|
|
Dobrovolnictví seniorů
Špačková, Magdalena ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Dobrovolnictví seniorů nemá na pozadí české občanské společnosti prozatím příliš jasné kontury. Tato práce přináší jasnější představu o dobrovolnictví seniorů v České republice, s přihlédnutím k českým a zahraničním výzkumům nastiňuje možnosti inspirace pro jeho rozvoj a větší povědomí obyvatelstva. Ve druhé části práce jsou představeny výsledky kvalitativního výzkumu, který byl proveden na vzorku dobrovolníků seniorů v sociálních službách v Praze.
|
|
|
Srovnání kvality života seniorů v urbánním a rurálním prostoru - příklad Příbramska
SLEPIČKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu života seniorů v městském a venkovském prostoru. Cílem práce je zhodnocení a porovnání kvality života seniorů ve městě Příbram a ve venkovských obcích Drásov, Dubno, Kotenčice a Obecnice. Součástí bakalářské práce je analyzování populačních procesů a struktury obyvatel ve vybraných obcích. Na základě prostudované literatury je zpracován teoretický koncept problematiky kvality života obyvatel, kvality života seniorů, stárnutí populace jako demografického procesu, sociálního postavení a problémů seniorů.
|
|
|
Zdravé stárnutí v kontextu ošetřovatelské péče
RADOVÁ, Ludmila
Zdravé stárnutí je program, který by měl ovlivnit život každého jedince, žijícího v zemích, kde rychle stoupá průměrný věk obyvatelstva. Právě proto jsem se tématice zdravého stárnutí rozhodla věnovat ve své diplomové práci. Naše země se zapojuje nejen do několika menších regionálních programů zaměřených na život seniorů, ale i do akcí , na nichž spolupracuje celá Evropa. Pokud chceme umožnit seniorům po všech stránkách kvalitnější život, je nezbytné program Zdravé stárnutí mnohem více propagovat . Zde se pro mne jako pro sestru otvírá velké pole působnosti.Za cíl 1 jsem si zvolila zmapovat přístup seniorů ve vybraných zdravotnických zařízeních ke zdravému stárnutí, za cíl 2 zmapovat přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí a cíl 3 zmapovat úlohu všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Výzkumné otázky vyplývaly z těchto cílů. 1. výzkumná otázka zněla, jaký je přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí. 2. výzkumná otázka zněla, jaká je úloha všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Ve výzkumu byla stanovena i jedna hypotéza, a to že osobní cíle se budou měnit v závislosti na bariérách. Pro diplomovou práci bylo zvoleno kvalitativní i kvantitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor , další informace byly získávány formou ankety. K rozhovorům byly využity dva výzkumné soubory, 1. výzkumný soubor tvořilo 11 respondentů z ambulancí praktického lékaře, 2. výzkumný soubor tvořilo 6 sester, z pracovišť ambulantních lékařů. Pro ankety bylo zvoleno 150 respondentů z vybraných zdravotnických zařízení. Pomocí rozhovorů jsem se snažila získat odpovědi na výzkumné otázky. Z rozhovorů jsem získala mnoho užitečných informací. Vznikly tak specifické kategorie jak u respondentů, tak i u sester. Vzniklé kategorie u respondentů jsou tyto: trávení volného času, vzdělávání, pracovní zátěž, prevence a prohlídky u lékaře, životospráva, komunitní ošetřovatelství, zdravé stárnutí. Kategorie u sester jsou tyto: zdravé stárnutí z pohledu sestry, prevence a geriatrická sestra v ambulanci, komunitní ošetřovatelství, podpora zdraví u klientů ze strany sestry v ambulanci. Informace z rozhovorů se prolínaly a často spolu korespondovaly. K výzkumným otázkám se vztahují i výsledky. Sestra má velkou úlohu v edukaci, v předávání potřebných informací klientům, v propagování preventivních programů, v tom, jak při klientovi pomáhá řešit a nést jeho problémy. Důležitá je i motivace klientů v předdůchodovém věku, právě v tomto období může jedinec svůj pozdější život, jeho délku i kvalitu hodně ovlivnit. Můžeme pozorovat, jak lidé vnímají obecně přípravu na stáří a jak se mění jejich pohled s přibývajícím věkem.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke zlepšení a větší motivaci klientů v předdůchodovém věku.
|
|
|
Zdravý životní styl seniorů a možnosti jeho ovlivňování
Nitschová, Dorota ; Karlíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Říha, David (oponent)
Práce se zabývá životním stylem českých seniorů. Jejím cílem je identifikovat bariéry zdravého životního stylu seniorů. Zkoumá, zda senioři, žijí zdravě a jak je lze ke zdravému životnímu stylu co nejefektivněji motivovat. V teoretické části se práce zabývá pojmem zdravý životní styl. Jelikož práce pojednává o seniorech, bylo nutné specifikovat pojem senior a k němu vymezit i pojem aktivní stárnutí. Práce poukazuje na současný demografický vývoj, kde je charakterizován pojem podpora zdraví a sociální marketing. Praktická část obsahuje výzkum provedený na vzorku 105 českých seniorů ve věku 60 let a více. Závěrem práce je na základě zjištěných bariér navržen sociálně marketingového program, jak posílit zdravý životní styl českých seniorů a tedy i zlepšit kvalitu jejich života.
|
|
|
Vliv aktivního muzicírování na kvalitu života v pozdějším věku
BEJČKOVÁ, Milada
Nejde jen o to, dožít se vysokého věku, ale i o to, jaký bude život v tomto období. I v tomto časovém úseku lze do jisté míry ovlivnit kvalitu života pozitivním myšlením a vlastní aktivitou. Tato práce si klade za cíl zjistit vliv aktivního muzicírování na kvalitu života v pozdějším věku. Zaměřuje se na životní styl, životní události, rodinný život, sociální kontakty a hodnotový systém seniorů aktivně provozujících hudbu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, kdy byl prováděn narativní a polořízený rozhovor v přirozeném prostředí respondentů. Všechny rozhovory byly zaznamenány na diktafon se souhlasem každého osloveného člověka. Nezkrácené rozhovory jsou uloženy ve formátu mp3 na CD (to je přílohou práce). Další přílohou práce je přepis rozhovorů. Byly zachovány v hovorové podobě jazyka kvůli jejich autentičnosti, ale pro jejich délku byly zkráceny. Během rozhovorů proběhlo skryté pozorování zjevu, chování a vyjadřování respondenta a jeho okolí. Získaná data byla vyhodnocována pomocí analýzy jednotlivých případů, srovnávání jednotlivých případů a metodou prostého výčtu. Jak z výzkumu vyplynulo, aktivní muzicírování má pozitivní vliv na kvalitu života v pozdějším věku. Předchází sociální izolaci, vytváří a upevňuje přátelské vztahy a odstraňuje mezigenerační rozdíly. Posiluje vůli a vytrvalost. Pomáhá seniorům udržovat si duševní svěžest. Hudba obohacuje citový život a dává tak životu další rozměr.
|
|
|
Pohled střední generace na stáří a stárnutí
KOCMANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce pojednává o pohledu současné střední generace na stáří a stárnutí. Práce je zaměřena na charakter pohledu, tedy zda je pozitivní, neutrální či negativní. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce pojednává o názorech a přístupech ke stáří a stárnutí v současné společnosti. Hlavním cílem první části práce je zmapování názorů a přístupů ke stáří a stárnutí vyskytujících se ve společnosti. Druhá část je částí výzkumnou, kde je představena analýza dat, kvantitativní šetření respondentů v otázkách pohledu na stáří a stárnutí. Hlavním cílem druhé části práce je zjištění aktuálního pohledu současné střední generace na stáří a stárnutí. Kvantitativní výzkum je proveden metodou dotazování prostřednictvím techniky standardizovaného dotazníku, zkoumajícího pohled na stáří a stárnutí. Z výzkumu je patrné, ţe střední generace pohlíţí na stáří a stárnutí pozitivně. Dále z výzkumu vyplývá, ţe rozdíly mezi sledovanými skupinami ve střední generaci, nejsou v pohledech na stáří a stárnutí významně rozdílné. V diskuzi autorka porovnává výsledky její práce s názory jiných autorů, kteří o tomto tématu pojednávají, dále autorka upozorňuje na problematické oblasti, které se ve výzkumu vyskytly. Význam této práce spatřuje v tom, ţe tato práce popisuje charakter pohledu současné střední generace na stáří a stárnutí. Výsledky mohou být přínosem pro studenty, kteří se při praktické výuce a dalších aktivitách budou věnovat práci s lidmi v této věkové skupině. Práce poukazuje na pocity a postoje lidí střední generace k tomuto nezvratnému procesu a období ţivota.
|
|
|
Prostorové a ekonomické důsledky procesu stárnutí populace v České republice
Michálek, Tomáš ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Demografické stárnutí populace je nevyhnutelným následkem sociálních a ekonomických změn posledních několika desetiletí. Přestože se v České republice plně projeví až v blízké budoucnosti, je nyní nutné přijmout příslušná opatření k minimalizaci s ním spjatých rizik a využití příležitostí. Tato bakalářská práce analyzuje příčiny a dopady stárnutí populace v České republice, zkoumá možné reformy důchodového systému a veřejného zdravotnictví. Nabízí řadu opatření ke snížení negativních dopadů stárnutí populace a poukazuje na možnosti, které se v souvislosti s tímto trendem naskýtají. Ve druhé části se práce zaměřuje na program aktivního stárnutí a jeho realizaci na území Prahy. Formou dotazníku zkoumá nabídku a poptávku po aktivitách pro seniory. Na základě získaných dat sestavuje charakteristiku pořadatelů těchto aktivit a mapuje jejich prostorové rozmístění, právní statut a ekonomickou situaci.
|
|
|
Pohybové aktivity a jejich vliv na psychosociální oblast u seniorů v Centru sociálních služeb Staroměstská v Českých Budějovicích
KRATOCHVÍLOVÁ, Šárka
Práce se zabývá vlivem pohybových aktivit na psychosociální zdraví seniorů. V teoretické části jsou popsány pojmy stáří a stárnutí, psychické změny ve stáří a sociální charakter stáří. Definováno je též aktivní-zdravé stárnutí ovlivněné pohybovými aktivitami. Dále se zde věnuje pozornost vztahu seniora a rodiny. V praktické části jsou zpracovány výsledky řízeného rozhovoru, které jsem zjišťovala v Centru sociálních služeb v Českých Budějovicích. Zde byl po dobu tří měsíců aplikován intervenční program zaměřený na zdravotní a kondiční cvičení se závěrečnou relaxací. Cílem bylo zjistit, zda má tato pohybová aktivita vliv na spokojenost se životem, na přístup k životu, lidem, a společnosti a na schopnost se soustředit.
|
|
| |
|
|
NEZAMĚSTNANOST OSOB STARŠÍCH 50 LET-BARIÉRY BRÁNÍCÍ JEJICH PRACOVNÍMU UPLATNĚNÍ
FURIŠOVÁ, Hana
Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty zaměstnání a předurčují je k nezaměstnanosti. Každá z těchto skupin má své specifické problémy {\clqq}Bariéry``, které brání jejich opětovnému zařazení do zaměstnání. Jednou z těchto skupin jsou osoby starší padesáti let. Jestliže jedinci činí problém získat zaměstnání na počátku nebo ve středním období své pracovní kariéry, v pozdním období pracovní kariéry jsou jeho možnosti ještě menší. Řada lidí zde musí navíc čelit krizi základních sociálních jistot. Mnohdy se člověk ve velmi krátké době ocitá natrvalo oddělen od výsledků svého mnohaletého úsilí, od svého postavení, od svých kolegů a příjmů. Cílem práce bylo vymezit bariéry, které brání nezaměstnaným starším padesáti let jejich uplatnění na trhu práce, a upozornit tak na problematiku nezaměstnanosti této věkové kategorie. Výzkum probíhal na Úřadě práce v Českých Budějovicích a na Úřadě práce ve Strakonicích. Při výzkumu byly využity metody kvantitativního výzkumu Dotazník a Obsahová analýza dokumentů. Byly stanoveny tyto hypotézy: 1. Největší bariérou bránící uplatnění osob starších padesáti let na trhu práce je nedostatek kvalifikace. 2.V souvislosti se zlepšující se situací na trhu práce se snižuje počet nezaměstnaných v této věkové kategorii v evidenci úřadu práce. Hypotézy byly potvrzeny. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, že největší bariéru pro tyto nezaměstnané představuje jejich kvalifikace, která nedostačuje a neodpovídá současným požadavkům trhu práce. Dále bylo zjištěno, že počet osob kategorie 50+ klesá nebo stoupá s poklesy celkové míry nezaměstnanosti. Změny kategorie 50+ nejsou však tak výrazné, proto podíl uchazečů kategorie 50+ vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání stále narůstá, a kategorie 50+ je tak velmi oprávněně zařazena mezi rizikové skupiny nezaměstnaných. Pro zlepšení uplatnění pracovníku kategorie 50+ je nutné jít cestou zlepšování odborné kvalifikace těchto lidí, vypořádání se s věkovou diskriminací a úpravy pracovních podmínek, které umožní těmto lidem i přes jejich různá zdravotní omezení setrvat na trhu práce. Starší pracovníci budou muset změnit své postoje k setrvání v práci, k získávání nových dovedností a k větší flexibilitě na současném trhu práce. Problematika nezaměstnanosti osob starších padesáti let je a bude aktuální, neboť se dá očekávat, že s trendem stárnutí obyvatelstva a se stále více dynamickým charakterem hospodářství, založeném na moderních technologiích, bude pro osoby kategorie 50+ stále obtížnější získat zaměstnání.
|
host ::
RSS.