|
| |
|
| |
|
|
Vliv metabolitů lesní vegetace na chemismus throughfallu
Skřivan, Petr ; Navrátil, Tomáš ; Vach, Marek ; Špičková, Jitka ; Fottová, D.
Chemismus srážek pod korunami stromů (throughfall) je výsledkem řady procesů, ovlivňujících koncentrace jeho jednotlivých složek v původních atmosférických srážkách. Tyto srážky vstupující do korun stromů jsou většinou obohacovány interakcí s nadzemní částí stromové vegetace. Vzorky srážek na volné ploše a ve throughfallu pod korunami buku a smrku jsou monitorovány od roku 1989 v oblasti Kostelce n. Č. lesy. Monitorované území leží převážně v NPR Voděradské bučiny na geologickém podloží říčanského a jevanského granitu. Exaktní vyhodnocení vlivu metabolitů na výsledné koncentrace a toky jednotlivých monitorovaných prvků ve throughfallu, založené na pouhém porovnání s příslušnými hodnotami ve srážkách na volné ploše, naráží na několik základních problémů. Předně, chemismus throughfallu odráží více chemické složení atmosférického aerosolu přízemní vrstvy ovzduší, protože nadzemní část porostů jej odtud více či méně účinně vyčesává. Povrch vegetace také zachycuje reaktivní atmosférické plyny. V důsledku evapotranspirace dochází k zahušťování původních atmosférických srážek a jejich dalšímu obohacování o vylučované a vyluhované metabolity. Při odhadu rozsahu vlivu metabolické činnosti dřevin na chemismus throughfallu jsme proto byli odkázáni na porovnání relativní velikosti normalizovaných hodnot toků jednotlivých prvků v daném typu throughfallu. K normalizaci látkových toků jednotlivých prvků v bukovém i smrkovém throughfallu bylo použito toků Na, zejména s ohledem na předpokládaný nulový metabolický podíl Na ve throughfallu a na jeho převážně přirozené zdroje v atmosférickém aerosolu. Výpočet faktoru obohacení Ef jednotlivých prvků byl pak proveden pomocí vztahu EfTFB,TFS (Me) = FBP Na / FTFB,TFS Na* FTFB,TFS Me / FBP Me, kde EfTFB,TFS (Me) je faktor obohacení daného prvku v daném typu throughfallu, FBP Na a FBP Me jsou průměrné roční hodnoty depozičních toků Na a prvku Me na volné ploše a FTFB,TFS Na a FTFB,TFS Me jsou průměrné roční hodnoty látkových toků Na a prvku Me v příslušném typu throughfallu. Hodnoty faktoru obohacení pro jednotlivé studované prvky jsou v textu článku uvedeny v Tab. 1. Hodnoty vyšší než 1 by v zásadě měly u příslušného prvku naznačovat přítomnost produktů metabolické činnosti stromové vegetace. Nejvyšší hodnoty Ef vykazují podle očekávání základní nutrienty a důležité esenciální prvky, a to v pořadí K > Mg > Mn > Ca. Současně s těmito prvky se zjevně projevuje výrazný vliv vyluhování metabolitů také u Rb, Sr a Ba. Obohacení throughfallu rubidiem je mimořádně vysoké, patrně dokonce vyšší, než u jeho homologu draslíku. Překvapivě vysoké hodnoty depozičních toků Rb v obou typech throughfallu i extrémní hodnoty faktoru obohacení Rb svědčí o rozsáhlém příjmu tohoto prvku kořenovým systémem lesních dřevin, který je podmíněn velmi blízkými chemickými charakteristikami rubidia a draslíku (poloměrem iontů, elektronegativitou, iontovým charakterem vazby těchto alkalických kovů ve všech jejich sloučeninách apod.). Naproti tomu však nenalézáme podobnou výraznou paralelu mezi Ca, Sr a zejména Ba, které je v podložních horninách i půdách dokonce hojnější, než Sr.
|
|
|
Recyklace a transformace homocysteinu jako součást detoxikačních dějů v buňce
Přistoupilová, K. ; Přistoupil, T. ; Šenholdová, Z. ; Navrátil, Tomáš ; Heyrovský, Michael
Pomocí navrženého metabolického schématu se snažíme ukázat, jakým způsobem může přeměna homocysteinu ovlivňovat detoxikační pochody. Na jedné straně podléhá homocystein recyklaci na methionin, na druhé straně se přeměňuje na cystein. Obě dráhy homocysteinu jsou propojeny vitaminem B12. Na schématu je znázorněn jejich vztah k tvorbě kyseliny thiodiglykolové (TDGA), která je součástí detoxikačních pochodů. Z našich pokusů vyplývá, že změna koncentrace TDGA v moči je závislá na změnách v redox rovnováhách, (kyseliny listové, vitamin B12, homocysteinu).
|
|
| |
|
| |
|
|
Anodická stripping voltametrie na kompozitních stříbrných elektrodách
Kopanica, M. ; Šebková, Světlana ; Navrátil, Tomáš
V práci byly studovány vlivy přítomnosti různých kationtů (Cd, Cu, Bi, Tl) a aniontů (chloridů) na anodickou rozpouštěcí voltametrii olova na stříbrných kompozitních elektrodách. Bylo zjištěno, že na nich pozorovaný efekt 'underpotential depositionö se liší od tohoto efektu na elektrodách stříbrných. Jejich použití umožňuje přímé stanovení ve vzorcích přírodních vod bez odstranění přítomných povrchově aktivních látek nebo rozpuštěného kyslíku (limit detekce okolo 3 ug L-1).
|
|
| |
|
| |
|
|
Fytochelatiny jako ligandy kadmia a zinku při studiu voltametrickými metodami
Šestáková, Ivana ; Navrátil, Tomáš
Komplexace syntheticky připraveného fytochelatinu PC3 s ionty kadmia nebo zinku byla sledována diferenční pulsní voltametrií na HMDE. Touto metodou lze měřit redukční pik původního peptidu současně s redukčními píky vznikajících kademnatých či zinečnatých komplexů. Eliminační voltametrie s lineárním scanem byla využita pro charakterizaci difusního proudu komplexů při vybraných stechiometrických poměrech. Byly zjištěny podstatné rozdíly mezi tvorbou komplexů s kadmiem a zinkem i mezi jejich chováním.
|
host ::
RSS.