|
|
Stanovení toxických a esenciálních prvků v rostlinných materiálech
Filipčíková, Marcela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
V diplomové práci byl podán přehled o výskytu toxických, neesenciálních a esenciálních prvků v rostlinných materiálech, důraz byl kladen zejména na ovoce používané pro výrobu ovocných kojeneckých a dětských výživ. Práce se zabývá zpracováním ovoce a zeleniny na výrobu kojeneckých a dětských výživ, část práce je věnována předpisům, kontrolám a legislativě, která v této oblasti platí. V praktické části bylo cílem provedení analýzy ovocných dření za účelem kvantitativního stanovení vybraných prvků. Vzorky byly připraveny mineralizací na mokré cestě za využití mikrovlnného rozkladu, analýza byla provedena metodou ICP-MS.
|
|
|
Obsah toxických a esenciálních prvků v biopotravinách a jejich porovnání s běžnými potravinami
Kohoutková, Nina ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo stanovit zastoupení toxických a esenciálních prvků přítomných ve vzorcích ořechů a semen z ekologického zemědělství a porovnat je s ořechy a semeny z konvenční zemědělské produkce. Tyto ořechy a semena lze (s výjimkou bio pinií, bio pekanových ořechů a bio pistácií) zakoupit na Českém trhu. Obsah prvků byl stanoven hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) po předchozí mineralizaci vzorků v mikrovlnné peci. Tato práce shrnuje hlavní fyziologické účinky toxických a esenciálních prvků. Výsledky byly porovnány také s ostatními studiemi. Z celkových naměřených obsahů všech esenciálních prvků nevyplývá, že by bio ořechy a semena měla vyšší obsah těchto prvků, celkový obsah toxických prvků je však v bio ořechách a semenech nižší než v nebio. Pro přesnější výsledky by bylo zapotřebí změřit větší množství vzorků.
|
|
|
Využití techniky ICP-MS v analytice životního prostředí a její možnosti při stanovení křemíku ve vodách
Bohdálková, Veronika ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím techniky hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) v analytice životního prostředí. Tato metoda slouží jak k multiprvkové analýze na stopové a ultrastopové úrovni, tak i k izotopové analýze jednotlivých složek v různých matricích, jako jsou vody pitné, povrchové a odpadní, sedimenty, biologické materiály, potraviny a další. Metoda ICP-MS vzhledem ke své mimořádné citlivosti, možnosti současného stanovení více prvků a rychlosti měření je stále více využívána pro sledování znečištění a ochranu životního prostředí. Hlavním cílem této práce bylo ověření možnosti stanovení obsahu křemíku v různých typech vod pomocí ICP-MS.
|
|
|
Vybrané anorganické kontaminanty v potravinách a možnosti jejich stanovení
Kroupová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Práce je věnována problematice výskytu anorganických kontaminantů v potravinách. V úvodu se zabývá výskytem jednotlivých vybraných prvků v potravinách. Koncentrace těchto prvků je nejdůležitějším faktorem pro posouzení jejich toxického působení na člověka. Aby bylo zabráněno možnému škodlivému vlivu na lidský organismus, jsou určeny limitní hodnoty koncentrací těchto prvků v jednotlivých potravinách. Práce se proto opírá o legislativu České republiky. Pozornost je také věnována biologickému monitorování, které je nezbytné k preventivním opatřením. Ve třetí kapitole jsou stručně popsány metabolické pochody jednotlivých prvků a jejich toxické účinky. Pro kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení vzorku instrumentální analytickou metodou je nezbytné vzorek správně odebrat a před samotnou analýzou příslušně upravit. Metodika odběru vzorků a metody používané ke stanovení vybraných prvků jsou uvedeny ve čtvrté a páté kapitole. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku vybraných toxických látek v potravinách a zároveň může sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
|
Optimalizace a aplikace spektrofotometrického stanovení jodu v půdách.
HŘIVNÁČ, Jakub
Práce se zabývá obsahem jodu v půdách, rovněž získáním a zpracováním vlastních vzorků půd ze čtyř vybraných odběrových ploch nacházejících se v okolí osady Arnoštov na Prachaticku v podhůří Šumavy. Byly zde odebírány vzorky lesní půdy, louky, pastviny a úhoru v letech 2009 až 2011. Obsah jodu v půdách byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody, jež byla optimalizována pro půdní vzorky. Koncentrace jodu v lyzimetrických vodách byla stanovena metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Výsledky byly porovnávány mezi sebou v rámci jednotlivých odběrových ploch, a také mezi jednotlivými plochami navzájem. Následně byly obsahy jodu v půdách porovnávány s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách. Bylo zjištěno, že největší obsah jodu v půdě byl naměřen ve vzorku z plochy 1(louka) z části B z hloubky 16 - 30 cm a to 8,67 mg I na kg půdy v červnu roku 2009. Nejnižší hodnota pak činila 1,42 mg I na kg suché půdy, z odběrové plochy č. 4 (les), z horizontu L s datem odběru červen 2010. Srovnáním obsahů jodu v půdách s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách se došlo k závěru, že koncentrace jodu v lyzimetrických vodách nezávisí na koncentracích jodu v půdách, a dokonce ani nereprezentuje absolutní obsah jodu v půdě, jak bylo zjištěno srovnáním vlastních výsledků z Arnoštova s převzatými daty z Agrovýzkumu Rapotín v Jeseníkách.
|
host ::
RSS.