextu zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Druhá kapitola přináší pohled na historický vývoj formování současné Federace židovských obcí v České republice. V chronologickém přehledu je poukázáno na změny ve správním pojímání židovských obcí,...
|
host ::
RSS.