Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 169 záznamů.  začátekpředchozí86 - 95dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Influences on the 21st century English-written dystopian literature
Petrová, Eva ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá popisem, rozborem a vysvětlením nejzásadnějších vlivů na vývoj anglicky psané dystopické literatury 21. století. Tyto vlivy jsou popsány a demonstrovány na vybraných dílech, konkrétně na románu Oryx and Crake (2003) od Margaret Atwood, Never Let Me Go (2005) od Kazuo Ishigura, The Hunger Games (2008) od Suzanne Collins, Matched (2010) od Ally Condie, a The Bone Season (2013) od Samanthy Shannon. Cílem teoretické části je objasnit pojem dystopie, definovat dystopii jako literární žánr a popsat historii vývoje dystopické literatury. Dále se tato část zabývá vlivy na vývoj dystopie se zaměřením na 20.století, a stručným popisem obsahů knih vybraných pro použití v praktické části. Praktická část se pak zabývá nejzásadnějšími vlivy na vývoj dystopické literatury psané v 21.století, a to vlivy vycházejícími z metod sociální kontroly, objevů na poli vědy a techniky, a z různých představ o konci světa, jako jsou války a nemoci. Součástí praktické části je popis těchto vlivů a jejich vysvětlení, dílčí dělení, a následná ilustrace těchto vlivů a jejich projevů na vybraných literárních dílech. KLÍČOVÁ SLOVA Dystopie, dystopický román, 21.století, hlavní vlivy, vývoj žánru, kontrola, vývoj vědy a techniky, obraz společnosti
Developing Intercultural Communicative Competence through Reading Witi Ihimaera's The Whale Rider
Míková, Barbora ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Červinková Poesová, Kristýna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozvojem interkulturní komunikační kompetence (dále IKK) četbou díla z postkoloniální literatury (Pán velryb od Witi Ihimaera, 2005) v hodinách anglického jazyka. Teoretická část práce podává vysvětlení pojmů jako je interkulturní komunikační kompetence nebo kultura. Také popisuje přínosy čtení v hodinách anglického jazyka. Praktická část práce představuje projekt, který se skládá z celkem dvanácti hodin věnovaných četbě Pána velryb. Cílem projektu je podpořit rozvoj IKK u žáků, zvýšit jejich povědomí o jiných anglicky mluvících kulturách než jen těch tradičně vyučovaných a v neposlední řadě rozvíjet i jejich jazykové dovednosti. Výsledkem projektu je, kromě očekávaného zvýšení IKK, které je však těžko měřitelné, plakát na téma Maorská kultura, který žáci zpracovali. KLÍČOVÁ SLOVA interkulturní komunikační kompetence, postkoloniální literatura, čtení, výuka angličtiny, Pán velryb
Themes and Motifs in Virginia Woolf's To the Lighthouse
Limrová, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat tematické a motivické vrstvy románu K Majáku britské autorky Virginie Woolfové. Cílem této práce je vyhledat témata a motivy, které Woolfová používá nejčastěji. Zaměřuji se zejména na detailní rozbor témat a motivů typických pro styl psaní Woolfové. Mimo jiné, cílem práce je i najít jednak pojítka s autorčiným životem, které měly nesporný vliv na volbu témat a motivů, jednak jiný záměr autorky k použití daných motivů. KLÍČOVÁ SLOVA Virginie Woolfová, K Majáku, modernismus, témata, motivy
Modernist Narrative Techniques in Mrs. Dalloway by Virginia Woolf
Čechová, Michaela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem této práce je představit a analyzovat vybrané modernistické narativní techniky v románu Paní Dallowayová (1925) od Virginie Wolfové, jedné z hlavních představitelek Modernismu (1980-1930) v Británii. Teoretická část popisuje a objasňuje charakteristické prvky vybraných narativních technik a zasazuje je do kontextu Modernismu. Dále se zabývá unikátním užití těchto narativních technik Woolfovou v románu samotném a zmiňuje, jak ho tyto narativní techniky ovlivňují. Klíčová slova: Modernismus, modernistické narativní techniky, proud vědomí, Symbolismus, intertextovost
The Depiction of Homosexuality in the Fiction of Christopher Isherwood
Imrišková, Barbora ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce prozkoumává zobrazení homosexuality v románech Goodbye to Berlin a A Single Man Christophera Isherwooda. Tyto romány reprezentují dvě odlišná období Isherwoodova života a jeho fikce, evropské a americké, a tedy ho pevně zasazují do kánonu fikce vydané před hnutím za rovnoprávnost pro homosexuály na obou kontinentech. Text sestává ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část práce nabízí ucelený pohled na britskou a americkou tzv. queer fikci v období mezi koncem 19. století a rokem 1969. To odpovídá literárním obdobím a hnutím, jež měly na Isherwoodovu prózu největší vliv. K tomu je v této části také prezentován autorův životopis, kde jsou vypsány nejzásadnější události autorova života s odkazy na jeho dva literární hlasy. Praktická část bakalářské práce pak sestává z komparativní analýzy románů napříč pěti vybranými tématy. Postavy jsou analyzovány především ohledně své osobní identity, interpersonálních vztahů a společenských rolí. Navíc je zkoumán přínos autorova vlastního vlivu a jeho narativních technik. Tato bakalářská práce tedy má za cíl identifikovat hlavní rozdíly v prezentaci homosexuálních postav, a důvody těchto rozdílů ve vztahu k autorovu osobnímu životu a kulturnímu prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA identita, homosexualita, mezilidské vztahy, společnost
The depiction of orphanhood and child neglect with their impacts on the protagonists of The Lost Child and Wuthering Heights
Stanjura, Jakub ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zobrazením psychických dopadů osiření a zanedbávání dětí, které se projevuje v chování postav románů Ztracené Dítě a Na Větrné hůrce. Teoretická část ukazuje tvorbu obou autorů, Caryla Phillipse a Emily Brontëové, jejichž díla budou analyzována, a zároveň představuje výzkumy zaměřující se na psychologické problémy osiřených a zanedbávaných dětí. V praktické části se pak autor věnuje interpretaci obou děl s důrazem na emoční nevyrovnanost, která je často vykazována právě osiřelými a zanedbávanými dětmi.
Female characters as a medium of male authorities in Arthur Miller's The Crucible and William Golding's The Double Tongue
Beránková, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza způsobů jakými jsou ve známé novele The Double Tongue Williama Goldinga a hře Arthura Millera The Crucible ženské charaktery využívány mužskými postavami k dosažení jejich ambicí. Ačkoliv jsou tato díla zasazena do rozdílných historických období, obě rozvíjejí téma zneužívání patriarchální společností determinovaného podřízeného postavení často mladistvých dívek mužskými autoritami. Interpretace obou literárních děl se opírá o historické a sociokulturní studie zabývající se danými obdobími a o díla literárního kriticismu. Na základě srovnání obou literárních děl tato práce prezentuje abstrahované prvky, které jsou zásadní z hlediska jejího tématu, a které spojují obě díla. První díl teoretické části této práce poskytuje čtenáři stručný přehled týkající se autorů, a to se specifickým zaostřením na historické okolnosti, které ovlivnily znik a obsah diskutovaných děl. Druhý díl teoretické části se soustředí na historický a sociokulturní kontext období, ve kterých se odehrávají příběhy porovnávaných děl. Poslední díl teoretické části se zabývá postavením žen v jejich vlastních společenstvích. Praktická část následně ilustruje diskutované jevy na daných literárních dílech. Tato část se vyjadřuje ke specifickým podobnostem a upozorňuje na případné rozpory. Klíčová slova:...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 169 záznamů.   začátekpředchozí86 - 95dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.