|
|
Strach v českém jazykovém obrazu světa
Pohlreichová, Michaela ; Nebeská, Iva (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází z teoretických a metodologických základů kognitivní lingvistiky (zejm. teorie jazykového obrazu světa a konceptuální metafory) a přihlíží též k psychologicky orientovaným teoriím emocí. Na základě materiálu jazykových slovníků češtiny (výkladových, synonymických, frazeologických aj.) a zdrojů ČNK vykládá a popisuje metaforické konceptualizace emoce strachu v českém jazyce spojené zejména s jeho zpředmětněním, personifikací, chápáním jako prostoru a jako síly. Práce též ukazuje v hierarchizaci užívané lexikální prostředky spojené s vyjadřováním strachu v českém jazyce (substantiva, slovesa, adjektiva a adverbia) a snaží se co nejkomplexněji postihnout jejich konotační potenciál.
|
|
|
Jazykový obraz větru v češtině
Zápotocká, Pavlína ; Nebeská, Iva (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Studie analyzuje část jazykového obrazu světa v češtině pomocí metod kognitivní a kulturní lingvistiky. Zabývá se analýzou jazykového obrazu větru v současné češtině. Jednotlivé kapitoly ukazují, jak čeští rodilí mluvčí vnímají jevy okolo sebe, jak přemýšlejí a mluví o větru (a vzduchu jako jevu blízkém). Práce je členěna do dvou částí. První část analyzuje lexém vítr z hlediska systémového. Zkoumá jeho slovníkové definice, deriváty a vztahy paradigmatické a syntagmatické. První část se rovněž zabývá etymologií vybraných lexémů a pojmenováním větru v nářečích a ve starší češtině, čímž přispívá velkou měrou k objasnění současné slovní zásoby týkající se větru a jevů příbuzných. Excerpce historického lexika založená na dobové literární a slovníkářské produkci může také ukázat změny a posuny významů. Druhá část práce zkoumá jazykový obraz větru v současné češtině. Zaměřuje se především na rozbor metafor spjatých s větrem. Nejdříve sleduje vítr jako oblast cílovou. Kapitola 2. 4 ukazuje, že pojem vítr chápeme metaforicky, na základě pojmů z jiných zkušenostních oblastí: například jako konkrétní entitu, živou bytost (zkoumá antropomorfní představy našich předků a jejich potřebu personifikovat), pohyb, cestování, válku, potyčku, svatbu nebo ničivou sílu. Posléze se analýza zaměřuje na konceptualizaci jevů jiných...
|
|
|
Dětská řeč - analýza projevu neslyšícího dítěte
Hronová, Anna ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Práce smeruJe k objasňování způsobu komunikace, která probíhá v neslyšící rodině prostřednictvím znakového jazyka. Teoretická část práce se věnuje popisu základních rysů osvojování jazyka. Obecné poznatky psychlingvistiky jsou usouvztažněny k problematice jazykového vývoje neslyšících dětí neslyšících rodičů. Nejrozsáhlejší část práce tvoří analýza projevu pětiletého neslyšícího chlapce. Pro potřeby analýzy dětské řeči autorka vychází z koncepce osvojování jazyka podle M.A.K. Hallidaye.
|
|
|
Čeština ve vzdělávání dětí s vadou sluchu
Hudáková, Andrea ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent) ; Tarcsiová, Darina (oponent)
Práce se zabývá postavením ceštiny a dalších komunikacních kódu ve vzdelávání detí s vadou sluchu, zejména detí prelingválne neslyšících. V první cásti jsou predstaveny základní zpusoby komunikace lidí s vadou sluchu, následuje pojednání o prubehu osvojování mluveného a znakového jazyka a popis dvou základních prístupu k výchove a vzdelávání detí s vadou sluchu: prístupu monolingválního a monokulturního a prístupu bilingválního a bikulturního; zmínena je také tzv. totální komunikace, a to jak jako filozofie, tak jako metoda. Druhá cást práce približuje výchovné a vzdelávací prístupy a komunikacní metody používané v našich školách pro žáky s vadou sluchu v minulosti i soucasnosti. Ty jsou pak v záveru práce nahlíženy ve svetle testu ctenárské gramotnosti a prípravy tzv. státní maturitní zkoušky u žáku s vadou sluchu.
|
|
|
Lexikální prostředky neurčité kvantifikace v současné češtině
Veselý, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Neurčité lexikální kvantifikátory kvantum jenom udávají (několik), jenom hodnotí (přinejmenším), nebo udávají i hodnotí (většina kvantifikátoru, např. mnoho). Kvantum pouze hodnotí kvantifikátory synsémantické (částicové), ostatní kvantifikátory jsou autosémantické. Částicové kvantifikátory hodnotí nejen kvantum vyjádřené explicitně, ale též kvantum implikované. Autosémantické kvantifikátory mohou být adjektivní, číslovkové nebo příslovcové. Hodnotící složka kvantifikace má relační povahu. Udávané/udané kvantum je velikostně porovnáno s kvantem bázovým a na základě toho hodnoceno jako velké, nebo jako malé. Některé částicové kvantifikátory hodnotí také velikost rozdílu mezi oběma kvanty. Báze kvantifikace může být vázána subj ektivně/intersubj ekti vně, nebo objektivně. Subjektivně/intersubjektivně vázáno je kvantum, které mluvčí v určité situaci pociťuje jako standardní nebo jako nejmenší (už) žádoucí, popř. jako největší (ještě) žádoucí. Objektivně vázáno je kvantum reálné nebo kvantum, které odděluje uskutečnění děje od jeho neuskutečnění. Udávané/udané kvantum může mít povahu mnohosti, rozsahu nebo intenzity. V případě kvantifikace sloves mohou být potenciálně vyjádřeny všechny tyto významy (současně). Rozlišujeme kvantifikaci primární a sekundární: sekundární je takový kvantifikátor, který kvantifikuje...
|
|
|
Jazykové jevy v mluvených projevech afatiků
Flanderková, Eva ; Nebeská, Iva (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Tato práce je pokusem přiblížit některé zvláštnosti užívání jazyka, které jsou spojeny s komunikací afatiků. Je rozšířenou verzí původní práce Jazyk a zvláštnosti v dorozumívání afatiků, která vyšla v časopise Jazykovědné aktuality (roč. XLI, 2004, Č. 1 a 2). Nově jsou vloženy kapitoly o agramatismu (kap. 4.2) a tzv. náhradních komunikačních strategiích (kap. 5.0). Dále jsou podány transkripty mluvených projevů afatiků (viz Přílohy) a jejich lingvistické rozbory (kap. 7.0-11.0). Práce obsahuje možná spíše otázky než odpovědi; podnětem k ní bylo setkání s afatickou řečí a afatickými mluvčími. Vycházím z odborné literatury, z videozáznamů mluvených projevů afatických pacientů a z osobní zkušenosti s českými afatiky. Zvláštní jevy afatické řeči, které práce představuje, by neměly být chápány jako typické vlastnosti jakékoliv afatické řeči; cílem je vzbudit prostřednictvím rozborů některé (nejen) afaziologické otázky (viz Diskuse, kap. 12.0).
|
|
|
Lexikální prostředky neurčité kvantifikace v současné češtině
Veselý, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Neurčité lexikální kvantifikátory kvantum jenom udávají (několik), jenom hodnotí (přinejmenším), nebo udávají i hodnotí (většina kvantifikátoru, např. mnoho). Kvantum pouze hodnotí kvantifikátory synsémantické (částicové), ostatní kvantifikátory jsou autosémantické. Částicové kvantifikátory hodnotí nejen kvantum vyjádřené explicitně, ale též kvantum implikované. Autosémantické kvantifikátory mohou být adjektivní, číslovkové nebo příslovcové. Hodnotící složka kvantifikace má relační povahu. Udávané/udané kvantum je velikostně porovnáno s kvantem bázovým a na základě toho hodnoceno jako velké, nebo jako malé. Některé částicové kvantifikátory hodnotí také velikost rozdílu mezi oběma kvanty. Báze kvantifikace může být vázána subj ektivně/intersubj ekti vně, nebo objektivně. Subjektivně/intersubjektivně vázáno je kvantum, které mluvčí v určité situaci pociťuje jako standardní nebo jako nejmenší (už) žádoucí, popř. jako největší (ještě) žádoucí. Objektivně vázáno je kvantum reálné nebo kvantum, které odděluje uskutečnění děje od jeho neuskutečnění. Udávané/udané kvantum může mít povahu mnohosti, rozsahu nebo intenzity. V případě kvantifikace sloves mohou být potenciálně vyjádřeny všechny tyto významy (současně). Rozlišujeme kvantifikaci primární a sekundární: sekundární je takový kvantifikátor, který kvantifikuje...
|
|
|
Specifika právního jazyka v psané a mluvené komunikaci
Kosová, Hana ; Mareš, Petr (oponent) ; Nebeská, Iva (vedoucí práce)
Předmětem této práce jsou specifika jazyka právních textů. Přistupuje se k nim z perspektivy psané i mluvené komunikace. První teoretická část práce popisuje současný stav vědeckého zázemí interdisciplinární forenzní lingvistiky, ve druhé, empirické, části jsou uvedeny konkrétní příklady a problémy z psaných a mluvených textů z oboru práva. Zvláštní důraz je kladen na analýzu soudních jednání a stylovou nevyváženost projevu jednotlivých účastníků. Závěrečná část je věnována možným perspektivám praktického využití právní lingvistiky a celkového zlepšení českého právně-jazykového prostředí.
|
|
| |
|
|
Obraz života a smrti v českém jazykovém obrazu světa
Patočková, Dorothea ; Nebeská, Iva (oponent) ; Vaňková, Irena (vedoucí práce)
Práce zkoumá jazykový obraz smrti a života v češtině na základě etymologie, slovníkových definic a derivátů lexémů smrt, mrtvý, umřít, život, živý a žít, dále na základě frazémů a textů lidových písní a pohádek. Vychází z pojetí metafory jako něčeho, na čem je založen náš konceptuální systém, dále z teorie kategorizace a z chápání antropomorfismu a tělesnosti jako jednoho z hlavních principů jazykového obrazu světa. Metafory smrti a života jsou děleny podle oblasti cílové a zdrojové. Jak se ukázalo, v cílové oblasti jsou oba pojmy pojímány jako konkrétní entity, se kterými lze jako s předměty zacházet a které mají svou prostorovou orientaci. O antropomorfním pojetí pojmu smrt svědčí i konceptualizace smrti jako osoby. Také atributy, které jsou smrti přisuzovány (zejm. vlastnosti hodnotící a vlastnosti vnímatelné smysly), dokládají její pojetí jakožto osoby nebo konkrétního předmětu. Mezi základní představová schémata patří u obou pojmů schéma nádoby (prostoru) a cesty. Život je chápán jako kontinuum ohraničené z jedné strany narozením (vstupem do prostoru života) a ze strany druhé smrtí (odchodem z prostoru života). Sám život je pak jakožto uplývající čas vnímán jako cesta nebo plavba. Princip antropomorfismu se uplatňuje také v oblasti zdrojové, kterou zastupuje u obou pojmů zejména hyperbola. Ukázalo se,...
|
host ::
RSS.