|
|
Radio Broadcasting as Role Model, Authority and Norm in Czech Musical Folklorism in the Second Half of the Twentieth Century
Vejvoda, Zdeněk
The presentation of Czech folk music in concerts and on stage from the 1950s to the 1990s is characterized by unprecedented dynamics, especially marked in the changing style of interpretation, now very different from the technologically imperfect recordings of Czech folk music made in authentic settings in the early 20th century. Much was done to the arrangement of folk songs and instrumental melodies, by amateurs as well as musicians with a professional training, who, it is important to note, maintained contact with the folklore movement in general, unlike in the pre-WWII times. Of crucial importance has been radio broadcasting and the exquisite works of leading composers affiliated with professional radio orchestras. In Bohemia, these personalities included Zdeněk Bláha, Zdeněk Lukáš, Jan Málek, Vladimír Baier, Jaroslav Krček and Josef Krček, to name but a few. In 1953, the regional studio of the Czechoslovak Radio saw the establishment of the Plzeň Folk Ensemble, recruiting players from the radio symphonic orchestra. The style of play of its prominent instrumentalists and the style of singing of a number of its solo members has, till the present day, been considered a role model for the interpretation of regional folklore.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
|
Faktory ovlivňující zájem o folklor u členů folklorního souboru v Praze
Poppová, Anna ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Richard (oponent)
Cílem této práce je pokusit se najít odpověď na otázku, z jakého důvodu je v Praze folklorními skupinami reprodukován a pěstován moravský folklor. Tato tělesa kromě Moravanů navštěvují také Pražané, což je možné považovat za specifický jev, který si žádá objasnění. Hlavní otázkou je, jaké existují faktory ovlivňující zájem jedinců o folklor. Tedy konkrétně jaké jsou mechanismy přenosu zájmu o tuto aktivitu a jaké jsou důvody toho, že se jedinci aktivitě věnují dlouhodobě a trvale. Těmto výzkumným otázkám se věnuje empirická část práce, která se prostřednictvím rozhovorů se 13 respondenty z pražského folklorního souboru snaží tyto otázky zodpovědět. Teoretická část práce představuje východiska pro výzkumné otázky. Věnuje se například koncepci socializace, identity či kontextům a funkcím folkloru v současné společnosti.
|
|
|
Metodické pohledy na tvorbu Jiřího Pavlici určenou dětskému posluchači a interpretovi
Kutilová, Alžběta ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapování hudební tvorby Jiřího Pavlici, která je určena dětskému posluchači a interpretovi, a nalezení možností (příkladů), jak tuto tvorbu využít při výuce hudební výchovy na prvním stupni základní školy. Teoretická část práce obsahuje životopis Jiřího Pavlici a popisuje tvorbu tohoto autora a interpreta určenou dětem a její vztah k folklorismu. Zahrnuje rovněž čtyři metodické postupy, podle kterých lze pracovat s lidovou písní. Praktická část obsahuje osm konkrétních příprav na hodiny hudební výchovy. Pro jejich sestavení byly využity popsané metodické postupy. Součástí práce je i ověření a kritika (reflexe) využitelnosti těchto příprav.
|
|
|
Historické proměny funkcí pražských numinózních pověstí
Němcová, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se bude zabývat fenoménem pražských pověstí, tak jak byly zachyceny v různých folklorních i literárních formách od středověku do 21. století. Cílem její analýzy budou nejen autentické folklorní sběry, ale i jejich literární zpracování, dále bude zachycen průnik těchto sběrů do dalších uměleckých a popkulturních forem a žánrů. Cílem této práce nebudou tedy jen proměny témat a motivů pražských démonologických pověstí, ale i dynamický pohyb těchto textů mezi orální, uměleckou a populární kulturou. Dílčím cílem práce bude dále nastínit historický vývoj proměn funkcí těchto pověstí. Ty se za několik století proměnily z pro tehdejší společnost uvěřitelných vyprávění s množstvím společenských a kulturních funkcí do primárně zábavných textů dnešní doby, kterým ovšem stále můžeme přisuzovat edukativní funkci; část jejich tematiky pak přežívá v podobě takzvaných současných pověstí, pověr a fám.
|
host ::
RSS.