|
|
Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Architektonické dílo mistra Hanuše a Matěje Rejska
Pospíšil, Aleš ; Benešovská, Klára (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
V roce 2005 byla na Ústavu pro dějiny umění FFUK v Praze vypracována magisterská diplomová práce pod vedením prof. PhDr. Jaromíra Homolky CSc. na téma "Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, dílo Matěje Rejska jako architekta ". Obhájena byla tato práce v témže roce. Největší důraz v ní byl kladen na rozlišení, které části stavby lze připsat Matěji Rejskovi a které po dvojím restaurování chrámu lze považovat za autentické. Na základě tohoto rozboru a detailního popisu bylo možné konstatovat, že Matěj Rejsek vytvořil chórem sv. Barbory pozoruhodné architektonické dílo se svébytnými prvky. V předkládané rigorózní práci je obsah předchozí studie rozšířen o osobnost a dílo mistra Hanuše, prvního stavitele chrámu v pozdně gotickém období a o prohloubené poznání samotného Rejskova díla. Díky lešení po stavenému až po klenbu chóru bylo možné poznat chrám také v interiéru. Na základě detailního studia všech částí architektury, běžně nepřístupných polí triforia a klenby bylo možné načrtnout jednotlivé podíly obou mistrů na stavbě. Do jisté míry se podařilo to, o čem se skepsí v roce 1946 psal Bohuslav Kraus 1 : "Snad nové výzkumy zdiva a způsobu stavby, možné při restauracích, přesněji osvětlí, kde končí Hanuš a co je dílem Rejskovým. Dosavadní bádání neuspokojuje ".
|
|
| |
|
| |
|
|
Tři fragmenty neznámého figurálního náhrobku
Benešovská, Klára
Příspěvek chce upozornit na tři fragmenty neznámé sepulkrální plastiky z lapidaria Pražského hradu (opukové zlomky i.č. 4060-4062). Jsou svědectvím o neznámém náhrobku jednoho z přemyslovských panovníků (postava lva, dlouhý plášť, doprovodné figury andělů), pohřbených v basilice sv. Jiří. Uvažovat by se dalo zejména o knížeti Boleslavovi II. (zakladatel kláštera benediktinek), který byl tehdy v klášteře uctíván jako Beatus. Za objednáním náhrobku mohla stát abatyše Kunhuta Přemyslovna (+1321) a královna Eliška, její neteř.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Královský dům v Brně a jeho kaple
Benešovská, Klára
Stať se zabývá architekturou kaple P. Marie, založenou r.1297 králem Václavem II. a domem se soukromou kaplí či oratoří, k němuž byla přistavěna. Obě stavby stály v Brně na rohu Veselé ulice a Dominikánského náměstí do r. 1908, kdy je město nechalo zbořit. Kaple P. Marie se čtvercovou lodí sklenutou na střední pilíř byla dokončena královnou Eliškou Rejčkou, která kapli převedla své fundaci-klášteru cisterciaček na Starém Brně. Situace horní ortaoře, spojené s dolní kaplí schodištěm, vytváří volnou analogii k patrovým dvorským kaplím.
|
host ::
RSS.