|
|
Klasifikace smrkových porostů s využitím obrazové a laboratorní spektroskopie
Soudková, Kristýna ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá subpixelovou klasifikací hyperspektrálních dat ze senzoru APEX. V rešeršní části jsou popsány algoritmy subpixelové klasifikace a spektrální charakteristiky vegetace. V praktické části je zpracována klasifikace smrkových porostů na osmi stanovištích v oblasti první zóny Krkonošského národního parku. Ke klasifikaci byly využity tři metody řízené klasifikace - Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine a Spectral Angle Mapper. Pro získání koncových členů byla využita data nasbíraná při terénní kampani pomocí kontaktní sondy připojené na přístroj ASD FieldSpec 4 Wide-Res. Pro každé stanoviště byly vytvořeny mapy krajinného pokryvu a zpracovány přesnosti jednotlivých klasifikací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnocení změn pokryvu Země pomocí objektových detekcí
Skokanová, Eliška ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Cílem práce je provést objektovou detekci změn land cover ve vybraných lokalitách České republiky. Vstupní data tvoří družicové snímky Landsat z roku 2000 a Spot z roku 2006. Ke zhodnocení změn je použita neřízená metoda detekce změn Multivariate Alteration Detection programu e-Cognition založená na statistických postupech. Výsledky detekce jsou na konci práce porovnány se změnovou databázi Corine Land Cover za účelem zhodnocení míry shody detekovaných ploch. Z důvodu detekce změn menších rozměrů, které se nevyskytují v databázi Corine, je zvolena odlišná mapovací jednotka změn. V první části práce je provedena literární rešerše zaměřující se na postup zpracování satelitních snímků, popis spektrálního chování jednotlivých krajinných objektů, postup tvorby databáze Corine Land Cover a princip detekce změn pomocí MAD. Druhá část práce se zaměřuje na úpravu dat, provedení detekce změn sledovanou metodou a porovnání výsledků se změnovou databází Corine. Klíčová slova: objektová detekce změn, družicové snímky, Corine Land Cover, mapovací jednotka změn, Multivariate Alteration Detection, e-Cognition
|
|
|
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope
Kuthan, Tomáš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu spektrálních charakteristik vybraných zemědělských plodin v průběhu zemědělské sezóny z časové řady družicových dat senzorů Sentinel-2 (A a B) a PlanetScope v modelovém území v okolí sídel Kolín a Kutná Hora. Vychází z předpokladu, že využití více termínů obrazových dat, která zachycují plodiny v různých fenologických fázích, umožňuje lepší identifikaci druhů plodin (Lu et al., 2004). Cílem práce bylo zpracovat charakteristiku sezónního průběhu spektrálních příznaků vybraných zemědělských plodin (cukrovka, ječmen jarní, ječmen ozimý, kukuřice, pšenice jarní, pšenice ozimá, řepka ozimá), která určí období roku vhodná pro odlišení jednotlivých plodin. Dalším cílem práce bylo provést klasifikaci těchto plodin v modelovém území z časové řady dat dvou výše zmíněných senzorů a porovnat přesnost pixelové a objektově orientované klasifikace pro multitemporální kompozit a přesnost pro snímek z období, kdy jsou od sebe jednotlivé plodiny dobře rozlišitelné. Trénovací a validační plochy a klasifikační maska byly vytvořeny s využitím databáze LPIS, kterou poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Pro klasifikaci byla využita časová řada družicových dat obou...
|
|
|
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
|
|
| |
|
|
Hodnocení procesu suburbanizace v zázemí Prahy v období 1990-2020 s využitím dat dálkového průzkumu Země
Brabec, Michal ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
V zázemí Prahy dochází v posledních letech k značným změnám. Obce, kde dříve bydlelo 200 lidí, jsou nyní velké rezidenční čtvrtě se starým jádrem a mnohonásobně vyšším počtem obyvatel. Vysoký nárůst obyvatel a nová zastavěná plocha se projeví také na krajině kolem, ať už odlesněním zbývajících ploch lesního porostu nebo znehodnocením půd nejvyšší jakosti. Cílem této práce bylo popsat průběh suburbanizace vybraných obcí a s ní spojenou změnu krajinného pokryvu za použití dat z dálkového průzkumu Země (DPZ), statistických dat a terénního průzkumu řešeného území. Zároveň identifikovat nástroje, které usměrňují nebo regulují tyto suburbanizační procesy. První část práce je úvodem do dané problematiky, navazuje kapitola o stávajících nástrojích územního rozvoje v České republice (v oblasti strategického a územního plánování). Dále jsou popsány data a metody DPZ, které byly použity pro vypracování mapových výstupů daných oblastí a v neposlední řadě je popsán zemědělský půdní fond (ZPF) zahrnující hodnocení kvality půd ve sledovaném území. Hlavním cílem práce bylo zjistit a ukázat vývoj vybraného zázemí Prahy v letech 1990 až 2020. Výsledky mohou být použity jako podklad pro ještě detailnější rozbor dané oblasti. Klíčová slova: suburbanizace, DPZ, krajinný pokryv, udržitelný rozvoj, rozvoj sídel
|
|
| |
|
|
Klasifikace UAV hyperspaktrálních obrazových dat s využitím metod hlubokého učení
Řádová, Martina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Uvedená diplomová práce "Klasifikace UAV hyperspektrálních (HS) obrazových dat s využitím metod hlubokého učení" se v obecné rovině věnuje klasifikačním metodám hyperspektrálních snímků. Ve své rešeršní části diplomová práce podává obecný přehled metod konvolučních neuronových sítí. Na základě toho je sestaven přehledný rámec jako podklad pro vytipování vhodné metody pro tuto práci. Vybrány jsou dvě metody s otevřeným řešením v jazyce Python. Zvolenými metodami jsou Capsule Network a U-Net. Cílem práce je ověřit vhodnost těchto metod pro klasifikaci hyperspektrálních snímků krkonošské tundry s vysokým prostorovým rozlišením. Dílčím cílem je i příprava vstupních HS (54 pásem, 9 cm) dat do vhodné podoby pro vstup do sítě. Vzhledem ke složitosti architektury nebylo dosaženo všech požadovaných výsledků u metody Capsule Network. Pro účely porovnání a ověření výsledků byla použita metoda U-Net. Ta dosáhla přesnějších výsledků oproti hodnotám získávaným tradičními metodami (SVM, ML, RF a další), kdy celková přesnost byla u U-Net vyšší než 90% a u ostatních zmiňovaných metod OA nepřesáhla 88%. Zejména třídy suť a kleč vyšly výrazně přesněji než všechny ostatní třídy (UA - user's accuracy a PA - producer's accuracy přes 99%). Klíčová slova Hluboké učení, konvoluční neuronové sítě, hyperspektrální snímky,...
|
|
|
Využití laboratorní a obrazové spektroskopie pro hodnocení odolnosti borovice lesní vůči suchu a rozlišení jejich ekotypů
Raasch, Filip ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Cílem této práce bylo navrhnout nedestruktivní způsob měření semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris), zjistit, zda se v laboratorních spektrech borovic projeví stres z nedostatku vody, porovnat, zda se bude reakce borovic lišit dle ekotypu a zkoumat, zda z obrazových a laboratorních spekter bude možné odlišit dva ekotypy borovice lesní. K tomuto účelu byla zpracována obrazová hyperspektrální data semenných sadů ze srpna 2020 a byl proveden tříměsíční laboratorní experiment, v rámci něhož byl u dvouletých semenáčků borovice z náhorního a pahorkatinného ekotypu navozen stres z nedostatku vody. Analýza spektrálních dat proběhla s pomocí smíšených statistických modelů, analýzy rozptylu, analýzy hlavních komponent, natrénování klasifikátorů řízené pixelové klasifikace, vegetačních indexů a lineární regrese. Z analýz bylo zjištěno, že lze detekovat vodní stres u silně stresovaných semenáčků borovice lesní. Nejcitlivější spektrální pásma na obsah vody byla pozorována v oblasti mezi 1000-2500 nm. Počáteční reakce na stres z nedostatku vody se dle ekotypu nelišila, u náhorního ekotypu však byla pozorována rychlejší regenerace po etapě sucha. Dva ekotypy borovice lesní bylo možné s vysokou přesností odlišit jak z laboratorních, tak obrazových dat. I přes vysokou variabilitu mezi jedinci způsobenou vodním...
|
|
|
ZANIKLÉ KRAJINY STŘEDNÍCH ČECH: HODNOCENÍ ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY A KRAJINNÉ STRUKTURY
Mór, Jiří ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití krajiny a krajinného pokryvu ve dvou geograficky blízkých modelových územích - v území Milovicka a Rožďalovicka. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit změny využití krajiny a krajinného pokryvu mezi lety 1836 a 2019 v okolí města Milovice, kde se od roku 1904 do roku 1991 nacházel Vojenský újezd Milovice - Mladá, a v intenzivně zemědělsky využívaném okolí malého města Rožďalovice. Hodnocení proběhlo primárně na základě vektorizovaných map stabilního katastru a dat katastru současného. Dalším cílem práce bylo analyzovat vývoj struktury krajiny v území Rožďalovicka opět mezi lety 1836 a 2019. Dále se práce zaměřila na otázku, zda lze parcely orné půdy ve stabilním katastru považovat za plošky v krajinné mozaice. Na základě 3 typů satelitních dat (data družic PlanetScope, Sentinel-2 a Landsat 8) bylo analyzováno, jak se mění hodnoty krajinných metrik a tedy i popis struktury krajiny v závislosti na prostorovém rozlišení dat DPZ. Družicové snímky z června 2019 byly klasifikovány a následně z nich byly vypočítány metriky charakterizující krajinou strukturu. Vývoj využití krajiny v okolí Milovic se vymyká vývoji jiných (post)militárních oblastí, úbytek zde zaznamenaly plochy trvalého travního porostu i plochy lesů. Území Rožďalovicka svým vývojem naopak...
|
host ::
RSS.