|
|
Vliv zateplování obytných budov na koncentraci CO2 v ovzduší bytů
Čejková, Eliška ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Holcátová, Ivana (oponent)
1 ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá vlivem zateplování obytných budov na koncentraci CO2 v ovzduší bytů a s ní spojenou intenzitu výměny vzduchu. Zateplování budov má bezesporu pozitivní vliv na energetickou náročnost budov, tedy na úsporu spotřebované tepelné energie, která přímo souvisí s emisemi CO2. Často má však pouhé zateplení bez celkového řešení vzduchotechniky negativní vliv na kvalitu vnitřního prostředí (ovzduší) bytů. Hlavní část práce uvádí měření parametrů kvality vnitřního ovzduší - teploty, relativní vlhkosti vzduchu, koncentrace CO2 a intenzity větrání v zateplených, s plastovými okny, a nezateplených, s původními dřevěnými okny, vybraných bytových jednotkách. Cílem práce je rozdíly měřených parametrů mezi dvěma typy bytů kvantifikovat. Studovanou oblastí je sídlištní panelová zástavba ve městě Sezimovo Ústí. Měření probíhalo od října 2015 - března 2016 vždy po dobu 3 dnů ve vybraných 22 dvojicích bytů - s plastovými a dřevěnými okny, kde byla kontinuálně monitorována koncentrace CO2, teplota a relativní vlhkost. Měření probíhalo v ložnicích bytů během noci, protože jen tak se dalo zaručit stejné chování lidí během měření, což má zásadní vliv na sledované veličiny. Intenzita větrání byla pak vypočítána z poklesu CO2 po odchodu lidí z ložnice po dobu 3 hodin jejich nepřítomnosti....
|
|
|
Epidemiologická analýza vlivu znečištění ovzduší na zdraví v regionálním měřítku
Rychlíková, Eva ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Bartoňová, Alena (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Epidemiologická analýza vlivu znečištění ovzduší na zdraví v regionálním měřítku MUDr. Eva Rychlíková ABSTRAKT Práce se týká hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší aerosolovými částicemi v některých jeho významných krocích. Přináší důkazy o expozici znečištění ovzduší u citlivých skupin populace a jejích důsledcích. Expozice je počátek příčinného řetězce nemocí, které vznikají z vnějších příčin. Jejím přičiněním může vzniknout zdravotní riziko a je také jeho hlavní podmínkou. Není-li expozice, není ani zdravotní riziko. Abychom mohli riziku předcházet, musíme expozici znát. Hodnotili jsme kvalitu ovzduší a pravděpodobnost zdravotního efektu. Sledovali jsme expozici pomocí aktivitního dotazníku u tří skupin populace, která je citlivá vůči faktorům životního prostředí. Změřili jsme personální expozici u dětí. Při sestavení dotazníku jsme respektovali doporučení US EPA a WHO. Citlivost populace je dána vlastnostmi organismu, specifickým obdobím jeho vývoje, způsobem života, okolnostmi, za kterých k expozici znečištění dochází. Hodnotili jsme dopady aerosolových částic na zdraví, kterými jsou respirační nemocnost dětí, dlouhodobá úmrtnost, krátkodobá úmrtnost. Znečištění ovzduší a jeho vývoj bylo hodnoceno pro Ústecký kraj, Prahu a Moravskoslezský kraj. Ve stejném území byly sledovány pravděpodobné...
|
|
|
The role of exposure assessment in development of risk reduction strategies for air quality
Bartoňová, Alena ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Vztah mezi zhoršenou kvalitou vnějšího ovzduší a lidským zdravím je jedním z nejvíce studovaných problémů v oblasti životního prostředí. Jak však charakterizovat kvalitu ovzduší? Pojem expozice jako spojujícího článku mezi stavem ovzduší a lidským zdravím se výrazněji objevil koncem 70. let 20. století, jako concept, který umožní přesněji popsat zátěž, které jsme vystaveni. Až do té doby byla tato zátěž převážně charakterizována měřěními na pevných monitorovacích stanicích. Snaha charakterizovat expozici jednotlivce nebo subpopulace přesněji, jinak než přímo měřenou koncentrací, nás nicméně přivádí k otázce jak smysluplně využít těchto informací pro legislativu a management kvality ovzduší, kde je přímo měřená koncentrace jediným regulovaným indikátorem. Tato práce se zabývá odhadem expozice z různých hledisek. Cílem je ozřejmit roli expozice v managementu ochrany ovzduší. Studujeme, je-li informace o expozici relevantní pro rozhodování o opatřeních na zlepšení kvality ovzduší, jakou informaci poskytne odhad expozic pro podskupiny obyvatel a jak vyřešit konkrétní situaci, kdy přímá informace o expozicích není k dispozici. Dále studujeme, jak experti hodnotí kvalitu informací o expozici v poměru k informacím v ostatních krocích odhadování rizik. Opatření na snížení znečistění ovzduší je možné...
|
|
|
Charakteristika ovzduší vnitřních prostor zdravotnických zařízení
Hladíková, Dita ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Nemocnice a zdravotnická zařízení jsou velice specifická prostředí, která vyžadují kontrolu kvality vnitřního ovzduší. Lidé, kteří navštěvují zdravotnická zařízení, bývají díky oslabenému imunitnímu systému na kvalitu ovzduší velice citliví. Zhoršená kvalita vnitřního ovzduší zdravotnických zařízení může mít nepříznivý vliv na pracovní výkon personálu zařízení, kdy případná pochybení z tohoto důvodu mohou mít velmi vážné následky. Podstatou diplomové práce je zhodnocení hlavních složek vnitřního mikroklimatu (teplota a relativní vlhkost vzduchu) a koncentrace oxidu uhličitého v prostředí vybraných zdravotnických zařízení v České republice a následné srovnání s právními předpisy, určenými pro tento typ prostředí. Měření probíhalo ve dvou nemocničních zařízeních a devíti soukromých lékařských ordinacích od prosince 2011 do března 2013. Z výsledků vyplynulo, že hodnoty mikroklimatických podmínek a koncentrace oxidu uhličitého v prostředí lůžkových pokojů pacientů byly v chladné a teplé části roku rozdílné. V zimní části se s požadavky právních předpisů nejvíce rozcházela relativní vlhkost vzduchu, zatímco během letního období byly zjištěny disproporce naměřených hodnot teploty vzduchu lůžkových pokojů. Na koncentraci oxidu uhličitého měla vliv velikost pokojů míra jejich obsazenosti. Kvalita ovzduší operačního...
|
|
|
Expozice dětí atmosférickému aerosolu ve školních tělocvičnách
Šafránek, Jiří ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Holcátová, Ivana (oponent) ; Heller, Jan (oponent)
Výsledky výzkumu zaměřeného na vnitřní prostředí škol dokazují, že jsou to budovy s vysokými úrovněmi koncentrací aerosolu (PM). Jde především o školy v místech s hustým automobilovým provozem a v průmyslových oblastech. Negativní vliv expozice aerosolu na zdraví dospívající generace je rovněž dokumentován v řadě studií. Málo pozornosti bylo ale dosud věnováno mikroprostředí školních tělocvičen, kde má dynamika aerosolu svá specifika související s různorodostí tohoto prostředí a v ní prováděných lidských aktivit. Vlivem zvýšené plicní ventilace mohou expozice cvičících dosahovat hodnot s negativním dopadem na jejich zdraví. Velikostně rozlišené koncentrace aerosolu byly měřeny ve třech základních školách Prahy. V údolní poloze vysoce dopravně zatíženého centra města, na náhorní rovině dopravně středně zatíženého okraje města a na jihozápadním předměstí v lokalitě příměstského bydlení blízkého přírodě a dopravně málo zatížené. Koncentrace aerosolu byly měřeny současně v přirozeně větraných tělocvičnách a ve venkovním prostředí škol dvěma páry monitorů. Fotometrem DusTrak a gravimetricky, pětistupňovým kaskádovým impaktorem Personal Cascade Impactor Sampler. V letech 2005 až 2009 proběhlo na školách dohromady dvacet 7-11 denních kampaní v celkové délce 177 dnů. Metodami Scanning eloctron microscopy...
|
|
|
Metody hodnocení mikroklimatických podmínek a osvětlení na kolejích - srovnání moderní a staré budovy
Cechel, Zbyszek ; Holcátová, Ivana (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám hodnocením mikroklimatických podmínek a umělého osvětlení v různých místnostech na dvou kolejích. Hodnocení se týká těchto místností: studentské pokoje, studovny, předsíně, kuchyně a koupelny. Do měření, které se týká mikroklimatu zahrnujeme hlavně teplotu okolního vzduchu, střední radiační teplotu (globe teplotu), rychlost proudění vzduchu a vlhkost vzduchu. Všechny tyto čtyři veličiny jsem měřil v každé místnosti zvlášť. Z těchto čtyřech hlavních naměřených veličin jsem pomoci počítačového programu vypočítal další vedlejší mikroklimatické veličiny, které se také podílejí na celkovém stavu mikroklimatu v místnosti a tudíž je nelze ignorovat. Tyto konkrétní veličiny jsou uvedeny níže v praktické části pří hodnocení každé měřené místnosti zvlášť. V teoretické části práce jsou rovněž vzorce, podle kterých lze vypočítat konkrétní přesnou námi požadovanou hodnotu veličiny, díky dalším údajům týkajících se nebo vycházejících z dalších poznatků o mikroklimatu. Navíc jsem vypočítal pomocí tohoto programu doporučené hodnoty (limity) některých z těchto veličin, které by neměly být překročeny. V případě překročení stanovených limitů by se s největší pravděpodobností jednalo o stav, ve kterém by nebyla zajištěna optimální pohoda organismu v konkrétní měřené místnosti. Teoretické...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.