|
|
Vliv jednotlivých složek včelího jedu na lidský organismus
Spurný, Jakub ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Čapková Frydrychová, Radmila (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera) využívá ke své obraně žihadlový aparát. Ten je složen z žihadlové části a části související s produkcí jedu. Včelí jed je secernován speciálními jedovými žlázami. Chemické složení jedu je směsí aminokyselin, peptidů a enzymů s různými (pato)fyziologickými efekty. Některé složky včelího jedu např. způsobují rozpad červených krvinek, inhibují vzrušivost tkání, zvyšují srdeční frekvenci a střední arteriální tlak nebo vyvolávají alergickou reakci. Na druhé straně však složky včelího jedu vykazují i zásadní pozitivní účinky na lidský organismus. Tyto účinky byly popsány u některých onemocnění nervové soustavy (Parkinsonova a Alzheimerova choroba), kardiovaskulárního systému (ateroskleróza), integumentu (Acne vulgaris) a při léčbě onkologických onemocnění. Z tohoto důvodu je studium složek včelího jedu a jejich potenciální využití v terapii nejrůznějších patologických stavů a onemocnění významné. Klíčová slova: žihadlový aparát; včelí jed; orgánová soustava; terapie
|
|
|
Řízení enzymatické aktivity molekuly kreatinkinázy změnami její konformace
Horníková, Daniela
Konformační změny myofibrilární kreatinkinázy byly studovány za účelem sledování jejich významu v řízení enzymatické aktivity. Získaná data pomocí fluorescence a absorpční spektroskopie ukazují na tři konformační stavy v závislosti na vazbě substrátů. Tak, jak se snižoval poloměr CK molekuly pod vlivem vazby substrátů v uspořádání: CK volná, komplex CK-ATP+kreatin a komplex CK-ATP, tak se ve stejném uspořádání snižoval poločas života emise fluorescence (lifetimes) 2.72, 2.42, 2.38 ns vnitřních tryptofanových zbytků, pokles anisotropie, rotační korelační časy 35, 29, 27 ns a zhášení akrylamidem. Data byla potvrzena měřením anizotropie u fluorescenčně značené CK (CK-FITC), které poskytlo korelační časy 34, 30, 27 ns. Výsledky ukazují, že vedle "minimalizačního energetického principu", který se projevil konformačními změnami při vazbě substrátů, existuje ještě další esenciální komponenta odpovědná za fyziologické řízení enzymatické aktivity na subcelulární úrovni, která se účastní přechodu CK-ATP+creatine komplexu z intermediární (nereaktivní) konformace do uzavřené (reaktivní) konformace molekuly. Klíčová slova: kreatinkináza, konformační závislot na substrátech, enzymatická aktivita
|
|
|
Vliv chronického chladu na Ca2+-ATPázu (SERCA2) v srdci potkana
Šeovićová, Maja ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Akutní chladová expozice představuje významný stresor aktivující produkci tepla svalovým třesem, při déle trvající expozici se zvyšuje buněčný oxidativní stres. Chronické působení chladu trvající alespoň 2 týdny vede k rozvoji chladové aklimace. Hlavní termogenní roli přejímá netřesová termogeneze odehrávající se v hnědé tukové tkáni, která vlivem chladu značně zvýší svou hmotnost. Často pozorovanou patologií, která provází aklimaci potkanů při 4-5 řC, bývá srdeční hypertrofie, hypertenze a poškození funkce ledvin. Naše laboratorní pracoviště nedávno zavedlo model mírné chronické chladové aklimace při 8 řC, během kterého nevzniká poškození srdce či ledvin a má prokázaný kardioprotekivní účinek na snižování velikosti infarktu. Nicméně je potřeba prozkoumat vliv tohoto modelu chladové aklimace na další buněčné a molekulární procesy. Kardioprotektivní dopad chladové aklimace se týká změn v β-AR signalizaci, stimulaci anti-apoptotických drah či posílením antioxidačního systému. Cílem této diplomové práce bylo zkoumat vliv chladové aklimace a následné reaklimace na proteiny regulující hladiny Ca2+ potkaního srdce (SERCA2 a fosfolamban) a stimulaci regulátorových proteinů β-arrestinu 1/2 a protein kinázy PDPK1. Výsledky práce ukázaly mírné změny v těchto proteinech, které mohou modulovat toky Ca2+ v...
|
|
|
Vliv sezóny na mitochondriální bobtnání srdce potkana po chladové aklimaci
Kašík, Petr ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Riziko úmrtí ve spojitosti s kardiovaskulárními onemocněními je zvýšeno během zimních měsíců a vystavením organismu akutnímu chladovému stresu. V poslední době se však ukazuje, že některé modely chladové aklimace mohou působit kardioprotektivně. Práce se zabývá vlivem akutní a chronické chladové aklimace na mitochondriální bobtnání srdce potkana. Mitochondriální bobtnání je mj. způsobeno větším vtokem Ca2+ do mitochondrií především během ischemicko-reperfúzního poškození. Tím se otevírá mitochondriální pór přechodné propustnosti, což může vyústit v prasknutí mitochondrií, a způsobit buněčnou smrt. Nižší míra mitochondriálního bobtnání pak poukazuje na větší odolnost mitochondrií. Výsledky práce ukazují snížené mitochondriální bobtnání po akutní chladové expozici i chronické chladové aklimaci. Klíčová slova: chlad, mitochondrie, Ca2+ ionty, bobtnání, MPTP, myokard, ROS, ischemie
|
|
|
Relationship between the renin-angiotensin-aldosterone system and the heart and its influence during 5°C cold acclimation.
Hlaváčová, Diana ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
Srdce ako jeden z najdôležitejších orgánov potrebných k životu, je ovplyvnené mnohými procesmi, ktoré v organizme prebiehajú. I najmenšie zmeny na molekulárnej úrovni dokážu významne ovplyvniť jeho fyziológiu a činnosť. Posledné roky sa mnoho štúdií sústredí na objasnenie renín-angiotenzín-aldosterónového systému (RAAS) a jeho vplyvu na srdce a obličky. Kardiovaskulárne ochorenia sú často spôsobené zmenami v tomto systéme, a preto stále viac odborníkov skúma, do akej miery je možné ochoreniam predísť a zlepšiť funkciu srdca. Jedným z faktorov, ktoré na RAAS a srdce vo veľkej miere vplývajú, je aj teplota prostredia. V tejto práci som sa pokúsila zhrnúť aktuálne poznatky o RAAS a jeho vplyve na organizmus, pričom som sa zamerala na ovplyvnenie fyziológie srdca. Nakoľko má teplota prostredia významný vplyv na RAAS a srdce, je v tejto práci poukázané na poznatky prepojené s chladovou aklimatizáciou pri 5 řC. Kľúčové slová: Renín-angiotenzín-aldosterónový systém, srdce, chlad, hypertenzia, adrenogerné receptory, natriuretické peptidy
|
|
|
Úloha odpřahujících proteinů (UCP) v kardioprotekci
Furmánková, Tereza ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (cardiovascular disease, CVD) je celosvětově na první příčce, jako příčina úmrtí. Ročně na CVD umře necelých 18 milionů lidí a prevalence nadále vzrůstá jak u mužů, tak žen. V současné době je zřejmé, že udržení mitochondriálního membránového potenciálu může hrát významnou úlohu v patofyziologii srdce a podílí se na kardioprotektivních mechanismech. Mitochondriální membránový potenciál lze ovlivňovat různými způsoby, jeden z nich je stimulace odpřahujících nebo-li ,,uncoupling" proteinů. Shrnutí dosavadních poznatků v této práci poukázalo na to, že odpřahující proteiny mají vliv na redukci kyslíkatých radikálů, inhibici apoptózy, ovlivňují tvorbu ATP a aterosklerotických plátů a chrání srdce před toxicitou lipidů. K regulaci jejich genové exprese dochází několika způsoby a ovlivnění těchto cest může být jeden z dalších způsobů, jak docílit kardioprotekce. Klíčová slova: odpřahující proteiny, mitochondrie, kardioprotekce, tyroidní hormony, mastné kyseliny, tuková tkáň, reaktivní formy kyslíku, FGF21
|
|
|
Úloha buněčné senescence v karcinogenezi a stárnutí mozku
Paroubková, Michaela ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Riziko chronických onemocnění se v průběhu života neustále zvyšuje. Díky pokročilé moderní medicíně a změnám životního stylu neustále stoupá průměrná délka života člověka, což zapříčiňuje i dramatický nárůst lidí trpících nemocemi spojených s pokročilým stářím, jako je ateroskleróza, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Řada nedávných studií prokázala, že v tkáních stárnoucích nemocných dochází k akumulaci tzv. senescentních buněk, které jsou metabolicky aktivní, nicméně nejsou již schopny další proliferace a na rozdíl od terminálně diferencovaných buněk sekretují množství specifických faktorů, kterými výrazně ovlivňují okolní mikroprostředí. Úloha senescence jakožto protinádorové bariéry je známa již poměrně dlouho, nicméně její význam ve fyziologických procesech a stárnutí je osvětlován z velké části až v současné době. Zatímco se senescencí v periferních tkáních zabývá poměrně mnoho studií, příspěvek senescence k poklesu fyziologických funkcí stárnoucího centrálního nervového systému patří doposud mezi málo prozkoumané oblasti. Nedávno získané výsledky naznačují, že stárnutí i s ním spojené neurodegenerativní nemoci jsou doprovázeny zvýšeným sekrečním fenotypem senescentních buněk ne-neuronálního původu v mozku, který způsobuje nízkou, ale chronickou hladinu zánětu a výrazně tak může...
|
|
|
Buněčná senescence a choroby spojené se stárnutím
Antoš, Šimon ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
V posledních letech stále více nálezů podporuje roli buněčné senescence v chorobách spojených se stárnutím. Buněčná senescence figuruje v těchto chorobách na několika úrovních a u několika z nich přímo podporuje patogenezi. Cílem této bakalářské práce je shrnout nejnovější poznatky týkající se mechanismu a působení buněčné senescence v patogenezi těchto chorob, jmenovitě nádorových onemocnění, aterosklerózy, osteoartritidy, neurodegenerativních onemocnění Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy nemoci a roztroušené sklerózy, obezity a diabetes mellitus druhého typu.
|
|
| |
|
|
Úloha desminu v srdci
Šeovićová, Maja ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Vegrichtová, Markéta (oponent)
Desmin tvoří svalově specifická intermediální filamenta podílející se na tvorbě dynamické intracelulární sítě, která propojuje kontraktilní filamenta se sarkolemou, mitochondriemi a zajišťuje komunikaci s buněčným jádrem. Tato síť slouží k udržení morfologické a funkční stránky svalových buněk a buněčných organel během svalové kontrakce. Mutace v desminu nebo jeho absence je původem závažných onemocnění desminopatií, které spadají do skupiny myofibrilárních myopatií. Tato onemocnění se projevují ve všech typech svalů, avšak první pozorovatelné defekty lze nalézt v srdečních mitochondriích, a tak srdce vykazuje první klinické příznaky tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky o fyziologických a molekulárních mechanismech, které se podílejí na tvorbě intracelulárních sítí desminu a o patofyziologických stavech desminopatií. Klíčová slova: desmin, intermediální filamenta, srdce, desminopatie, kardiomyopatie
|
host ::
RSS.