|
|
Zvíkovské panství do konce středověku
Procházková, Žaneta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vývoj Zvíkovského panství v předbělohorském období. Zaměřím se zejména na dobu od první zástavy Zvíkova Rožmberkům roku 1307 po přechod panství pánům ze Švamberka. Zvíkov byl postaven jako královský hrad v první polovině 13. století a jeho poloha na ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy zaručovala výhodné postavení v případě nebezpečí. Svůj charakter získal při stavitelských počinech krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Na počátku čtrnáctého století k němu svůj zájem obrátil Jindřich I. z Rožmberka a dostal Zvíkov do zástavy. Jedním z politických vrcholů panství bylo období vlády Karla IV., kdy hrad sloužil k dočasnému uložení korunovačních klenotů. Nejvýznamněji o Zvíkov stál Oldřich II. z Rožmberka, jenž ho do svého majetku toužil zahrnout i za cenu falšování listin. V Rožmberské správě se Zvíkov udržel až do roku 1473, kdy byl odprodán Bohuslavovi ze Švamberka. Dále bych se zaměřila na kulturní vývoj hradu v rámci rožmberského dominia, jako i na ekonomickou a politickou situaci.
|
|
|
Kostel sv. Františka Serafinského v Lipníku nad Bečvou
Pavlíková, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Práce se bude zabývat piaristickým kostelem sv. Františka Serafinského v Lipníku nad Bečvou. V úvodu budou představeny společenské poměry města a působení kardinála Františka z Dietrichsteinu, který piaristy do Lipníku nad Bečvou přivedl. Cílem bakalářské práce bude zasazení chrámového prostoru do kontextu soudobého působení umělců, kteří tvořili pro piaristický řád a ikonografický rozbor chrámového interiéru, jenž vznikal za účelem reprezentace řádu z rukou autorů malířské a sochařské výzdoby. Klíčová slova Lipník nad Bečvou, kostel sv. Františka Serafinského, piaristé, kardinál František z Dietrichsteina, Václav Render, Jan Schubert, Gottfried Herbert, Giovanni Pietro Tencalla
|
|
|
Životní osudy vesničanů v obci Hosín mezi lety 1670 - 1680
Hándlová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Práce, respektive její první část, se bude věnovat problematice venkovského života v raném novověku sedmnáctého století. Nejdříve objasním, koho si pod pojmem venkovan představit a zmapuji strukturu vesnice jako takovou. Zaměřím na jednotlivé představitele vesnic a nastíním jejich úlohu (farář, rychtář aj.). Snáze se pak dostanu k tomu, jaký byl vlastně typický rodinný model venkovana a srovnám jeho mentalitu s měšťanem své doby. Rozdíl ve vnímání reality byl tak diametrálně odlišný, že jej považuji za příznačné v této bakalářské práci uvést. Krátce se zmíním i o venkovských svatbách a na nich probíhajících zvycích. V druhé části se zaměřím na životní zvraty a osudy vesničanů, které ukáži na konkrétních případech v obci Hosín, na panství Hluboká nad Vltavou, během deseti let, a to 1670 - 1680. Na závěr zhodnotím, zda a jak nám deset let faktických údajů koresponduje s první, teoretickou částí.
|
|
|
Kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
Dercaci, Alexandra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Kоstel Nejsvětější Trоjice v Klášterci nad Ohří Anotace Kоstel Nejsvětější Trоjice byl postaven v polovině 60. let 17. století. Nechal ho postavit hrabě Michаel Osvаld Thun jako součást bаrokní přestavby svého panství v Klášterci nad Ohří. Dalšími stavebními projekty této doby byla přеstavba zámku, vybudování sala terreny a založení rozsáhlé zahrady se sochаřskou výzdobou od raně bаrokního sochаře Jаna Brоkoffa. Plány pro kоstel vypracoval významný аrchitekt Cаrlo Lurаgo a stavbu zrealizoval stavebník Rossi de Luca. Plány se však od výsledné podoby kostela liší. V práci shrnují poznatky o kostelu a pokouším se o výzkum původního Luragovského dvouvěžového konceptu, který se snažím uvést do souvislosti s ostatními budovami obdobného charakteru.
|
|
|
Kostel sv. Michaela na Starém Městě pražském v době baroka
Lišková, Barbora ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Štěrbová, Daniela (oponent)
Kostel sv. Michaela na Starém Městě pražském v době baroka Téma diplomové práce se zabývá objektem kostela sv. Michaela při bývalém servitském klášteru na Starém Městě pražském, jeho historickým, architektonickým vývojem a rekonstrukcí vnitřního vybavení, spojenou se jmény Jahna Quirina Jahna, Ignáce Františka Platzera a Františka Ignáce de Prée. Po zrušení v rámci josefínských reforem se pokusí zjistit další osudy jednotlivých děl, jejich současné uložení. Klíčová slova Kostel sv. Michaela - Praha - servité - baroko - Jan Quirin Jahn - Ignác František Platzer - František Ignác Prée
|
|
|
Malířská a štuková výzdoba zámku v Plumlově
Zázvorková, Markéta ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám malířskou a štukovou výzdobou zámku v Plumlově. Po úvodních kapitolách, které stručně nastíní přehled dosavadního bádání o dané problematice, historii stavby zámku a osobnosti objednavatele, bude věnována hlavní pozornost nástěnným malbám od Johanna Georga Greinera, jejich ikonografii, stylu provedení, možným grafickým předlohám a osobnosti malíře. Součástí práce bude rovněž pojednání o štukové výzdobě. V závěru práce se pokusím nastínit ikonografický program výzdoby a zasadit plumlovské malby do kontextu soudobého malířství na Moravě. Klíčová slova Plumlov, Johann Georg Greiner, Karel Eusebius z Liechtensteina, Jan Adam z Liechtensteina, freska, štuková výzdoba, Dido, Aeneas, Vergilius, 17. století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Život a dílo pozdně barokního malíře Josefa Hagera
Lokšová, Pavlína ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce nastiňuje uměleckou tvorbu Josefa Hagera, českého malíře pozdního baroka. Autor především nástěnného malířství se učil u Jana Karla Kováře a Antonia d'Agostiniho. Později pracoval jako pomocník Františka Karla Palka v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Jeho specializací byla iluzivní malba architektur, přičemž několikrát pracoval s Josefem Redelmayerem, jenž byl autorem figurálních kompozic. Svá díla tvořil především v oblasti Čech, ale realizoval například i výzdobu kostela ve Vranově u Brna či v Drážďanech. Práce se snaží shrnout stav dosavadního bádání o malíři, jeho životě a malířské činnosti. Podstatnou část tvoří katalog děl, který obsahuje jak velké množství dochovaných prací, tak zároveň i několik realizací, které v průběhu let zanikly.
|
|
|
Ikonografický program výzdoby Strakova paláce na Malé Straně
Bartůšek, Michael ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Ikonografický program výzdoby Strakova paláce na Malé Straně Anotace Diplomová práce se zabývá interpretací ikonografického programu výzdoby paláce Straků z Nedabylic na Malé Straně. Práce pojednává především o nástěnných malbách zhotovených švýcarským malířem Johannem Rudolfem Bysem, které objednal pro svou pražskou rezidenci hrabě Jan Petr Straka Z Nedabylic. Zvláštní pozornost je věnována hlavnímu sálu paláce, ve kterém se soustředí nejhodnotnější a ikonograficky nejkomplikovanější část malířské výzdoby. Alegorické a mytologické výjevy se vztahují k historickým událostem a oslavují císaře Leopolda I. jako vítěze nad Turky a nad Francií Ludvíka XIV. Práce také popisuje a interpretuje nástěnné malby a štukové dekory v ostatních salónech reprezentační etáže paláce. Výklad těchto maleb je podán na základě souvislostí s historickým a politickým kontextem doby a poznáním osobnosti objednavatele a předpokládaného inventora tohoto ikonografického programu Jana Petra Straky. Samostatná kapitola je věnována stavebnímu a historickému vývoji paláce až do současnosti a rovněž pražskému působení malíře Johanna Rudolfa Byse. Klíčová slova Petr Jan Straka z Nedabylic; Jan Rudolf Bys; nástěnná malba; Strakovský palác; Leopold I. Habsburský
|
|
|
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce na Novém Městě v Praze
Kučerová, Mariana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kostelem sv. Jana Nepomuckého na Skalce. První část se věnuje osobě sv. Jana Nepomuckého pro pochopení jeho kultu, který se velice rozvinul v době baroka. Dále přechází pozornost na barokní náboženská bratrstva jakožto fenomén doby se zaměřením na nejstarší svatojánskou konfraternitu, která se stala fundátorem kostela Na Skalce. Následuje kapitola pojednávající o historii jeho výstavby. Nejpodstatnější část práce se věnuje architektuře kostela s jejím detailním popisem, s cílem poukázat na její nebývalé kvality. Napomoci tomu má také stať, která se snaží zasadit kostel Na Skalce do tvorby K. I. Dientzenhofera a upozornit na významné zahraniční svatyně, u kterých se formálně inspiroval. Poslední neméně podstatná kapitola se zaměřuje na vnitřní zařízení kostela. Pozornost je věnována sochařské a malířské výzdobě jednotlivých oltářů, v čele se sochou sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa na hlavním retáblu. Opomenuty nejsou ani nástropní fresky od F. A. Müllera. Klíčová slova kostel sv. Jana Nepomuckého, Praha, baroko, K. I. Dientzenhofer, Jan Brokoff, J. A. Quitainer, F. I. Platzer, F. A. Müller
|
|
|
Barokní kupole a křižovnický kostel sv. Františka z Assisi v Praze
Sýkora, Petr ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá křížovnickým kostelem sv. Františka z Assisi na Starém Městě pražském jakožto stavbou, kde byla poprvé provedena pravá kupole na tamburu, jejímž autorem je původem vyučený malíř Jean Baptista Mathey. Touto realizací se do Prahy dostává stavba svým architektonickým významem podobná římskému chrámu sv. Petra. V práci budou dále zkoumány snahy o přiblížení se římské architektuře. Zbudování kupole nad chrámovou lodí provázelo architekty působící v Čechách již od počátku 17. století, avšak až s příchodem Matheovým toto snažení dosahuje cíle v podobě pravé kupole. Zaklenout chrámovou loď kupolí se v této době nedaří ani nejznámějšímu architektu Carlu Luragovi, který se o to pokoušel hned na několika stavbách. Svojí snahou se dostává blíže Giovanni Domenico Orsi, kterému se již daří zakomponovat do stavby kupolový útvar, avšak mnoho jeho projektů se do dnešních dob nedochovalo nebo nebylo vůbec realizováno. Kromě samotného chrámu sv. Františka sleduje práce taktéž římské inspirace. Zbudování křižovnického chrámu by totiž nebylo možné bez nejnovějších poznatků o římské architektuře a právě probíhajících stavbách, které si s sebou Mathey z Říma přivezl. Nepochybně mu rukama prošlo mnoho stavebních plánů od Carla Rainaldiho a dalších významných římských architektů činných v...
|
host ::
RSS.