|
|
Programy zacházení zaměřené na ženy ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice a zahraničí
Bauerová, Nikola ; Hulmáková, Jana (vedoucí práce) ; Matoušková, Andrea (oponent)
Programy zacházení pro ženy ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice a zahraničí Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématikou programů zacházení pro ženy ve výkonu trestu odnětí svobody. Cílem práce bylo přiblížení problematiky současných programů zacházení ve Věznici Opava. V teoretické části diplomové práce je popsána ženská vězeňská populace a její specifika, dále vybrané zahraniční úpravy i základní principy obsažené v mezinárodních dokumentech zaměřených na tuto oblast, definice a dělení programů zacházení, charakteristika současných ženských věznic na území České republiky a popis současných standardizovaných programů zacházení v ženských věznicích. Práce se zaměřuje také na některé vybrané nedostatky programů zacházení, v poslední části teoretické práce jsou zmíněny moderní vězeňské systémy uplatňované vůči ženám i vůči matkám ve věznicích. V praktické části práce byla pro zjištění cílů práce zvolena strategie kvalitativního výzkumu, technika dotazování a polostrukturovaného rozhovoru. Mými respondentkami byly ženy, které byly v minulosti jednou či vícekrát odsouzeny k výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Opava a mají tak zkušenosti s programy zacházení. Dále bylo použito expertní dotazníkové šetření se strukturovanými otevřenými otázkami. Skupinou respondentů pro tuto část byli odborní...
|
|
|
Kooperace poskytovatelů pracovních míst a probačních úředníků v rámci trestu obecně prospěšných prací.
Částková, Denisa ; Hanuš, Daniel (vedoucí práce) ; Matoušková, Andrea (oponent)
Trest obecně prospěšných prací se řadí mezi alternativní tresty, tedy sankce nespojené s výkonem trestu odnětí svobody, z čehož plyne patřičné pozitivum v tom, že odsouzený nepřichází o své osobní zázemí a sociální kontakty, které jsou značným přínosem pro řádné vedení života. Diplomová práce se primárně zabývá kooperací v rámci trestu obecně prospěšných prací. V prvotní teoretické části je blíže charakterizována oblast sociální práce v trestní justici, aktéři, nastavení a průběh trestu obecně prospěšných prací. Ve výzkumné části bylo provedeno kvalitativní šetření: rozhovory - poskytovatelé a probační úředník; kazuistiky. V rámci diplomové práce byl vymezen hlavní cíl: ,,Zmapovat postoj a vyhodnocení spolupráce v rámci trestu obecně prospěšných prací u dospělých osob mezi poskytovateli pracovních míst a Probační a mediační službou v daném okrese." Tento primární záměr byl na základě výše uvedené teorie představen a podpořen výsledky z metodologické části diplomové práce, ze které je patrné, že spolupráce mezi poskytovateli a konkrétním střediskem PMS je hodnocena pozitivně, ačkoli z výpovědí komunikačních partnerů - poskytovatelů je zřetelná poptávka po častějších kontrolách odsouzených. Jednotliví poskytovatelé byli rozděleny do třech kategorií - neziskový sektor, obecní úřad a církevní...
|
|
|
Práce s oběťmi trestných činů v probační a mediační službě ČR
Altmannová, Miroslava ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent)
Téma své diplomové práce jsem zvolila s ohledem na aktuálnost problematiky, kterou se zabývá. Práce vychází z faktu, že poškozený má v rámci trestního řízení stále nerovné postavení, ačkoliv je jednou ze stran trestního řízení. Státním subjektem, který se na tuto situaci snaží reagovat a "usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností" s ohledem na zájmy a potřeby obou stran trestního konfliktu, včetně společnosti je Probační a mediační služba České republiky (PMS). (Výroční zpráva, 2006, s. 5) Dle mých zkušeností, které jsem získala na odborných stážích na střediscích PMS, však spolupráce pracovníků Probační a mediační služby s oběťmi trestných činů (oběťmi) nedosahuje žádoucí intenzity a frekvence. Aktuálnost potřeby zlepšení podpory obětí dokazuje i fakt, že zmiňované téma je již čtvrtým rokem jednou z priorit PMS. Proto dané téma považuji za důležité a aktuální. Diplomová práce má dvě části - teoretickou a výzkumnou. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat aktuální stav odborné praxe pracovníků Probační a mediační služby vyvíjené ve vztahu k obětem trestných činů v rámci základních odborných agend. Účelem práce není vyčerpávajícím způsobem popsat činnost PMS ve vztahu k obětem trestných činů, ale jejím záměrem je poskytnout alespoň rámcovou...
|
|
|
Kompetence mediátora - se zaměřením na vzdělávání mediátorů
Martinová, Lucie ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Matoušková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce "Kompetence mediátora - se zaměřením na vzdělávání mediátorů" popisuje profesi mediátora jako takovou a zabývá se především vzděláváním mediátorů. Nejprve se práce zabývá tím, co je to mediace a kdo je mediátor. První část práce popisuje odborné kompetence mediátora. Postihuje osobnost mediátora a jeho činnost, návaznost jednotlivých jeho aktivit, popisuje dovednosti, které musí mediátor ovládat i problémové situace, se kterými se ve své profesi může setkat. Na konci této části se práce zabývá také návrhy na zlepšení jeho činnosti. Dále pojednává o formálních kompetencích, které vycházejí zejména z právní úpravy. V této části se tedy práce věnuje současné právní úpravě, podle které může mediátor vykonávat svou činnost, mezinárodním právním kontextem i připravovaným zákonem o mediaci v netrestních věcech. V další části práce popisuje systém vzdělávání mediátorů v některých zemích Evropské unie a oproti tomu systém vzdělávání mediátorů v České republice. Zmiňuji se také o oblastech uplatnění mediátora v praxi a v závěrečné praktické části uvádím průzkum provedený mezi absolventy výcviků mediace dvou významných českých organizací s cílem zjistit, co by se na těchto kurzech mělo změnit a o co by kurzy měly být obohaceny.
|
|
|
Role sociálního pracovníka při resocializaci dospělých pachatelů majetkové trestné činnosti ve výkonu trestu
Frydrychová, Monika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
(česky): Ve své bakalářské práci se zaměřuji na roli sociálního pracovníka ve věznicích a jeho možnosti působení při resocializaci pachatelů, kteří spáchali majetkový trestný čin. Trest odnětí svobody má dle principu restorativní justice kromě ochrany společnosti působit i jako výchovný prvek přímo na pachatele. Jednotlivci, kteří opouštějí výkon trestu odnětí svobody, jsou ohroženi sociální exkluzí a jejich možnost integrace do společnosti je díky stigmatizaci, nejistému sociálnímu prostředí, nestabilnímu bydlení, zaměstnání a dalším okolnostem ohrožena. Cílem této práce je mapování činnosti sociálních pracovníků s dospělými lidmi ve výkonu trestu. Sociální pracovník je součástí zkoumání celkové situace vězně, podílí se i na zpracování resocializačního programu, který má vliv na život jedince po propuštění a na snížení rizika recidivy, dále spolupracuje s rodinou, ověřuje informace atd. V práci mapuji praxi sociálních pracovníků u nás a s ohledem na tyto zkušenosti přicházím s návrhem na zlepšení praxe.
|
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
|
| |
|
|
Role sociálního pracovníka při resocializaci dospělých pachatelů majetkové trestné činnosti ve výkonu trestu
Frydrychová, Monika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
(česky): Ve své bakalářské práci se zaměřuji na roli sociálního pracovníka ve věznicích a jeho možnosti působení při resocializaci pachatelů, kteří spáchali majetkový trestný čin. Trest odnětí svobody má dle principu restorativní justice kromě ochrany společnosti působit i jako výchovný prvek přímo na pachatele. Jednotlivci, kteří opouštějí výkon trestu odnětí svobody, jsou ohroženi sociální exkluzí a jejich možnost integrace do společnosti je díky stigmatizaci, nejistému sociálnímu prostředí, nestabilnímu bydlení, zaměstnání a dalším okolnostem ohrožena. Cílem této práce je mapování činnosti sociálních pracovníků s dospělými lidmi ve výkonu trestu. Sociální pracovník je součástí zkoumání celkové situace vězně, podílí se i na zpracování resocializačního programu, který má vliv na život jedince po propuštění a na snížení rizika recidivy, dále spolupracuje s rodinou, ověřuje informace atd. V práci mapuji praxi sociálních pracovníků u nás a s ohledem na tyto zkušenosti přicházím s návrhem na zlepšení praxe.
|
|
|
Možnosti snížení rizika recidivy pachatele prostřednictvím činnosti probační služby
Nesvačilová, Iva ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice kriminální recidivy z pohledu probačních úředníků, kteří denně pracují s pachateli, jimž byl stanoven alternativní trest. Teoretická část práce je zaměřena na vysvětlení restorativní a retributivní justice a probační a mediační služby nejen v České republice, ale také v Anglii a Německu. Dále v teoretické části nalezneme popis faktorů, jež ovlivňují kriminální chování pachatele s důrazem na faktory sociálně - kulturní. V poslední části teoretické práce je definována samotná kriminální recidiva, její základní členění, druhy, též i statistika o recidivě v České republice a penitenciární a postpenitenciární péče. Obsahem praktické části je kvalitativní výzkum provedený za pomoci rozhovorů s probačními úředníky. Cílem výzkumné části diplomové práce je zjistit, co si myslí samotní pracovníci probační a mediační služby o možnostech snížení recidivy prostřednictvím probační práce s pachateli trestné činnosti a též jaký mají probační úředníci názor na samotnou kriminální recidivu.
|
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
host ::
RSS.