|
|
Pohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech (okr. Hradec Králové)
Černý, Martin ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce hodnotí nálezy z pohřebiště starší doby římské, které bylo objeveno při orbě 1,4 km jihovýchodně od obce Ohnišťany (okr. Hradec Králové). Hlavní část je uložena v Národním muzeu v Praze (56 předmětů). Dochováno je 8 hrobových celků se sponami, noži, nůžkami a zbraněmi. Rozrušené hroby poskytly řadu římsko-provinciálních importů - bronzové nádoby (např. souprava naběračky a cedníku Eggers 162 s kolkem C MANSVANNII) a spony z východních a západních provincií. Dálkové kontakty dokládá také přezka z území baltských kmenů. V místě dnešní obce je mj. doloženo povrchovými sběry současné sídliště. V oblasti východních Čech nápadně vysoký počet importů patrně souvisí s velice dobrým napojením na tehdejší obchodní síť.
|
|
|
Dobroměřice u Loun a Březno u Chomutova - dvě sídliště doby římské v severozápadních Čechách
Beneš, Zdeněk ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Předložená magisterská diplomová práce se zabývá tématem, jež je, zdá se, v posledních letech na vzestupu. Jedná se o archeologii germánských sídlišť doby římské, sídlištní struktury a jejich chronologii. Sídlištní archeologie na rozdíl od výzkumu hrobů jistě neposkytuje tolik spektakulárních nálezů, její chronologie zdaleka není tak citlivá a otázka uzavřených nálezových celků je zde více než sporná. I proto byla sídliště po dlouhou dobu ignorována. Velké nálezové celky, často z velkoplošných záchranných výzkumů, leží celá desetiletí nezpracovány v depozitářích a mnohé z nich svým objemem představují roky práce pro celý tým badatelů. Většinou proto bývají publikovány spíše menší odkryvy jednotlivých objektů nebo úseků sídlišť.
|
|
| |
|
| |
|
|
Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen
Ernée, Michal ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Kuna, Martin (oponent)
Některé zdánlivě chybějící a často skutečně nenalézané (neviděné), původně však nepochybně existující archeologizované součásti naší živé minulosti nám stále nedávají spát (z poslední doby např. řada příspěvků in: Neustupný ed. 2002). Jako dobrý příklad takového nedostatkového zboží - nemovitého archeologického nálezu, terénní situace, či, chcete-li, archeologického pramene, nám dobře poslouží často postrádaná tzv. kulturní vrstva, nebo kulturní souvrství pravěkého (raně středověkého) stáří. Jejich absence na většině našich pravěkých (raně středověkých) rovinných sídlišť byla již mnohokráte konstatována, stejně jako příčiny a procesy, vedoucí v minulosti často k úplnému odstranění tohoto druhu archeologického pramene (např. Neustupný 1981, 154; 1996, 506; Kuna 1994, 19-20, 31-32; 2002, 120; 2004a, 31 0-318; Vencl 2001, 608 atd.). Cílem této práce je především vyvrátit vžitou představu o tom, že kulturní vrstvy či souvrství na našich rovinných sídlištích téměř nenajdeme, zpochybnit podobně zažitý názor o jejich informační méněcennosti a na příkladu konkrétních situací ukázat, že jde naopak o zcela běžný, byť velmi podceňovaný typ archeologického pramene. Bez jeho výzkumu a patřičné analýzy však zůstávají informace získané pouze z výplní do podloží zahloubených částí objektů většinou pouhým z kontextu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.