|
|
Úloha zobrazovacích metod a intervenční radiologie v programu transplantace jater: transarteriální chemoembolizace hepatocelulárního karcinomu a terapie cévních a biliárních komplikací po ortotopické transplantaci jater.
Laštovičková, Jarmila ; Peregrin, Jan (vedoucí práce) ; Köcher, Martin (oponent) ; Hořejš, Josef (oponent)
119 8. Souhrn Cíl: Zhodnotit úlohu intervenční radiologie v programu transplantace jater na základě prezentace našich zkušeností, technických a dlouhodobých klinických výsledků chemoembolizace HCC u pacientů před transplantací jater a perkutánní léčby některých biliárních a cévních komplikací po transplantaci jater. Metoda: Dvacet pět pacientů (17 mužů, 8 žen, průměrný věk 57,76 let) s hepatocelulárním karcinomem bylo indikováno k TACE před transplantací jater v letech 2008 až 2012. Chemoembolizace byla provedena u 23 pacientů, z toho 7x c-TACE v roce 2008 a 16x DEB TACE v následujících letech. Třicet pacientů (13 mužů, 17 žen, průměrný věk 46,4 let) se strikturou žlučových cest po transplantaci jater a s nemožností endoskopického přístupu bylo v letech 1996 až 2010 léčeno perkutánní balónkovou dilatací a dlouhodobou zevně-vnitřní drenáží. Dvaceti nemocným (13 mužů, 7 žen, průměrný věk 45,25 let) po transplantaci jater se stenózou tepny štěpu byla provedena PTA/stent v letech 1996 až 2011. U 16 pacientů byl implantován stent, u 7 nemocných, u kterých byla hepatická tepna výrazně vinutá, byla provedena pouze prostá angioplastika. Výsledky: Transplantace jater byla provedena 20 pacientům po TACE. Jeden nemocný byl vyřazen z čekací listiny pro progresi nádoru (4,5 %), u 2 pacientů (10 %) došlo k rekurenci...
|
|
|
Disekce krčního úseku vnitřní krkavice
Šercl, Miroslav ; Raupach, Jan (vedoucí práce) ; Köcher, Martin (oponent) ; Beneš, Vladimír (oponent)
Souhrn Cíle: Hlavním cílem práce je formou prospektivní observační studie analyzovat efektivitu, bezpečnost a kauzální vztahy léčby pacientů s disekcí krčního úseku arteria carotis interna vzniklé spontánně, na podkladě traumatu nebo z iatrogenní příčiny. Metodika: Metodou retrospektivní analýzy s prospektivním sběrem dat jsme hodnotili soubor pacientů, u kterých byla v letech 2010-2020 diagnostikována disekce extrakraniálního úseku ACI z příčiny traumatické, iatrogenní nebo idiopatické (tzv. spontánní). U všech pacientů jsme sledovali vstupní klinickou symptomatologii a NIHSS, nález na vstupní CTA (ev. DSA), zvolenou terapii v akutní fázi, kontrolní zobrazení mozku, medikaci při propuštění pacienta a ve 3 měsících klinický stav se zhodnocením NIHSS a mRS se zobrazením krkavic pomocí UZ nebo CTA. První sledovanou skupinou bylo 38 pacientů se spontánní disekcí ACI. Aktuálně asymptomatičtí pacienti po odeznělé TIA nebo pacienti se vstupním NIHSS ≤ 3 byli léčeni konzervativně pomocí protidestičkové či antikoagulační terapie. Pacienti s významným neurologickým deficitem (NIHSS ≥ 4) byli léčeni pomocí intravenózní trombolýzy, případně implantací stentů do oblasti disekce v krčním úseku, mechanickou trombektomií distálního emboligenního uzávěru nebo kombinací všech metod. Ve druhé skupině bylo zařazeno 16...
|
|
|
Multidetektorová výpočetní tomografie u traumat - vliv lokalizace, velikosti a denzity aktivního krvácení na volbu a výsledek následné terapie
Cihlář, Filip ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Chmelová, Jana (oponent) ; Köcher, Martin (oponent)
Souhrn Při celotělovém multidetektorovém CT vyšetření (MDCT) u poranění narůstá počet zobrazených aktivních krvácení a stoupá počet konzervativně ošetřených pacientů. Práce je zaměřena na hodnocení průkazu aktivního krvácení na MDCT kontrastním vyšetření u pacientů s traumaty. V našich datových souborech sledujeme lokalizaci, velikost a denzitu aktivního krvácení spolu s charakterem krvácení a velikostí okolního hematomu. Další zaznamenané klinické faktory jsou věk, pohlaví, Injury Severity Score (ISS), Glasgow Coma Scale (GCS), systolický krevní tlak (sTK), tepová frekvence (TF), hemodynamický stav pacienta (HDO) a volumoterapie. Cílem práce je posouzení závislosti zvolené terapie a výsledku léčby pacientů na výše sledovaných veličinách (konzervativní postup vs. intervence, přežití oproti úmrtí do 30tého dne po úrazu). V našem souboru z let 2004-2008 a 2010-2013 je 967 po sobě jdoucích pacientů s celotělovým CT vyšetřením, případně vyšetřením hrudníku a břicha. Aktivní krvácení jsme detekovali u 128 pacientů z 967 vyšetřených (13,2 %). Celkem bylo nalezeno 183 zdrojů aktivního krvácení. Celkem 86 ložisek krvácení ze 183 (47 %) bylo léčeno pomocí intervence - chirurgické či endovaskulární. Volba léčebného postupu významně souvisí s lokalizací krvácení (p˂0,00001). Velikost (p˂0,000001), plocha (p˂0,000001),...
|
|
|
Úloha zobrazovacích metod a intervenční radiologie v programu transplantace jater: transarteriální chemoembolizace hepatocelulárního karcinomu a terapie cévních a biliárních komplikací po ortotopické transplantaci jater.
Laštovičková, Jarmila ; Peregrin, Jan (vedoucí práce) ; Köcher, Martin (oponent) ; Hořejš, Josef (oponent)
119 8. Souhrn Cíl: Zhodnotit úlohu intervenční radiologie v programu transplantace jater na základě prezentace našich zkušeností, technických a dlouhodobých klinických výsledků chemoembolizace HCC u pacientů před transplantací jater a perkutánní léčby některých biliárních a cévních komplikací po transplantaci jater. Metoda: Dvacet pět pacientů (17 mužů, 8 žen, průměrný věk 57,76 let) s hepatocelulárním karcinomem bylo indikováno k TACE před transplantací jater v letech 2008 až 2012. Chemoembolizace byla provedena u 23 pacientů, z toho 7x c-TACE v roce 2008 a 16x DEB TACE v následujících letech. Třicet pacientů (13 mužů, 17 žen, průměrný věk 46,4 let) se strikturou žlučových cest po transplantaci jater a s nemožností endoskopického přístupu bylo v letech 1996 až 2010 léčeno perkutánní balónkovou dilatací a dlouhodobou zevně-vnitřní drenáží. Dvaceti nemocným (13 mužů, 7 žen, průměrný věk 45,25 let) po transplantaci jater se stenózou tepny štěpu byla provedena PTA/stent v letech 1996 až 2011. U 16 pacientů byl implantován stent, u 7 nemocných, u kterých byla hepatická tepna výrazně vinutá, byla provedena pouze prostá angioplastika. Výsledky: Transplantace jater byla provedena 20 pacientům po TACE. Jeden nemocný byl vyřazen z čekací listiny pro progresi nádoru (4,5 %), u 2 pacientů (10 %) došlo k rekurenci...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.