|
|
Evaluation of physical-geographical research of the High Tatra Mts in the period 1969 - 2008
Jurdík, Michal ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Táto bakalárska práca rozoberá fyzicko-geografické výskumy o Vysokých Tatrách publikované v rokoch 1969 - 2008. Popisuje pohorie z hľadiska geomorfologických, hydrologických, klimatických, pôdnych a ďalších charakteristík. Ďalej v práci sa venujem porovnávaniu starších a súčasných vedomostí o prírodnom prostredí Vysokých Tatier. Vysoké Tatry predstavujú výnimočný komplex zložiek krajiny a sú modelovým pohorím pre výskum vysokohorského prostredia, pretože sa na malej ploche uplatňuje široké spektrum krajinotvorných faktorov a výšková členitosť im dodáva rôznorodý charakter prostredia. Kľúčové slová: fyzická geografia, Vysoké Tatry
|
|
|
Recentní vývoj údolního ledovce Ferdinandbreen v zálivu Petunia (Špicberky)
Tomíček, Jiří ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Souostroví Svalbard leží v atlantském sektoru arktidy, přibližně v polovině vzdálenosti mezi severním pobřežím Norska a severním pólem. Kolem 60 % rozlohy Svalbardu recentně pokrývají ledovce mnoha typů od malých karových po rozsáhlé ledovcové čapky. Od malé doby ledové na konci 19. století je na Svalbardu pozorován ústup většiny ledovců. Deglaciace krajiny Svalbardu je spojená s významnými změnami přírodního prostředí, jakými jsou například změny erozních a akumulačních procesů, změny klimatu či začátek sukcese vegetace. Cílem této práce bylo na základě analýzy dat dálkového průzkumu, terénního mapování a georadarového průzkumu určit základní glaciologické charakteristiky údolního ledovce Ferdinandbreen v centrální části ostrova Západní Špicberk a vyhodnotit jeho vývoj v období 1960 - 2014. Délka a rozloha ledovce byla stanovena pomocí leteckých snímků z let 1960, 1990, 2009 a GPS měřením v roce 2014. Mocnost a objem ledovce byl vypočten na základě měření georadarovou metodou. Délka ledovce v roce 2014 činila 1,401 km, rozloha 0,560 km2 a objem 6 561 684 m3 . Maximální měřená mocnost ledovce v roce 2014 byla 42,5 m. Během období 1960 - 2014 se délka ledovce zmenšila o 45 % a rozloha o 69 %, mocnost ledovce se v období 1990 - 2014 zmenšila v průměru o 23,5 m. Průměrné roční změny délky, rozlohy a...
|
|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
|
|
Morfologie říčního koryta Křížového potoka ve východních Krkonoších
Dvořáková, Magdalena ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá morfologií říčních koryt horských vodních toků, zejména strukturami a tvary, které zde vznikají v důsledku působení fluviálních procesů. Poznatky jsou doloženy na konkrétním případě Křížového potoka ve východních Krkonoších. Vývoj koryt horských vodních toků je podmíněn mnoha faktory. Specifikem je vyšší relativní výšková členitost reliéfu a s ní spojený větší spád toku, který podmiňuje vznik typických struktur a tvarů. Jsou jimi vodopády, kaskády či peřeje a stupně, které se často vyskytují v sekvencích stupeň-tůň. Dalšími jsou obří hrnce či evorzní kotle. Jiným specifikem koryt horských vodních toků je častá přítomnost deluviálních sedimentů v řečišti a v zalesněných oblastech také překážek z kmenů, větví a dřevních úlomků. Koryto Křížového potoka se vyznačuje značnou variabilitou, co se týče struktur. Mezi nejčastější patří kaskády a sekvence stupeň-tůň. Častým jevem je hromadění dřevního materiálu a akumulace deluviálních sedimentů a bloků o průměru větším než 1 m, které vytváří v korytě překážky.
|
|
|
Ledopády v Krkonoších
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je získat a prezentovat základní poznatky o ledopádech na území Krkonoš. Lokalizace probíhala formou terénního šetření na vytipovaných místech. Zároveň byla pomocí dálkoměru zjišťována i výška ledopádu. Kritéria pro ledopády byla stanovena na minimálně 4 m výšky a 4 m šířky. Pomocí morfometrických analýz v programu ArcGis byly vypočítány hodnoty pro nadmořskou výšku, sklon okolních svahů, orientaci a relativní výškovou členitost. Zjištěné hodnoty byly vzájemně porovnávány a diskutovány s ohledem na tvar reliéfu. Dále bylo záměrem seskupit dosavadní poznatky o tématu ledopádů a provést fyzicko-geografickou charakteristiku s vazbou na ledové útvary. Celkový počet zjištěných ledů je 49, přičemž větší část se nachází v Labském dole (30). Dalšími lokalitami je oblast Obřího dolu (10), okolí jezer Mały a Wielki Staw (7) a Velká Kotelní jáma (2). Ledopády se v Krkonoších vyskytují ve výšce 904-1345 m n. m (průměr 1172 m n. m). Maximální výška ledopádů je až 100 m (v průměru 36 m). Sklon okolních svahů je v rozmezí od 18ř do 39ř. Relativní výšková členitost nabývá hodnot od 583 m do 740 m (průměr 637 m). V expozici ledopádů převládá východní směr se dvěma větvemi východo-severovýchodní a východo-jihovýchodní. Všechny tyto parametry úzce souvisí s determinací ledopádů na...
|
|
|
Doklady kontinentálního zalednění v reliéfu Moravské brány
Pavurová, Zuzana ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Doklady kontinentálního zaledn ění v reliéfu Moravské brány Abstrakt Ve své diplomové práci se zam ěřuji na území v Moravské brán ě, které bylo b ěhem kvartéru zasaženo kontinentálním zaledn ěním. Cílem mé diplomové práce je porovnání názoru Tyrá čka (2006) na maximální rozší ření kontinentálního ledovce v daném území se získanými poznatky. Hlavní části diplomové práce p ředstavují: vývoj poznatk ů a názor ů na zaledn ění ve zkoumaném území, tvary reliéfu, které vznikají u okraj ů ledovc ů, metody a výsledky výzkumu a diskuze. Diplomovou práci jsem obohatila o mapy, grafy a obrázky. Pro zpracování dat jsem použila program MapInfo Professional 7.0 SCP, ArcGIS 9 a Microsoft Office Excel 2003.
|
|
|
Sněhové poměry na Čertově louce a v Modrém sedle (Krkonoše) v zimě 2010/2011
Tryzna, Vojtěch ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Nyplová, Petra (oponent)
Sněhové poměry na studovaných lokalitách ve východních Krkonoších byly v zimě 2010/2011 zjišťovány na základě pravidelných terénních měření výšky sněhové pokrývky. Pro vyhodnocení a interpretaci provedených měření byla využita data z meteorologické stanice na Luční boudě a publikované výsledky předchozích měření v dané oblasti. Na Čertově louce se nachází nivační deprese, ve které docházelo ke zvýšené akumulaci sněhové pokrývky, která roztála na počátku června. Na lokalitě Modré sedlo, která je z větší části vystavena deflaci, sníh přetrval do konce dubna. Rozmístění sněhové pokrývky na obou lokalitách bylo v zimě 2010/2011 shodné s předešlými pozorováními. Maximální výška sněhové pokrývky byla nejnižší (o 8,4 až 43,8 %) z dosavadních pozorování a byla zaznamenána přibližně o měsíc dříve (18. 2.). Hlavním důvodem neobvyklého vývoje sněhové pokrývky byla teplá fronta s dešťovými srážkami, která ovlivňovala studované území v průběhu března. Zima 2010/2011 byla z hlediska mocnosti a délky trvání sněhové pokrývky na studovaných lokalitách podprůměrná.
|
|
|
Podmínky vzniku mury z 15.5.2014 ve Smutné dolině (Západní Tatry)
Dlabáčková, Tereza ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Cílem této bakalářské práce je stanovení podmínek, které vedly ke vzniku mury dne 15. 5. 2014 ve Smutné dolině v Západních Tatrách. Na základě statistické metody 4σ a doplňkových globálních a lokálních modelů, založených na množství srážek a jejich trvání během dané události a lokálních modelů založených na množství srážek během dané události, byly odvozeny hodnoty pro srovnání s prahovými hodnotami vybraných modelů. Dále bylo pomocí GPS provedeno geomorfologické mapování mury a zaznamenání jejích základních charakteristik, např. přítomnost plošných akumulací sutin nebo akumulačních valů, dále šířka a hloubka vytvořeného koryta. Odvozené hodnoty srážkových úhrnů byly v případě modelu 4σ a modelů založených na množství srážek a jejich trvání během dané události překročeny, na rozdíl od modelů založených na množství srážek během dané události. Dále bylo zjištěno, že svou délkou mura představuje jednu z rozsáhlejších mur, ovšem např. šířkou koryta se od průměrné velikosti mur v Západních Tatrách neliší. Klíčová slova: svahový proces, mura, prahová hodnota, Západní Tatry
|
|
| |
|
|
Variabilita sněhové pokrývky na Čertově louce a v Modrém sedle (Krkonoše) v letech 2003-2013
Tryzna, Vojtěch ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Práce shrnuje 10 let výzkumu rozložení výšky sněhové pokrývky na vrcholových partiích východních Krkonoš v souvislosti s vývojem periglaciálních tvarů na těchto lokalitách. Výzkum probíhal v zimních sezónách 2003/2004 až 2012/2013 na lokalitách Čertova louka a Modré sedlo. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se mění prostorová variabilita výšky sněhové pokrývky v průběhu sezóny a zda se sledované lokality mohou vzájemně ovlivňovat z hlediska distribuce sněhu mezi těmito lokalitami. Měření bylo prováděno ruční metodou pomocí lavinové sondy v pravidelně síti 141 bodů. Naměřená data byla dále porovnána s výškou sněhové pokrývky z meteorologické stanice na Luční boudě a s pravidelným měřením horské služby. Jako hlavní ukazatel prostorové distribuce sněhové pokrývky byl vybrán index obecné variability, který se počítal pro jednotlivé lokality za sledované období. Největší naměřené hodnoty výšky sněhové pokrývky byly pravidelně dosahovány v centrální nivační depresi na Čertově louce (max. 570 cm), naopak nejméně sněhu bylo pravidelně zaznamenáváno na hraně Modrého sedla (min. 35 cm). Rozdíl mezi těmito lokalitami dokumentuje i hodnota indexu obecné variability za celou sledovanou dekádu pro Čertovu louku (97) a pro Modré sedlo (33). Nejvyšší hodnoty byly většinou měřeny v únoru a sněhová pokrývka...
|
host ::
RSS.