|
|
Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
Kučera, Patrik ; Kárníková, Hana ; Maierová, Lenka
Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
|
|
|
Blue light spectrum and its effects on selected aspects of human sleep and cognition
Šmotek, Michal ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Maierová, Lenka (oponent)
Úvod: Od objevu ipRGC buněk sítnice se rozšířily možnosti vědeckého zkoumání vlivu světla na regulaci širokého spektra behaviorálních a fyziologických funkcí nezávislých na tvorbě obrazu. Vzhledem k tomu, že jsou ipRGC nejvíce citlivé na světlo krátkých vlnových délek (460-480nm) se tato dizertace zaměří primárně na vliv modrého světla na cirkadiánní systém, spánek, kognitivní funkce, a možné využití v klinické i neklinické oblasti. Cíle: Cílem první studie bylo prozkoumat vliv 20-minutové expozice monochromatickému světlu různých vlnových délek na vybrané neuropsychologické a neurofyziologické parametry vigility u zdravých dobrovolníků. Druhá studie zkoumala efekt kombinace KBT-I a večerního nošení brýlí blokujících modré světlo na subjektivní a objektivní parametry spánku a denní symptomy (úzkost, deprese, hyperarousal). Cílem třetí studie bylo prozkoumat subjektivní kvalitu spánku u zdravé populace a její spojitost s večerním a nočním vystavováním se umělému světlu z obrazovek elektronických zařízení. Metodika: V první studii bylo 12 zdravých dobrovolníků vystaveno celkem třem 20-minutovým expozicím světlu různých vlnových délek (455, 508, and 629 nm, zářivost 14 μW/cm2), při nichž podstoupili měření EEG (vč. EP P300 a spektrálních charakteristik) a behaviorálních proměnných (subjektivní...
|
host ::
RSS.