|
|
Onemocnění stěny hrudní aorty: diagnostika, léčba stentgraftem, indikace, strategie a technika výkonu, klinické výsledky
Novotný, Jiří ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Roček, Miloslav (oponent)
Souhrn Cíl. Snahou práce bylo zhodnotit léčbu hrudní aorty pomocí stentgraftu u jednotlivých druhů patologií v jednom centru. Studie se zaměřuje na technickou úspěšnost a efektivnost léčby. Sleduje výskyt komplikací během výkonu. Z dlouhodobého hlediska posuzuje růst vaků a výskyt endoleaku. Metoda. Během 12 roků jsme léčili pomocí stentgraftu 86 pacientů s onemocněním hrudní aorty. Žen bylo 24, mužů 62. Průměrný věk 58,5 roků. Pozdní CT kontroly byly provedeny u 75 nemocných. Ze sledování vypadl 31 pacient (36 %), většina zemřela (25 pacientů). Nejčastějším důvodem léčby, byla velikost aneuryzmatického vaku (50 %), progresivní růst vaku, tvořil 19 %. Výsledky. Komplikace byly vzácné, nejzávažnější bylo 6 případů (7 %) krvácení, tři případy skončily fatálně, ostatní periferní krvácení vyřešil chirurg. Endoleak primárně neřešitelný byl při DSA u 9 léčených (10 %). Nejčastěji pozorovaným leakem na CT byl typ I - 18 léčených (20 %). Prokázali jsme spontánní regresi endoleaků u 6 pacientů. Technicky úspěšní jsme při léčbě byli v 89 %. Celkově byla efektivita léčby (pacienti profitují z léčby) nalezena u 64 (85 %) nemocných. Závěr. Endovaskulární terapie hrudní aorty je technicky bezpečný výkon. Je však značná rozdílnost v prospěšnosti pro pacienta u jednotlivých druhů patologie.
|
|
|
Průchodnost dialyzačních zkratů u pacientů podstupujících vaskulární intervenční výkony.
Kaván, Jan ; Lambert, Lukáš (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Beran, Jan (oponent)
Souhrn Účel. Prvním cílem práce bylo porovnat primární a sekundární průchodnost, počet nutných reintervencí perkutánní transluminální angioplastikou (PTA) a ekonomickou výhodnost mezi PTA, implantací stentu a implantací stentgraftu v léčbě selhávajících protetických dialyzačních zkratů. Druhým cílem bylo porovnat měření reziduálního průměru v místě stenózy dialyzačního zkratu pomocí sonografie a digitální subtrakční angiografie (DSA). Metodika. Do studie jsme randomizovali celkem 60 pacientů - po 20 pacientech k léčbě PTA, k implantaci stentu a stentgraftu. Kontrolní DSA byla provedena 3, 6 a 12 měsíců od vstupní intervence. Reziduální průměr stenóz dialyzačního zkratu jsme změřili u 20 pacientů s významnou stenózou pomocí ultrasonografie a na angiogramu z DSA. Výsledky. Průměrná doba sledování byla 22,4 (IQR=5,7) měsíce, během ní bylo nutné provést 3,1 ± 1,7 reintervencí u pacientů s PTA, 2,5 ± 1,7 u pacientů po implantaci stentu a 1,7 ± 2,1 u pacientů se stentgraftem (P=0,031). Primární průchodnost byla 0 %, 18 %, resp. 65 % za 12 měsíců a 0 %, 18 %, resp. 37 % za 24 měsíců (P<0,0001). Finanční náklady byly 7900,- € ± 3300,- €, 8500,- € ± 4500,- €, resp. 7500,- € ± 6200,- € (P=0,45). Průměrný reziduální průměr měřený pomocí ultrasonografie a DSA byl 1,69 ± 0,05 mm a 1,65 ± 0,59 mm (P=0,93). Závěr. Léčba...
|
|
|
Onemocnění stěny hrudní aorty: diagnostika, léčba stentgraftem, indikace, strategie a technika výkonu, klinické výsledky
Novotný, Jiří ; Krajina, Antonín (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent) ; Roček, Miloslav (oponent)
Souhrn Cíl. Snahou práce bylo zhodnotit léčbu hrudní aorty pomocí stentgraftu u jednotlivých druhů patologií v jednom centru. Studie se zaměřuje na technickou úspěšnost a efektivnost léčby. Sleduje výskyt komplikací během výkonu. Z dlouhodobého hlediska posuzuje růst vaků a výskyt endoleaku. Metoda. Během 12 roků jsme léčili pomocí stentgraftu 86 pacientů s onemocněním hrudní aorty. Žen bylo 24, mužů 62. Průměrný věk 58,5 roků. Pozdní CT kontroly byly provedeny u 75 nemocných. Ze sledování vypadl 31 pacient (36 %), většina zemřela (25 pacientů). Nejčastějším důvodem léčby, byla velikost aneuryzmatického vaku (50 %), progresivní růst vaku, tvořil 19 %. Výsledky. Komplikace byly vzácné, nejzávažnější bylo 6 případů (7 %) krvácení, tři případy skončily fatálně, ostatní periferní krvácení vyřešil chirurg. Endoleak primárně neřešitelný byl při DSA u 9 léčených (10 %). Nejčastěji pozorovaným leakem na CT byl typ I - 18 léčených (20 %). Prokázali jsme spontánní regresi endoleaků u 6 pacientů. Technicky úspěšní jsme při léčbě byli v 89 %. Celkově byla efektivita léčby (pacienti profitují z léčby) nalezena u 64 (85 %) nemocných. Závěr. Endovaskulární terapie hrudní aorty je technicky bezpečný výkon. Je však značná rozdílnost v prospěšnosti pro pacienta u jednotlivých druhů patologie.
|
|
|
Ultrasonografie v diagnostice hluboké žilní trombózy
Pinka, Jiří ; Karetová, Debora (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent)
Tato práce je retrospektivní studií skupiny pacientů, kteří navštívili interní ultrasonografickou ambulanci v nemocnici ve Vyškově za celých 12 měsíců roku 2010 s podezřením na trombotický uzávěr končetinových žil. Jako zdroj informací byly použity ambulantní a hospitalizační sonografické a propouštěcí zprávy. Celkem bylo vyšetřeno 1000 pacientů, z toho 379 mužů a 621 žen. Grafickým zpracováním celého souboru vznikly skupiny vyšetřených, kterým byly společné příčiny trombóz, klinické příznaky, sonografické nálezy, rozsah a stranové postižení trombózou. Tyto skupiny byly podrobeny statistickému zhodnocení a porovnání s cílem odhalit zvláštnosti a zákonitosti stranových rozdílů v postižení končetin, vztah rozsahu klinických potíží k rozsahu trombotického postižení, vztah rizika vzniku embolizační příhody k rozsahu trombotického postižení. Pacienti byli vyšetřováni ultrazvukovým přístrojem Toshiba Nemio SSA-550A roku výroby 2002 s lineární sondou k cévnímu vyšetřování, vybavený barevným dopplerem. Zdrojem zpracovaných údajů byla anamnestická data získaná při ambulantním vyšetření nebo při příjmu k hospitalizaci. V hospitalizačních zprávách byla objektivní klinická vyšetření, četná laboratorní data charakterizující rozsah zánětlivé odpovědi organismu, postižení orgánů a krevní abnormality. Zprávy...
|
|
| |
host ::
RSS.