Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí14 - 23další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Regulation of lipogenesis in human adipose tissue: Effect of metabolic stress, dietary intervention and aging.
Šrámková, Veronika ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Kuda, Ondřej (oponent) ; Tanti, Jean-Francois (oponent)
Shrnutí Tuková tkáň (TT) je komplexní orgán specializovaný pro bezpečné skladování a uvolňování energie ve formě lipidů. TT je tedy nezbytná pro udržování energetické homeostázi. Základní funkční jednotky TT se nazývají adipocyty a vznikající z prekurzorových buněk procesem adipogeneze. Adipogeneze jako taková je velmi úzce spojena s lipogenezí, neboli syntézou mastných kyselin a triglyceridů. Nejrůznější faktory mohou ovšem narušit diferenciaci a lipogenezi adipocytů a přispívat tak k dysfunkci TT a rozvoji metabolických onemocnění. Proto byla tato dizertační práce zaměřena na zkoumání lipogeneze v kontextu stresu v endoplasmatickém retikulu (ER), kalorické restrikce a stárnutí. V projektu A jsme ukázali, že vystavení adipocytů silnému akutnímu stresu ER snižuje expresi lipogenních genů a inkorporaci glukózy do lipidů. Chronický stres ER negativně ovlivňoval jak lipogenezi, tak vlastní diferenciaci preadipocytů, i když v již maturovaných adipocytech neměl chronický stres ER na lipogenezi zjevný efekt. Tyto efekty stresu ER na lipogenezi a adipogenezi tak mohou přispívat ke zhoršení funkce TT pozorované u obézních jedinců. Kapacita TT skladovat lipidy se snižuje s věkem, pravděpodobně kvůli akumulaci senescentních buněk nebo zvýšenému stresu v ER. V projektu B jsme zkoumali lipogenní kapacitu lidské TT ve...
Amelioration of obesity-associated disorders by n-3 PUFA and oleuropein: adipocentric view
Svobodová, Michaela ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Kunešová, Marie (oponent)
Karlova Univerzita v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra genetiky a mikrobiologie Akademie věd České republiky Fyziologický ústav Autoreferát dizertační práce Zlepšení metabolických komplikací spojených s obezitou podáváním n-3 PUFA a oleuropeinu: význam tukové tkáně Michaela Svobodová Praha 2015 Doktorské studijní programy v biomedicíně 1 2 Univerzita Karlova v Praze a Akademie věd České republiky Program: Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie Předseda oborové rady: prof. RNDr. Stanislav Zadražil, DrSc. Školicí pracoviště: Fyziologický ústav AV ČR Autor: Michaela Svobodová Školitel: RNDr. Pavel Flachs, Ph.D. S disertací je možno se seznámit v příslušných knihovnách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Role of immune and adipose cells in the development of adipose tissue inflammation induced by stress associated with obesity
Kračmerová, Jana ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Daňková, Pavlína (oponent)
1 SHRNUTÍ Obezita, charakterizovaná zvýšenou akumulací tukové tkáně (TT), i přejídání jako takové jsou spojeny nejen se zvýšenými plasmatickými hladinami živin a metabolitů, ale i s narůstajícím rizikem vzniku dalších chorob, např. chorob kardiovaskulárního systému, rakoviny nebo insulinové rezistence. Pravděpodobným pojítkem mezi obezitou a chorob s ní spojených je zánětlivý stav organismu, pozorovaný jak na systémové úrovni jako zvýšené hladiny plasmatických cytokinů, tak na úrovni TT. Příčinou tohoto zánětlivého stavu může být narušený metabolismus TT. Adipocyty sekretují širokou paletu různorodých molekul včetně cytokinů. Za stresujících podmínek (hypoxie, stres endoplasmatického retikula) začnou adipocyty a následně i rezidentní imunitní buňky produkovat prozánětlivé cytokiny, které atrahují další imunitní buňky. Adipocyty mohou navíc uvolňovat zvýšené množství metabolitů (mastné kyseliny, glycerol), které rovněž přispívají k polarizaci imunitních buněk, zejména makrofágů. Cílem této práce bylo nalézt spojení mezi zvýšenými hladinami nutrientů (glukosa, mastné kyseliny) a zánětlivým stavem, resp. aktivací imunitních buněk u zdravých (obézních i štíhlých) jedinců. V první části této práce byla sledována akutní reakce imunitních buněk na experimentálně zvýšené hladiny nutrientů. Pokrm s vysokým obsahem...
Úloha adiponektinu a natriuretického peptidu typu B v regulaci lipolýzy v tukové tkáni
Wedellová, Zuzana ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Cahová, Monika (oponent) ; Horáková, Olga (oponent)
SHRNUTÍ Obezita je celosvětově nejrozšířenější metabolické onemocnění. Prevalence obezity v posledních letech stoupá ve všech světadílech. Alarmující je především trvalý vzestup výskytu obezity u dětí. Obezita je spojena se zvýšeným rizikem diabetu 2. typu, hyperlipidemie, kardiovaskulárních chorob, některých chorob nádorových a onemocnění pohybového systému. Náklady na péči chorob sdružených s obezitou každoročně stoupají a obezita tak představuje velmi významnou zátěž zdravotního systému v rozvinutých - a v poslední době i rozvíjejících se - zemích. Tato skutečnost podtrhuje nezbytnost výzkumu v oblasti prevence a léčby obezity. K rozvoji metabolických chorob sdružených s obezitou přispívá zásadní měrou dysfunkce tukové tkáně. Jejími projevy jsou: 1) změna sekrece specifických působků hormonální či parakrinní povahy (nazývaných obecně adipokiny) v tukové tkáni a 2) zvýšená mobilizace nenasycených mastných kyselin (NEMK) z tukové tkáně a následně jejich zvýšené uvolňování do krevního oběhu (1). Ve studiích shrnutých v této dizertační práci jsme se zaměřili na studium regulace lipolýzy, tj. procesu uvolňování NEMK z tukové tkáně. Pozornost jsme věnovali úloze adiponektinu a B-natriuretického peptidu (BNP) v regulaci lipolýzy u dvou patologických stavů, u nichž je lipolýza narušena: u obezity a srdečního...
Regulace produkce VLDL v játrech
Jirátová, Markéta ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o syntéze částic VLDL (lipoprotein o velmi nízké hustotě). První část této práce stručně shrnuje základní charakteristiky lipidů a lipoproteinů. Tuky jsou pro organizmy nejvýhodnějším zdrojem energie. Lipoproteiny jsou makromolekulární komplexy určené k přepravě hydrofobních tuků v plazmě. Rozdělují se dle hustoty na chylomikrony, VLDL, IDL, LDL a HDL. Druhá část práce se zaměřuje na strukturní peptidové složky lipoproteinů, apolipoproteiny. Shrnuje charakteristiky a funkce základních tříd apolipoproteinů. Největší pozornost je věnována apolipoproteinům B, které mají zásadní roli pro syntézu VLDL. Vlastní regulace syntézy VLDL a její průběh je rozebrán ve třetí části práce. Syntéza VLDL se odehrává ve dvou krocích. V prvním kroku vznikají nezávisle na sobě dvě částice - pre-VLDL a tuková kapénka. Pro první krok je nezbytný apolipoprotein B-100 a mikrozomální protein přenášející triglyceridy (MTP). Ve druhém kroku pak fúzuje pre-VLDL s tukovou kapénkou. Pro tento krok je nezbytný ADP-ribosylační faktor 1 (ARF1) a fosfolipáza D (PLD). Syntéza VLDL je také regulována množstvím dostupných lipidů a hladinou inzulínu. Svou úlohu mají i apolipoprotein E, apolipoprotein A-V a acyl-koenzym A:cholesterol acyl transferáza 2 (ACAT2). V poslední části...
Analysis of the involvement of α2 - AMPK in the beneficial effects of n-3 polyunsaturated fatty acids on obesity - associated metabolic derangements
Jeleník, Tomáš ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Pácha, Jiří (oponent)
SOUHRN Je známo, že n-3 polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (n-3 LC-PUFA) mají benefiční účinky na obezitou-indukovaná metabolická onemocnění, avšak jejich účinnost při snižování obezity a inzulínové rezistence u lidí je nízká. Cílem dizertační práce bylo otestovat různé přístupy, jak zvýšit efektivitu n-3 LC-PUFA a také zjistit, jaké je zapojení 2 podjednotky AMP-aktivované proteinové kinázy (2-AMPK) v mechanizmech účinku n-3 LC-PUFA. Nejdříve byly na myším modelu testovány chemické deriváty DHA. Substance-2, -ethyl ester DHA, podávána v 10 % obvyklé dávky n-3 LC-PUFA, měla prevenční a částečně reverzní účinky v rozvoji obezity, akumulace tuku, glukózové intolerance, dyslipidémie a zánětu bílého tukového depa. Dále, kombinace n-3 LC-PUFA a nízké dávky antidiabetika rosiglitazonu, měla aditivní účinky v prevenci rozvoje dyslipidémie, inzulínové rezistence, akumulace tuku a hypertrofie adipocytů u myší krmených vysokotukou dietou, za současné indukce sekrece adiponektínu. Podávaní kombinační diety také léčilo již rozvinutou glukózovou intoleranci u obézních myší. Hlavní část této práce byla zaměřena na studium zapojení 2-AMPK v mechanizech účinku n-3 LC-PUFA. Na myším modelu s delecí genu pro 2-AMPK jsme zjistili, že benefiční účinky n-3 LC-PUFA v prevenci vzniku inzulínové rezistence jsou...
Mechanismy podmiňující rozvoj inzulínové rezistence při jaterní steatóze
Papáčková, Zuzana ; Cahová, Monika (vedoucí práce) ; Macek Jílková, Zuzana (oponent)
V předkládané práci jsme se zaměřili na identifikaci hlavních enzymů zodpovědných za štěpení zásobních triacylglycerolů (TAG) v játrech. Dále jsme testovali hypotézu, zda akumulace TAG v játrech indukovaná krátkodobým podáváním vysokotukové diety (VTD) vede u potkanů ke změnám v regulaci degradace intracelulárních TAG v játrech a zda je kauzálně spojena se vznikem jaterní inzulínové rezistence. Lysozomální lipáza (LAL) byla jedinou testovanou lipázou, která byla schopna štěpit intracelulární TAG. Prokázali jsme výskyt tohoto enzymu ve dvou kvalitativně odlišných frakcích (lehká a těžká lysozomální frakce). Na rozdíl od LAL asociované s těžkými lysozomy, LAL lokalizovaná v lehké lysozomální frakci vykazovala změny v závislosti na hladovění nebo dietní intervenci. U potkanů na standardní dietě (SD), byla aktivita LAL v této frakci zvýšená při hladovění a významně potlačená v sytém stavu. Ve skupině krmené vysokotukovou dietou jsme prokázali zvýšený obsah TAG, zvýšenou aktivitu LAL v sytém stavu, zvýšenou produkci DAG a vymizení regulace aktivity LAL závislé na hladovění v lehké lysozomální frakci. V játrech potkanů krmených VTD jsme dále prokázali zhoršení přenosu inzulínového signálu a zvýšenou aktivaci PKCε. Z těchto výsledků vyvozujeme, že nadprodukce diacylglycerolu lysozomální lipázou a následná...
Integrating Role of Adipose Tissue Secretory Functions in Response to Dietary and Pharmacological Treatments
Macek Jílková, Zuzana ; Kopecký, Jan (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Cahová, Monika (oponent)
Obezita je hlavním faktorem, který zvyšuje riziko rozvoje metabolických onemocnění jako je diabetes mellitus druhého typu. Během obezity dochází k výraznému zvětšení adipocytů a tato změna ovlivňuje jak biologii adipocytů samotných, tak i celkovou sekreční funkci tukové tkáně. Porozumění mechanismů, které regulují růst a ovlivňují sekreční aktivitu tukové tkáně, proto patří mezi nejvýznamnější cíle. Nárůst tukové tkáně navíc vede ke stavu chronického zánětu, který spojuje obezitu s inzlínovou rezistencí, a hypertrofované adipocyty mají na tomto fenoménu výrazný podíl. Z těchto důvodů je nezbytné zdokonalovat strategie prevence a léčby zánětu spojeného s obezitou. Studie popsané v této práci jsou zaměřené na několik témat souvisejících s biologií tukové tkáně, tím tato dizertační práce přispívá k pochopení a porozumnění integrující role sekreční funkce tukové tkáně v odpovědi na dietu a farmakologickou léčbu. Práce demonstruje možnou roli metabolismu thyroidálních hormonů v bílé tukové tkáni a tím i možné ovlivnění funkce tukové tkáně za stavu, kdy se mění adipozita (Publikace A); studuje specifickou roli leptinu, sekretovaného tukovou tkání, ve vztahu k celkové kontrole energetické homeostázy organismu (Publikace B); zabývá se benefičním efektem kombinační léčby eicosapentaenové kyseliny (EPA),...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí14 - 23další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.