|
|
Metabolismus karcinogenů a léčiv monooxygenasovým systémem
Moserová, Michaela ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent) ; Čeřovská, Noemi (oponent)
Ellipticin, alkaloid z rostlin čeledi Apocynaceae, vykazuje významný protinádorový a anti-HIV účinek. Je pro-léčivem, jehož farmakologická účinnost a vedlejší genotoxické účinky závisí na metabolické aktivaci cytochromy P450 (CYP) a peroxidasami (Px). Z toho důvodu bylo cílem disertační práce poznání příspěvku jednotlivých CYP a Px k oxidaci ellipticinu v různých tkáních (játra, plíce a ledviny) laboratorního potkana, který byl vybrán jako vhodný model ilustrující osud ellipticinu v lidském organismu. Dále byly využity mikrosomální systémy myší s "deletovanou" reduktasou v játrech (HRNTM ) a myší kotrolní linie (WT) a purifikované enzymy CYP1A1 a 3A4. Sledován byl i vliv cytochromu b5 na produkci jednotlivých metabolitů (aktivačních a detoxikačních) ellipticinu a tvorba aduktů aktivovaného ellipticinu s DNA. Karcinogenní benzo[a]pyren (BaP) je po své aktivaci cytochromy P450 (CYPs) schopný kovalentní vazby na DNA. Sledovali jsme jeho schopnost tvorby aduktů s DNA a indukce enzymů CYP a NADPH:CYP reduktasy (RED) v myších játrech, hlavním orgánu tvorby aduktů BaP s DNA. CYP1A1 je označován za nejdůležitější enzym v metabolické aktivaci BaP. V práci jsme sledovali vliv jednotlivých složek systému monooxygenas se smíšenou funkcí (MFO systému) na metabolismus BaP. V disertační práce byly využity mikrosomální...
|
|
|
Rekombinantní aspartátové proteasy krev sajících parazitů
Váchová, Jana ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Krev sající parazité klíště obecné Ixodes ricinus a krevnička střevní Schistosoma mansoni produkují trávicí aspartátovou proteasu typu katepsinu D, která zahajuje degradaci hemoglobinu, jež je jejich hlavním potravním zrojem. Pro katepsin D z I. ricinus (IrKatD) byl sestaven a optimalizován protokol pro refolding rekombinantního enzymu a byl určen způsob aktivace IrKatD, při níž zymogen odštěpuje propeptid auto-aktivačním mechanismem v kyselém pH. Dále byly studovány funkční vlastnosti IrKatD s využitím kinetického měření v přítomnosti fluorogenního substrátu. Takto bylo určeno pH optimum, substrátová a inhibiční specificita IrKatD. V práci byla dále popsána příprava dvou izoenzymů rekombinantního katepsinu D ze S. mansoni (SmKatD). Pro jejich produkci byl použit expresní systém E. coli. Produkované proteiny byly izolovány z inkluzních tělísek pomocí afinitní chromatografie za denaturačních podmínek a byl sestaven a optimalizován protokol pro jejich refolding. Studované aspartátové proteasy jsou zajímavé z medicinálního pohledu: inhibitory SmKatD představují potenciální chemoterapeutika pro léčbu schistosomosy a IrKatD je perspektivní antigen pro vývoj nových protiklíštěcích vakcín.
|
|
|
Gangliosidy v játrech u cholestázy indukované podvázáním žlučovodu.
Hynková, Barbora ; Entlicher, Gustav (vedoucí práce) ; Ledvinová, Jana (oponent)
Gangliosidy patří mezi sfingolipidy obsahující kyselinu sialovou. Nachází se na buněčném povrchu všech typů živočišných buněk. Zde plní funkci receptorových molekul, dále se účastní mezibuněčných interakcí a díky své rigidní struktuře zpevňují buněčnou membránu a chrání tak buňku před škodlivými okolními vlivy. Tato diplomová práce studuje vliv experimentální cholestázy na složení gangliosidů jaterní tkáně. Cholestáza byla vyvolána podvazem žlučovodů u potkanů kmene Wistar. V játrech zvířat s cholestázou ve srovnání s kontrolami byl zjištěn signifikantní nárůst celkové lipidní kyseliny sialové a gangliosidů b-série (GD1b, GT1b event. GD3). Tyto výsledky zjištěné u obstrukční cholestázy odpovídají výsledkům které publikoval Majer a spol. Biomed. Chromatogr., 21, 446-450 (2007) u cholestázy vyvolané 17-α− ethinylestradiolem, ale nárůst gangliosidů b-série je v naší studii mírnější. Dále tato práce zkoumala vliv modulace aktivity hemoxygenasy 1 (HO-1) při cholestáze vyvolané podvazem žlučovodů (hemin jako aktivátor HO-1, Sn-mesoporfyrin jako inhibitor HO-1) na složení gangliosidů. U skupin zvířat s podávaným Sn-mesoporfyrinem bylo zjištěno zvýšení celkové kyseliny sialové, zatímco u některých gangliosidů a- i b- větve byl zjištěn pokles. U skupin zvířat s heminem aktivovanou HO-1 byla zvýšená celková...
|
|
|
alpha5beta1 integrin as a therapeutical target for cerebral tumors
Bartík, Petr ; Entlicher, Gustav (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Rauch, Pavel (oponent)
I tI TI llil t I I I I I I I I t t UVOD Rakovina je jednou z hlavních příčinumrtí v Evropě a ročněji podlehne přes |,7 milionů lidí. Moáemí medicína udělala značnýpokrok v léěbě některých d;hů nádorů jako je nádor prostaty' prsu nebo kůŽes s-ti tet1rm indexem přežitípŤes 9OYo, Nicméně klasickéléčebné p,ostupy (chirurgie, radiotherapie, chemotherapie) jsou zřete|ně méně uspěšnév boji proti rako,,inárn se špatnými prognózami jako je rakóvina plic a mozku. Mezi nádorová onemocnění s největšíúmrtnostípatří maligní gliomy, které^ jsou nejčastějšími 'noxouý*inádory. Tyto jsou difirzní, rychle rostoucí, uy,o." infiltrativní a nadměmě vaskularizované. Uvedené v|astnosti spolu s delikátním místem výskytu mají za následek slabou naději na léčenípró pacienty diagnostikované s uvedeným typem nádoru (Lefranc et d|., 2006). Přes nedávné pokroky současnénecílené terapie pouze nepatrně prodlužujípacientův post- diagnostický život ' a zhoubné gliomy zistavají nevýléčitelnouchorobou. Proto neuroonkologové votaji po nových, účinějších,cílených způsobech léčby. Charakteristickými znaky nádorového bujení jsou schopnost nádorových buněk se rychle rnnóžit" penetrovat do okolní tkáně a stimulovat klidové endoteliální buňky k tvorbě nových cévslouŽícíchk výživě nádoru. Je tedy cílem nových léčebnýchpostupů blokovat proliferaci,...
|
|
|
Působení kyseliny valproové a její účinek v kombinaci s cytostatiky na nádorové buňky in- vitro
Hinďoš Hřebačková, Jana ; Dyr, Jan (vedoucí práce) ; Vávrová, Jiřina (oponent) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Nádorová onemocnění představují v dnešní společnosti jeden z nejzávažnějších problémů moderní medicíny. Jejich zvyšující se incidence a velká variabilita nádorových buněk jsou hlavními důvody pro zlepšování diagnostických a terapeutických postupů. Perspektivní skupinou látek zesilujících účinky konvenční chemoterapie jsou inhibitory histondeacetylas, které lze zařadit mezi epigenetická chemoterapeutika. Nejdéle používanou látkou z této skupiny je antiepileptikum kyselina valproová, která má navíc protinádorové účinky a podporuje působení řady chemoterapeutik. Významným se jeví zejména její účinek na růst a buněčnou smrt nádorových buněk za hypoxických podmínek (<1% O2). Tato práce je zaměřena na sledování účinků kyseliny valproové na neuroblastomové buněčné linie in vitro v normoxii a hypoxii. V hypoxii vykazovala významně vyšší účinek než v normoxii. Spouštěcím mechanismem apoptotické buněčné smrti je narušení rovnovážného stavu pro- a anti apoptotických proteinů. Vnitřní apoptotická dráha je pravděpodobně zahájena narušením mitochondriální membrány 19kDa variantou proapoptotického proteinu Bax. V dalších experimentech jsme testovali účinek kombinace kyseliny valproové a DNA- poškozujících chemoterapeutik - cisplatiny a ellipticinu - na neuroblastomové buňky. Kombinace s cisplatinou vykazovala...
|
|
|
Pathobiochemistry of lysosomal storage disorders: Study of Fabry disease and generation of cellular models of X-linked disorders.
Rybová, Jitka ; Ledvinová, Jana (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Lidské autoptické či bioptické vzorky tkání, myší modely a buněčné kultury různých typů představují nejčastější materiál při zkoumání buněčné patogeneze dědičných chorob. Tato dizertační práce je věnována všem uvedeným přístupům při studiu dvou X-vázaných lysosomálních onemocnění a to Fabryho choroby (FD, deficit α-galaktosidasy A, AGAL) a mukopolysacharidosy typu II (MPSII, deficit iduronát-2-sulfatasy, IDS). Prvotním cílem práce byla analýza krevních lipidních B-antigenů s terminální α-galaktózou (B-GSL) v pankreatu pacientů s FD a krevní skupinou B (FD-B). B-GSLs představují vedle hlavního glykosfingolipidu (GSL), globotriaosylceramidu (Gb3Cer) další minoritní substrát AGAL. Deposita nedegradovaných B-GSL byla prokázána v autoptických vzorcích pankreatu FD-B pacientů a byla zde výrazně vyšší než u ostatních orgánů jako ledviny a plíce, kde se primárně ukládá Gb3Cer. Vysoká koncentrace lipidních i nelipidních B-antigenů byla u FD-B potvrzena především v exokrinních acinárních epiteliálních buňkách, doprovázená masivní akumulací ceroidu (sekundární znak lysosomálního střádání). Endokrinní část pankreatu zůstala na rozdíl od acinů zcela nepostižena ukládáním substrátů AGAL. Tento zajímavý fenomén buněčné biologie ukazuje, jak může specifická krevní skupina ovlivnit projevy nemoci v orgánech...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.