Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  předchozí11 - 19  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Plošná extremita vichřic na území České republiky
Polášek, Jan Ferdinand ; Kašpar, Marek (vedoucí práce) ; Pop, Lukáš (oponent)
Plošná extremita vichřic na území České republiky Abstrakt Práce se zabývá extremitou událostí se silným větrem na území České republiky v období 1961- 2009. První část je věnována principům dynamiky proudění vzduchu a klimatologii větru. Druhá část popisuje teoretická rozdělení používaná pro hodnocení extremity rychlosti větru, metody výpočtu parametrů těchto rozdělení a metody interpolace pro převod bodových dat do prostorové informace. Na závěr jsou představeny dva moderní indexy WEI ("Weather Extremity Index") a SSI ("Storm Severity Index"), které využívají doby opakování, respektive hodnoty rychlosti větru pro vyčíslení extremity větrných událostí. Třetí část obsahuje aplikaci na předzpracovaná data z klimatologických stanic. Ve čtvrté části jsou představeny soubory 50 nejextrémnějších a 50 sezónně nejvíce abnormálních větrných událostí vybraných pomocí obou indexů, které různým způsobem určují kromě extremity také velikost zasažené plochy a dobu trvání jednotlivých událostí. Jsou diskutovány tyto prostorové a časové aspekty, meziroční a sezónní variabilita a příčinné synoptické podmínky událostí. Mezi extrémními událostmi je většina událostí velkoprostorových, vázaných na velké horizontální tlakové gradienty s výskytem v chladné polovině roku od října do března. Další zvýšená koncentrace událostí je v...
Analýza stabilitních podmínek při silných srážkách v ČR
Marek, Lukáš ; Kašpar, Marek (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
V této diplomové práci jsou popsány koncepční modely tří druhů instability z hlediska vzniku srážek a způsoby hodnocení jejich přítomnosti v atmosféře. Jsou jimi: podmíněná instabilita, potenciální instabilita a symetrická instabilita. Vybrány byly tři silné srážkové události v ČR tak, aby se na vzniku každé z nich s velkou pravděpodobností podílel právě jeden ze tří uvedených druhů instability. Události jsou nejdříve popsány pomocí distančních a staničních měření. NWP modelem COSMO byla pro každou událost namodelována prognostická pole srážek a několika odvozených termodynamických veličin. Na horizontálním (pro celou ČR) i vertikálním (pro vybrané oblasti ČR) rozložení těchto veličin jsou demonstrovány vhodné podmínky pro výskyt daného druhu instability v atmosféře. Při události s podmíněnou instabilitou se srážky vyskytují v oblastech s vysokým CAPE a záporným či velmi malým kladným vertikálním gradientem potenciální teploty. Pro událost s potenciální instabilitou je charakteristický výskyt záporného vertikálního gradientu ekvivalentní potenciální teploty v širokých vrstvách. Výskyt symetrické instability naznačuje řada ukazatelů. Nutná podmínka výskytu je splněna ve více oblastech a ve velké části troposféry. Klíčová slova: podmíněná instabilita, potenciální instabilita, symetrická instabilita,...
Miry extremity v meteorologii
Polášek, Jan Ferdinand ; Kašpar, Marek (vedoucí práce) ; Pecho, Jozef (oponent)
Míry extremity v meteorologii Abstrakt Práce se zabývá metodami kvantifikace extremity meteorologických prvků a povětrnostních událostí. První část je věnována vyjádření extremity prvků pomocí zobecněného rozdělení extrémních hodnot (GEV) a představuje různé metody výpočtu parametrů rozdělení. Druhá část je věnována extremitě větrných bouří, horkých vln, sucha a silných srážek. Třetí část obsahuje aplikaci metody založené na pořadí a GEV rozdělení. Je hodnocena extremita a abnormalita vysokých průměrných denních teplot na stanici Milešovka a v reanalýzách ERA-40 a NCEP/NCAR v bodě reprezentujícím ČR. Ukazuje se, že dny s kladnou abnormalitou teploty se vyskytují častěji v teplé polovině roku. Metoda založená na pořadí ve většině případů podhodnocuje dobu opakování teplotních extrémů ve srovnání s metodou založenou na GEV rozdělení. Metoda založená na GEV rozdělení je citlivá na rozdílná vstupní data. Návrhové hodnoty pro stanici Milešovka rostou s periodou opakování rychleji než v případě reanalýz. Klíčová slova: extremita, GEV funkce, Milešovka, reanalýza, teplotní extrém, doba opakování
Potenciální instabilita teplotního zvrstvení na území ČR
Turková, Edita ; Kašpar, Marek (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá podmínkami vzniku a uvolnění potenciální instability teplotního zvrstvení, jejím výskytem v ČR a jejím vlivem na počasí. První část práce obsahuje teoretický základ nutný k pochopení potenciální instability. Nejdříve jsou popsány adiabatické děje, které vedou ke vzniku statické instability a stability. Poté je formulováno kritérium výskytu a síly potenciální instability dané záporným vertikálním gradientem adiabatické ekvivalentní potenciální teploty. Druhá část obsahuje zhodnocení denní, roční a meziroční variability výskytu a síly potenciální instability ve vrstvě 850-700 hPa na aerologické stanici Praha-Libuš od 2000 do 2010. Instabilita zde nevykazuje významný trend v roční četnosti. Největší četnost a síla instability je pozorována odpoledne a v letních měsících. V závěru druhé části jsou diskutovány meteorologické podmínky při události, kdy lze očekávat uvolnění potenciální instability. Událost je charakterizována silnou potenciální instabilitou, výstupnými pohyby a nízkou CAPE a je provázena přeháňkami a bouřkami v blízkosti Prahy. Klíčová slova: potenciální instabilita, statická stabilita, adiabatický děj.
Charakteristiky konvekčního prostředí a jejich porovnání
Marek, Lukáš ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kašpar, Marek (oponent)
V této práci jsem vytvořil přehled indexů instability a dalších charakteristik konvekčního prostředí, které se nejčastěji vyskytují v odborné literatuře. Na základě veličin, z nichž jsou charakteristiky konvekčního prostředí odvozovány, jsem navrhnul jejich kategorizaci. Vzniklo tak celkem pět skupin indexů instability: (i) indexy rozdílů izobarických hladin, (ii) indexy stoupající vzduchové částice, (iii) indexy potenciálních teplot, (iv) indexy energetického potenciálu konvekce a (v) indexy započítávající střih větru. K těmto pěti kategoriím byla přiřazena šestá kategorie zahrnující další termodynamické charakteristiky. V poslední části práce jsem použil data a hodnoty indexů instability z databáze aerologických sondáží University of Wyoming pro jeden bouřkový den v Praze a indexy instability jsem vzájemně porovnal. V předpovědi této bouře a její intenzity byly nejúspěšnější indexy potenciálních teplot, s výjimkou Rackliffova indexu. Index bulk Richardsonovo číslo, ze skupiny indexů započítávajících střih větru, dokonce správně předpověděl bouři supercelární. Práce by mohla být použita jako základ k dalšímu zpracování, v němž by, na základě vybraných indexů instability, mohla být vytvořena klimatologie stabilitních podmínek pro Českou republiku. Klíčová slova: index instability, konvekce,...
Časová proměnlivost vertikální složky rychlosti proudění a její vztah k dalším meteorologickým prvkům v ČR
Zeman, Šimon ; Kašpar, Marek (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Název práce: Časová proměnlivost vertikální složky rychlosti proudění a její vztah k dalším meteorologickým prvkům v ČR Autor: Bc. Šimon Zeman Katedra: Fyzická geografie a geoekologie Vedoucí: RNDr. Marek Kašpar, Ph.D. Souhrn: Předložená práce se zabývá studiem velkoprostorových vertikálních pohybů horizontálního měřítka až tisíců kilometrů. Tyto "centimetrové" pohyby mají významný podíl na vývoji oblačných a srážkových pásů v rámci frontálních cyklón středních zeměpisných šířek. Součástí práce je základní přiblížení vzniku a rozložení velkoprostorových vertikálních pohybů ve frontální cyklóně středních zeměpisných šířek. Pomocí statistických metod jsou zpracována data z reanalýz projektu ECMWF ERA-40 na území ČR za období 1957 - 2002. V rámci hodnocení sezonality vertikálních rychlostí byl zjištěn zvýšený výskyt výstupných pohybů v období od března do července. Naopak v období mezi zářím a lednem výrazněji převládají sestupné pohyby. Meziroční variabilita vertikálních rychlostí ukázala více se projevující sestupné pohyby v období 1972 - 1982 a mezi lety 1983 - 1988 byla zjištěna postupně zvyšující se četnost výstupných pohybů. Byl nalezen exponenciální vztah vertikálních rychlostí a vysokých úhrnů srážek se středně silnou negativní závislostí. Vztah advekce absolutní vorticity a vertikálních rychlostí...
Výzkum vztahů mezi meteorologickými příčinami vývoje silných srážek a hydrologickou odezvou povodí: Výzkum meteorologických příčin vývoje silných srážek, vývoj metod pro zpřesnění předpovědi plošných srážek
Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha ; Sokol, Zbyněk ; Pešice, Petr ; Müller, Miloslav ; Kašpar, Marek ; Kakos, Vilibald ; Řezáčová, Daniela
Zpráva podává výsledky projektu v kapitolách Návrh indexu pro hodnocení kombinované extremity meteorologických prvků před dešťovými povodněmi, Úprava metod nowcastingu srážek s využitím poznatků z jejich testování a jejich příprava pro rutinní využití a Klasifikace případů extrémních hydrologických událostí ze synoptického hlediska.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   předchozí11 - 19  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.