|
|
Travesti Show: Performativita a Vyjednávání Genderové Identity
Chistyakova, Anastasia ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Táto práce se zabývá otázkou genderové identity v drag kultuře. Výzkum, na němž je táto práce založena, se zaměřuje na české drag královny, které se účastní drag (travesti) show v LGBTQ+ podnicích v Praze. V rámci svého výzkumu jsem se pokusila pochopit motivaci mých informátorů k participaci v travesti show, a také jejich spojení s queer kulturou a způsoby vytvoření vlastní estetiky na scéně. Skrze táto téma jsem dospěla k problému genderové identifikace zkoumaných mnou drag královen, a to jak na scéně, tak i mimo ni. Na základě získaných dat a příslušné literatury problematizuji genderovou identifikaci mezi mými informátory a snažím se ukázat hranice a nedostatky heteronormativního rámce nahlížení na genderovou performativitu, genderovou performanci a také celkově na genderovou identifikaci. Klíčová slova: travesti show, drag, queer, gender, homosexualita, performativita, performance, heternormativita, genderová subverze
|
|
|
Konstrukce otcovství v předporodních kurzech pro heterosexuální páry
Janoštíková, Markéta ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na oblast předporodní přípravy v souvislosti s muži, se kterými je automaticky počítáno jako s druhořadými na poli rodičovství. I přes stále převládající tradiční rozdělení rolí v rámci české rodiny se však postupně vyskytují alternativní formy rodinného uspořádání, které poskytují možnost volby nejen mužům, ale i ženám mezi soukromým a veřejným prostorem. Pro účely práce byl uskutečněn kvalitativní výzkum předporodních kurzů pro páry, jehož cílem bylo pochopení a popsání konstrukce otcovství v daném studiu, kde byly kurzy pořádány. Zaměřováno bylo na způsoby reprodukce a narušování genderových stereotypů v souvislosti s rodičovstvím, zejména pak otcovstvím, a na pojímání nově nabyté otcovské role ze strany samotných mužů a jejich vyrovnávání se s tradičními a dnešními novými nároky na otcovskou roli. I když aktivní/pečující otcovství nemůžeme považovat za prototyp západních otcovství, je důležité je zviditelnit a hovořit o nich, jelikož mohou být přínosná pro rovné postavení žen a mužů nejen na poli rodiny, ale následně i ve veřejné sféře.
|
|
| |
|
|
Genderová analýza neziskových organizací poskytujících služby příchozím
Michálková, Eva ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Diplomová práce analyzuje neziskové organizace poskytující sociální a další služby příchozím (lidem s migrační zkušeností), pozornost je zaměřena na projekty a aktivity těchto organizací určené ženám příchozím nebo zaměřující se na problematiku rovných příležitostí. Jádrem práce je kvalitativní feministický výzkum založený na hloubkových tematicky orientovaných rozhovorech a obsahové analýze relevantních dokumentů. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je prostřednictvímzmíněnýchprojektůa činností sociálních pracovnic_ků adalších pracovnic_ků neziskových organizací definována, naplňována a zvýznamňována kategorie genderu. V souvislosti s tímto práce prozkoumává, jak jsou příchozí konstruovány a konstruováni a jak jsou (zkoumanými) neziskovými organizacemi, ale i samotnými pracovnicemi_íky zobrazovány_i, a zda a jak se ve vztahu sociální_ho pracovnice_ka a klientek_ů projevují mocenské aspekty. Klíčová slova: nezisková organizace, neziskový sektor, migrace, integrace, sociální práce, gender, feministický výzkum, postkoloniální feministická analýza
|
|
|
(Ne)kojení. Zkušenosti žen a možnosti jejich volby v otázce kojení
Podhrázská, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá autonomií žen v otázce kojení v českém prostředí. Zkoumá zejména podobu kojení a její normativnost prostřednictvím hloubkových rozhovorů s ženami, jež prošly zkušeností s kojením. Cílem této práce je popsat podobu současné normy kojení, její limity, negativa a dopady pomocí feministické optiky a nabídnout možná řešení v diskurzu kojení. Základním teoretickým východiskem práce je vývoj normy kojení, její propagace, společenské vnímání a legislativní ukotvení v České republice. Zejména se práce věnuje feministické kritice diskurzu kojení, která poskytuje potřebné argumenty, jak na zkoumaný fenomén normy kojení nahlížet jiným způsobem a představuje normu kojení jako sociálně a kulturně konstruovanou. Analytickým výstupem práce je poté představení současné normy kojení v českém prostředí v podobě direktivního požadavku vůči ženám, aby kojily, který tak ohrožuje ženskou integritu. Klíčová slova norma kojení, strategie podpory kojení, propagace kojení, feministická kritika, zkušenost s kojením
|
|
|
Někoho zachránit a někoho ignorovat: Etnografie humanitární odpovědi na uprchlickou krizi v Řecku
Gut, Petr ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Ve své auto-etnografické práci předkládám na příkladu vlastního dobrovolnictví v průběhu Evropské uprchlické krize kritickou analýzu procesu každodenního vyjednávání humanitární pomoci. Identifikuji čtyři hlavní skupiny aktérů, kteří byli součástí tohoto vyjednávání, a to humanitární pracovníky, dobrovolníky, místní obyvatele a uprchlíky. Cílem práce je popsat příčiny a mechanismy marginalizace jak místních obyvatel, tak hlavně uprchlíků ve výše zmíněném procesu vyjednávání. Na základě teorie "illegalizace" migrantů De Genovy ukazuji, že marginalizace uprchlíků je výsledkem nastavení evropského hraničního režimu, a zachycuji jak spoluúčast, tak i nesouhlas humanitárních pracovníků s tímto režimem. S pomocí teorie "humanitárního režimu" Agiera vysvětluji, že v systému humanitární pomoci je jen minimální prostor pro samostatné rozhodování lidí, kteří jsou označeni za uprchlíky, a dále analyzuji moc, kterou humanitární pracovníci nad uprchlíky drží. V neposlední řadě se na základě teorie Marielly Pandolfi, která popisuje humanitární pomoc jako "migrující suverenitu", zabývám tím, jak humanitární pracovníci v kontextu krize převzali částečnou vládu nad místními politickými praktikami na jednom z řeckých ostrovů, a popisuji důsledky tohoto převzetí pro místní obyvatele.
|
|
|
Konstrukce "správného" reprodukčního věku ve vztahu k rizikovému těhotenství v kontextu zkušeností českých žen
Vostrá, Kateřina ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konstrukce "správného" reprodukčního věku. Toto téma analyzuji prostřednictvím polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů. Tyto rozhovory byly provedeny se 6 ženami, které otěhotněly ve věku vyšším, než je 35 let, což je věkový mezník, který je lékařským diskursem vnímán jako zásadní pro definování těhotenství jako rizikového a to právě na základě pokročilého věku matky. Cílem tohoto výzkumu je interpretovat perspektivu těchto žen, zjistit, jak ony samy pojímaly své těhotenství ve vztahu k riziku a také odhalit, jakou roli hrají ve vnímání těchto žen tlaky, které na ně v rámci celospolečenského diskursu konstantně působí. Na tyto otázky se soustředí především analytická část práce, kterou předchází část teoretická, ve které se věnuji celé řadě teorií, které s tímto tématem souvisejí, tj. konceptu stratifikované reprodukce, tématu rizika v rámci reprodukce, ale také medikalizaci těhotenství a jejímu vztahu k sociální kategorii věku. Klíčová slova: těhotenství, věk, riziko, odpovědnost, rizikové těhotenství, medikalizace, normativní věk, žena
|
|
|
Vliv mateřství na pracovní motivaci žen
Zisa Štindlová, Renata ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem mateřství na vztah žen k práci. Jejím cílem je odhalit a ukázat, zda se ženin vztah, motivace a přístup k placené práci v zaměstnání změní po prožité mateřské zkušenosti, popřípadě jak mateřství ovlivňuje následné pracovní strategie žen. Jako teoretické východisko jsem zvolila předpoklad, že práce ženy je v současné době integrovanou součástí jejího života, emancipačním nástrojem, prostředkem jejího sebeurčení, dává jí možnost realizovat svůj vnitřní potenciál i tvůrčí schopnosti. Práce má v životě ženy nezastupitelné místo. Mateřství přináší ženě jedinečnou a neopakovatelnou zkušenost, která může znamenat přehodnocení dosavadních hodnot, vztahů a priorit a může vyžadovat i revizi dosavadních pracovních strategií. Pro pochopení vzájemné interakce práce a mateřství a možných následných změn v přístupu k práci jsem zvolila výzkumnou metodu polostrukturovaných rozhovorů s důrazem na důkladné naslouchání vyprávění žen. Klíčová slova: práce, mateřství, motivace, emancipace, seberealizace, strategie
|
|
|
Inovativní vzdělávání: vyjednávání jinakosti
Hrůšová, Agatha ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Diplomová práce je případovou studií lesní školy. Práce čerpá z pramenů školní etnografie a zkoumá, jakými způsoby se konstituuje vzdělávání odlišné od dominantního vzdělávacího diskurzu. Využívá k tomu konceptu heterotopie, na základě kterého odkrývá jiné ideové, diskurzivní, ale i organizační praktiky, na kterých tato škola stojí. Oba vzdělávací diskurzy od sebe nelze oddělit, a tak k pochopení této odlišnosti slouží jako referenční rámec disciplinační mechanismy normativního vzdělávání; konkrétně rozvržení prostoru, dohled a proces zkoušky. Práce se také snaží o reflektováni současných posunů ve vzdělávacím paradigmatu a ukazuje inovativní a nově vznikající formy vzdělávání. Odráží tak tendence neoliberální společnosti, které prostoupily školstvím. Pracuje se zde s imperativy svobody, zodpovědnosti i vlastní autonomie dětí. Klíčová slova: lesní škola, alternativní vzdělávání, případová studie, heterotopie, diskurz, disciplíny
|
|
|
"Hlavně ať je to dítě zdravé!": Rodičovství v kontextu péče o dítě s chronickou nemocí
Tampierová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Moje diplomová práce představuje problematiku genderových vztahů a konstrukce identit žitých zkušeností rodičů pečujících o dítě (děti) s chronickou nemocí. Pro svůj kvalitativní výzkum jsem zvolila metodu polostrukturovaných rozhovorů s oběma rodiči dítěte (dětí). Následnou analýzou dat v této empirické studii zkoumám, jakým způsobem ovlivňuje péče o dítě s chronickou nemocí vzhledem ke své náročnosti genderové vztahy a zda vede k vyrovnanějším genderovým vztahům či naopak. Dále se zabývám procesem utváření identit obou rodičů v průběhu každodenní péče o dítě s chronickou nemocí v kontextu kombinace placené práce a péče o domácnost a děti. V mé práci sleduji, jak moje komunikační partnerky a partneři tematizují chronickou nemoc dítěte jako jinakost a péči o dítě s chronickou nemocí jako zátěž. Soustřeďuji se na emoční rovinu rodičovství a také analyzuji procesy vyjednávání v rámci různých institucí (zdravotnické a školské organizace, státní úřady). Klíčová slova: chronická nemoc, dítě, rodičovství, jinakost, zátěž, péče, genderové vztahy
|
host ::
RSS.