|
|
Onemocnění stěny hrudní aorty: diagnostika, léčba stentgraftem, indikace, strategie a technika výkonu, klinické výsledky
Novotný, Jiří ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Roček, Miloslav (oponent)
Souhrn Cíl. Snahou práce bylo zhodnotit léčbu hrudní aorty pomocí stentgraftu u jednotlivých druhů patologií v jednom centru. Studie se zaměřuje na technickou úspěšnost a efektivnost léčby. Sleduje výskyt komplikací během výkonu. Z dlouhodobého hlediska posuzuje růst vaků a výskyt endoleaku. Metoda. Během 12 roků jsme léčili pomocí stentgraftu 86 pacientů s onemocněním hrudní aorty. Žen bylo 24, mužů 62. Průměrný věk 58,5 roků. Pozdní CT kontroly byly provedeny u 75 nemocných. Ze sledování vypadl 31 pacient (36 %), většina zemřela (25 pacientů). Nejčastějším důvodem léčby, byla velikost aneuryzmatického vaku (50 %), progresivní růst vaku, tvořil 19 %. Výsledky. Komplikace byly vzácné, nejzávažnější bylo 6 případů (7 %) krvácení, tři případy skončily fatálně, ostatní periferní krvácení vyřešil chirurg. Endoleak primárně neřešitelný byl při DSA u 9 léčených (10 %). Nejčastěji pozorovaným leakem na CT byl typ I - 18 léčených (20 %). Prokázali jsme spontánní regresi endoleaků u 6 pacientů. Technicky úspěšní jsme při léčbě byli v 89 %. Celkově byla efektivita léčby (pacienti profitují z léčby) nalezena u 64 (85 %) nemocných. Závěr. Endovaskulární terapie hrudní aorty je technicky bezpečný výkon. Je však značná rozdílnost v prospěšnosti pro pacienta u jednotlivých druhů patologie.
|
|
|
Perkutánní radiofrekvenční ablace v léčbě nádorů ledviny
Hoffmann, Petr ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Janík, Václav (oponent) ; Hořejš, Josef (oponent)
Perkutánní radiofrekvenční ablace v léčbě nádorů ledviny Cíl: Retrospektivně zhodnotit technickou úspěšnost a bezpečnost perkutánní radiofrekvenční ablace u osob s nádorovým onemocněním ledvin, prokázat efektivitu metody ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu a začlenit tuto terapeutickou alternativu do stávajícího léčebného schematu. Materiál a metoda: V období mezi únorem 2006 a koncem října 2013 bylo provedeno 91 procedur perkutánní radiofrekvenční ablace u 64 pacientů pro 68 renálních tumorů velikosti 12 až 60 mm v maximálním rozměru (medián 27 mm). Tyto intervenční výkony byly prováděny pod kontrolou výpočetní tomografie, přičemž v 5 případech byla navíc použita technika CT skiaskopie. Léčeno bylo 41 mužů a 23 žen ve věku 52 až 85 let (medián 76 let). Mezi indikované se zařadily renální tumory u pacientů se solitární ledvinou (14 expanzí) a nádory pacientů s vícečetnými komorbiditami, které nemocné diskvalifikovaly z radikálního chirurgického zákroku (54 expanzí) pro výrazně rizikovou celkovou anestezii. Zákroky byly prováděny standardní technikou instrumentáriem se samoexpandibilními elektrodami v lokální anestezii a analgosedaci vedené anesteziologem. Sledování pacientů po provedených procedurách bylo založeno na pravidelných zobrazovacích, klinických a laboratorních kontrolách, při...
|
|
|
Srovnání přínosu CT portů a běžných portových systémů u pacientů vyžadujících dlouhodobý žilní přístup a posouzení přínosu port systému v ambulantní praxi
Hájek, Jan ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Ferda, Jiří (oponent) ; Charvát, Jiří (oponent)
Souhrn: Cíl: Power port je univerzální centrální žilní přístup, vhodný k podávání k. l. při CT vyšetření, až do rychlostí 5 ml/s. Chtěli jsme posoudit techniku navigované implantace portů a jejich přínos pro kvalitu života pacientů. Dále jsme chtěli posoudit využívání power portů při kontrolních Materiál a metodika: V našem souboru byli sledovaní pacienti ze dvou pracovišť, Angiointervenčního oddělení, Radiologické kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a Radiodiagnostického oddělení Pardubické krajské nemocnice a. s. Na těchto pracovištích byly pacientům implantovány power porty a dále byli tito pacienti sledovaní v pravidelných tříměsíčních intervalech dotazníkovou metodou a telefonickým kontaktem. Výkon byl prováděn na obou pracovištích pod ultrazvukovou navigací a skiaskopickou kontrolou. Výsledky: Primární technická úspěšnost výkonu byla 100 %. Na kontrolním snímku hrudníku za 2-4 hod. po výkonu nebyl zaznamenán PNO, ani dislokace katétru mimo HDŽ. Technika implantace konvenčního portového systému a power portu se nijak neliší. Průměrná doba zavedení power portu v našem souboru je 291,5 dní (2-594 dnů). Za dobu sledování v rozpětí 2 - 594 dní, zemřelo celkem 5 pacientů, 30 denní mortalita v našem souboru je 0,8 %. Sto pacientů (95,2 %) neudávalo žádné obtíže po implantování power portového...
|
|
|
Stentování karotických stenóz s pomocí distální protekce a intravaskulárního ultrazvuku
Lacman, Jiří ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Sameš, Martin (oponent)
Souhrn Stentování karotických tepen (KAS) je akceptovanou, méně invazivní alternativou k chirurgické endarterektomii u indikovaných nemocných. Cílem léčby je zamezit vzniku mozkového infarktu a následných neurologických obtíží. Práce seznamuje s pohledem na současný stav této intervenční metody, na její indikace a cíleně se zabývá otázkou případného využití a přínosu intravaskulárního ultrazvuku (IVUS) a virtuální histologizace (VH) v diagnostice karotické stenózy a aterosklerotického plátu a ošetření karotické stenózy. U 110 pacientů bylo před implantací karotického stentu provedeno IVUS vyšetření, u 33 z nich i VH plátu. Byly sledovány periprocedurální komplikace při IVUS vyšetření a intervenčním výkonu. Pomocí virtuální histologizace byly aterosklerotické karotické pláty rozděleny do typů podle svého složení (rizikové vs. nerizikové pláty) a korelovány s délkou stenózy a procentem stenózy. V IVUS souboru bylo 80 mužů a 30 žen, průměrný věk byl 72 let, symptomatická krkavice byla vyšetřena v 69 případech (58 %), asymptomatická v 50 případech (42 %). Do IVUS-VH souboru bylo započteno 33 pacientů, u kterých bylo provedeno 35 vyšetření. V souboru bylo 26 mužů a 9 žen, průměrný věk byl 72 let, symptomatická krkavice byla vyšetřena v 19 případech (54 %), asymptomatická v 16 případech (46 %). Vyšetření pomocí...
|
|
|
Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka: dlouhodobá průchodnost u nemocných s hyperkoagulačním stavem.
Renc, Ondřej ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Válek, Vlastimil (oponent) ; Lata, Jan (oponent)
Souhrn Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka: dlouhodobá průchodnost u nemocných s hyperkoagulačním stavem Cíl: Retrospektivně zhodnotit efekt a dlouhodobou průchodnost transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) u nemocných s trombózou jaterních žil při hyperkoagulačním stavu. Materiál a metoda: V letech 1992 - 2011 jsme vytvořili TIPS celkem u 38 pacientů s trombózou jaterních žil nekontrolovatelnou medikamentózní léčbou. Léčeno bylo 9 mužů a 29 žen ve věku 13 - 76 let (medián 33 let), v 6 případech se jednalo o děti. Predisponující trombofilní stav byl prokázán u 84,2 % osob. Klinická forma Buddova-Chiariho syndromu byla v 6 případech akutní, v 18 případech subakutní a ve 14 případech chronická. Indikací k výkonu byl u 31 nemocných ascites, u 5 pacientů jaterní selhání a u 2 krvácení do zažívacího traktu. Zákroky byly prováděny standardní technikou v analgosedaci nebo v celkové anestezii. U 17 pacientů jsme do kanálu TIPS implantovali nepotažený stent nebo kombinaci potaženého a nepotaženého stentu, u 21 nemocných jsme zkrat vyztužili pouze pro TIPS dedikovaným potaženým stentem (stentgraftem). Sledování průchodnosti zkratu po výkonu bylo založeno na pravidelných ultrasonografických, klinických a laboratorních kontrolách, při prokázané poruše průchodnosti byla provedena...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.