Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  začátekpředchozí91 - 100  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vágní význam a jeho empirické modelování - případ vágních skalárních modifikátorů v češtině
Ocelák, Radek ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
V této práci se věnuji tématu jazykové (významové) vágnosti. V první, teoretické části podávám nejprve vymezení tohoto lingvistického fenoménu vůči jiným typům sémantické neurčitosti (např. víceznačnosti či podspecifikovanosti). Krátce shrnuji 3 zásadní práce autoru Roschové, Lakoffa a Labova, jimiž bylo téma jazykové vágnosti na počátku 70. let uvedeno do centra světové lingvistiky. Zabývám se dále zásadními obecnými aspekty fenoménu jazykové vágnosti, a to postupně z hlediska teorie prototypů a její kritiky (problém kategorizace), (post)ana1ytické mosofie (vztah pojmu vágnost k pojmům význam a struktura) a formální logiky (problémy exaktního modelování vágního významu). Ve druhé, empirické části se věnuji sémantice konkrétniho typu výrazů - vágních skalánúch modiftkátoru v současné češtině (tj. výrazů jako celkem, docela, velmi). Předkládám své pojetf sémantiky tohoto lexikálního subsystému a zdůvodňuji potřebu jejího empirického, nikoli pouze introspektivního zkoumání. Zabývám se možnými metodami takového empirického výzkumu a navrhuji vlastní metodu, umožňující zfskat dostatek relevantnich empirických dat z rozsáhlých souboru prostého textu. Následně prezentuji postup a výsledky výzkumu sémantiky 8 běžných vágních skalárních modifikátorů v češtině, který jsem na základě navržené metody provedL
Větosled v současné češtině
Chudobová, Martina ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Zikánová, Šárka (oponent)
Práce se zabývá větosledem v současné češtině. Jejím cílem je odhalit principy, jimiž se řídí pořadí vět uvnitř souvětných celků, a zjistit, do jaké míry je postavení hlavních a vedlejších vět ustálené. První oddíl shrnuje práce českých a slovenských lingvistů, kteří se vyjadřují k uvedené problematice, a představuje principy, jimž podléhá řazení vět v jednoduchých souvětích. Vymezuje typy vět s vázaným, obvyklým a volným větosledem. V závěru tohoto oddílu přinášíme přehled ustálenosti jednotlivých druhů vedlejších vět, který se stal odrazovým můstkem pro empirickou část. Druhá kapitola se věnuje větosledu vybraných jednoduchých hypotaktických souvětí. Zvolen je reprezentativní vzorek spojovacích prostředků. V podobě sondy do databáze Českého národního korpusu se snažíme nastínit větosled nejfrekventovanějších typů vedlejších vět uvozených těmito prostředky, který se uplatňuje v současné češtině.
Syntaktický vztah shody (se zvláštním zřetelem ke shodě predikátu se subjektem)
Klimešová, Petra ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá syntaktickým vztahem shody přísudku s podmětem a jejími konkrétními případy. Teoretická část práce popisuje pojem "shoda" především podle tradičního závislostního pojetí, vymezuje jej a určuje jeho šíři. Představuje rovněž možnosti odlišného úhlu pohledu na celou problematiku (např. pojetí generativní gramatiky). Součástí teoretického popisu jsou i konkrétní, složitější případy shody přísudku s podmětem, jak jsou zachyceny v gramatikách češtiny. Popis shody v současných českých mluvnicích však není v některých ohledech dostatečný. Některým typům shody se věnuje jen velice stručně, některé, které se v komunikaci vyskytují, dokonce do popisu nezahrnuje vůbec. Proto na teoretický základ navazujeme empirickým výzkumem, v němž ukazujeme, jak vypadá situace u složitějších případů shody (jedná se o několikanásobný podmět, mezi jehož členy je jiný než slučovací poměr; data jsou založena na výsledcích vyhledávání v Českém národním korpusu) a jak shodu vnímají běžní uživatelé jazyka (data jsou založena na dotazníku, který byl zadán studentům Filozofické fakulty Univerzity Karlovy). Data získaná z korpusu umožňují identifikovat tendence ve složitějších případech shody, které v příručkách nejsou vůbec zmíněny, které by se ale měly stát součástí běžného popisu této problematiky. Dotazníková...
Členská negace a způsob jejího vyjadřování v současné češtině
Veselovská, Kateřina ; Lehečková, Eva (oponent) ; Medová, Lucie (vedoucí práce)
Tato práce je věnována problematice členské negace a způsobům jejího vyjadřování v současné češtině, respektive v datech Českého národního korpusu (SYN2005) a Pražského závislostního korpusu (verze 2.0). Za členskou negaci byla dosud ve většině českých příruček považována taková negace, která neoperuje na predikátu. Autorka na základě analýzy dat a studia české i zahraniční odborné literatury týkající se syntaktické negace definuje nové vymezení členské negace v češtině, navrhuje formalismy pro zaznamenání struktur se členskou negací v systému konstrukční gramatiky a zkoumá možnosti zachycování tohoto jevu v PDT.
Sémantická analýza vybraných českých slovesných předpon
Lehoučková, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Kognitivní lingvistika se od ostatních jazykovědných směrů liší tím, že pojímá jazykové vztahy a procesy jako projev vztahů a procesů konceptuálních, že klade důraz na kognitivní základ jazykové struktury. Tato práce je pokusem popsat a vysvětlit sémantiku českých slovesných předpon (zvláště předpony vy-) s přihlédnutím ke kognitivním jevům, jako je kategorizace, prototyp, profilování, vtělesnění, strukturace konceptuálního obsahu, konceptuální integrace nebo metaforická projekce. Snaží se ukázat, že takto je možné identifikovat sémantické vztahy, které bývají běžně opomíjené, a interpretovat tak rozmanitá užití předpony jako přirozená rozšíření jednoho významového centra. Teoretickým východiskem je především kognitivní gramatika Ronalda Langackera.
Komunikace v jazykové třídě
Koulová, Ilona ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomova prace se zabyva rozborem komunikace ve tfide, kde je cestina vyucovana jako cizi jazyk. V uvodni, teoreticke casti jsou vymezena specifika pedagogicke komunikace a nasledne objasnena tez ve spojitosti s komunikaci ve tfide jazykove. Tato cast diskutuje take nejaktualnejsi metodicke principy ve vyuce cizich jazyku, poukazuje na tzv. komunikacni pfistup k vyuce a akcentuje vyznam pojmu interakce v technice vyuky. DalSi usek potom vysvetluje teoreticky aparat analyzy diskurzu ve tfide, pfevzaty od J. McH. Sinclaira a R. M. Coultharda. Autofi v roce 1975 rozC1enili diskurz na nekolik typu jednotek, pficemz za nejmensi jednotku diskurzu byl povazovan akt. S akty pracuje vlastni analyza diplomove prace. Vsima si typu techto aktu,jejichjazykovych realizaci (popf. s vyuzitim parajazykovych prostfedku) a jejich obmen v zavislosti na vyukovem cHi hodiny/aktivity. Vedle diskurznich aktu se prace v zaveru venuje tez uzivani ciloveho/matefskeho/zprostfedkujiciho jazyka a jejich vzajemnych interferenci, pfedevsim v souvislosti s projednavanim vyznamu.
Epistemologické limity vybraných přístupů k jazyku
Beneš, Martin ; Lehečková, Eva (oponent) ; Macurová, Alena (vedoucí práce)
Cílem práce je pokus komentovat a kriticky zhodnotit epistemologii vybraných přístupů k jazyku: historickosrovnávací jazykovědy 19. století, evropského strukturalismu (Saussure, Hjelmslev, Pražská škola), generativismu, parolových lingvistických disciplín a textové lingvistiky, kognitivních lingvistických disciplín. Konkrétním cílem je komentovat epistemologické limity těchto vybraných směrů, a to s ohledem na dvě základní skutečnosti. Zaprvé - s ohledem na fakt, že jednotlivé směry si z celku předmětné oblasti lingvistiky (uchopené v této práci vzhledem k jejím účelům jako specificky strukturovaný komunikační model) definují za svůj předmět pouze dílčí části z celku této oblasti. A zadruhé - práce bude zkoumat, v jakém vztahu jsou tyto jednotlivé přístupy k závažnému tvrzení filosofa vědy T. S. Kuhna (1997, s. 203), který v knize Struktura vědeckých revolucí říká, že "neexistuje způsob rekonstrukce výroků jako ‚skutečně jsou', který by byl nezávislý na teorii." Tzn. zda tvrzení založená na epistemologii jednotlivých přístupů popisují objektivní realitu, nebo zda jde v jejich případě jen o popis jejich vlastních teoretických konstruktů.
Internacionální prefixoidy s kvantifikačně-intenzifikačním významem v dnešní češtině
Podruhová, Eva ; Lehečková, Eva (oponent) ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce)
V naší diplomové práci jsme se zabývali otázkou internacionálních prefixoidních komponentu s kvantifikacne-intenzifikacním významem. V teoretické cásti se jednalo predevším o klasifikaci vybraných prefixoidu, výklad jejich významu (obvykle ne jediného), vymezení jejich místa v celé skupine techto prostredku vyjadrujících vetší a menší míru v jazyce a také o postižení jejich funkce a stylové platnosti. Ve vymezeném souboru prefixoidních komponentu prevládají prefixoidy s významem vetší míry: super- (supra-), maxi-, extra-, ultra- (pocházející z latiny), hyper-, mega- (megalo-), giga- (giganto-), makro- (pocházející z rectiny), monstr-, turbo- (pocházející z francouzštiny), top- a big- (pocházející z anglictiny), méne zastoupeny jsou komponenty s významem menší míry: mini- (puvodem z latiny), mikro- a nano- (puvodem z rectiny). Vetšina z jmenovaných komponentu je polysémních, nekteré mají i specifický odborný význam uplatnující se ve slovech (termínech) z urcité oblasti (napr. nano- jako 'nanotechnologický', turbo- jako 'turbínový, rotacní' atd.). Pomocí techto prefixoidu vzniká dnes v ceštine velké množství nových výrazu, at už jde o slova s cizími slovotvornými základy, nebo o tzv. hybridní kompozita, jejichž druhou cást tvorí slovo domácího puvodu. Konkrétne hybridním složeninám se v poslední dobe venuje...
Slovní zásoba současné české sci-fi povídky
Mráčková, Michaela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Předkládaná bakalářská práce, Slovní zásoba současné sci-fi povídky, se věnuje popisu lexikologických a slovotvorných prostředků vybraného vzorku slov z textů českého sci-fi periodika XB-1. Slova byla zařazena do kategorií podle své terminologické, neologické, propriální a slangové povahy, což se stalo základem struktury této práce. V sémantické části se práce zabývá reáliemi typickými pro daný žánr literatury (vesmírné dopravní prostředky, technické vynálezy, nevšední vědní obory aj.), a tím konfrontuje svět reálný a fiktivní. Práce shrnuje slovotvorné prostředky autorů, kteří se potýkají s vytvářením nových slov pro nové reálie, a zachycuje některé společné tendence. V neposlední řadě práce posoudila funkčnost těchto prostředků a pojmenování v takto specifickém literárním žánru. Analyzované výrazy (přes šest set záznamů) jsou přiloženy k této práci v podobě tabulky s vlastními poznámkami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Neverbální komunikace v televizních pořadech pro děti a mládež
Bayerová, Petra ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vybranými prostředky neverbální komunikace v českých televizních pořadech určených dětem různého věku. Cílem práce je analyzovat vybrané neverbální prostředky, zhodnotit jejich formu a funkci a pokusit se postihnout rozdíly mezi pořady určenými divákům různého věku. Pro účely této práce byly vybrány pořady Kouzelná školka a Planeta Yó z produkce ČT :D a pořad Aliho parťáci z produkce FTV Prima. Vybrané ukázky pořadů byly přepsány podle pravidel korpusu DIALOG a dále byly doplněny o přepis gest. Analýza je zaměřena především na gestické a mimické projevy. Výsledky analýzy ukázaly, že gestické a mimické projevy se přizpůsobují věku dětského diváka.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   začátekpředchozí91 - 100  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.