|
|
Orientace helmintů při hledání hostitele
Vojtová, Terezie ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Helminti jsou ve vnějším prostředí nuceni často rychle vyhledat svého hostitele, aby tak mohli pokračovat ve svém ontogenetickém vývoji, případně tento vývoj dokončit. K vyhledání a identifikaci hostitele využívají různé typy receptorů, které jim umožňují vyvolat pohyb odpovídající přicházejícímu podnětu a případně zareagovat na přítomnost hostitele. Tato práce nabízí shrnutí dosavadních poznatků týkajících se orientace helmintů, porovnání mechanismů využívaných pro nalezení hostitele a signálů v prostředí. Z hlediska pojetí helmintů se tato práce týká motolic, jejichž volně se pohybující stadia jsou miracidium a cerkárie, monogeneí, kteří jsou živorodí anebo vejcorodí s larvou onkomiracidium, a hlístic s infekčním třetím larvální stadiem. Pozornost je věnována také rybím parazitům ze skupiny Myxozoa a Ciliophora, neboť tito využívají při vyhledávání hostitelů do jisté míry podobné mechanismy jako helminti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Produkce a eliminace superoxidového radikálu v souvislosti s kompatibilitou plžů a motolic
Cibulková, Lucie ; Skála, Vladimír (vedoucí práce) ; Nývltová, Eva (oponent)
Většina motolic využívá ve svém životním cyklu plže jako mezihostitele. Aby v plži přežily, musí u nich efektivně fungovat mechanismy, kterými se chrání proti obranným reakcím jeho imunitního systému. Nejvýznamnější efektorové buňky, hemocyty, produkují kyslíkové radikály, mezi nimiž je jako první superoxidový radikál. Plž produkuje různé hladiny těchto radikálů v závislosti na své rezistenci nebo vnímavosti k danému druhu či kmeni motolice. Motolice se snaží potlačit toxické působení kyslíkových radikálů produkcí antioxidačních molekul včetně superoxid dismutázy, která katalyzuje přeměnu superoxidového radikálu na peroxid vodíku. Tato dismutační reakce je prvním významným krokem v kaskádě oxidačního vzplanutí. Motolice využívá detoxifikační vlastnosti superoxid dismutázy, které ovlivňují její přežívání uvnitř plže. Na základě shrnutých znalostí lze však konstatovat, že produkce a eliminace superoxidového radikálu byla doposud detailněji popsána u velice omezeného spektra modelových druhů plž-motolice, a to např. u Biomphalaria glabrata-Schistosoma mansoni. Tato interakce přitom možná hraje klíčovou roli v kompatibilitě mezi uvedenou dvojicí organismů a zasluhuje proto větší pozornost. Klíčová slova: motolice, plži, kompatibilita, hemocyty, oxidační vzplanutí, antioxidační enzymy superoxid...
|
|
|
Kultivace motolic
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Mnoho druhů motolic představuje významné patogeny lidí a zvířat, a proto jsou předmětem intenzivního výzkumu. Úspěšná kultivace motolic je často nezbytným výchozím bodem pro navazující experimenty zaměřené na odhalení významných biologických procesů, uplatňujících se v různých fázích života těchto organismů, či pro experimenty testující léčiva určená k eliminaci motolic. Tato bakalářská práce shrnuje dosud známé dostupné informace týkající se in vitro kultivací motolic a v určitých případech prokazuje, že byla této problematice v rámci třídy Trematoda dosud věnována nedostatečná pozornost. Na rozdíl od doby cca před 100 lety, kdy kultivační experimenty teprve začínaly, jsou dnes dostupné technologie, umožňující pracovat v naprosto sterilních podmínkách a dokonce in vitro kultivovat buněčné linie získané z motolic. Některá kultivační média původně určená pro buněčné kultury jsou dnes již běžně dostupná a postupně se ukázalo, že jsou vhodná rovněž i pro kultivaci celých motolic. Navzdory těmto možnostem se prozatím nepodařilo souvisle kultivovat žádného ze zástupců motolic od stádia vajíčka po plně vyvinutého dospělce produkujícího vajíčka, na druhou stranu však bylo dosaženo dílčích úspěchů v podobě úspěšného vývoje jednotlivých stádií z některých fází životního cyklu různých motolic. Powered by TCPDF...
|
|
|
Raný embryonální vývoj a morfogeneze vybraných orgánových soustav redií a cerkárií motolice Fascioloides magna.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Fascioloides magna je ve střední Evropě nepůvodní, veterinárně významný druh dvouhostitelské motolice využívající jako své definitivní hostitele zástupce čeledi Cervidae (jelenovití). Náhodně mohou být infikováni i jiné druhy přežvýkavců, například ovce domácí, tur domácí či koza domácí. Podobně jako u mnoha dalších druhů motolic hraje i v životním cyklu motolice F. magna klíčovou roli vývoj v mezihostitelském plži (Lymnaeidae). V této části vývoje se životní stádia - sporocysty a redie rozmnožují a produkují stádia nazývaná cerkárie. Ty jsou po encystaci ve vnějším prostředí infekční pro definitivního hostitele. Vývoj motolic v prvním mezihostiteli je předmětem výzkumu již od druhé poloviny 19. století, přičemž mnoho otázek souvisejících s touto problematikou zůstává stále nezodpovězených. K odhalení některých skutečností mechanismu rozmnožování motolice F. magna v mezihostiteli a ontogenetického vývoje redií a cerkárií prezentovaném na příkladech vybraných tělních soustav - svalové, nervové a vylučovací, by měla přispět i tato práce.
|
|
| |
|
|
Determinace plžů rodu Radix, mezihostitelů motolic
Mikešová, Kateřina ; Beran, Luboš (oponent)
Plži rodu Radix (Lymnaeidae) jsou běžnými sladkovodními měkkýši Evropy. V minulosti byly v ČR rozlišovány podle morfologie ulity druhy R. auricularia, R. peregra, R. ovata a R. ampla. Nicméně, současné studie zahrnující molekulární data odhalily, že determinace druhů založená na tradičních postupech využívajících morfologii ulit a gonád může být komplikovaná, matoucí a ne plně spolehlivá. Tvar ulity je ovlivněn konkrétními životními podmínkami plžů a ukazuje se jako velmi variabilní. Znaky na pohlavní soustavě závisí na fázi reprodukce plže, popřípadě na přítomnosti vývojových stádií motolic, která mohou způsobit parazitární kastraci. V současnosti je nejspolehlivějším přístupem molekulární taxonomie, především s využitím kombinací sekvencí DNA vybraných jaderných a mitochondriálních genů. Vzhledem k poměrné finanční i časové náročnosti molekulárních analýz se různí autoři snaží nalézt další morfologické znaky, které by mohly být použity při určování radixů v terénu, bez požadavku na náročné vybavení. Problémy v taxonomii a systematice zástupců rodu Radix mají i svůj praktický dopad při studiu životních cyklů motolic. Z pohledu humánní a veterinárními medicíny jsou nejdůležitějšími parazity spojovanými s těmito plži motolice čeledí Schistosomatidae (rody Trichobilharzia a Schistosoma) a Fasciolidae...
|
|
|
Morfologie vývojových stádií motolice Fascioloides magna a histopatologické změny u vybraných druhů definitivních hostitelů
Košťáková, Monika ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Fascioloides magna je motolice původem ze Severní Ameriky, která je významným patogenem zejména u jelenovitých, přičemž může napadat i přežvýkavce chované pro hospodářské účely. Motolice jsou v definitivních hostitelích lokalizovány v jaterní tkáni, kde dokážou dlouhodobě přežívat a produkovat velké množství vajíček, které se žlučovody a střevem dostávají s trusem do vnějšího prostředí. Tato práce je zaměřena na morfologii jednotlivých vývojových stádií F. magna, o kterých se vyskytuje v literatuře doposud jen velmi omezené množství informací. V práci jsou srovnávány získané informace s literárními údaji týkajícími se blízce příbuzné motolici Fasciola hepatica. Histologickými, elektron mikroskopickými a dalšími metodami (fluorescenčním značením), byly pozorovány morfologické charakteristiky jednotlivých vývojových stádií. V práci jsou dále popsány patologické změny probíhající v jaterní tkáni definitivních hostitelů. Prostřednictvím výše uvedených metod byly rozšířeny dosavadní poznatky o morfologii F. magna, zejména o detaily povrchových struktur a rozmístění receptorových orgánů, z nichž některé byly u fascioloidních motolic popsány poprvé. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontogeneze larválních stádií motolic čeledi Fasciolidae v mezihostitelských plžích.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Čeleď Fasciolidae je významnou skupinou motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování probíhá životní cyklus těchto motolic ve dvou fázích - pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (velcí suchozemští savci) a nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (vodní plži čeledi Lymnaeidae a Planorbidae). Vývoj v mezihostitelském plži je charakteristický produkcí velkého množství larválních stádií parazita (sporocysta, redie, cerkárie), která jsou po opuštění plže a následné transformaci ve vnějším prostředí (metacerkárie) infekční pro definitivního hostitele. Infekci mezihostitelského plže motolicemi doprovází řada převážně negativních vlivů (rozsáhlé patologické změny, které mohou vést ke snížení plodnosti). Shrnutí dosavadních informací týkajících se ontogenetického vývoje motolic čeledi Fasciolidae v mezihostiteli odhaluje, že současné znalosti této části životního cyklu jsou často neúplné a nevyváženě rozložené mezi jednotlivé druhy. Na základě shrnutí lze také vyvodit, které poznatky jsou univerzálně platné a které mezidruhově proměnlivé.
|
|
|
Odvrhování glykokalyxu u cerkárií ptačích schistosom
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Štěrba, Ján (oponent)
Trichobilharzia spp. jsou ptačí schistosomy příbuzné lékařsky významným lidským parazitům rodu Schistosoma. Penetrující cerkárie jsou dobře známy jako kauzativní agens cerkáriové dermatitidy u lidí. Cerkárie aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomula. Tomuto procesu předchází odhození ocásku, dochází k vyprázdnění penetračních žláz a rozsáhlým povrchovým změnám. Jednou z těchto změn je ztráta vysoce imunogenního glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. O mechanismu jeho odvrhování je poměrně málo informací. Hypotézy jsou založeny na nepřímých důkazech, které navrhují účast peptidáz nebo (fosfo)lipáz z penetračních žláz. Tato práce popisuje změny v povrchové glykosylaci během transformace cerkárií na schistosomula pomocí fluorescenčně značených lektinů a monoklonálních protilátek proti Lewis X antigenu. Lektiny UEA-I, LTA a PNA byly zvoleny jako markery transformace u T. regenti. Dále se tato práce zabývá odvrhováním glykokalyxu cerkárií. Při indukci in vitro vyprazdňování penetračních žláz a značení obsahu žláz jsme pozorovali silnou vazbu sekretů z cirkum- a postacetabulárních žláz na povrch cerkárií T. szidati a...
|
|
|
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
|
host ::
RSS.