|
| |
|
|
Mobilita chromu a niklu v přirozeně kontaminovaných půdách
Kvapil, Jindřich ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Půdy vyvinuté na ultramafických horninách jsou poměrně bohaté na stopové prvky, zejména Cr, Co a Ni. Studované půdy vyvinuté na hadcích v oblasti jižních Čech dosahují koncentrací těchto prvků až několik tisíc mg/kg. Zejména vysoké koncentrace Ni v půdách jsou příčinou výskytu specifické vegetace rostoucí na těchto živinami chudých půdách. V této práci byly odebrány vzorky ze dvou půdních sond lokalizovaných v blízkosti uzavřeného povrchového dolu na Ni u Křemže v jižních Čechách. Byly provedeny analýzy fyzikálně-chemických parametrů půd, celkových koncentracích prvků a jejich extrahovatelnosti pomocí EDTA simulující "biodostupnou" frakci. Koncentrace zájmových prvků byly následující: 27,1 - 423 mg Co/kg, 90,3 - 1190 mg Cr/kg, 170 - 4950 mg Ni/kg. Koncentrace Ni, Co a Cr korelovaly zejména s Fe (R2= 0.76-0.99) a vykazovaly vyšší hodnoty u zemědělských půd s nárůstem směrem do hloubky. Maximální "biodostupné" koncentrace byly 47.6 mg Co/kg, 2.95 mg Cr/kg a 163 mg Ni/kg. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Mineralogie částic ze semiaridních půd znečištěných těžbou a metalurgií a jejich transformace/remobilizace při požárech
Tuhý, Marek ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato studie se zaměřuje na půdy s obsahem odumřelé biomasy ze semiaridní oblasti znečištěné těžbou a zpracováním Cu-Pb rud na lokalitách Tsumeb a Kombat v severní Namibii. Koncentrace kontaminantů ve vzorcích byly díky aktivnímu metalurgickému provozu vyšší na lokalitě Tsumeb a dosahovaly následujících hodnot (mg/kg): As 1920, Cd 81, Cu 5840, Hg 7,66, Pb 4880, Sb 266, Zn 3310. Pro zjištění mineralogické složení částic zachycených na biomase a v těžkých půdních frakcích bylo použito kombinace RTG difrakční analýzy (XRD), skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikroanalýzy (EPMA). Kvantitativní zastoupení kontaminantů v příslušných fázích bylo stanoveno pomocí autoSEM; z celkového zastoupení kontaminantu ve vzorku byla značná část vázána ve struskovém skle (As: 16,7 %; Cu: 12,7 %; Pb: 26,2 %; Zn: 33,9 %) a v hydroxidech Fe bohatých na kovy a polokovy (As: 14,4 %; Cu: 7,7 %; Pb: 21,6 %; Zn: 32,5 %). Na vzorcích půd s obsahem nekromasy byl experimentálně potvzen potenciální vliv požárů těchto prostředí na mobilizaci kontaminantů. K úplné remobilizaci Hg dochází již za teplot blízkých 300 řC. V tomto teplotním rozmezí jsou také významně uvolňovány As a Sb prostřednictvím termální degradace arsenolitu (As2O3). Při teplotách vyšších než 700 řC je mobilizováno Cd společně s As, který se...
|
|
|
Stabilita sorbentu na bázi amorfního oxidu Mn v závislosti na pH
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Vlivem činnosti člověka dochází ke kontaminaci půd toxickými kovy a polokovy, které představují riziko pro člověka a složky životního prostředí. Jednou z dekontaminačních technik je chemická stabilizace, např. za pomoci oxidů Fe, Al a Mn. Oxidy Mn vykazují řadu vlastností, díky nimž mohou být dobrými sorbenty toxických kovů, jako jsou například nízký bod nulového náboje, struktura umožňující snadnou sorpci iontů a velký specifický povrch. Cílem této práce je výzkum stability syntetického amorfního oxidu manganu (AOM) v závislosti na pH pomocí pH-statického loužícího testu. Výsledky ukazují, že při loužícím testu byl do roztoku významně uvolňován Mn, s rostoucím pH klesala koncentrace Mn v roztoku, při pH 3 byla naměřena koncentrace 34 100 mg/l, při pH 8 pak pouze 90 mg/l. Byla pozorována zřetelná závislost úbytku hmotnosti pevné fáze na pH, při pH 3 došlo k hmotnostnímu úbytku 98,4 %, při pH 8 byla hmotnostní ztráta 11,2 %. Na povrchu AOM byly pomocí skenovací elektronové mikroskopie pozorovány novotvořené krystaly rodochrozitu (MnCO 3), který kontroloval mobilitu Mn při pH > 5. Výsledky ukazují, že použití AOM pro dekontaminaci půd kontaminovaných kovy a polokovy by mohlo být vhodné řešení pro půdy s neutrálním či vyšším pH, naopak pro kyselé půdy se jeví aplikace AOM jako nevhodná. Powered by TCPDF...
|
|
|
Distribuce, vazba a mobilita Ni v půdách na bývalém ložisku Ni rudy v oblasti Křemže
Pipková, Zuzana ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Půdy v oblasti Křemže v jižních Čechách jsou vyvinuté na zvětralých ultrabazických horninách. Výskyt Ni-hydrosilikátových a Fe rud byl na této lokalitě objeven již v minulosti, dokonce zde probíhala povrchová těžba Ni, částečně v 19. stol. a poté za druhé světové války. Tato práce byla zaměřena na studium distribuce a dostupnosti Ni, Cr, Co a doprovodných prvků v půdách na lokalitách bývalé těžby a prospekčních prací (2 půdní profily, 32 vzorků půd na dolovém poli). U všech odebraných vzorků byly změřeny fyzikálně-chemické parametry (pH, TOC a TS) a celkové koncentrace Al, Ca, Co, Cr, Cu, Fe, Mg, Mn, Ni, Pb, Zn. Zároveň byly provedeny extrakce pomocí vodných výluhů, DTPA a EDTA za účelem zjištění (bio)dostupnosti a mobility těchto prvků. Bylo zjištěno, že celkové obsahy stopových prvků se zde vyskytují ve zvýšených koncentracích. Průměrné hodnoty ve svrchním horizontu dolového pole byly pro celkové koncentrace Ni: 1175 mg/kg (rozmezí hodnot je 545-2849 mg/kg), Cr: 416 mg/kg (240-849 mg/kg), Co: 127 mg/kg (65-238 mg/kg), Fe: 49155 mg/kg (30460-113800 mg/kg), Mg: 12648 mg/kg (8795-18770 mg/kg) a Mn: 1480 mg/kg (1028-2319 mg/kg). U půdních profilů bylo zjištěno, že biodostupnost Ni klesá s hloubkou. Ve svrchním horizontu O na lesní půdě hodnoty dosahují 19,5 % pomocí DTPA a 23,8 % pomocí EDTA...
|
|
|
Použití LCA (life cycle assessment) v environmentálních vědách
Francová, Michaela ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Cílem této práce je co popsat analytickou metodu posuzování životního cyklu LCA (angl. Life Cycle Assessment) a na jednotlivých řešených studiích přiblížit její praktické využití zejména v odpadovém hospodářství. Jedním z hlavních účelů LCA studií je srovnávání alternativních produktů, tzv. komparativní studie. Metoda má čtyři fáze. V první se definuje cíl a rozsah studie, konkrétně co a proč je předmětem studie LCA, komu je určena, kde bude studie použita a k čemu a jasně se vymezuje hranice produktového systému. Druhou fází je inventarizace životního cyklu. V této fázi řešitelé sbírají všechna dostupná data o jednotlivých vstupech a výstupech produktového systému, která pak zpracovávají do inventarizační tabulky. Ve třetí fázi se pomocí indikátorů kategorií dopadu hodnotí dopad životního cyklu na předem stanovené kategorie dopadu. V poslední čtvrté fázi se provádí interpretace životního cyklu s ohledem na srozumitelnost pro zadavatele.
|
|
| |
|
|
Prostorové rozložení těžkých kovů v nivních sedimentech Litavky a rekonstrukce historie její kontaminace
Kotková, Kristýna ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Ettler, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na identifikaci prostorového rozložení znečištění olovem, zinkem a mědí v nivních sedimentech řeky Litavky a rekonstrukci historie její kontaminace v souvislosti s těžbou a hutnictvím Ag, Pb a Zn na Příbramsku. Bylo provedeno vzorkování v nivě a analýza sedimentů pomocí rentgenové fluorescenční spektrometrie (ED XRF) za účelem pochopení distribuce zájmových rizikových prvků v nivní výplni. Výsledky ED XRF byly kalibrovány pomocí analýz vybraných vzorků hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS), přitom byly měřeny také poměry stabilních izotopů olova 206 Pb a 207 Pb. Dále byla měřena magnetická susceptibilita sedimentů, provedeny granulometrické analýzy vybraných vzorků a měřeny kationtové výměnné kapacity (CEC). Dalším cílem práce bylo pokusit se o rekonstrukci historie kontaminace nivních sedimentů. Datování sedimentů bylo zajištěno metodami 14 C, 137 Cs a 210 Pb. Klíčová slova: nivní sediment, kontaminace, těžké kovy, rekonstrukce
|
|
|
Koncepce "Waste-to-Energy" a její environmentální implikace
Koretz, Michal ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Baloch, Tomáš (oponent)
Tato práce se zaměřuje na posouzení environmentální implikace koncepce waste-to- energy. Popisuje integrované systémy nakládání s odpady, které jsou nástrojem získávání energie z tuhého komunálního odpadu. Tyto systémy porovnává v rámci metody life-cycle- assessment (LCA), metody posouzení životního cyklu. Práce popisuje tuhý komunální odpad jako energetickou surovinu pro spalování a popisuje technologii spalování a následného čištění spalin Zaměřuje se na celosvětový problém a důvod vzniku systémů nakládání s odpady, na zvyšující se objem odpadů produkovaných lidstvem a na jeho řešení pomocí koncepce waste-to-energy. Práce se také dotýká problematiky přílišného zastoupení skládkování v systémech nakládání s odpady různých národů. V neposlední řadě se práce zabývá dopady v souvislosti s emisemi kontaminantů vzniklých při spalování odpadu.
|
host ::
RSS.