|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Extreme abiotic conditions as determinants of phytoplankton structure in high mountain lakes
Mihál, Martin ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Na svete existuje množstvo oblastí s extrémnymi prírodnými podmienkami. Jednými z nich sú vysokohorské jazerá, lokalizované nad hornou hranicou lesa. Bakalárska práca predstavuje hlavné abiotické podmienky, ako determinanty štruktúry fytoplanktónu vysokohorských jazier. Ten sa musí vyrovnať s významnými zmenami vo svetelných podmienkach, s vysokou intenzitou slnečného žiarenia počas obdobia otvorenej vodnej hladiny a výraznou redukciou žiarenia snehovou a ľadovou pokrývkou. Práca taktiež pojednáva o vplyve teploty, ktorá súvisí s dĺžkou trvania ľadovej a snehovej pokrývky a stratifikáciou jazier. Rozoberá tiež miestne faktory, ako sú topografické tienenie, morfológia jazier a charakter povodia, ktoré ovplyvňujú chemické a fyzikálne vlastnosti jazera. Práca spomína aj vplyv atmosférickej depozície a ďalších faktorov na koncentráciu živín vo vodnom stĺpci. Okrem toho pojednáva o adaptáciách fytoplanktónu na podmienky prostredia, medzi ktoré patri tvorba hlbokého maxima chlorofylu, biosyntéza ochranných látok a potravná stratégia (mixotrofia). Z bakalárskej práce je vidno, že existuje veľké množstvo špecifických abiotických faktorov, ktoré ovplyvňujú fytoplanktón vysokohorských jazier, pričom tieto faktory navzájom interagujú. Výsledkom je charakteristické druhové zloženie s prevahou bičíkovcov....
|
|
|
Složení společenstva stygofauny ve vybraných pramenných vývěrech Lužických hor
Sobotová, Jana ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
V roce 2016 byly v období srpen až prosinec provedeny tři odběry fauny podzemních vod a to v deseti vybraných pramenech v oblasti Lužických hor. Pro odběr vzorků bylo využito metody několika hodinového filtrování vyvěrající vody.
Nalezené organismy byly determinovány na úrovni vyšších taxonů. Byl potvrzen výskyt šesti taxonů obsahujících druhy podzemních vod, a to třídy lasturnatky (Ostracoda) a máloštětinatci (Oligochaeta), řády plazivky (Harpacticoida), buchanky (Cyclopoida) a roztoči (Acari) a čeleď Niphargidae ze skupiny Amphipoda. Největší počet jedinců byl zaznamenán u řádu Harpacticoida.
Nejvíce organismů bylo zjištěno v prameni č. 5 Čtvrtý propustek, zástupci všech šesti taxonů byli nalezeni v prameni č. 3 U oplocenky. Naopak v prameni č. 9 Nad pasekou nebyl zaznamenán žádný jedinec podzemní fauny.
Dále bylo provedeno měření fyzikálních a chemických vlastností těchto vod. Bylo zjištěno, že se jedná o vody čisté, které z chemického hlediska splňují parametry pitné vody. Pramen č. 10 Pod Kulichem se liší od ostatních pramenů výrazně liší v koncentraci SO42-, v pH a konduktivitě. U pramene č. 7 U smrku byla zjištěna koncentrace iontů F- přesahující hranici přírodního pozadí.
|
|
| |
|
|
Bioakumulace těžkých kovů v makrozoobentosu: závislost koncentrace na hmotnosti organismu
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Velikost jedinců bentických organismů je jedním z možných faktorů ovlivňujících výsledné koncentrace kovů akumulovaných v organismech z okolního vodního prostředí. Ve vědeckých publikacích byly prezentovány dílčí informace, které tuto závislost uvádějí s různými závěry. Závislost nebyla dosud jednoznačně interpretována, vztah mezi koncentrací a velikostí organismu se může lišit mezi různými kovy i mezi jednotlivými druhy makrozoobentosu. Tato práce je rešerší odborné literatury a výsledkem je analýza dosavadních poznatků o typech této závislosti a porovnání pro jednotlivé zástupce vodních bezobratlých živočichů a jednotlivé kovy. Má být posouzena významnost trendu závislosti jakožto faktoru majícího vliv na výslednou interpretaci dat o koncentracích sledovaných látek, zejména těžkých kovů. Tato práce by měla usnadnit interpretaci dat budoucích analýz těžkých kovů ve vodních bezobratlých organismech. Klíčová slova: bioakumulace, těžké kovy, makrozoobentos
|
|
|
Vliv městského odvodnění na obsah těžkých kovů ve vodních ekosystémech
Darmovzalová, Marie ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Městské toky jsou ovlivněny řadou lidských aktivit. Diplomová práce se zabývá vlivem dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v drobném pražském toku. Sledovanou lokalitou je Zátišský potok, který se nachází v Praze-Hodkovičkách a ústí z pravé strany do Vltavy. Tok je 3080 m dlouhý a má přirozený průtok u ústí 1,9 m3 /s. Do Zátišského potoka je přivedeno 7 zaústění dešťové kanalizace a jsou na něm vybudované 3 dešťové usazovací nádrže. Tok byl sledován od dubna 2009 do června 2010, za tuto dobu bylo uskutečněno 6 odběrů. Monitorováno bylo7 odběrových míst, která byla zvolena tak, aby bylo možné sledovat vliv zaústění dešťových kanalizací, tzn. nad a pod zaústěním dešťové kanalizace a dešťových usazovacích nádrží. Vliv dešťové kanalizace na obsah toxických kovů v ekosystému vodního toku, byl posouzen na základě odběru a analýzy vzorků vody, sedimentu, bentických organismů a nárostů. Vzorky sedimentu a vodních organismů byly ještě před analýzou vysušeny lyofilizací a rozloženy v mikrovlnné peci v kyselině dusičné s přídavkem peroxidu vodíku. Obsah kovů byl posléze stanovován atomovou absorpční spektrometrií pomocí přístroje Solaar S. Celkem bylo sledováno 9 kovů - kadmium, olovo, nikl, chrom, měď, zinek, hliník, mangan a železo. Výsledky práce ukazují, že nejvýraznější překročení norem...
|
|
|
Formy hliníku v acidifikovaných povrchových vodách - toxicita a trendy
Šimková, Petra ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami hliníku, které se vyskytují v acidifikovaných povrchových vodách. Velká pozornost je věnována především zastoupení anorganického monomerického hliníku, tedy frakci, která na některé druhy vodní i suchozemské bioty působí toxickými účinky. Hlavní náplní práce je analýza chemismu povrchové, podzemní a půdní vody v rámci celoročního i dlouhodobého monitoringu. Práce probíhaly na experimentálním horském povodí Uhlířská, jehož území je odvodňováno tokem Černé Nisy. Povodí Uhlířská se nachází na území CHKO Jizerské hory a reprezentuje oblast, která byla ve 2. polovině 20. století významně zatížena kyselou atmosférickou depozicí. Dlouhodobá expozice vůči kyselým srážkám vyústila v rozsáhlou antropogenní acidifikaci, došlo ke značnému okyselení půd a vodních toků, k devastaci lesních porostů a k odlesnění velké části povodí. Pokles pH a vzestup koncentrace toxického hliníku zapříčinil i druhové ochuzení vodních ekosystémů. Stanovení monomerických forem hliníku bylo provedeno spektrofotometricky, koncentrace celkového hliníku byla stanovena metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), v případě nízkých koncentrací elektrotermickou atomovou absorpční spektrometrií (ETAAS). Ve výsledku bylo získáno 5 forem hliníku - Altot, AlAS, Alm, Alo a potenciálně...
|
|
|
Mechanismy ovlivnění akvatických společenstev specifickými polutanty.
Vaněčková, Hana ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
S poklesem klasického znečištění vodních ekosystémů narůstá význam PPCP (farmaka a další chemické látky, které jsou člověkem využívány). Jejich množství v rámci spotřeby člověka narůstá a tím se zvyšuje přísun do komunálních odpadních vod, následně do vod povrchových, případně podzemních. Tato bakalářská práce je literární rešerší v oblasti zatížení vod PPCP. Cílem je shrnutí poznatků ze studií věnovaných vlivu těchto látek na sladkovodní společenstva. Úvodem jsou shrnuty příčiny variability (časové a prostorové) koncentrací těchto látek v tocích. Míra ovlivnění sladkovodních společenstev však mimo jiné závisí i na délce expozice, která je s ohledem na kontinuální přísun látek z čistíren odpadních vod dlouhodobá, proto je ve studiích intenzivně zkoumán vliv dlouhodobého působení na akvatická společenstva. Důraz je kladen na působení endokrinních disruptorů (látek narušujících endokrinní systém), které ovlivňují kupř. estrální cyklus u některých druhů exponovaných populací. Sledovány jsou změny ve vnímání predátora jeho kořistí, přičemž dochází např. k ovlivnění únikových reakcí kořisti. Rovněž je sledován aditivní účinek směsí farmak a konkurenceschopnost jednotlivých populací ve společenstvech. V práci jsou daná tvrzení podložena konkrétními studiemi. Klíčová slova: PPCP, farmaka, endokrinní...
|
|
|
Ryby a bentos Černé Nisy a jejich kontaminace kovy v období zotavování z acidifikace
Burdová, Lucie ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce bylo porovnání chemizmu toku Černá Nisa v Jizerských horách na sklonku éry silné antropogenní acidifikace (v polovině 90. let 20. století) a v období současného intenzivního chemického i biologického zotavování z acidifikace, a studium nynějšího oživení Černé Nisy. V průběhu r. 2008 byly sledovány fyzikálně-chemické parametry vody, druhová a věková skladba ryb a kvalitativní a kvantitativní složení makrozoobentosu, který představuje nejdůležitější součást potravy ryb. Zvláštní pozornost byla věnována obsahu toxických kovů (Be, Al, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Cd, Pb, Hg) ve vodě, hlavních zástupcích bentických organizmů a ve vybraných tkáních sivena amerického. Srovnání chemického složení vody s výsledky z let 1994, 1996 a 1997 prokázalo ústup acidifikace, přes sezónní výkyvy chemizmu a stále vysoké množství síranů a nitrátů ve vodě. Tok je od poloviny 90. let osídlen stabilní populací sivena amerického (Salvelinus fontinalis), nepůvodního, dnes dominantního druhu, který je mimořádně odolný vůči kyselosti vody. V současné době se zde nachází také stabilní populace jednoho z původních druhů ryb, střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Druhové zastoupení makrozoobentosu ukazuje na mírně kyselý charakter toku, který umožňuje přítomnost organizmů s nižší tolerancí ke kyselosti vody....
|
host ::
RSS.