|
|
Dopady povodní v ČR v roce 2002 z perspektivy zasažených a pomáhajících: implikace pro organizaci pomoci, psychosociální aspekty pomoci.
Kohoutek, Tomáš ; Urbánek, Tomáš ; Čermák, Ivo ; Špok, Dalibor ; Navrátil, Marek
V zimě 2003/2004 proběhl ve spolupráci s Českou katolickou charitou ve všech regionech ČR výzkum ve 492 domácnostech, zasažených povodněmi v létě 2002. Strukturované rozhovory, vedené proškolenými tazateli a doplněné několika škálami, se zaměřovaly především na otázky průběhu povodně, dopadů na domácnost, poskytované a potřebné pomoci a psychických dopadů události. Své zkušenosti v rámci výzkumu reflektovali i sami pomáhající. Výsledky se soustřeďují především na otázky potřeb ve vztahu k dopadům, na organizaci pomoci, na prožívání události zasaženými a na psychosociální aspekty pomoci.
|
|
|
Středoevropský srážkový rekord a povodně ve střední Evropě koncem července 1897
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
V roce 2007 jsme si připomněli 10. výročí přírodní katastrofy z července 1997, která postihla více států střední Evropy; v České republice se jednalo o „povodeň století“. Určitou analogií je extrém, k němuž došlo přesně o sto let dříve, v létě 1897, tedy dnes již před 110 roky. Zatímco v červenci 1997 byly překonány dosavadní rekordy vícedenních úhrnů srážek, jednodenní úhrn 345,1 mm z 29. 7. 1897 na stanici Nová Louka v Jizerských horách překonán nebyl. Je tedy dodnes českým a pravděpodobně i přinejmenším středoevropským rekordem. Mimořádné srážky v létě 1897 vyvolaly velké povodně, které postihly značnou část střední Evropy. Na území dnešní České republiky se vyskytly především v povodí horního Labe.
|
|
|
Příčiny a následky ničivých povodní během kolonizace vrchovin ve 13. a 14.stol
Hrádek, Mojmír
Některé vsi vzniklé během kolonizace ve 13. a 14. stol. byly brzy po svém vzniku postiženy povodněmi z přívalových dešťů. Některé vsi nebo jejich části byly zničeny. Pozornost byla věnována rozboru strží a aluviálních kuželů v sousedství zaniklé vsi Bystřec na Drahanské vrchovině. Byla diskutována otázka, zda rozhodující při vzniku povodní byla lidská činnost spojená a kolonizací nebo klimatické změny.
|
|
|
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
|
|
|
Velké povodně na Ostravsku – zapomenutý přírodní fenomén
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Velké povodně, ke kterým dochází průměrně jednou za sto i více let, byly pro Ostravsko, ale samozřejmě i pro celé Česko, až do roku 1997 zapomenutý přírodní fenomén. Je to logické, neboť na Ostravsku se vyskytly podobné povodně naposledy na počátku 20. století (v letech 1902 a 1903) a předtím v roce 1880. V souvislosti s povodněmi zde, ale i v celém Česku, došlo ke ztrátě historické paměti.
|
|
|
Extrémní hydrologické jevy v krajině
Kallabová, Eva ; Munzar, Jan
Extrémní hydrologické jevy (povodně) jsou nejobvyklejší přírodní katastrofy; přesto i v souvislosti s nimi dochází k rychlé ztrátě historické paměti. Dochovanými připomínkami starých extrémních povodní v krajině jsou mj. různé formy hmotných památek, zejména povodňové značky či památníky obětem povodní. Jejich dokumentace, klasifikace a popularizace je jedním z pokusů obnovy historické paměti ve smyslu nutného neustálého připomínání existujících rizik současné (a budoucí) populaci.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka
Čech, Martin ; Čech, P.
Vliv povodní na ichtyofaunu Štěpánovského potoka (levostranný přítok Sázavy, průměrný letní průtok 0.2 m3s-1) byl studován s využitím analýzy potravy ledňáčka říčního A. atthis lovícího výlučně na tomto pstruhovém revíru. První lokální povodeň (2. srpna 2001; průtok 100 m3s-1) způsobila drastické změny ve složení ichtyofauny potoka od původní komunity ryb, ve které převažoval pstruh potoční S. trutta, siven americký S. fontinalis a vranka obecná C. gobio ke komunitě dominované ouklejí obecnou A. alburnus, ploticí obecnou R. rutilus, jelcem tlouštěm L. cephalus a hrouzkem obecným G. gobio. Efekt druhé povodně (celorepublikové povodně v srpnu 2002; průtok 4 m3s-1) byl překvapivě mnohem méně destruktivní. Potok navíc sloužil jako refugium pro mnohé nové druhy ryb včetně juvenilů ostroretky stěhovavé C. nasus, podoustve říční V. vimba, parmy říční B. barbus, bolena dravého A. aspius a slunky stříbřité L. delineatus, ze silně rozvodněné Sázavy.
|
host ::
RSS.