|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití invariantů geometrických transformací k řešení úloh
Doubrava, Jiří ; Zamboj, Michal (vedoucí práce) ; Beran, Filip (oponent)
Práce se zabývá rozdělením vzájemně jednoznačných kolineárních geometrických zob- razení. Zabývá se tomuto rozdělení odpovídajícím pohledem na zadání i řešení úloh. Hlavní částí práce je sbírka řešených úloh z oblasti rovinné geometrie, které jsou rozdě- leny do několika skupin. Práce může být použita jak učiteli matematiky na středních ško- lách, tak samotnými středoškoláky. Práce je rozdělena do dvou částí; první část je teore- tická a obsahuje stručné seznámení se základními pojmy týkajícími se invariantů geome- trických transformací a popis struktury geometrie podle Felixe Kleina včetně jeho Erlan- genského programu; druhá část obsahuje samotná zadání a řešení úloh. Řešení některých uvedených úloh jsou pro lepší názornost doplněna obrázky vytvořenými v programu Ge- oGebra. Obrázky hrají svou roli i v teoretické části, kde mohou napomoci k lepšímu po- chopení některých složitějších pojmů. Některé z použitých úloh jsou autorské, jiné jsou převzaté z různých pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů. KLÍČOVÁ SLOVA geometrické transformace, grupy, Erlangenský program, invariant, řešené úlohy
|
|
|
Právní vědomí
Beran, Filip ; Maršálek, Pavel (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Právní vědomí
Beran, Filip ; Maršálek, Pavel (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Právní vědomí.
Beran, Filip ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Strukturální matematika na střední škole
Beran, Filip ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Boček, Leo (oponent)
Co vlastně můžeme rozumět "strukturální matematikou"? Matematické struktury byly konceptem, který ovládal obrazy matematiky dvacátého století. Následovala snaha přenést dílo Nicolase Bourbakiho a jeho současníků do středoškolské výuky. Průběh a výsledky tzv. "modernizace školské matematiky" však byly často přijímány s kritikou a rozpaky. S pomocí didakticko-matematických konceptů konstruktivismu, jazyků matematiky a jejich různých reprezentací a instrumentálního realismu rozebíráme, jaké byly hlavní příčiny tohoto selhání. Zároveň ukazujeme, jak by bylo možné oživit jejich vyučování širším chápáním "strukturování" v matematice. Od matematických struktur tak postupně přecházíme ke strukturální matematice.
|
|
|
Minimální plochy a jejich využití
Beran, Filip ; Šír, Zbyněk (vedoucí práce) ; Slavík, Antonín (oponent)
Cílem této bakalářské práce je podat základní výklad k tématu minimálních ploch a ukázat některé jejich význačné příklady. První kapitola shrnuje klasické po- znatky diferenciální geometrie křivek a ploch, které jsou podstatné pro formu- laci úlohy minimalizace plochy. Řešení této variační úlohy nás přivádí zpět k lo- kální vlastnosti plochy, podmínce nulové střední křivosti. Ve zbývající části druhé kapitoly tak odhalujeme, jaké další vlastnosti tato podmínka implikuje; jednou z nejdůležitějších je konformita Gaussova zobrazení. Při zdůraznění geometric- kého náhledu odvozujeme ve třetí kapitole rotační a přímkové minimální plochy. Nakonec mezi těmito jednoparametrickými třídami ploch, katenoidem a heliko- idem, sestrojujeme izometrickou deformaci, netriviální příklad lokální izometrie coby další typické vlastnosti minimálních ploch. 1
|
host ::
RSS.