|
|
Regulace exprese inhibiční molekuly B7-H1 (CD274) na nádorových a imunních buňkách.
Hrušková, Veronika ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kostimulační/inhibiční molekuly rodiny B7, které jsou exprimovány na antigen prezentujících a dalších buňkách, včetně nádorových, hrají důležitou roli v regulaci imunitní odpovědi. Molekuly vazbou přes receptor ovlivňují aktivitu T-lymfocytů a to jak pozitivně, tak negativně. Mezi významné členy této rodiny patří molekula B7-H1 (CD274, PD-L1). Je exprimována v různých tkáních těla, nejen v buňkách hematopoetické řady. Význačná je i její prezentace na povrchu mnoha nádorových buněk. B7-H1 má dva vazebné receptory v cytoplazmatické membráně T-lymfocytů. Jeden receptor nebyl zatím určen, druhým receptorem je PD-1 (CD279) molekula. Vazba mezi B7-H1 - PD-1 negativně reguluje proliferaci, diferenciaci a produkci cytokinů T-lymfocyty, což je důležité při tvorbě periferní tolerance a zároveň při úniku nádorových buněk v proti-nádorové odpovědi tvořené T- lymfocyty. Přestože mechanismy regulace exprese B7-H1 na povrchu buněk byly v posledních letech intenzivně studovány, zvláště v případě nádorových buněk nejsou plně objasněny. Exprese B7-H1 je ovlivněna hlavně cytokiny IFNγ a TNFα jak na transkripční úrovni, tak na post-transkripční úrovni. V promotoru molekuly se nacházejí vazebná místa pro transkripční faktor IRF-1 a NF-κB. IRF-1 je aktivován působením IFNγ. NF-κB je aktivován samotným TNFα, samotným...
|
|
|
Construction of various types of vaccines based on the structural proteins of mouse polyomavirus and analysis of immune response after their administration to mice
Hrušková, Veronika ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Shrnutí Humorální a buněčná odpověď myší na intranasální aplikaci modelových polyomavirových VLPs nesoucích zelený fluorescenční protein Imunizovali jsme myši modelovými chimerickými EGFP-VLPs a studovali jsme jejich imunitní odpovědi. Detekovali jsme protilátky proti proteinu VP1, ale ne protilátky proti proteinu EGFP v sérech imunizovaných myší. Prokázali jsme produkci IL-2 a IFN u splenocytů z imunizovaných myší. Pozorovali jsme proliferaci CD4+, ale ne CD8+ T buněk, specifickou na VP1 i na EGFP. Nepodařilo se nám prokázat cytotoxickou aktivitu specifickou proti EGFP. Presentace EGFP-VLPs v souvislosti s MHC II třídy byla blokována inhibitory endolysosomálních i proteasomálních kompartmentu. Zaznamenali jsme změny v počtech CD25+Foxp3+ subpopulací CD4+ T buněk ve slezinách imunizovaných myší. Chimerické VLPs odvozené od myšího polyomaviru nesoucí epitopy lidského fúzního proteinu Bcr-Abl (Bcr-Abl VLPs) Na základě modelových EGFP-VLPs jsme připravili chimerické Bcr-Abl VLPs nesoucí 171 aminokyselinovou sekvenci z oblasti zlomu lidského fúzního proteinu Bcr-Abl. Bcr-Abl VLPs jsme použili k imunizaci myší a studovali jsme jejich imunitní odpovědi. Prokázali jsme vysoký titr protilátek proti VP1 v sérech imunizovaných myší, avšak protilátky proti Bcr-Abl jsme nebyli schopni detekovat. Bcr-Abl VLPs aktivovaly...
|
|
|
Genová imunoterapie nádoru: DNA vakcíny proti HPV16
Poláková, Ingrid ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Hejnar, Jiří (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
dizertačnej práce Génová imunoterapia nádorov: DNA vakcíny proti HPV 16 Mgr. Ingrid Poláková Cervikálny karcinóm (CC), asociovaný s infekciou ľudským papilomavírusom (HPV), predstavuje druhé najrozšírenejšie nádorové ochorenie žien. V súčasnej dobe sú na trhu dve profylaktické vakcíny, ktoré sú schopné navodiť ochranu proti HPV 16 a HPV 18. Profylaktické vakcíny však nemôžu poslúžiť ako liečba už existujúcich HPV infekcií. Preto je žiaduce vyvinúť terapeutické vakcíny, ktoré by si poradili aj s rastúcimi nádormi. Virálne onkoproteíny E6 a E7 sú vhodným cieľom pre vývoj vakcín proti HPV. DNA vakcíny sa postupom času stali účinným prostriedkom pre vývoj vakcín proti nádorovým ochorením, teda aj proti CC. Bohužiaľ ich účinnosť na väčších zvieratách a hlavne ľuďoch je nízka. V súčasnej dobe prebieha niekoľko štúdií, ktoré sa sústreďujú na zvýšenie účinnosti a bezpečnosti DNA vakcín proti ľudským papilomavírusom. V tejto práci bola hodnotená imunogénnosť DNA vakcín proti HPV 16 po fúzii génov E7 a E6 s génom GUS a po ich podaní pomocou génovej pištole. Zvýšená hladina produkcie delečných mutantov E7GGG.GUS a fúzneho proteínu GUS.E7GGG po imunizácii s týmito vakcínami zvýšila produkciu protilátok špecifických proti E7, ale nezlepšila odpoveď cytotoxických T lymfocytov. Pripojenie signálnej sekvencie k...
|
|
|
Gene Therapy of CML: Experimental Vaccines against Bcr-abl-transformed Cells
Lučanský, Vincent ; Vonka, Vladimír (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Chronická myeloidná leukémia (CML) je zhubná choroba, charakterizovaná myeloproliferačnou klonálnou expanziou hematopoietickej kmeňovej bunky. Má priamu kauzálnu súvislosť so vznikom takzvaného Philadelpského chromozómu a následnou produkciou jeho špecifického chimérneho produktu, proteínu BCR-ABL. Oblasť spoja BCR-ABL je unikátnou sekvenciou, čo z neho robí tumor špecifický antigén. V súčasnosti dominuje liečbe CML imatinib mesylát, ktorý je veľmi dobre tolerovaný a oproti iným terapeutikám výrazne predlžuje život. Bohužiaľ nie je schopný CML úplne vyliečiť. Jediným potenciálne liečebným prístupom je v súčasnosti transplantácia kostnej drene, ktorá je však spojená s relatívne vysokou úmrtnosťou, navyše je prístupná iba menšine pacientov. Za týchto okolností je pochopiteľná potreba vývoja relatívne bezpečnej liečby, ktorá by bola prístupná všetkým pacientom. Takou to liečbou by mohla byť imunoterapia. Na našom pracovisku sme vyvinuli a na myšom modely testovali niekoľko typov DNA vakcín založených na sekvencii fúzneho génu. Išlo o vakcíny nesúce sekvencie, kódujúce buď celý proteín BCR-ABL, alebo 25 aminokyselinovú oblasť spoja BCR-ABL pripojenú k rozličným produktom adjuvantných génov, ďalej o vakcíny nesúce sekvencie, kódujúce jednotlivé úseky BCR-ABL, alebo o zmesi týchto vakcín. Zatiaľ čo...
|
|
|
Regulace exprese MHC molekul I. třídy a dalších imunoaktivních molekul na nádorových buňkách
Moravcová, Simona ; Vopálenský, Václav (oponent) ; Reiniš, Milan (vedoucí práce)
4 Abstract Regulation of the expression of MHC class I molecules and other immunoactive molecules on tumor cells The aim of this master thesis project was to characterize the effects of IFNγ, TNFα and of the epigenetic agents 5-azacytidine (5AC) and 5-aza-2'-deoxycytidine (5AZAD) on the expression of molecules important for antigen presentation and modulation of the immune responses against tumors (MHC class I molecules and other immunoactive molecules CD54, CD80, B7-H1, B7-H2 and CD1d) on tumor cells. The experimental model used for this purpose were the HPV16-associated murine tumor cell lines, either MHC class I positive or negative. The goal was to determine the changes in surface expression of these molecules after treatment by FACS studies and also the expression at the mRNA level using qPCR. Expression of these proteins was also compared in the experiments in vitro on tumor cell lines and ex vivo on tumor cells explanted from animals. The most interesting result is the observation that 5AZAD increases the expression of B7-H1 which inhibits T cell mediated immune response and that 5AZAD and IFNγ act synergistically in the induction of the expression of MHC class I, CD54 and B7-H1 molecules. Klíčová slova: imunoeditace, protinádorová imunita, HVP16, MHC glykoproteiny I. třídy, B7-H1, IFNγ, TNFα,...
|
|
|
Indukce imunitní odpovědi pomocí experimentálních vakcín na modelu HPV16-asociovaných nádorů
Kalenská, Romana ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Reiniš, Milan (vedoucí práce)
4 Indukce imunitní odpovědi pomocí experimentálních vakcín na modelu HPV16-asociovaných nádorů Onkoproteiny E6 a E7 lidských papilomavirů jsou trvale exprimovány většinou bu- něk karcinomu děložního čípku a představují tak vhodný cíl pro imunoterapeutické zásahy. Na myším modelu pro nádory asociované s HPV16 jsme zkoumali vliv peptidových vakcín založených na epitopech proteinu E7 na indukci buněčné imunitní odpovědi a jejich tera- peutický potenciál pro léčbu minimální reziduální nemoci po chirurgii. Porovnávali jsme účinky peptidů E749-57 (RAHYNIVTF), obsahující imunodominantní epitop rozpoznávaný cytotoxickými T lymfocyty, a E744-62 (QAEPDRAHYNIVTFCCKCD = 8Q), který navíc obsahuje i TH a B-buněčný epitop, u zdravých myší a jedinců po chirurgickém odstranění nebo chemoterapii nádorů pomocí derivátu ifosfamidu CBM-4A. Buněčnou imunitní od- pověď jsme analyzovali u splenocytů z C57BL/6 myší pomocí metody ELISPOT-IFN-γ a 51 Cr mikrocytotoxického testu, zastoupení populací CD4+ , CD8+ , CD4+ CD25+ , Gr-1+ CD11b+ a CD3+ NK1.1+ buněk jsme sledovali průtokovou cytometrií. Vakcína na bázi peptidu 8Q doplněného syntetickým nemetylovaným CpG oligodeo- xynukleotidem indukovala v obou použitých modelech zbytkové choroby silnější protiná- dorovou imunitní odpověď než samotný imunodominantní CTL epitop. Ve slezinách...
|
|
|
Epigenetická regulace exprese imunoaktivních genů u nádorových buněk
Hejhal, Tomáš ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Nádorové bujení má základ v chybné funkci genů, které ovlivňují dělení buněk, apoptózu nebo migraci buněk z jednoho místa v těle do jiného. Během vzniku nádoru mohou být umlčeny geny, které fungují jako brzda buněčného dělení nebo naopak aktivovány geny, které zvyšují schopnost buněk dělit se a odolávat programované buněčné smrti. Mechanismů, které ovlivňují funkci genů během vzniku nádoru, existuje několik. Významou roli hrají mutace genů a poškození chromozomů. Kromě toho mohou být geny inaktivovány epigenetickými mechanismy, které zahrnují modifikace histonů a methylace cytosinu v CpG párech lokalizovaných v kontrolních oblastech genů. Cílem této práce bylo objasnit, zda epigenetické mechanismy ovlivňují u vybraných nádorových linií expresi genů, které jsou důležité pro interakci nádorových buněk s imunitním systémem. Je známo, že u některých nádorů dochází pod selekčním tlakem imunitního systému ke změně exprese povrchových molekul, které jsou podstatné pro kontakt s buňkami imunitního systému. V teoretické části této práce jsou shrnuty informace o epigenetických mechanismech a jejich vlivu na geny zásadní pro tvorbu nádorů. Dále jsou uvedeny poznatky z odborné literatury na téma nádorová imunologie. Jako hlavní experimentální přístup bylo zvoleno použití inhibitorů, které ovlivňují methylaci DNA a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.