|
|
Prerogativa a brexit
Jelínek, Filip ; Kindlová, Miluše (oponent)
Diplomová práce se zabývá prerogativou a její rolí při vystupování Spojeného království z Evropské unie. Vysvětluje, co je to prerogativa, ukazuje, jak s ní pracovaly britské soudy v případech Miller I a Miller II, a nastiňuje dopady jejich rozhodnutí. První část práce teoreticky vysvětluje pojem prerogativy. Rozebírá její ústavně teoretické kořeny, různé významové roviny (stopa suverenity, funkce feudálního vlastnictví půdy, manifestace státní raisony), jakož i její vlivné pojetí v díle Johna Locka. Následně představuje proměny jejího chápání v britské ústavní doktríně po Slavné revoluci (v díle Williama Blackstona a Alberta Venn Diceyho) a také její současnou pozici v ústavním systému Spojeného království. Rozlišuje dvě odlišná pojetí prerogativy - politickou (mimoprávní) prerogativu a právní prerogativu - a poté vymezuje vztah britské panovnické prerogativy, práva, Parlamentu a soudů. Druhou část práce tvoří případová studie zaměřená na soudní zásahy do procesu vystupování Spojeného království z Evropské unie: případ Miller I, jehož předmětem byla prerogativa v zahraniční politice a její vztah k notifikaci záměru vystoupení podle čl. 50 Smlouvy o Evropské unii, a Miller II, který se týkal prerogativy ukončení zasedání Parlamentu (prorogace) využité krátce před uplynutím lhůty pro vystoupení z...
|
|
|
Ústavní aspekty povinného očkování
Plačková, Anna ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Název diplomové práce Ústavní aspekty povinného očkování Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na posouzení ústavní konformity české úpravy povinného očkování. Rozebírán je zejména střet zájmu na potírání vzniku a šíření infekčních nemocí a zájmu na nezasahování do základních lidských práv. Práce má za cíl poskytnout možnou argumentaci pro obhájení souladu očkovací povinnosti s ústavním pořádkem. Snahou přitom bylo obsáhnout všechny myslitelné aspekty, které lze s povinným očkováním spojit. Zmínit lze například problematiku přímého a nepřímého vynucování očkovací povinnosti nebo odpovědnost za újmu způsobenou v příčinné souvislosti s povinným očkováním. Zásah do základních práv je nejprve zkoumán z hlediska Listiny základních práv a svobod. Pomocí testu proporcionality a racionality je hodnoceno, zda je omezení zasažených práv ospravedlnitelné. Samostatná pozornost je pak věnována výhradě zákona a výhradě svědomí. Vzhledem k velkému významu systému Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je část práce zaměřena i na posouzení souladu úpravy povinného očkování s tímto mezinárodním dokumentem. K tomu je použit Evropským soudem pro lidská práva klasicky používaný pětistupňový test. Rozebírány jsou i medicínské záležitosti, bez jejichž znalosti není fundované právní posouzení možné....
|
|
|
Lidská práva osob se zdravotním postižením
Otýpková, Laura ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent) ; Bartoň, Michal (oponent)
Lidská práva osob se zdravotním postižením Práce se zabývá aktuálním vývojem lidských práv osob se zdravotním postižením z perspektivy ústavního práva. Práce nejprve mapuje historické proměny právního postavení osob se zdravotním postižením - od starověku až po neblahé zkušenosti s popíráním lidské důstojnosti v první polovině 20. století. Dále práce ukazuje, jakým vývojem prošla lidská práva osob se zdravotním postižením ve druhé polovině 20. století. Klíčovým hybatelem tohoto procesu je hodnota lidské důstojnosti, která se po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv stává hlavním východiskem pro ochranu lidských práv nejen osob se zdravotním postižením. Proměny pojetí lidských práv osob se zdravotním postižením souvisí s posunem od lékařského k sociálnímu konceptu zdravotního postižení, na jehož základě vznikla v roce 2006 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD). Tato úmluva ztělesňuje nový přístup k lidským právům osob se zdravotním postižením, které již nemají být pouze předmětem charity a sociálního zabezpečení, ale především rovnoprávnými subjekty práva a plnohodnotnými členy společnosti. Česká republika je smluvní stranou CRPD a je jí vázána, závazky pramenící z CRPD postupně pronikají do českého ústavního práva, a to různými mechanismy, které práce podrobně popisuje....
|
|
|
Právo na zákonného soudce
Hruška, Lukáš ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Právo na zákonného soudce Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá základním subjektivním právem na zákonného soudce. Základ práce tvoří rozbor platné právní úpravy na ústavní i podústavní úrovni (formální aspekt) a její interpretace v kontextu hodnotových východisek práva na zákonného soudce (materiální aspekt). Výzkumná otázka diplomové práce zní: "Jsou v České republice zákonná úprava (resp. rozvrhy práce) a praxe v souladu se zásadami a podstatou ústavního práva na zákonného soudce?" V druhé kapitole jsou rozebrány obecné, výchozí a teoretické otázky práva na zákonného soudce, jako např. jeho povaha jakožto základního subjektivního práva, okruh nositelů tohoto práva či vztah práva na zákonného soudce k právu na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Na odpovědích těchto teoretických otázek je ilustrován účel, za nímž bylo právo na zákonného soudce do katalogu základních práv zařazeno, a rovněž i důsledky, které pro nezávislost justice i procesní práva účastníků jednotlivých řízení vyvolává. Původ práva na zákonného soudce je dovysvětlen krátkým exkurzem v kapitole třetí, jež se věnuje několika historickým obdobím, která jsou v souvislosti s nezbytností práva na zákonného soudce skloňována nejčastěji. K bližší analýze institutu zákonného soudce je přistoupeno ve čtvrté kapitole, která...
|
|
|
Ústavněprávní ochrana tělesné integrity pacientů
Vu Thanh, Tam ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je ochrana tělesné integrity, která začala začátkem tohoto tisíciletí v kontinentální Evropě hrát významnou roli v podpoře práv pacienta. Práce zejména podrobuje výzkumu, jakými prostředky je ochrana tělesné integrity pacienta zaručena na ústavněprávní úrovni. Za tímto účelem práce analyzuje především informovaný souhlas v jeho nejrůznějších formách, a to v komparaci se zahraniční literaturou a rozhodnutím soudů Spojených států amerických a Spojeného království. Současně se středem pozornosti této práce stalo i soudní rozhodnutí, které zaručuje ochranu integrity osobám nesvéprávným a nezletilým. Na tyto závěry následně práce navazuje a aplikuje je na případy, kdy je tělesná integrita pacienta ohrožena nejvíce. Závěrem této práce je, že ochrana tělesné integrity pacienta je na ústavněprávní úrovni zajištěna čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Současně práce dospěla k závěru, že v určitých případech není ochrana tělesné integrity pacienta zcela zaručena. Jedná se především o případy sterilizace transsexuálních pacientů, kteří jsou k tomuto zákroku proti jejich vůli nuceni zákonnou úpravou. V případě povinného očkování diplomová práce shledala, že současná právní úprava je v rozporu s principy práva...
|
|
|
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu ČR
Skořepa, Petr ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Princip soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky Abstrakt Práce se zabývá úlohou principu soudního sebeomezení v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Vedle teoretického vymezení je hlavní částí práce praktická část zaměřená na zkoumání vybrané judikatury Ústavního soudu z hlediska principu soudního sebeomezení. První kapitola obsahuje vymezení teorie dělby moci jako východiska principu soudního sebeomezení a jeho projevů. Část této kapitoly je poté věnována postavení samotné soudní moci, které je v práci věnována největší pozornost. Druhá kapitola poskytuje definice stěžejních pojmů. Jedná se o princip soudního sebeomezení, přednost ústavně-konformního výkladu právní normy před její derogací, doktrínu politické otázky a tzv. soudní aktivismus. Tyto pojmy jsou vymezeny jak z pohledu angloamerické právní kultury, tak z pohledu českého právního prostředí. Ve druhé kapitole jsou také uvedeny možné důsledky soudního aktivismu ústící v tzv. soudcovský stát, dále je popsána soudní interpretace a aplikace práva v kontextu principu soudního sebeomezení a je také poskytnut historický kontext soudní interpretace. Třetí kapitola je věnována Ústavnímu soudu a jeho postavení v ústavním systému, jelikož hlavní náplň práce tvoří rozbor jeho vybrané judikatury. V této kapitole je také popsán...
|
|
|
Ústavněprávní limity zásahů do osobní svobody
Fišerová, Veronika ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavněprávní limity zásahu do osobní svobody Abstrakt Diplomová práce se zabývá obsáhlým tématem omezení osobní svobody. Mým cílem však není dopodrobna rozebrat jednotlivé přípustné důvody omezení osobní svobody, ale pohled na osobní svobodu jako celek. Osobní svoboda je v Listině nejvýše postavené právo, do kterého je v našich podmínkách zasahováno nejčastěji. Zároveň musí každé omezení osobní svobody splňovat celou řadu podmínek vyplývajících z mnoha právních předpisů, mezinárodních smluv i rozhodnutí vrcholných soudů. Hlavním cílem této práce je zhodnocení, zda do osobní svobody není v České republice zasahováno příliš často a příliš intenzivně. V práci tak poměřuji účinnou legislativu optikou ústavních kritérií. S ohledem na obsáhlost úpravy se v práci nevěnuji trestu odnětí svobody a svou pozornost zaměřuji pouze na důvody omezení osobní svobody výslovně upravené v Listině. První část práce je věnována stručnému vymezení pojmu osobní svoboda, jeho zakotvení v našem právním řádu a úpravě v mezinárodních smlouvách. V následující části uvádím podmínky přípustného zásahu do osobní svobody vyplývající z Listiny, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a na ně navazující judikatury Ústavního soudu České republiky a Evropského soudu pro lidská práva. Díky tomuto je možné definovat podmínky a meze...
|
|
|
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním
Kousal, Jakub ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním Abstrakt V této diplomové práci se převážně zabývám nástroji hromadného sledování, jejichž existence byla v relativně nedávné době odhalena veřejnosti americkým IT specialistou Edwardem Snowdenem. Prostor je také věnován směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES, která svého času zavazovala členské státy zajistit uchovávání provozních a lokalizačních údajů poskytovateli internetových a komunikačních služeb, a současné podobě její transpozice do českého právního řádu. Cílem diplomové práce je pak posoudit, zda tyto nástroje hromadného sledování splňují podmínky přípustnosti opatření limitujících základní lidská práva, zejména právo na ochranu soukromí. K obsahu těchto podmínek jsem dospěl na základě interpretace příslušných právních předpisů a mezinárodních smluv o lidských právech, respektive jejich komentářů a příslušné judikatury. To vedlo k posouzení souladu těchto nástrojů s principem proporcionality, respektive k aplikaci testu proporcionality v jeho různých podobách. Koncept práce je tedy pojat jako konflikt dvou zájmů, a to cíle nástrojů hromadného sledování, tedy zájmu na národní bezpečosti a ochraně před mezinárodním terorismem, a zájmu na ochraně základních lidských práv. Došel jsem ke zjištění, že všechny mnou uvedené nástroje...
|
|
|
Financování politických stran: mezinárodní komparace
Bejdák, Matěj ; Kindlová, Miluše (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jaké jsou výrazné nedostatky systému financování politických stran v České republice a navrhnout jejich možné řešení. K analýze platné právní úpravy jsou využity poznatky získané v první části práce, jež se zabývá teoretickým rámcem financování politických stran. Nejprve je popsána právní úprava politických stran, dále principy a cíle jejich financování a možné přístupy k němu, přičemž většina prostoru je věnována jednomu z možných přístupů ke stranickému financování: regulatorním zásahům, které jsou rozděleny podle dichotomie příjmy (státní a soukromé financování) a výdaje (zejména regulace výdajů na předvolební kampaně). Česká úprava je analyzována nejen obecně a za použití teoretických východisek, ale je také komparována se systémem ve Spolkové republice Německo. Je použita hypotéza, že německá úprava je pro Českou republiku v oblasti stranického financování vzorem hodným následování, protože Spolková republika Německo je rozvinutým demokratickým právním státem po delší nepřerušenou dobu a patřila mezi první státy na světě, které zavedly státní financování politických stran. V druhé části práce jsou popsány, analyzovány a porovnávány platné právní úpravy České republiky a Spolkové republiky Německo v tomto pořadí: nejprve přímé a nepřímé státní financování politických stran,...
|
|
|
Britský ústavní systém v kontextu evropského práva: minulost, současnost a budoucnost
Zapletal, Dalibor ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavní systém ve Spojeném království bývá, s ohledem na svou příslušnost do angloamerické právní kultury, zřídkakdy předmětem zájmu zdejších akademických debat. To je dle autora diplomové práce škoda, protože jeho poznání a interpretace může být v lecčems obohacující i pro tuzemskou doktrínu. Přichází proto s textem, který má ambici popsat ústavní vývoj historický a především pak současnou podobu britského ústavního práva s důrazem na jeho koexistenci s právem evropským. Co se týče systematiky práce je postupováno chronologicky, tedy po úvodních kapitolách, kde jsou vymezeny samotné právní předpoklady Brexitu pohledem common law i pohledem kontinentálním, se zabývá aktuální ústavně-právní kazuistikou, aby v poslední části zkoumala budoucí právní vývoj. Těžištěm práce je právní deskripce a analýza vystoupení Spojeného království z Evropské unie, přičemž jsou rozebírány jak nejrůznější aspekty vnitrostátního práva, tak právo mezinárodní, resp. právo EU. Za pomoci převážně zahraniční literatury a národní i evropské judikatury se pak autor pokouší o jakousi legislativní predikci. Konkrétně se potom zabývá problematikou uzavírání mezinárodních smluv před i po vystoupení z evropského společenství, otázkou základních lidských práv a jejich uplatňování po odchodu z EU a záležitostmi devoluce (decentralizace), tedy...
|
host ::
RSS.