|
|
Profesionální sport a jeho legislativní úprava
Hejl, Filip ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Profesionální sport a jeho legislativní úprava Toto téma jsem si vybral pro jeho aktuálnost a dle mého názoru ignorovanou potřebu řešení v textu práce zmíněných problémů. V rámci diplomové práce jsem se nesnažil pouze o posouzení právního postavení individuálních a kolektivních profesionálních sportovců, respektive výkonu sportovní činnosti na profesionální úrovni, ale také o řešení vybraných sporných bodů vystávajících při konfrontaci profesionální sportovní činnosti a striktních ustanovení českého právního řádu (zejména zákoníku práce), která na její výkon a s ním spojené právní vztahy dopadají. Systematicky je práce rozdělena kromě úvodu a závěru do dalších čtyř kapitol, které obsahují ještě další konkretizující podkapitoly. První kapitola je uvozující do tématu vzájemného vztahu sportu a práva. Věnuji se zde obecně pojmu sport a jeho možné definici z pohledu práva a také jeho základní organizaci a dělení, také je zde jedna podkapitola věnována zákonu o podpoře sportu. V druhé kapitole se již konkrétně zabývám výkonem sportovní činnosti individuálním profesionálním sportovcem a dvěma možnými variantami jeho zařazení v rámci právního řádu. Je zde také reflektován již účinný nový občanský zákoník. Určení zda kolektivní profesionální sportovec vykonává sportovní činnost jako činnost závislou podle...
|
|
|
Identifikace zastřeného zaměstnávání aneb Jak se vyvarovat rizikům s ním spojeným
Doležal, Radim ; Morávek, Jakub (oponent)
Identifikace zastřeného zaměstnávání aneb Jak se vyvarovat rizikům s ním spojeným Abstrakt Práce se zabývá problematikou zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání, přičemž vychází z praktických poznatků a skutečných potřeb reálných subjektů. Problematika zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání v praxi nabývá na významu v souvislosti s outsourcingem činnosti podnikatele. Stávající právní úprava však není zcela jednoznačná, co se definice těchto právních institutů a jejich znaků týče. To platí obzvláště v případě zastřeného zaměstnávání. Cílem práce je tedy vymezit znaky zastřeného zaměstnávání a zastřeného agenturního zaměstnávání. Přidanou hodnotou práce je potom nastínění možností, jak uspořádat daný vztah, aby jej příslušné orgány neposoudily jako zastřené zaměstnávání či zastřené agenturní zaměstnávání. Tedy jak se v praxi vyvarovat rizikům spojeným se zastřeným zaměstnáváním a zastřeným agenturním zaměstnáváním. To se podává právě ze znaků těchto právních institutů rozklíčovaných v práci. Práce staví na analytickém vymezení základních, zejména pracovněprávních, pojmů, které sama využívá. Následně analyticky rozebírá veřejnoprávní i soukromoprávní sankce, jejichž uložení či realizace hrozí v případě, že daný vztah bude posouzen jako zastřené zaměstnávání či...
|
|
|
Flexibilní formy výkonu závislé práce
Česal, Tomáš ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
FLEXIBILNÍ FORMY VÝKONU ZÁVISLÉ PRÁCE - ABSTRAKT Práce pojednává o jednotlivých flexibilních formách výkonu závislé práce a jejich právním zakotvení v českém právním řádu. Hypotézou je ověření nízké míry flexibility, resp. rigidity právní úpravy právě ve vztahu k flexibilním formám výkonu závislé práce, k čemuž je použito především metody analýzy primárních a sekundárních zdrojů. Práce je uvozena teoretickým exkurzem do projevů flexibility v pracovním právu, resp. vybraných okruhů, které s tématem flexibilních forem výkonu závislé práce přímo souvisejí. Teoretický úvod tak poskytuje základ pro zkoumání jednotlivých forem. Flexibilita je zkoumána v kontextu významných fenoménů vyskytujících se v pracovním právu: flexikurity, ochranné a organizační funkce pracovního práva, subsidiarity občanského práva k pracovnímu právu, liberalizace a další. Dílčí závěry týkající se konkrétních institutů jsou předkládány v jednotlivých kapitolách, jejichž rozvržení bylo zvoleno na základě převažující doktríny, kterou lze v daném tématu považovat za ustálenou. Vyšší míra pozornosti je přikládána těm flexibilním formám, u kterých lze předpokládat další vývoj, čímž je dán prostor pro vědecké zkoumání. Jedná se především o sdílený pracovní úvazek, práci na zavolanou a distanční práci. Spolu s ostatními již zavedenými formami je...
|
|
|
Profesionální sport a jeho legislativní úprava
Hejl, Filip ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Profesionální sport a jeho legislativní úprava Toto téma jsem si vybral pro jeho aktuálnost a dle mého názoru ignorovanou potřebu řešení v textu práce zmíněných problémů. V rámci diplomové práce jsem se nesnažil pouze o posouzení právního postavení individuálních a kolektivních profesionálních sportovců, respektive výkonu sportovní činnosti na profesionální úrovni, ale také o řešení vybraných sporných bodů vystávajících při konfrontaci profesionální sportovní činnosti a striktních ustanovení českého právního řádu (zejména zákoníku práce), která na její výkon a s ním spojené právní vztahy dopadají. Systematicky je práce rozdělena kromě úvodu a závěru do dalších čtyř kapitol, které obsahují ještě další konkretizující podkapitoly. První kapitola je uvozující do tématu vzájemného vztahu sportu a práva. Věnuji se zde obecně pojmu sport a jeho možné definici z pohledu práva a také jeho základní organizaci a dělení, také je zde jedna podkapitola věnována zákonu o podpoře sportu. V druhé kapitole se již konkrétně zabývám výkonem sportovní činnosti individuálním profesionálním sportovcem a dvěma možnými variantami jeho zařazení v rámci právního řádu. Je zde také reflektován již účinný nový občanský zákoník. Určení zda kolektivní profesionální sportovec vykonává sportovní činnost jako činnost závislou podle...
|
|
|
Závislá práce, včetně problematiky tzv. "Švarc systému"
Slavík, Nikola ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Magisterská diplomová práce se zaměřuje na jeden aspekt pracovního práva v České republice. Konkrétně poskytuje podrobný výklad české právní úpravy závislé práce, a to včetně problematiky tzv. švarcsystému. Za tímto účelem čerpá ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dostupné odborné literatury, judikatury českých soudů a Evropského soudního dvora. Výklad je proveden srovnáním minulé a současné úpravy, jakož i teoretických východisek a praktických dopadů, v čemž leží těžiště celé práce.
|
|
|
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Stárková, Taťána ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo shrnout stávající a dřívější právní úpravu právních vztahů vzniklých na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Svůj výzkum jsem zaměřila jak na oblast pracovněprávní, tak i na oblast veřejného práva, zejména pak práva sociálního zabezpečení a daňového práva. Analýzou výše uvedeného jsem dospěla k závěru, do jaké míry je tento institut stále potřebný, popř. jaké změny by měl zákonodárce zvážit, aby právní úprava co nejlépe reflektovala aktuální potřeby společnosti. K rozboru právního stavu bylo potřeba se hned v první části práce zabývat popisem vztahu mezi občanským a pracovním právem a v další kapitole pak vymezením některých pojmů, které s institutem dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úzce souvisejí. Mezi tyto pojmy patří zejména pojem závislé práce a závislé činnosti a také pojem pracovního poměru. Další část pojednává o historii právní úpravy obou typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Čtvrtá část diplomové práce se věnuje rozboru k dnešnímu dni účinných právních předpisů upravujících tento institut. Závěrem své práce zároveň poukazuji na aplikační problémy, které s sebou právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr v praxi přinášejí. Na základě výše uvedeného jsem poté navrhla, jak by, podle mého...
|
host ::
RSS.