|
|
Spanish Scalar Verbal Periphrases and their equivalents in Czech
Rapáňová, Lenka ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Táto bakalárska práca sa venuje španielskym slovesným perifrázam skalárnym a ich prekladu do češtiny. Je rozdelená na dve časti, teoretickú a praktickú. V teoretickej časti najprv definujem pojem slovesné perifázy z pohľadu rôznych autorov gramatík a následne sa snažím priblížiť túto situáciu k českému jazyku. Na záver tejto časti charakterizujem vybrané slovesné perifrázy skalárne, s ktorými budem ďalej pracovať. V praktickej časti najprv analyzujem frekvenciu výskytu daných perifráz a španielske slovesá, s ktorými sa spájajú najčastejšie. Túto analýzu robím za pomoci korpusu CORPES XXI. Potom sa zameriavam na možné preklady týchto perifráz do češtiny, a to prácou s paralelným korpusom InterCorp. Kľúčové slová skalárne slovesné perifrázy, španielčina, čeština, korpus InterCorp
|
|
|
Durativní slovesné perifráze ve španělštině
Šandová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na popis a vysvětlení španělských slovesných durativních perifrází a také na analýzu možných ekvivalentů v češtině. Zprvu jsem vysvětlila termín povahy slovesného děje, neboť je tento termín pro pochopení durativnosti slovesných perifrází nezbytný. Dále jsem vysvětlila rozdíl mezi českým a španělským videm (aspektem) a poté se věnovala jednotlivým perifrázím, z nichž jsem se nejvíce zaměřila na durativní perifráze a na jejich rozdělení na dvě základní skupiny: globální a parciální; jejich vysvětlení a popis vlastností. V části praktické jsem pracovala nejdříve se španělským korpusem CREA, kde jsem analyzovala 4 jednotlivé perifráze dle počtu výskytů a rozložení v dokumentech dle tématu. Poté jsem analyzovala jejich české protějšky v korpusu InterCorp, ve sto různých výskytech dané perifráze. Nejdříve jsem mezi sebou srovnala perifráze s parciální durativností kontinuativní (seguir + gerundium) a distributivní (andar + gerundium) a poté perifráze s parciální durativností retrospektivní (venir + gerundium) a prospektivní (ir + gerundium). Cílem bylo zjištění, zda a jakým způsobem se do češtiny tyto perifráze promítají. V 90 procentech případů je význam perifráze v češtině zachován (s pomocí různých českých ekvivalentů). V ostatních případech se mnohdy význam...
|
|
|
Venga, anda, vaya: gramatikalizované imperativy v současné španělštině
Žežulková, Jana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je popsat gramatikalizované imperativy a definovat, jakou mají v komunikaci funkci. Práce se skládá z dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické se zaměřuje na vymezení rozdílů mezi imperativem a gramatikalizovaným imperativem. Popisuje jednotlivé fáze gramatikalizačního procesu a postupné morfosyntaktické a fonetické změny, které v jeho důsledku u vybraných imperativů nastávají. Důraz je kladen na ztrátu původních významů a nabývání nových, porovnávání míry významového posunu a stupně gramatikalizace u konkrétních imperativů. Praktická část je potom zaměřena na čtyři nejvíce gramatikalizované imperativy - anda, venga, vaya a vamos. Nejprve definuje, jaké jsou jejich funkce v různých typech kontextu. V paralelním korpusu Intercorp pak následně zkoumá, jakým způsobem mohou být gramatikalizované imperativy vyjadřovány v češtině, zda mají či nemají přesné ekvivalenty, a jak ovlivňují utváření pragmatického významu výpovědi. Klíčová slova: španělština - imperativ - gramatikalizovaný imperativ - pragmatika - jazykový korpus
|
|
|
Jazyková specifika v písních flamenco
Miltová, Barbora ; Krinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mištinová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teoretickým popisem fonetických a lexikálních charakteristik, které se objevují v textech písní flamenco. Pro mnohé obyvatele Iberského poloostrova i pro návštěvníky, kteří na toto území zavítali, flamenco představuje jeden ze základních symbolů Španělska. Pro Andalusany je ještě něčím víc. Flamenco nevnímají pouze jako označení hudebního žánru, spojení tradiční španělské lidové hudby a tance, nýbrž pro ně představuje jeden z nejautentičtějších způsobů jejich vnímání, cítění a interpretace života a světa. Bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních kapitol, z nichž každá se snaží zkoumat flamenco z jiného úhlu pohledu. První kapitola je zaměřena na historii, popis základních hudebních stylů a vysvětlení samotného pojmu flamenco. Následující kapitoly se zabývají lingvistickým popisem jednotlivých jazykových složek, z nichž jsou písně flamenco složeny, tedy z andaluské španělštiny, caló a germaníe. Teoretický popis jevů je vždy následně doložen na ukázkách z vybraných písní, z nichž velká část pochází z díla Colección de cantes flamencos: recogidos y anotados por Demófilo od španělského folkloristy Antonia Machada y Álvareze.
|
|
|
Spanish of Yucatán
Fantová, Tereza ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou španělského dialektu na Yucatanském poloostrově (Mexiko). Práce je rozdělena do tří sekcí. V první části jsou vymezeny základní pojmy spojené s tématem práce. Druhá část se zaměřuje na vývoj španělštiny a indiánských jazyků v Mexiku, dále pak na lingvistickou situaci na Yucatanském poloostrově a charakterizuje mayské jazyky. Třetí část se skládá z analýzy yucatanské španělštiny, obsahuje rozbor fonetických, morfologických a lexikálních rysů jmenovaného dialektu. Práce klade důraz na vliv mayských jazyků na tento dialekt.
|
|
|
The neoclassical composition in modern Spanish
Navrátil, Cyril ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Cyril Navrátil FF UK Universita Karlova Románská studia - NMgr. Hispanistika 2013/2014 Abstrakt Tato práce se zabývá neoklasickou kompozicí. Již jen snaha pojmenovat tuto slovotvornou metodu vyvolává nesváry mezi jazykovědci. Někteří autoři tento postup nazývají prefixace (afixace), podle jiných se jedná o zvláštní druh kompozice, jejíž komponenty (nebo alespoň jeden z nich) pochází z latiny či z řečtiny. Ačkoliv většina španělské slovní zásoby pochází právě z těchto jazyků (především z latiny), neoklasická kompozice se řídí vlastními pravidly. Metou naší studie není dát za pravdu těm, či oněm, nýbrž ukázat současný stav tohoto druhu kompozice v současné španělštině za pomoci korpusu. Není nicméně možná zcela přejít různá stanoviska k tomuto tématu, která zastávají autoři uznávaní na akademické půdě. Proto jsme se rozhodli rozdělit práci na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části zrekapitulujeme terminologii, již budeme používat, a pokusíme se vybrat nejméně napadnutelnou definici neoklasické kompozice. V části praktické se zaměříme na dvacet konkrétních případů: auto, cida/cidio, cracia/crata (arca/arquía), cripto, crono, eco, euro, filo/filia, foto, narco, neo, pan/omni, para, pedo, porno, pseudo/suedo, teca, tele, teo, video, které vyhledáme ve dvou rozdílných korpusech. Nejdřív zadáme...
|
|
|
Arabismy v současné španělštině
Bělehrádková, Kateřina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je popsat arabský vliv na současnou španělštinu. Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na historický a sociolingvistický kontext výskytu arabismů ve španělštině, typy výpůjček ve španělštině, dělení a popis arabismů z pohledu fonologie, morfologie, syntaxe, lexikologie, sémantiky a frazeologie, jejich užití a případné vytrácení. Praktickou část tvoří korpusová studie provedená na nejnovějším španělském korpusu CORPES XXI, která se zabývá frekvencí výskytů arabismů s náslovím al- v současné španělštině a jejich sémantickým rozřazením. Klíčová slova: španělština - arabština - přejímka - lexikologie - korpus
|
|
|
Funkce slovesných paradigmat "hablara" a "hablase" v současné španělštině
Rýdlová, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Tato práce je věnována problematice slovesných paradigmat hablara a hablase v současné španělštině. Ukázali jsme, že použití paradigmatu hablara je z historických důvodů mnohem širší než užití paradigmatu hablase, které je možné použít jen ve funkci subjunktivu. Tvar hablara (a nikoliv hablase) lze v souladu s platnou jazykovou normou použít i ve významu předminulého času indikativu (přestože se toto použití obecně nedoporučuje), dále pak namísto kondicionálu u modálních sloves querer, deber a poder a zároveň i v apodozi podmínkových souvětí nereálných v přítomnosti. Tato dvě paradigmata se tedy dají mezi sebou libovolně zaměňovat jen v případě, že plní subjunktivní funkci. Na základě vlastní frekvenční analýzy dvaceti nejpoužívanějších španělských sloves v jazykovém korpusu CREA bylo prokázáno, že četnost výskytu tvaru hablase je ve Španělsku průměrně 18% a v Latinské Americe průměrně pouze 10%. Tvrzení některých jazykovědců, že frekvence formy na -se je obecně mírně vyšší v záporných větách naše analýza daného korpusového materiálu nepotvrdila, nicméně analýza paralelního korpusu InterCorp naznačila, že frekvence paradigmatu hablase roste (o 7%) v podmínkových souvětích nereálných po spojce ‚si'.
|
|
|
Vzájemné ovlivňování romštiny, španělštiny a dalších jazyků Pyrenejského poloostrova
Krinková, Zuzana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Elšík, Viktor (oponent) ; Buzek, Ivo (oponent)
The language contact of the inflectional Romani and Spanish, Catalan and other languages of the Iberian Peninsula began in the first half of the 15th century. A long- term and immediate contact between Romani and a language of the majority in several places of Europe resulted in emergence of so called Para-Romani varieties, mixed languages which predominantly make use of the grammar of the surrounding language, whereas the Romani-derived vocabulary is at least partly retained. In the Iberian Peninsula several Para-Romani varieties emerged. The process of their phonological, morphological and lexical evolution from the inflectional Iberian Romani is described in the first part of this thesis. The original form of the Iberian Romani of the 15th century was - according to our opinion - similar to so called early Romani of the Byzantine period that is supposed to end by the 14th century when the Romani language started to disperse throughout Europe. The influence of Spanish (and other languages of the Iberian Peninsula) is evident not only in the morphology and syntax, but also in phonology and semantics of the Iberian Para-Romani varieties. On the other hand, the Romani elements conserved in these varieties show archaic features as well as specific innovations and many of them can hardly be assigned...
|
|
|
Základní znaky mluvené španělštiny v Andalusii
Chybíková, Zuzana ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vymezením hlavních rysů andaluské španělštiny, jež nacházíme v jazykové rovině zvukové, lexikální a gramatické. Úvodem jsou zmíněny důležité historické informace objasňující počátky španělštiny v Andalusii. Nejdelší oddíl je věnován úvaze, zda se v případě andaluské španělštiny jedná o jazyk, dialekt, variantu či dokonce varianty španělštiny. Tato část vychází z komparace názorů předních znalců andaluské španělštiny a je doplněna o některé vlastní postřehy. Práce se snaží uvést na pravou míru mnohé předsudky a omyly, které deformují pohled na andaluskou španělštinu. Klíčová slova: španělština, andaluská španělština, jazykové roviny, dialekt, regionální varianty španělštiny
|
host ::
RSS.