|
|
Domestikovaná zvířata ve frazeologických přirovnáních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce zkoumá česká frazeologická přirovnání, ve kterých se objevují pojmenování domestikovaných zvířat. Zaměřuje se na symbolické významy jednotlivých druhů zvířat, fungování jejich pojmenování v jazyce a v jazykovém obrazu světa. Popisuje sémantické okruhy, se kterými se spojují a uvádí četnost přirovnání, která se s nimi vážou. Práce rovněž dokládá synonymické řady, ve kterých zooapelativa v rámci jednoho frazému mnohdy vystupují 'a zdrojové oblasti těchto přirovnání. Teoreticky a metodologicky vychází především z principů kognitivní lingvistiky ahojně využívá symboliky. Výzkunmým jazykovým materiálem jsou frazeologické a idiomatické slovníky a příručky.
|
|
|
Frazeologie v současné sportovní publicistice
Fischerová, Simona ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Tento příspěvek se zaměřuje na popis výskytu frazémů v současné sportovní puhlicistice. Cílem je pokusit se zmapovat různé druhy frazémů, které se objevují v současných českých denicich, a to z hlediska jejich frekvence a způsobu užití. Výběr deníků byl prováděn tak, abychom měli zástupce seriózního tisku,~. deník Lidové noviny, představitele bulvárního tisku, tj. deník Blesk. K těmto dvěma periodikům byl pro srovnání přiřazen deník Sport, který jako jediný denně pojednává pouze o sportovních tématech. V teoretické části této práce jsou definovány pojmy frazém a idiom dle Čennákových studií. Dále se zabýváme jejich klasifikací a tříděním, které se objevuje v současných dnešních mluvnicích. Analytická část sestávala z výčtů nalezených frazémů z hlediska různých jazykových rovin, přičemž bylo zjištěno, že některé frazémy se ze současné psané publicistiky nevytrácejí, naopak přibývají v nové aktualizované podobě. Specifické užití frazémů je v deníku Sport, jenž se tímto způsobem snaží vymanit {e ze stereotypu a modelovosti, které jsou pro sportovní publicistiku charakteristické.
|
|
|
Interjekce v českém jazykovém systému
Kleňhová, Eliška ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje interjekcím, jejich postavení v českém jazykovém systému a jejich postavení a fungování v projevech psaných a mluvených. V teoretické části práce popisuje, rozebírá, srovnává a částečně hodnotí pojetí citoslovcí v některých českých mluvnicích a příručkách slovníkového typu. Práce se soustředí zejména na definici a dělení citoslovcí v případě mluvnic, reflektuje také problematické hranice mezi citoslovci a jinými slovními druhy, především částicemi. V případě slovníků se zaměřuje na způsob uchopování a zpracovávání citoslovcí jako slovníkových hesel. V části praktické se práce věnuje zkoumání užívání citoslovcí v různých typech textů psaných (texty odborné, populárně naučné, publicistické, beletristické, psané texty dialogického charakteru na internetu) a v dialogických projevech mluvených (excerpce z Českého národního korpusu, z diskuzních televizních pořadů a talk show, z běžně mluveného jazyka).
|
|
|
Řadové číslovky v současné češtině
Chlumská, Lucie ; Bozděchová, Ivana (oponent) ; Adam, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce "Řadové číslovky v současné češtině" nejprve charakterizuje a vymezuje řadové číslovky na základě teoretických koncepcí českých mluvnic a jazykových příruček a poté na základě korpusových dat z databáze Českého národního korpusu zkoumá reálné užívání a především variantní a problematické jevy v rámci této kategorie. Zabývá se také řadovými číslovkami adverbiální povahy, slovy odvozenými od řadových číslovek a frazeologismy, jejichž součástí řadové číslovky jsou. Stranou neponechává ani otázku tvoření, zápisu a pravopisu variantních řadových číslovek.
|
|
|
Jazyk hip hopu
Malá, Michaela ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na jazyk hip hopu v rámci jazyka a mluvy mládeže a v rámci subkultur, které se k mládeži vztahují. V úvodní kapitole je vysvětlen pojem adolescence a podána charakteristika somatických a mentálních změn, které období dospívání jedince provázejí a které vedou k potřebě zakládat různé subkultury nebo se do nich začleňovat. Druhá kapitola se zabývá mluvou mládeže a jejími specifiky. V následující kapitole je popsána (sub)kultura hip hopu, a to jak z hlediska historického, tak z hlediska současného stavu. Další kapitoly se zabývají jazykovou analýzou textů hiphopových skladeb, recenzí hiphopových desek a diskuzních příspěvků na internetových serverech zaměřených na tuto subkulturu. Cílem práce je popsat a doložit na příkladech specifické jazykové rysy těchto typů textů.
|
|
|
Lexikální prostředky neurčité kvantifikace v současné češtině
Veselý, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Neurčité lexikální kvantifikátory kvantum jenom udávají (několik), jenom hodnotí (přinejmenším), nebo udávají i hodnotí (většina kvantifikátoru, např. mnoho). Kvantum pouze hodnotí kvantifikátory synsémantické (částicové), ostatní kvantifikátory jsou autosémantické. Částicové kvantifikátory hodnotí nejen kvantum vyjádřené explicitně, ale též kvantum implikované. Autosémantické kvantifikátory mohou být adjektivní, číslovkové nebo příslovcové. Hodnotící složka kvantifikace má relační povahu. Udávané/udané kvantum je velikostně porovnáno s kvantem bázovým a na základě toho hodnoceno jako velké, nebo jako malé. Některé částicové kvantifikátory hodnotí také velikost rozdílu mezi oběma kvanty. Báze kvantifikace může být vázána subj ektivně/intersubj ekti vně, nebo objektivně. Subjektivně/intersubjektivně vázáno je kvantum, které mluvčí v určité situaci pociťuje jako standardní nebo jako nejmenší (už) žádoucí, popř. jako největší (ještě) žádoucí. Objektivně vázáno je kvantum reálné nebo kvantum, které odděluje uskutečnění děje od jeho neuskutečnění. Udávané/udané kvantum může mít povahu mnohosti, rozsahu nebo intenzity. V případě kvantifikace sloves mohou být potenciálně vyjádřeny všechny tyto významy (současně). Rozlišujeme kvantifikaci primární a sekundární: sekundární je takový kvantifikátor, který kvantifikuje...
|
|
|
Vidová struktura slovesných derivátů kořene -pad-
Jindra, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (oponent) ; Uličný, Oldřich (vedoucí práce)
Práce vychází z netradičního přístupu sdružit slovesa s různými afixy na základě podobného významu. S použitím dat z elektronických zdrojů zachycuje systém slovesných odvozenin kořene -pad- v 53 heslech, obsahujících slovníkovou definici, rozbor typických valenčních struktur a především množství příkladů. V celé práci lze nalézt více než tisíc různých dokladů z Českého národního korpusu a z internetu. Slovesa s kořenem -pad- se objevují ve třech vidových formách - jako perfektiva se sufixem -nou-, imperfektiva se sufixem -a- a sekundární imperfektiva se sufixem -va-. Tyto formy zároveň vystupují ve spojení se 14 různými prefixy (vedle podoby bez prefixu a zdvojených prefixů povy- a zpro-): do-, na-, o-, od-, po-, pro-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, za-. Jak jsem ukázal, pro každý z těchto prefixů jsou typické určité slovesné významy; pozice některých vidových forem rovněž nemusejí být ve struktuře realizovány.
|
|
|
Lexikální prostředky neurčité kvantifikace v současné češtině
Veselý, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Neurčité lexikální kvantifikátory kvantum jenom udávají (několik), jenom hodnotí (přinejmenším), nebo udávají i hodnotí (většina kvantifikátoru, např. mnoho). Kvantum pouze hodnotí kvantifikátory synsémantické (částicové), ostatní kvantifikátory jsou autosémantické. Částicové kvantifikátory hodnotí nejen kvantum vyjádřené explicitně, ale též kvantum implikované. Autosémantické kvantifikátory mohou být adjektivní, číslovkové nebo příslovcové. Hodnotící složka kvantifikace má relační povahu. Udávané/udané kvantum je velikostně porovnáno s kvantem bázovým a na základě toho hodnoceno jako velké, nebo jako malé. Některé částicové kvantifikátory hodnotí také velikost rozdílu mezi oběma kvanty. Báze kvantifikace může být vázána subj ektivně/intersubj ekti vně, nebo objektivně. Subjektivně/intersubjektivně vázáno je kvantum, které mluvčí v určité situaci pociťuje jako standardní nebo jako nejmenší (už) žádoucí, popř. jako největší (ještě) žádoucí. Objektivně vázáno je kvantum reálné nebo kvantum, které odděluje uskutečnění děje od jeho neuskutečnění. Udávané/udané kvantum může mít povahu mnohosti, rozsahu nebo intenzity. V případě kvantifikace sloves mohou být potenciálně vyjádřeny všechny tyto významy (současně). Rozlišujeme kvantifikaci primární a sekundární: sekundární je takový kvantifikátor, který kvantifikuje...
|
|
|
Slovní zásoba současné české sci-fi povídky
Mráčková, Michaela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Předkládaná bakalářská práce, Slovní zásoba současné sci-fi povídky, se věnuje popisu lexikologických a slovotvorných prostředků vybraného vzorku slov z textů českého sci-fi periodika XB-1. Slova byla zařazena do kategorií podle své terminologické, neologické, propriální a slangové povahy, což se stalo základem struktury této práce. V sémantické části se práce zabývá reáliemi typickými pro daný žánr literatury (vesmírné dopravní prostředky, technické vynálezy, nevšední vědní obory aj.), a tím konfrontuje svět reálný a fiktivní. Práce shrnuje slovotvorné prostředky autorů, kteří se potýkají s vytvářením nových slov pro nové reálie, a zachycuje některé společné tendence. V neposlední řadě práce posoudila funkčnost těchto prostředků a pojmenování v takto specifickém literárním žánru. Analyzované výrazy (přes šest set záznamů) jsou přiloženy k této práci v podobě tabulky s vlastními poznámkami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Utváření "eurožargonu" v češtině
Černíková, Marie ; Novotná, Renata (oponent) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Každá profesní, někdy i sociální skupina užívá vlastní zvláštní odborný slovník, dává slovům jiný význam nebo vytváří novotvary. Výrazný je např. slang ve stavebnictví, v hoteliérství, rodině. Jedná se většinou o nespisovnou vrstvu jazyka, jen některá slangová slova se stanou součástí spisovné češtiny. I zaměstnanci Evropské unie si při neformálních setkáních jistě vytvořili vlastní slang, který nás ovšem z hlediska češtiny zatím nezajímá a který by se jistě i těžko analyzoval. Pozoruhodné ovšem je to, že i termíny, které souvisejí s Evropskou unií a používají se v právních textech a patří tedy do spisovného jazyka, nazývají úředníci evropských institucích "eurožargonem". Vzhledem k našemu vstupu do Evropské unie a s tím spojené povinnosti pořídit české překlady všech právních textů EU máme jedinečnou možnost zabývat se vytvářejícím se českým "eurožargonu". Tato situace je o to výjimečnější, že po našem vstupu do Evropské unié se většina právních předpisů EU bude překládat v Bruselu a nebude tedy již přímý kontakt s tímto procesem. Rozsáhlost slovníku "eurožargonu" je dána značnou rozsáhlostí textů -jedná se o více než 80 000 stran jen právních předpisů, nehledě na ostatní dokumenty, a tedy i velkým počtem uživatelů tohoto jazykového útvaru, a poměrně dlouhou dobou, během které se vytváří a vytvářel. Vždyť...
|
host ::
RSS.