|
|
Vývoj chápání sugesce v průběhu dějin
Kroulík, Jakub ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Motl, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl co nejšířeji seznámit s fenoménem sugesce. Jedná se o přehled různorodých poznatků věnujících se tématu sugesce, a to napříč historií i odborností. Autor zvolil tento postup proto, aby multidimenzionální fenomén sugesce byl co nejlépe vystihnut. Proto je součástí práce přehled často užívaných, ale málokdy správně pochopených pojmů, vysvětlení základních principů sugesce a škála jejich aplikace, historická i zeměpisná exkurze mapování fenoménu a poukázání na sugesci v každodenním životě. Autor zkompiloval tuto práci skrze prizma své zkušenosti hypnotizéra, což mu napomáhalo při třídění rozmanitých hypotéz a teorií, které byly o sugesci vytvořeny. Jako první se v českém jazyce detailně věnuje cyklu sugesce, základnímu principu fungování sugestivního vlivu, dle popisu Jamese Rolpha. Pro vytvoření sugestivního cyklu bývalo, bývá a bude užíváno vhodných manipulací a triků, které akademická obec bude už z principu těžko mapovat a terapeutická komunita by neměla zneužívat. Autor též zaujímá jasné stanovisko, že hypnóza je jen konstrukt, tedy že hypnóza jako zvláštní stav neexistuje. Toto stanovisko je podporováno neexistencí fyziologických jevů, které by hypnózu exkluzivně doprovázely, a dosavadními poznatky z neurověd. V rámci tohoto tématu se věnuje i palčivé debatě state...
|
|
| |
|
| |
|
|
Spiritualita a duševní nemoc: Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním
Motl, Jiří ; Říčan, Pavel (vedoucí práce) ; Smékal, Vladimír (oponent) ; Janošová, Pavlína (oponent)
DI S E R T A Č N Í P R Á C E Autor: Mgr. Jiří Motl Spiritualita a duševní nemoc Role spirituality v životě lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním Spirituality and Mental Disorder: The Role of Spirituality in the Lives of People with Experience of Psychosis Abstrakt Disertační práce se zabývá vztahem duševní nemoci a náboženství, zaměřuje se na to, jakou úlohu sehrává spiritualita u lidí se zkušeností s psychotickým onemocněním. V teoretické části je diskutován problém stanovení hranice mezi patologickou a normální spiritualitou, přičemž je zdůrazněn význam funkčního hlediska a potřeba dialogického vztahu s nemocným. Teoretická část dále mapuje možnosti využití spirituality v procesu zotavení. Spiritualita často pomáhá nemocným vnímat svou nemoc jako smysluplný proces, čímž zpravidla přispívá k jejímu lepšímu zvládání. V závěru teoretické části jsou představeny čtyři alternativní či komplementární výkladové rámce psychotické zkušenosti. V empirické části je zkoumáno devět osob (věřící se zkušeností s psychózou) prostřednictvím kvalitativních metod. Sběr dat a jejich analýza vychází především z metody IPA (interpretativní fenomenologická analýza). Cílem výzkumu je zmapovat u konkrétních osob s duševním onemocněním jejich zkušenosti s tím, jak duševní nemoc ovlivnila jejich spiritualitu a jak je jejich...
|
|
| |
|
| |
|
|
Náboženská interpretace psychotického onemocnění. Jak rozumí svému onemocnění křesťansky orientovaní pacienti?
Němeček, Filip ; Motl, Jiří (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá náboženskými interpretacemi psychotického onemocnění. V teoretické části je nejprve psychotické onemocnění stručně definováno a je zde nastíněno několik podnětných psychologických výkladů. Následuje přehled historie vztahu psychologie a náboženství. V další kapitole jsou shrnuty některé náboženské interpretace psychóz. Těžištěm práce je výzkumná část. Jde o psychologický kvalitativní výzkum, z něhož vyplývá, jak tři křesťansky orientované duševně nemocné ženy s psychotickými symptomy interpretují vlastní nemoc. Uvedené případové studie jsou pak v samostatné kapitole srovnány, čímž dochází k mírnému zobecnění výsledků. Na závěr jsou reflektovány limity výzkumu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebevražedné útoky na Blízkém východě
Krejčová, Lenka ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Motl, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice sebevražedných útoků v regionu Blízkého východu. Poukazuje na nejednotnost definice a obtížnost konceptualizace terorismu. Představuje možné typologie s důrazem na tzv. náboženský terorismus a historické etapy subverzivního terorismu včetně vývoje sebevražedného terorismu na území Blízkého východu. Specifická pozornost je věnovaná sebevražedným útokům během občanské války v Libanonu, hnutím Amal a Hizballáh. Předkládaná práce se dále věnuje vztahu mezi islámem a terorismem. Zdůrazňuje různorodost "islámského světa" na příkladech směrů a hnutí v soudobém islámu, přičemž důraz klade na objasnění termínů fundamentalismus a islamismus. Poukazuje na problém autority v islámu a vysvětluje roli "duchovenstva". Pojednává o fenoménu mučednictví. Objasňuje rozdílné vnímání sebevražedného a mučednického aktu. Zaobírá se psychologickým rozměrem terorismu se zaměřením na aktéry teroristických činů. Práce se vymezuje proti nejčastějším mýtům spojeným s osobností sebevražedného útočníka. Klíčová slova Terorismus, sebevražedný terorismus, Blízký východ, Libanon, Hizballáh, islám, šíitský islám, mučednictví, džihád, psychologie terorismu.
|
host ::
RSS.