|
|
Problematika zadávání veřejných zakázek v intencích trestního práva
Svatoň, Michal ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza trestné činnosti související se zadáváním veřejných zakázek, rozbor jednotlivých trestných činů, které se dotýkají zadávání veřejných zakázek, rozbor a analýza jednotlivých důkazních prostředků, kterých orgány činné v trestním řízení užívají k odhalování a dokazování trestné činnosti. Současně se práce zabývá analýzou vybraných trestů, které jsou ukládány v souvislosti s trestnou činností týkající se veřejných zakázek. Cílem rigorózní práce je pak zhodnocení možných nedostatků v právní úpravě a návrhu na novelizaci právní úpravy. Za tímto účelem se autor v práci zabývá i komparací se zahraniční právní úpravu s cílem získat možnou inspiraci návrhů de lege ferenda. Rigorózní práce je dělena do pěti tematických kapitol. V rámci první kapitoly je analyzována stávající úprava zadávání veřejných zakázek s vymezením pojmů rozhodných pro trestně právní regulaci veřejných zakázek. Autor v krátkosti provádí komparaci i s předchozí právní úpravou, a to s ohledem na skutečnost, že pojmy uvedené v trestněprávní regulaci odkazují právě na předchozí právní úpravu zákona o veřejných zakázkách. Z uvedeného důvodu se autor zabývá i komparací pojmů obou právních úprav zákona o veřejných zakázkách a zákona o zadání veřejných zakázek, ve vztahu k relevantním pojmům. Uvedená...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení
Klatovský, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
118 Náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení - Abstrakt Tématem této rigorózní práce je náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení. S tímto tématem souvisí zejména otázka splnění podmínek pro její náhradu a určení její výše. Tato práce se zabývá oprávněním poškozeného na uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy a řadou souvisejících otázek, zejména potom ve vztahu ke zjištění výše nároku na náhradu nemajetkové újmy. Uplatnění a vyčíslení nároku poškozeného v penězích je totiž značně komplikovanější než v případě náhrady majetkové škody, a proto je této otázce nutné věnovat zvýšenou pozornost. Účelem této práce je poukázat na procesní postup při uplatnění nároku ze strany poškozených v adhezním řízení, rozhodovací soudní praxi ze strany Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, jenž se v rámci rozhodovací praxe často dostávají do vzájemného střetu, a současně předložit vlastní návrhy na možnou úpravu současného znění trestního řádu. Tato rigorózní práce je rozdělena celkem na šest kapitol, kdy každá kapitola pojednává o vybraném aspektu problematiky náhrady nemajetkové újmy v rámci trestního řízení. První kapitola se věnuje významu náhrady nemajetkové újmy. Současně popisuje účel právní úpravy náhrady nemajetkové újmy v rámci adhezního řízení, za který lze považovat zajištění práv poškozených a ochranu před...
|
|
|
Prověřování v přípravném řízení
Linhart, David ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Prověřování v přípravném řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá prověřováním jakožto první ze dvou fází stádia trestního řízení označovaného jako přípravné řízení. Cílem práce je poskytnout komplexní výklad k prověřování, jeho průběhu, jakož i k vybraným subjektům v jeho rámci vystupujícím. Autor v rámci příslušných pasáží vztahujících se k vybraným institutům prověřování vymezuje nad rámec zákonné úpravy obsažené v trestním řádu pravidla vyplývající z jiných právních předpisů, judikatorních závěrů či závěrů odborné veřejnosti. V této souvislosti autor poukazuje ve vztahu k vybraným institutům na dílčí nedostatky současné právní úpravy, již komparuje s úpravou obsaženou v současné podobě návrhu nového trestního řádu, jenž je dosud nedokončeným výsledkem úsilí rekodifikace trestního práva procesního. Úvodní část diplomové práce pojednává o problematice trestního řízení, jeho účelu a jeho členění na jednotlivá stádia. V rámci jednotlivých stádií trestního řízení je bližší pozornost věnována stádiu přípravného řízení, jeho vnitřnímu členění a jeho formám. Jádro diplomové práce představuje část druhá, jež obecně vymezuje fázi prověřování, její účel, základní zásady v jejím rámci uplatňované, nebo naopak z uplatnění vyloučené, jakož i vybrané subjekty trestního řízení v rámci prověřování figurující. V části...
|
|
|
Procesní použitelnost důkazů v trestním řízení ve světle rozhodovací praxe soudů
El Haddidy, Tom ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
1 Procesní použitelnost důkazů v trestním řízení ve světle rozhodovací praxe soudů Abstrakt Při absenci ucelené zákonné úpravy použitelnosti důkazů v trestním řízení vyvstávají v aplikační praxi rozličné problémy. Pro správné uchopení dotčené problematiky nejdříve analyzuji zásadu řádného zákonného procesu, poté zákonnou úpravu procesní použitelnosti důkazů, a nakonec především názory odborné nauky. Výsledkem mé analýzy je kategorizace jednotlivých příčin nepoužitelnosti důkazů a rozlišení užívané terminologie. Zabývám se termíny zákonnost důkazů, účinnost důkazů, přípustnost důkazů, použitelnost důkazu a věnuji se jejich vztahům. Získané poznatky aplikuji na rozhodovací praxi soudů. Na základě analýzy rozhodovací praxe zařazuji jednotlivé příčiny nepoužitelnosti z ní plynoucích do kategorií absolutně neúčinný důkaz, relativně neúčinný důkaz, zákonný poznatek, který je nepřípustným důkazem a zákonem neupravený poznatek, který je nepřípustným důkazem. Z toho vyplývá jeden z hlavních závěrů mé práce, tedy kategorizace příčin nepoužitelnosti důkazů z hlediska nauky a následná aplikace dotčených poznatků na rozhodovací praxi. V další části práce zkoumám vliv nepoužitelnosti důkazů na trestní řízení. Nejdříve analyzuji rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva v mnou určených oblastech nepoužitelnosti...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Prášek, Vojtěch ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Diplomová práce se zabývá trestněprávním institutem spolupracujícího obviněného, s cílem rozebrat současnou právní úpravu institutu spolupracujícího obviněného v České republice a praktické důsledky jeho aplikace orgány činnými v trestním řízení. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se práce zaměřuje na obecně na organizovaný zločin, jakožto společensky nebezpečný fenomén, zejména je vymezen pojem organizovaného zločinu a jsou popsány aktivity, kterými se organizovaný zločin v České republice zabývá. Dále autor rozebírá právní nástroje v boji proti organizovanému zločinu, z nichž se více zaměřuje na odposlech a záznam telekomunikačního provozu a použití agenta. V následující kapitole se práce zaměřuje na vymezení pojmů korunního svědka a spolupracujícího obviněného, jejich vzájemný vztah a vývoj. Zde je také shrnuta platná právní úprava institutu spolupracujícího obviněného v České republice. Třetí kapitola analyzuje aplikaci institutu spolupracujícího obviněného od iniciativy k jeho použití, až po ukládání trestu osobám, které byly označeny jako spolupracující obviněný. Zejména se zde práce zabývá podmínkami použití institutu spolupracujícího obviněného a jednotlivými hmotněprávními benefity pro spolupracující obviněné. Na tomto místě se práce také zabývá ochranou spolupracujícího...
|
|
|
Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem
Šmejc, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
77 Trestněprávní nástroje boje s organizovaným zločinem Abstrakt Rigorózní práce pojednává o fenoménu organizovaného zločinu, přičemž v úvodu práce je tento fenomén zkoumán z hlediska kriminologického, trestněprávního a samozřejmě rovněž z hlediska historického. V rámci úvodních stránek se práce zabývá pojmem organizovaného zločinu, přičemž zde bylo zohledněno několik odborných názorů, avšak snahy o zachycení jevu organizovaného zločinu pojmově, natož pak empiricky, naráží pro mnohotvárnost a zvláštnosti jevových forem na četné obtíže. Opakovaně je zde upozorňováno na důležitost tohoto tématu, která vychází jednak ze závažného ohrožení veřejného zájmu, které organizovaný zločin představuje, a také z probíhajících mezinárodních i vnitrostátních debat o nutnosti zlepšení nástrojů k jeho potlačení. Dále se autor zabýval platnou právní úpravou, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. V závěru druhé kapitoly je pak zvláště věnována pozornost trestnému činu účasti na organizované zločinecké skupině. Další kapitola rigorózní práce je pak zaměřena na rozdělení nástrojů boje s organizovaným zločinem na právní, institucionální a politické. Následně se autor zabýval vybranými trestněprávními nástroji boje s organizovaným zločinem, přičemž se jednalo zejména o některé nejproblematičtější nástroje, resp. takové...
|
|
|
Operativně pátrací činnost a zpravodajská činnost - pohled de lege ferenda na trestněprávní legislativu a předpisy o Policii ČR a Bezpečnostní informační službě
Mašek, Richard ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Operativně pátrací činnost a zpravodajská činnost - pohled de lege ferenda na trestněprávní legislativu a předpisy o Policii ČR a Bezpečnostní informační službě Abstrakt Diplomová práce se zabývá právními a věcnými otázkami prohloubení spolupráce NCOZ a BIS, tedy dvou hlavních složek zodpovědných za zajišťování vnitřní bezpečnosti, kontrarozvědnu činnost a boj s organizovaným zločinem v České republice. Cílem diplomové práce je představit stručný a přehledný, zároveň však komplexní seznam otázek, který bude podložený dostatečným výzkumem. Tyto otázky musí být vyřešeny zákonodárcem v případě, že by mělo dojít k zákonné aprobaci hlubší spolupráce policie a zpravodajských služeb, konkrétně NCOZ a BIS. Diplomová práce se nejdříve věnuje rozvoji moderního organizovaného zločinu. Z našeho pohledu je tento trend skutečnou a kritickou hrozou pro národní bezpečnost České republiky odůvodňující inovativní legislativní změny. Složité trestní případy, jako třeba DOZIMETR, vypovídají o tom, že objektem sofistikované trestné činnosti je přímo státní zájem. Pronikání zločinu do státních struktur je dostatečným důvodem pro vážně míněnou debatu o posílení pravomocí složek zajišťujících vnitřní bezpečnost. Navíc přetrvává hrozba cizí nepřátelské špionáže a nebezpečí toho, že orgány činné v trestním řízení nebudou mít...
|
|
|
Použití agenta a otázky policejní provokace
Řepíková, Kristýna ; Dvořák, Marek (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Použití agenta a otázky policejní provokace Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na operativně pátrací prostředek použití agenta, zakotvený v § 158e zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestním řádu). Ten je hojně využíván při vyšetřování té nejzávažnější kriminality, jako je kriminalita organizovaná, drogová, či terorismus. Ideální se jeví situace, kdy agent při své činnosti vystupuje v postavení tzv. agenta kontrolora, jenž je právem aprobovaným konceptem. Skutečnosti zjištěné agentem kontrolorem zákonným způsobem je možné užít za důkazy v konkrétní trestní věci. Agent kontrolor však velmi snadno může svým jednáním vstoupit do role tzv. agenta provokatéra. Policejní provokace je ze strany Evropského soudu pro lidská práva a soudů českých označena za nepřípustnou techniku, jejímž procesním dopadem v dané trestní věci je nepoužitelnost důkazů získaných na jejím základě, a to pro jejich absolutní neúčinnost. Institutu použití agenta a s ním spojeným otázkám policejní provokace se v dané práci věnuji následovně. V první kapitole dochází k uvedení do problematiky operativně pátrací činnosti, do níž operativně pátrací prostředky, vedle podpůrných operativně pátracích prostředků, spadají. To je klíčové pro pochopení samotné podstaty institutu použití agenta. Stejně tak dochází k vymezení dvou...
|
|
|
Česká právní úprava rozšířené konfiskace výnosů z trestné činnosti - teorie a praxe
Sláma, Jáchym ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Směrnice 2014/42/EU uložila členským státům Evropské unie přijmout do svých právních řádů metodu rozšířené konfiskace výnosů z trestné činnosti. Česká republika transponovala tuto metodu do ochranného opatření zabrání části majetku podle § 102a zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a s ním spojených ustanovení. Cílem této práce je popsat metodu rozšířené konfiskace, a to jak v rovině teoretické, tak v rovině praktické. V rovině teoretické si práce klade za cíl vymezit metodu rozšířené konfiskace, její místo v procesu odčerpávání výnosů z trestné činnosti a také v systému konfiskačních metod, jejichž odrazy je možné spatřovat v konfiskačních nástrojích napříč evropskými právními řády. V rovině praktické je cílem práce nabídnout podrobný výklad k zabrání části majetku, tedy ke nástroji, kterým se odráží metoda rozšířené konfiskace v českém právním řádu. Práce při zkoumání rozšířené konfiskace a zabrání části majetku využívá analytický a normativní přístup. Hlavní cíle se promítly do struktury práce, která je členěna do tří částí. První část se zabývá teoretickou rovinou. Nejprve práce představuje konfiskaci jako jeden z kroků procesu odčerpávání výnosů z trestné činnosti. Následně práce analyzuje texty evropských autorů v oblasti konfiskační teorie a na základě syntézy jejich děl vytváří systém...
|
|
|
Spolupracující obviněný
Jech, Kryštof ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Spolupracující obviněný ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem spolupracujícího obviněného s bližším zaměřením na českou právní úpravu. Cílem autora je nicméně podat kritický obraz o tomto právním institutu v celé jeho komplexnosti. Začátek práce je proto věnován historickému vývoji dané koncepce jak ve světě, tak následně i v rámci České republiky. Přitom se autor pokouší vymezit vztah mezi příbuznými pojmy "korunní svědek" a "spolupracující obviněný". Zahrnuta je též stručná komparace nejvýznamnějších zahraničních úprav obou typů právní kultury. Dále se práce povrchově dotýká i kriminologických aspektů organizovaného zločinu a charakteristiky jeho členů. Shrnuje zachycení uvedené problematiky v českém právním řádu a popisuje roli spolupracujícího obviněného při boji s touto hrozbou i ve srovnání s ostatními zákonnými prostředky a instituty. Těžiště zájmu poté leží v představení co nejpodrobnějšího výkladu stávající platné úpravy, a to z hlediska trestního práva procesního i hmotného. Autor se současně pokouší odpovědět na předem vytyčené otázky zaměřené na zjištění mezí aplikace, zejména zdali je přípustné označit spolupracujícího obviněného v dohodě o vině a trestu sjednané až po podání obžaloby anebo zda je vůbec možné tento status udělit i mladistvému nebo právnické osobě. Práce tedy reflektuje i...
|
host ::
RSS.