|
|
Fiscal rules in the European Union
Výprachtická, Terezie ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Koprnická, Kamila (oponent)
První část této práce se zabývá fiskálními pravidly Evropské hospodářské a měnové unie. Nejdříve popisujeme vznik této unie a její fiskální pravidla, tedy Pakt stability a růstu, včetně jeho reformy. Dále se zabýváme důvody, proč by měnová unie měla koordinovat hospodářské politiky svých členů a proč by měla mít fiskální pravidla. Z tohoto hlediska poté Pakt zhodnocujeme. Nejdůležitější část této práce se zabývá analýzou toho, zda by pravidla daná Paktem stability a růstu mohla být nahrazena disciplinujícím efektem finančních trhů. Naše zjištění naznačují, že skutečně existuje jistá interakce mezi finančními trhy a rozhodnutími vlád o hospodářské politice a že tato reakce zesílila od začátku nedávné finanční a ekonomické krize. Nicméně, vzhledem k tomu, jaké jsou v Evropské Unii institucionální uspořádání a podmínky na trhu, náš závěr je takový, že ona interakce je tímto zkreslená a že tudíž Unie potřebuje fiskální pravidla. Druhá část této práce se zaměřuje na zlaté pravidlo veřejných financí. Nejprve diskutujeme základní výhody a nevýhody zavedení tohoto pravidla v Evropské Unii. Otázka produktivity veřejného kapitálu je často základem diskusí o tomto pravidle. Protože se však většina studií na toto téma soustředila na Spojené státy americké, tato práce se zabývá touto otázkou s použitím dat pro dnešní...
|
|
|
Inflation Differentials in the European Union: Panel Data Analysis of the Driving Factors for Inflation Differentials in the New Member States
Koprnická, Kamila ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
V této rigorózní práci se zabýváme analýzou inflačních diferenciálů v Evropské Unii, přičemž si vytyčujeme dva hlavní cíle. Prvním cílem je podat souhrnný přehled dlouhodobých trendů inflačních diferenciálů a jejich možných příčin, a to jak pro členy eurozóny, tak pro nové členské země Evropské Unie. Druhým cílem je vyhodnotit příčiny inflačních diferenciálů v nových členských zemích EU v období 1997-2006 pomocí panelové regrese. Za tímto účelem jsme použili metodologii ze studie Honohan a Lane (2003), která zkoumá vliv nominálního efektivního kurzu, pozice cyklu, fiskálních politik a cenové konvergence na inflační diferenciály v eurozóně. Stejná metodologie a volba vysvětlujících faktorů nám umožňuje přímé porovnání s výsledky Honahan a Lane (2003). Naše výsledky naznačují, že tyto faktory jsou významné i pro nové členské země EU. Apreciace nominálního efektivního kurzu a vyšší srovnatelná cenová hladina indikuje nižší inflační diferenciály vůči eurozóně, zatímco fiskální deficit a pozitivní mezera výstupu přispívají k vyšším inflačním rozdílům. Souhrnně lze za dominující faktor označit efekt konvergence srovnatelné cenové hladiny, v širším smyslu pak faktory reálné konvergence.
|
|
|
Financování terciálního vzdělávání v České republice ve srovnání se systémem fungujícím ve Švédsku
Burešová, Nikola ; Koprnická, Kamila (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Tato práce analyzuje současnou situaci financování terciárního vzdělávání v České republice a východiska pro možnou reformu systému na základě dokumentu zpracovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, tzv. Bílé knihy a ekonomických teorií Barra, Friedmana a Palacia, které v různých obměnách fungují v řadě zemí OECD. Podrobněji je popsán švédský systém. Okrajově jsou zmíněny některé výsledky výzkumů postoje studentů českých vysokých škol k možnostem spolufinancování studia provedené Akademií věd České republiky v roce 2004 a 2008. Současně byly použity některé závěry vyplývající z dotazníku vytvořeného v rámci zpracování této práce.
|
|
|
Two Essays on Inflation Targeting
Matějů, Jakub ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Koprnická, Kamila (oponent)
Práce sestává ze dvou esejů o cílování inflace. První esej zkoumá, jak centrální banky určují své inflační cíle. Prezentován je přehled komunikace centrálních bank ohledně inflačních cílů, dále je zkoustruován teoretický model a nakonec je provedena panelová empirická analýza zemí cílujích inflaci. Tato první analýza daného problému vede k závěru, ze inflační cíle jsou ovlivněny více proměnnými nez centrální banky přiznávají. Kromě vlivu minulé a zahraniční inflace, variability inflace a růstu HDP nacházíme signifikantní vliv kredibility centrální banky a dalších institucionálních faktorů. Krátký druhý esej se zabývá perspektivami cílování inflace jako rámce pro měnovou politiku a zároveň je přehledem dosavadní literatury hodnotící cílování inflace. Závěrem je, ze pokud budou centrální banky cílující inflaci pokračovat v důrazu na transparentnost a komunikaci a zároveň zůstanou otevřeny inovacím, cílování inflace má vysoké šance uspět i v období krize.
|
|
|
Political Pressure on the National Bank of Slovakia
Kukuk, Peter ; Geršl, Adam (vedoucí práce) ; Koprnická, Kamila (oponent)
Keďže nezávislosť centrálnych bánk je jednou z hlavných požiadaviek všeobecnej ekonomickej teórie na zdravé fungovanie ekonomiky, a jednou z významných inšitucionálnych charakteristík zákona o menovej politike Európskej únie, táto diplomová práca sa pokúsi zistiť, či formálne nezávislé centrálne banky sú aj de facto nezávislé, keď čelia politickému tlaku. V prvom rade, nezávislosť centrálnych bánk je skúmaná z teoretického hľadiska v rámci konceptu podnikateľského politického cyklu. V druhom rade, je uskutočnená analýza politického tlaku na Národnú banku Slovenska na doplnenie existujúcej literatúry. Táto analýza sa dosiahne aplikáciou Havrilesky-ho (1993) metodológie na meranie politického tlaku. Spomínaná metodológia nám ďalej umožňuje porovnať politický tlak na Národnú banku Slovenska s politickým tlakom na centrálne banky, na ktoré bola doteraz táto metodológia aplikovaná. A to menovite - na americkú Federal Reserve, nemeckú Bundesbank a na Českú národnú banku. Najpodstatnejšia otázka, ktorá má byť zodpovedaná však je, či menová politika Národnej banky Slovenska - centrálnej banky jednej z nových členských krajín EU, bola ovplyvnená politickým tlakom rôznych záujmových skupín.
|
|
|
Inflation Differentials in the Europen Union: Panel Data Analysis of the Driving Factors for Inflation Differentials in the New Member States
Koprnická, Kamila ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme analýzou inflačních diferenciálů v Evropské Unii, přičemž si vytyčujeme dva hlavní cíle. Prvním cílem je podat souhrnný přehled dlouhodobých trendů inflačních diferenciálů a jejich možných příčin, a to jak pro členy eurozóny, tak pro nové členské země Evropské Unie. Druhým cílem je vyhodnotit příčiny inflačních diferenciálů v nových členských zemích EU. Pro tento účel jsme použili metodologii ze studie Honohan a Lane (2003), která zkoumá vliv nominálního efektivního kurzu, pozice cyklu, fiskálních politik a cenové konvergence na inflační diferenciály v eurozóně. Naše výsledky naznačují, že tyto faktory jsou významné i pro nové členské země EU.
|
|
| |
|
|
Fiscal rules in the European Union
Výprachtická, Terezie ; Šmídková, Kateřina (vedoucí práce) ; Koprnická, Kamila (oponent)
První část této práce se zabývá fiskálními pravidly Evropské hospodářské a měnové unie. Nejdříve popisujeme vznik této unie a její fiskální pravidla, tedy Pakt stability a růstu, včetně jeho reformy. Dále se zabýváme důvody, proč by měnová unie měla koordinovat hospodářské politiky svých členů a proč by měla mít fiskální pravidla. Z tohoto hlediska poté Pakt zhodnocujeme. Nejdůležitější část této práce se zabývá analýzou toho, zda by pravidla daná Paktem stability a růstu mohla být nahrazena disciplinujícím efektem finančních trhů. Naše zjištění naznačují, že skutečně existuje jistá interakce mezi finančními trhy a rozhodnutími vlád o hospodářské politice a že tato reakce zesílila od začátku nedávné finanční a ekonomické krize. Nicméně, vzhledem k tomu, jaké jsou v Evropské Unii institucionální uspořádání a podmínky na trhu, náš závěr je takový, že ona interakce je tímto zkreslená a že tudíž Unie potřebuje fiskální pravidla. Druhá část této práce se zaměřuje na zlaté pravidlo veřejných financí. Nejprve diskutujeme základní výhody a nevýhody zavedení tohoto pravidla v Evropské Unii. Otázka produktivity veřejného kapitálu je často základem diskusí o tomto pravidle. Protože se však většina studií na toto téma soustředila na Spojené státy americké, tato práce se zabývá touto otázkou s použitím dat pro dnešní...
|
|
|
Financování terciálního vzdělávání v České republice ve srovnání se systémem fungujícím ve Švédsku
Burešová, Nikola ; Kameníček, Jiří (oponent) ; Koprnická, Kamila (vedoucí práce)
Tato práce analyzuje současnou situaci financování terciárního vzdělávání v České republice a východiska pro možnou reformu systému na základě dokumentu zpracovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, tzv. Bílé knihy a ekonomických teorií Barra, Friedmana a Palacia, které v různých obměnách fungují v řadě zemí OECD. Podrobněji je popsán švédský systém. Okrajově jsou zmíněny některé výsledky výzkumů postoje studentů českých vysokých škol k možnostem spolufinancování studia provedené Akademií věd České republiky v roce 2004 a 2008. Současně byly použity některé závěry vyplývající z dotazníku vytvořeného v rámci zpracování této práce.
|
|
|
Inflation Differentials in the European Union: Panel Data Analysis of the Driving Factors for Inflation Differentials in the New Member States
Koprnická, Kamila ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
V této rigorózní práci se zabýváme analýzou inflačních diferenciálů v Evropské Unii, přičemž si vytyčujeme dva hlavní cíle. Prvním cílem je podat souhrnný přehled dlouhodobých trendů inflačních diferenciálů a jejich možných příčin, a to jak pro členy eurozóny, tak pro nové členské země Evropské Unie. Druhým cílem je vyhodnotit příčiny inflačních diferenciálů v nových členských zemích EU v období 1997-2006 pomocí panelové regrese. Za tímto účelem jsme použili metodologii ze studie Honohan a Lane (2003), která zkoumá vliv nominálního efektivního kurzu, pozice cyklu, fiskálních politik a cenové konvergence na inflační diferenciály v eurozóně. Stejná metodologie a volba vysvětlujících faktorů nám umožňuje přímé porovnání s výsledky Honahan a Lane (2003). Naše výsledky naznačují, že tyto faktory jsou významné i pro nové členské země EU. Apreciace nominálního efektivního kurzu a vyšší srovnatelná cenová hladina indikuje nižší inflační diferenciály vůči eurozóně, zatímco fiskální deficit a pozitivní mezera výstupu přispívají k vyšším inflačním rozdílům. Souhrnně lze za dominující faktor označit efekt konvergence srovnatelné cenové hladiny, v širším smyslu pak faktory reálné konvergence.
|
host ::
RSS.