|
| |
|
| |
|
|
Státní dozor nad finanční činností
Michalec, Filip ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
Závěr Jak je uvedeno v kapitole čtvrté a páté, postavení ČNB je upraveno v Ústavě a příslušných zákonech. O roce 2006 lze zcela jistě hovořit jako o přelomovém roce pro státní dozor nad finanční činností v České republice. Lze polemizovat, zdali se Česká republika vydala správnou cestou, když zvolila cestu integrovaného dozoru nad finanční činností. Současný legislativní vývoj v Evropské unii považuji za neméně významný. V kapitole 8 je uvedeno, že orgány ESFS mohou mít v budoucnu oprávnění zasahovat do pravomocí dozorových orgánů členských států, včetně ČNB. Je nutné si položit otázku, zda se v souvislosti s legislativními návrhy vzešlými po roce 2008 nejedná o takzvané "překročení Rubikonu", neboť budoucí evropská legislativa by se mohla současnými návrhy inspirovat a navrhovat ještě větší omezení pravomoci dozorových orgánů v členských státech. Česká republika jako člen Evropské unie přebírá legislativu EU a participuje na tomto procesu prostřednictvím ČNB nebo Ministerstva financí1 . Jako členský stát EU má Česká republika své stálé zástupce v Evropské komisi, Radě Evropské unie a Evropském parlamentu. Česká republika má tedy řadu možností, jak se na tomto legislativním procesu aktivně podílet. ČNB již jasně ve svém prohlášení vyjádřila, že její souhlas s některými návrhy High Level Group bude vydán,...
|
|
|
Dohled nad finančním trhem
Balvínová, Helena ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Dřevínek, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá otázkou dohledu nad finančním trhem a jeho právním rámcem. Toto téma jsem si vybrala, protože mě problematika finančního trhu velice zajímá. Cílem této práce je seznámit čtenáře s aktuální situací dohledu nad finančním trhem v České republice, na evropské úrovni a ve třech členských státech Evropské unie, tj. Velké Británii, Francii a na Slovensku. První kapitola disertační práce uvádí čtenáře do tématu. Druhá kapitola definuje jednotlivé pojmy, se kterými práce pracuje jako je finanční trh, dohled, kontrola apod. Tato kapitola tvoří teoretickou část práce. Třetí kapitola rozebírá aktuální právní úpravu finančního trhu a dohledu nad finančním trhem na evropské úrovni. V roce 2010 byla schválena nová struktura dohledu na evropské úrovni vycházející se závěrů De Larosièrovy zprávy z listopadu 2008. Na počátku roku 2011 byly ustaveny Evropská rada pro systémová rizika a Evropský systém orgánů dohledu. Cílem nově vytvořených orgánů by mělo být zajištění efektivního dohledu nad finančním trhem v Evropské unii. Evropská rada pro systémová rizika bude odpovědná za monitorování potenciálních rizik ohrožujících stabilitu finančního trhu. V případě nutnosti může vydat varování nebo může vydat doporučení pro uložení nápravného opatření, jejichž implementaci bude monitorovat....
|
|
| |
|
|
Daňová soustava a dohody o zamezení dvojího zdanění
Žiačik, Jan ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je analýza daňové soustavy jednak v rovině obecné, jednak v rovině daňové soustavy České republ iky v roce 2008 s nást inem jejích možných změn a to vše s přihlédnutím k některým mezinárodním souvislostem, které jsou spojeny s procesem harmonizace daní v Evropské uni i nebo vyplývají z existence dohod o zamezení dvojího zdanění První část zaměřená na daňovou soustavu zkoumá nejprve obecné charakterist iky daňové soustavy. Definuje pojmy daň a daňová soustava, uvádí konstrukční prvky daní zejména subjekt, předmět osvobození, základ daně, sazba, zdaňovací období, hlavní funkce daní, které souvisí s funkcemi veřejného sektoru, tj . alokační, redist ribuční, stabilizační a vlastní fiskální. Dále jsou uvedeny některé požadované vlastnost i daňové soustavy - spravedlnost, efektivnost, stimuly, právní perfektnost a průhlednost, a možné způsoby klasifikace daní, zejména nejpoužívanější na daně přímé a nepřímé. Následuje výklad procesu harmonizace daní v EU, jehož význam pro Českou republ iku vzrostl zejména v souvislosti s jejím přistoupením k Unii. V závěru první část i je obsažena klíčová část práce, tj. analýza aktuální daňové soustavy České republiky v roce 2008 a návrh změn k jejímu zlepšení. Druhá část práce se zabývá dohodami o zamezení dvojího zdanění , které rozšiřují pohled na daňovou...
|
|
|
Daňová exekuce
Veselá, Eva ; Karfíková, Marie (vedoucí práce) ; Bakeš, Milan (oponent)
62 10. ZÁVĚR Vymáhání daňových nedoplatků, daňová exekuce je institutem, který velmi úzce souvisí s výběrem daní a tedy s příjmovou stránkou státního rozpočtu. Vymáhání daňových nedoplatků hraje významnou roli při naplňování veřejných rozpočtů. Je tedy proto s údivem, že naši političtí zástupci nemají snahu řešit problémy v této oblasti se vyskytující. Problémy vyskytující se v oblasti vymáhání pohledávek ať už daňových či nedaňových nejsou řešeny. To se odráží i v tom, že úspěšnost při vymáhání pohledávek je u nás velmi nízká a se stoupající výší pohledávek klesá. Je tedy potřeba, aby se politici začali zabývat problémy vyskytujícími se v této oblasti. Bez potřebných změn dojde totiž pouze ztěží k větší úspěšnosti správců daně při vymáhání daňových nedoplatků. Praxe v oblasti vymáhání pohledávek potvrzuje, že veškeré kroky, které by tuto situaci alespoň částečně zlepšily, musí být nastartovány jednak změnami legislativy a v neposlední řadě změnami stavu justice jako takové (zejména pokud jde o zdlouhavost soudních řízení). Problémy, které se v rámci daňové exekuce vyskytují, jsou již několik let stejné. V dnešní době se stále častěji vyskytují případy, kdy se daňový dlužníci vyhýbají placení svých daňových povinností účelovými převody majetku, převádění aktiv na rodinné příslušníky či třetí osoby, jeho...
|
|
| |
|
|
Operace s cennými papíry a finančními deriváty
Peroutková, Marie ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
Závěr 85 Závěr Práce splnila cíl, v tom, že díky shromáždění dostatečného množství aktuálních materiálů, jsem si vytvořila dostatečně komplexní představu o problematice cenných papírů a finančních derivátů. Během psaní této práce jsem narazila na mnoho nesrovnalostí v právní úpravě, které komplikovaly pochopení systematiky práva tohoto oboru. Kromě zákonných ustanovení jsem byla nucena vyhledat vyjádření a úřední sdělení relevantních institucí, které k těmto nesrovnalostem podávaly výklad, neboť tyto odporující si normy znamenaly problémy i v praxi. V průběhu zkoumání změn právní úpravy ZPKT, jsem se věnovala především vlivu harmonizačních směrnic Evropské unie. Pochopila jsem, že transpozice norem směrnice MiFID přináší české úpravě kapitálového trhu významné změny, které se mi podařilo popsat. Toto téma s sebou přinášelo především velké nároky na aktuálnost zdrojů. Knižní zdroje byly vhodné spíše k popsání vývoje právní úpravy a definování některých tradičních pojmů finančního trhu. Současná právní úprava je však platná od léta 2008, a proto bylo nutné k této problematice vyhledat nejaktuálnější zdroje dostupné většinou jen na internetu. Ve své práci jsem neobsáhla celou problematiku operací s cennými papíry a deriváty, neboť se mi zdála poměrně široká vzhledem k rozsahu diplomové práce. V rámci svého...
|
|
|
Vztahy centrální banky k bankám obchodním
Kubo, Aleš ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval problematikou vztahů centrální banky k bankám obchodním. Úvodní část je věnována především výkladu o bankovnímu systému, jenž vytváří prostředí, ve kterém se všechny tyto vztahy odehrávají (lépe řečeno, tyto vztahy jsou součástí bankovního systému). Veškeré vztahy lze pak rozdělit do určitých oblastí. Já jsem se zaměřil na tři oblasti vztahů, které považuji za nejdůležitější. Jedná se o regulaci, dohled a vztahy, ve kterých Česká národní banka vystupuje jako tzv. "banka bank". Tyto tři oblasti tak tvoří jádro mé diplomové práce. Pro doplnění a ilustraci je součástí diplomové práce též příloha. Bez fungujících bank by nebylo dost dobře možné představit si fungující ekonomiku a ekonomický pokrok. Tato závislost je však oboustranná, banky potřebují ke své činnosti fungující ekonomiku. Tak dochází k vzájemnému ovlivňování obou systémů. Banky a další instituce a vzájemné vztahy mezi nimi dohromady vytvářejí bankovní systém. Z toho lze vyvodit závěr, že bankovní systém má dvě navzájem propojené složky - složku institucionální a složku funkční. Jak jsem již uvedl v kapitole o bankovním systému, do institucionální složky bankovního systému spadají jednotlivé banky, členěné podle hlavní náplně činnosti do několika druhů a funkční složka bankovního systému reprezentuje...
|
host ::
RSS.