|
|
Pasquale Anfossi a italská opera v Praze
Niubo, Marc ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Mezi nejvýznamější hudební instituce Prahy 18. století patří italská opera, jež v první polovině 80. let sídlila v divadle v Thunovském paláci. V této době patřil mezi hlavní autory jejího reperotáru ve své době slavný italský skladatel Pasquale Anfossi (1727-1797). Jeho dílo je však dnes známo jen velmi povrchně a výběrově, neboť byl (především díky kompozici opery Lafinta giardiniera, Řím 1774) převážně předmětem srovnávání s W. A. Mozartem. V naší práci ukazujeme na některé problematické otázky jeho biografie a analyzujeme operu lsabella e Rodrigo (Benátky 1776) na text Giovannio Bertatiho, která byla, spolu s jeho dalšími 10 operami, také uvedena v Praze (1783). lsabella e Rodrigo představuje méně obvyklou variantu opery buffa zpracovávající doborodružné téma s aktivní hlavní hrdinkou. Ta uprchne z domu svého otce, aby se nemusela provdat proti vůli svého srdce a později - v tureckém zajetí - prověřuje věrnost svého snoubence. V celkovém porovnání zhudebnění lsabella e Rodrigo s dalšími díly autora a současníků se opera jeví jako průměrná. Anfossiho práce vykazuje dobré zvládnutí charakterizace rolí i situací i dramatickou zkušenost, vedle několika míst vysoce inspirovaných se však vyskytují také prvky rutinní až triviální. Patrný je značný vliv libreta (v dobrém i horším), a to nejen z hlediska...
|
|
|
Hudba Zdeňka Lišky k filmu Markéta Lazarová
Černíček, Jan ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
CÍLE PRÁCE: Shrnutí dosavadního bádání o osobnosti filmového skladatele Zdeňka Lišky, vytvoření komentovaného přehledu literatury k problematice filmové hudby. Prezentace výsledků komplexní analýzy hudby k filmu Marketa Lazarová. Nikoliv popis průběhu hudební stopy vzhledem k obrazu, ale pokus o funkční rozbor hudební složky a jejího začlenění do celkové struktury vyjadřovacích soustav filmu. METODA: Podrobné studium dostupných materiálů k osobnosti Zdeňka Lišky, komplexní rozbor široké škály pramenů k filmu Marketa Lazarová (kopie rukopisné partitury, rukopisné poznámky Františka Vláčila, několik verzí scénáře od rukopisu až ke knižnímu vydání), doplněný rozhovory s nejbližšími spolupracovníky Zdeňka Lišky a Františka Vláčila, přítomnými vzniku filmu. Vytvoření soustavy hledisek, z nichž byly výsledky rozboru sledovány a systematizovány (hudební jazyk, hierarchie hudebních čísel, forma celku i jednotlivých hudebních vstupů, použití textů, ticha, vnitroobrazových a mimoobrazových hudebních objektů). VÝSLEDKY: Zdeněk Liška vytvořil složitou hudební strukturu, jež s charakterem filmu konvenuje především zvoleným hudebním jazykem. Ten je jen velmi volně odvozen od základních atributů středověké hudební kultury, jež skladatel vsadil do stylového rámce hudby první poloviny 20. století a částečně i Nové hudby....
|
|
|
Pražská recepce Smetanových oper 1884-1900
Kadlec, Petr ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Ottlová, Marta (vedoucí práce)
Ve svojí diplomové práci se pokusím nastínit charakteristické rysy recepce operního díla Bedřicha Smetany v letech 1884- 1900. Proč sledované období ohraničuji právě uvedenými roky? 12. května 1884 umírá Bedřich Smetana, jeho operní dílo je tedy uzavřené a jako uzavřený celek je také pražskou kritikou pojímáno, což je pro moji práci důležitý fakt. Druhým hraničním datem, tedy 31. červencem 1900, se uzavírá jedna etapa dějin Národního divadla. Po 19 letech přestalo být spravováno Družstvem Národního divadla a po 17 letech vedeno ředitelem Františkem Adolfem Šubertem. Novým ředitelem se stal Gustav Schmoranz a vzhledem k nástupu Jaroslava Kvapila na post šéfa činohry a Karla Kovařovice na post šéfa opery je rok 1900 pro Národní divadlo nejen správním, ale i uměleckým zlomem. Obě data považuji za mezníky smysluplně ohraničující zkoumané období.
|
|
|
Verdiho a Auberův Maškarní ples v Praze 19. století
Machová, Tereza ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Ottlová, Marta (vedoucí práce)
V sezóně 1868-1869 se na Prozatímním divadle v Praze konala česká premiéra dvou oper dle stejného námětu. První z nich měla pod názvem Maškarní ples krále Gustava III. premiéru 26. 1. 1869 (světová premiéra zpěvohry Gustave III, ou Le Bal masqué se konala v divadle Opéra v Paříži 27. 2. 1833). Jedná se o historickou operu v pěti aktech od Daniela Françoise Esprit Aubera, libreto napsal Augustin Eugne Scribe. Druhá opera byla pod názvem Un ballo in maschera (Gustav III.) poprvé uvedena 30. 6. 1869 (světová premiéra zpěvohry Un ballo in maschera se konala v divadle Apollo v Římě 17. 2. 1859). Tuto tříaktovou operu zkomponoval Giuseppe Verdi, text napsal Antonio Somma dle Scribova libreta k výše uvedené opeře. Obě díla se na Prozatímním divadle provozovala v překladu Emanuela Züngela. Českým premiérám zpěvoher předcházely pražské premiéry německé ve Stavovském divadle. Auberova zpěvohra pod názvem Die Ballnacht byla ve Stavovském divadle poprvé provozována 5. 4. 1836, premiéra nového nastudování se konala tamtéž 3. 3. 1858. Verdiho zpěvohra pod názvem Ein Maskenball byla ve Stavovském divadle poprvé provozována 14. 8. 1866. Drsný námět zpěvohry - skutečná historická událost zavraždění švédského krále Gustava III, způsobil oběma autorům již při světových premiérách potíže. Auber byl nařčen některými žijícími...
|
|
|
Marek Kopelent. Nástin života a tvorby
Matzner, Michal ; Slavický, Milan (oponent) ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce)
Diplomova prace Marek Kopelent - nastin zivota a tvorby, prinesla castecne shrnut! soucasneho stavu badani v danem tematu. Na zciklade uvedenych pramenu jsem zde vypracoval uceleny skladateluv zivotopis. Pokusil jsem se 0 vytvoreni prvniho soupisu skladeb Marka Kopelenta vcetne informaci 0 prvnim provedeni a vydani a pofidil jsem soupis nahravek. Tato prace navazala na vysledky a zkusenosti dvou mych predeslych praci seminarnich: Varhannf tvorba Marka Kopelenta a Canto espansivo - poznamka k analyze skladby Marka Kopelenta, ve kterych jsem podrobne analyzoval nekolik vybranych autorovych skladeb a castecne popsal charakteristicke prvky Kopelentovych stylovych vychodisek. Ve svem vyzkumu jsem se sousrredil na faktografickou spravnost udaju, zachyceni a popsani pramenu, kontext a analyticke rozbory. Poznamky ohledne ciste privatnich osudu skladatele proto doufam nepresahly ramec bezprosrredne se dotykajici jeho tvorby. Umelecke formovani Marka Kopelenta vsak casto klicovym zpusobem ovlivnily vnejsi udalosti - skladateluv prerod v dusledku uvoliiovani informacniho vakua oWedne smeru Nove hudby pocatkem sedescitych let, specificka "laborator" v podobe pusobeni v souboru Musica viva pragensis ci posleze znemozneni podilet se na kultumim zivote a zakaz provadeni skladeb na domacim p6diu, ktere vedlo k promene...
|
|
|
Sonáty č. I-III pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů
Kučerová, Marie Jenovéfa ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Slavický, Milan (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce je dílčím po/ednáním o komorní tvorbě Bohuslava Martinů (1890-1959), o třech sonátách pro violoncello a klavír. Na počátku práce stqjí stav bádání zaměřef!Ý na 1!Ybrané téma, podle jehož rysledku je :;jištění absence jakéhokoliv dílčího po/ednání o violoncellové sonátové problematice. Odtuďpak pramení popud k průzkumu sonát a k napsání této práce. Centrálním bodem je analÝza sonát, které probírám po jednotlirych sloŽkách hudební struktury (forma, melodie, harmonie, rytmus) a pro lepší orientaci v textu slout! tabulky a notové příklacfy. V závěrečné kapitole charakteriztdi ryvo/ hudebního druhu sonáty pro violoncello a klavír se snahou utřídit sonátovou produkci v první polovině 20. století. Kromě jiŽ i!l1íněného důvodu vzniku práce mě ovlivnila okolnost ryze subjektivní, totiŽ že hudba Bohuslava Martinů mi je velmi blíZká Z hlediska posluchačského i interpretačního.
|
|
|
Pozůstalost Josefa Proksche a nově objevené prameny
Hazdrová Kopecká, Eva ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Ottlová, Marta (vedoucí práce)
¨Ve své diplomové práci se chci blíže zabývat osobností dnes bohužel opomíjeného Josefa Proksche, vynikajícího a progresivního pedagoga, který zejména ve druhé třetině 19. století velkou měrou přispíval k vysoké úrovni pražského hudebního a vůbec kulturního života. Diplomovou prací bych ráda navázala na svou práci proseminámí z roku 1999, jejímž tématem byl stav bádání v prokschovské problematice. Toto téma je mi ale pouze jedním východiskem, svá dřívější zjištění prohlubuji, doplňuji a rozšiřuji o nové poznatky. Zejména pak přidávám výsledky své analýzy nově nalezených autentických prokschovských pramenů, při hlubším pohledu na stav prokschovských pramenů v pražských archívních institucích.
|
|
|
Alexander Dreyschock. Virtuozita v Čechách
Hradecká, Dita ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Ottlová, Marta (vedoucí práce)
Reflexe virtuozity na pude ceskych zemi ve 30. a 40. letech 19. stoleti nese znaky pfechodoveho obdobi, kdy se do centra zajmu na misto rykonu virtuosa dostava rykon interpreta hudebniho dila. Pfedesle kapitoly naznaCily, ze Alexander Dreyschock si vzhledem ke svemu vyznamu pro hudebni zivot Prahy i Evropy zasluhuje vetsi pozomost, nez jake se mu doposud dostavalo. Jak napovidaji uvedene sondy do jeho tvorby, Dreyschock patfil k tern klavimim virtuosum, jiz rozvijeli zvukove moznosti nastroje jako soucast hudebni struktury a pracovali na integraci virtuozity do formaIne uzavfeneho dila. Dreyschockovu tvorbu je zapotfebi zkoumat a provadet. Teprve az budeme mit sluchovou zkusenost, az bude mozno porovnat Dreyschockova dila se skI adb ami ostatnich virtuosu, pfiblizime se trochu Dahlhausove pozadavku "rekonstrukce" a budeme moci v dobove produkci lepe diferencovat, nez tomu bylo dosud.
|
|
| |
|
|
Folklorní inspirace Bohuslava Martinů
Gabrielová, Jarmila
Studie se zaměřuje na vokální a jevištní dílo B. Martinů a sleduje 1) rozhodující momenty skladatelova dětství a mládí do 20. let 20. stol., 2) "obrat" B. Martinů k českým a moravským lidovým zvykům a jeho motivům ve 30. letech 3) motivy pro skladatelův zájem o lidové texty a témata ve 40. a 50. letech 20. století.
|
host ::
RSS.