|
|
Ženské tělo jako jazyk performance
Pereverzeva, Kristina ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifičností estetických názorů Eriky Fischer-Lichte a jejím konceptem performativity. Estetická koncepce performativity Eriky Fischer-Lichte se formovala pod vlivem probíhajícího performativního a kulturního obratu na základě nově vzniklého oboru divadelní vědy. V návaznosti na tuto skutečnost se práce mimo jiné zaměřuje i na jiné soudobé teorie teatrality a koresponduje s analýzou inscenací a performancí od šedesátých let 20. stol. V práci jsou nastíněny i teorie německého divadelního vědce a germanisty Maxe Herrmanna, koncepce současného umění RoseLee Goldberg a názory německého teatrologa Hanse-Thies Lehmanna. Ústředním tématem práce však zůstává postava Eriky Fischer-Lichte.
|
|
|
Vliv "ždanovismu" na vývoj české poúnorové hudební estetiky
Smutný, Robert ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dění v české hudební estetice po "Vítězném únoru". V důsledku politických změn byla tato oblast veřejného života řízena podle sovětského vzoru. Proto tuzemští autoři přejali původně sovětské zadání boje proti formalismu. V první části práce jsou nejprve představeny kořeny sovětského boje s formalismem, z nichž vyrostly dvě protiformalistické kampaně. V souvislosti s druhou kampaní jsou představeny názory dobových sovětských teoretiků na společenskou funkci hudby (či umění obecně) a možnosti hudebního zobrazení. Druhá část práce se zaměřuje na českou debatu, respektive její čelní protagonisty: Zdeňka Nejedlého, Josefa Stanislava, Miroslava Barvíka a Antonín Sychru. V závěru práce je česká debata srovnána se sovětským vzorem. Klíčová slova socialistický realismus | normativní estetika | hudební estetika | ždanovismus | ideologie
|
|
|
Perspektivy pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana
Pejšová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Základním tématem diplomové práce je postavení pojmu estetické zkušenosti na poli současné estetiky. Jako jeden z nejzákladnějších pojmů novověké estetiky byla estetická zkušenost v posledním půlstoletí podrobena kritice z mnoha stran. Zároveň však v posledních desetiletích dochází, z několika souvisejících příčin (znovuoživení filozofického pragmatismu, znovu promýšlení odkazu Kantovy estetické teorie aj.), ke snaze tento pojem reinterpretovat a udržet jej jako smysluplný a funkční v rámci diskurzu estetické teorie. Užším tématem této diplomové práce je obhajoba neopragmaticky laděné interpretace pojmu estetické zkušenosti v díle Richarda Shustermana. Práce se pokusí poukázat nejen na Shustermanovy argumenty, které podporují udržitelnost pragmatického pojetí pojmu estetické zkušenosti, ale rovněž i na stanoviska, která v udržení tohoto hlediska brání. Pozornost se bude soustředit především na Shustermanovu interpretaci Deweyho pojetí "umění jako zkušenosti" a v závěru na Shustermanovo vlastní, přesto s Deweyho pragmatismem související téma - somaestetiku. Klíčová slova: estetická zkušenost, pragmatismus, Richard Shusterman, somaestetika
|
|
|
Symbol a pocit v estetice Susanne K. Langerové
Brom, Pavel ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
(česky) Práce se pokouší představit teorii umění Susanne Langerové. V první fázi přibližuje její pohled na percepci, která je ale hluboce provázána s dalšími procesy naší mysli. Proto se práce v pohledu na percepci soustředí i na základní principy komunikace a vyjadřování člověka, které jsou všechny regulovány, v perspektivě této teorie, konceptem symbolu. Symbol je zde prvkem, který jednak při percepci oživujeme, a jednak jej při percepci promítáme do percipovaného. Než se tato práce zaměří na percepci obecně, pokouší se vysvětlit všechny aspekty symbolu jako jedné ze základních jednotek operujících v mysli. Poté postupuje zúžením percepce na percepci umění, v rozlišení diskurzivního a nediskurzivního symbolu a specifického nediskurzivního symbolu v umění. Na základě tohoto rozlišení bude zaměřena pozornost na vysvětlení, jak v takové říši symbolismu pohlíží Langerová na umění, jeho tvorbu a jeho hodnotu. Souběžně s tímto vývojem, od obecné percepce k definici umění, se v textu čím dál více bude pracovat s termínem pocit. Představen bude tento koncept taktéž jako nezbytná součást našeho jednání, komunikace a percepce, ačkoli je pocit chápán běžně jako v opozici k rozumu. Toto provázání bude nezbytné v nastolení pozadí k teorii symbolu, především symbolu v umění. Práce se bude proto věnovat roli...
|
|
|
Divadlo a nová média
Haplová, Barbora ; KAPLICKÝ, Martin (vedoucí práce) ; ETLÍK, Jaroslav (oponent)
Magisterská práce Divadlo a nová média, nová média ve složkách/ komponentech divadelního díla se zabývá způsoby, jakými se novomediální technologie integrují do divadelního díla, a zkoumá tuto integraci na konkrétních případech. Zaměřuje se na typ divadelních představení, ve kterých nová média zásadně ovlivňují celkový tvar.
První část práce je zaměřena na uchopení terminologie nových médií tak, aby s ní bylo možné dále pracovat v divadelním kontextu. Tato část čerpá především z Principů nových médií Lva Manoviche, Poznámek ke studiím nových médií Jakuba Macka a Remediace J. Davida Boltera a Richarda Grusina. Druhá část práce je zaměřena na divadelně teoretické uchopení složek/komponentů divadelního díla, jak ji nahlíží česká divadelní teorie. Výchozím bodem je Estetika dramatických umění Otakara Zicha, komentovaná především texty Člověk a předmět na divadle Jiřího Veltruského, Pohyb divadelního znaku Jindřicha Honzla a K dnešnímu stavu teorie divadla Jana Mukařovského. Poté je v teoretické části skrze komponenty divadelního díla, definovaných především v Termínech k dohodnutí Jaroslava Etlíka, nastíněna problematika integrace nových médií do těchto komponentů. S využitím teoretických poznatků se pak práce snaží analyzovat tři divadelní díla: NICK (Petra Tejnorová a kol.); Eleusis (Handa Gote Research & Development) a The Game (Almeida Theatre). Cílem této části práce je popsat konkrétní způsoby integrace nových médií do jednotlivých komponentů divadelních děl a ověřování předpokladu, že míra integrace se odvíjí od podílení se nových médií na celkovém významu díla. V závěru je zhodnocen tento pokus o „škálu integrace nových médií do divadelního díla“.
|
|
|
Vliv vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody
Machálková, Zuzana ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje vlivu vědeckých znalostí na estetické oceňování přírody, kdy základní otázkou je, zda vůbec mají vědecké znalosti nějaký vliv na estetické oceňování, a pokud ano, jakým způsobem se tento vliv při našem estetickém oceňování přírody projevuje. Práce se při řešení problematiky opírá o vybrané autory, kterými jsou Ronald W. Hepburn, Allen Carlson, Nick Zangwill a Cheryl Foster. Výchozím bodem práce je představení jistého střetu, který nacházíme mezi dvěma postoji, přičemž prvním je postoj kognitivní a druhým postoj formalistický. Pomocí vybraných textů a teorií zmíněných autorů se práce snaží ukázat, jak se tyto dva směry s vědeckými znalostmi v estetickém oceňování přírody vypořádávají a v závěru se snaží nabídnout nové hledisko na danou problematiku, tedy poukazuje na možné propojení těchto směrů. Klíčová slova Estetické oceňování, enviromentální estetika, vědecké znalosti, formální přístup, kognitivní přístup
|
|
|
Spor o povahu dramatického textu
Vašáková, Martina ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent)
Spor o povahu dramatického textu Diplomová práce se bude zabývat hledáním povahy dramatického textu v kontextu dvou uměleckých druhů: literatury a divadla. Bude zkoumat proměny, ke kterým v rámci dramatického textu dochází, pokud je inscenován na jevišti, a současně bude tematizovat vztahy mezi textovou složkou a dalšími složkami dramatického díla. Práce bude vycházet především z české estetiky divadla dvacátého století a bude se snažit mapovat a reflektovat teoretickou diskuzi o tomto tématu. Současně bude sledováno, jak se tyto teoretické přístupy zrcadlí ve vlastní podobě dramatických textů a scénické praxi českého divadla dvacátého století.
|
|
|
Role imaginace v estetickém oceňování přírody
Vaculová, Veronika ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je otázka role imaginace v estetickém oceňování přírody. Východiskem zkoumání jsou pojetí Ronalda W. Hepburna, Emily Brady a Marcii Muelder Eatonové. Přes názorově odlišné pozice, které tito autoři zastávají, se práce snaží poukázat nejen na rozdíly, ale i na podobnosti v jejich různém chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody. Cílem práce je odpovědět mimo jiné na následující otázky: Jakými způsoby se imaginace vztahuje k estetickému objektu? Jak se liší výkon imaginace při estetickém zakoušení přírody a při zakoušení uměleckých děl? Jakou roli hraje uplatnění imaginace v rozvoji a uchování udržitelných environmentů? Je možná součinnost imaginativního a kognitivního modelu estetického oceňování přírody? První část práce je věnována představení pro toto téma relevantních přístupů. Druhá část práce se zaměřuje na komparaci různého chápání role imaginace v estetickém oceňování přírody a odpovídá na otázku, jakým způsobem se imaginace vztahuje k diskutovanému estetickému objektu. Další části jsou věnovány zodpovězení výše položených otázek.
|
|
|
Estetika Johna Deweyho a interaktivní umění
Rubášová, Veronika ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je především zaměřena na teorii Johna Deweyho. První a hlavní část práce se zabývá Deweyho pojetím zkušenosti, rozborem procesu zkušenosti a estetickou rovinou tohoto pojmu. Značný prostor je také věnován estetické zkušenosti s uměleckými díly, která je rozebrána na pozadí každodenních zkušeností. Je zdůrazněna jejich kontinuita. Druhá část práce je dodatkem k výkladu Johna Deweyho. Tato část je věnována problematice interaktivního umění. Interaktivní umění je zde pomocí Deweyho teorie interpretováno. Interaktivní umění je zde prezentováno jako umělecký druh, který dokáže zdůraznit již zmíněnou kontinuitu mezi uměleckými díly a každodenní zkušeností, na kterou poukazuje Dewey.
|
|
|
Mýtus literárního
Matysová, Daniela ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možným propojením literární teorie Wolfganga Isera s analytickou filosofií jazyka. Zatímco analytický obrat k jazyku představím jen stručně, hlavní náplní práce bude prozkoumat dvě protikladné koncepce jazyka a interpretace v rámci pozdní analytické filosofie. Budu se věnovat diskuzi Michaela Dummetta s Donaldem Davidsonem ohledně role konvencí a otázek po jejich nepostradatelnosti pro jazykovou komunikaci. Zatímco však spolu tito autoři souhlasí v tom, že vliv společnosti na lidské myšlení je zásadně neredukovatelný, velmi se liší co do svého přesvědčení o nezbytnosti koncepce pravidel inherentních jazykové praxi společnosti. Mým cílem je obhájit Davidsonovu teorii interpretace proti Dummettovým námitkám, a pak přejít k rozboru Iserovy vlastní teorie čtení. Zejména mi půjde o to ukázat, že se Iserovo pojetí literárnosti zakládá na Dummettovo filosofických předpokladech. V závěru chci hlavně zvážit, zdali Iserovo vysvětlení rozdílu mezi literaturou a běžnou řečí, potažmo dokumentem, obstojí proti Davidsonově výzvě Iserovu pojetí jazykové praxe. A zejména, zdali nám Davidsonova filosofie jazyka nemůže poskytnout alternativní přístup k tomu, jak chápat estetický dopad některých textů.
|
host ::
RSS.