|
|
Rozdílnosti poskytované péče během porodu ve vybrané české a finské porodnici
VOSMEKOVÁ, Tereza
Téma bakalářské práce je "Rozdílnosti poskytované péče během porodu ve vybrané české a finské porodnici." Teoretická část je rozdělena na tři hlavní podkapitoly. V první části jsme se zabývaly rozdílnostmi ve vzdělávání a v kompetencích ve vybraných zemích. Druhá podkapitola je zaměřena na popsání průběhu porodu a roli porodní asistentky v jednotlivých dobách porodních. Ve třetí podkapitole se věnujeme farmakologickému a nefarmakologickému tišení bolesti v průběhu porodu. Výzkumná část pojednává o rozdílnostech v péči během všech dob porodních, od příjmu rodičky na porodní sál až po její přesun na stanici šestinedělí a následně dobu pobytu ve zdravotnickém zařízení. Pro psaní bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Cílem bylo zjistit, rozdílnosti v péči o ženu při porodu v České republice a ve Finsku. Na základě cíle byly položeny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaký je rozdíl v kompetencích porodních asistentek v České republice a ve Finsku? Výzkumná otázka 2: Které intervence nejčastěji využívají porodní asistentky v České republice a ve Finsku ke zvládání bolesti u rodiček? Ke zpracování bakalářské práce byla zvolena technika kvalitativního výzkumného šetření a to metodou polostrukturovaného rozhovoru, jehož cílem bylo získat detailní informace o zvoleném tématu. Pro rozhovor bylo předem stanoveno 13 otázek. Pro analýzu dat byla zvolena metoda kódování v ruce neboli tužka a papír. Výzkumný soubor tvořily 3 porodní asistentky z České republiky a 3 porodní asistentky z Finska. Rozhovory byly zcela anonymní, dobrovolné a všechny respondentky byly poučeny o možnosti jej kdykoli ukončit. Šetření probíhalo v období leden až únor 2016. První otázky byly identifikační, týkající se věku respondentek, vzdělání a doby praxe na porodním sále. Další otázky byly zaměřeny na období od příjmu rodičky na porodní sál až po její propuštění. Získaná data byla rozdělena do pěti hlavních kategorií, a to: Příjem na porodní sál, 1. doba porodní, 2. doba porodní, 3. doba porodní a Propuštění a následně rozděleny do podkategorií. Pro přehlednost byla vytvořena tabulka s identifikačními údaji respondentek a dále schémata u jednotlivých kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že jsou rozdíly v naplňování kompetencí porodních asistentek v uvedených zemích. Za hlavní rozdíl bychom označili možnost vést ve Finsku celý fyziologický porod od začátku do konce pouze porodní asistentkou bez dozoru lékaře. Porodní asistentky jsou také kompetentní ve vedení porodu polohou podélnou koncem pánevním a vedou i porody do vody. Ovšem i ve Finsku záleží na zvyklostech zdravotnického zařízení, ve kterém je porod veden. Další zjištěním byl rozdíl v možnosti podávání léků v průběhu porodu, kdy ve Finsku je podání určitých léků v kompetenci porodní asistentky, která může provádět i podání pudendální analgezie. České porodní asistentky jsou závislé na rozhodnutí lékaře. Dále z výsledků rozhovorů vyplynula obliba farmakologického tlumení bolesti finskými porodními asistentkami a rodičkami, zejména možnost využití epidurální analgezie u prvorodiček a spinální analgezie u vícerodiček, a naopak preference nefarmakologického tlumení bolesti mezi českými porodními asistentkami a rodičkami. Vyhledávanou metodou tlumení bolesti nefarmakologickou cestou je mezi českými rodičkami a porodními asistentkami hydroanalgezie a pobyt na gymnastickém míči. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro zájemce o jiný ošetřovatelský systém, pro studentky porodní asistence, které uvažují o vycestování do zahraničí, nebo lze jeho upravenou část publikovat v odborném časopise.
|
|
|
Ženy ve vedoucích pozicích a možnosti slaďování práce a soukromého života
Šestáková, Romana ; Muzikant, Martin (oponent) ; Rašticová, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou žen ve vedoucích pozicích a možnostmi slaďování práce a soukromého života. Práce se v teoretické rovině zaobírá problematikou genderu se zaměřením na ženy v manažerských pozicích. V praktické části pak podrobně analyzuje postavení žen manažerek ve vybraném podniku, a to prostřednictvím studia vnitropodnikových materiálů, směrnic a dále pak i za použití dotazníků a rozhovorů se ženami a muži v řídících funkcích. V diplomové práci jsou analyzovány postoje mužů a žen ve vedoucích pozicích s akcentem na slaďování zaměstnání a soukromého života. V závěru práce jsou navržena řešení pro uplatnění žen ve vedoucích pozicích.
|
|
|
Žena na trhu práce v situaci matky
Matějková, Zdenka ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat situaci české ženy - matky na trhu práce. Teoretická část vychází z dostupných literárních zdrojů a veřejných databází. Nejvíce problematické vlivy byly odhaleny pomocí databází transformovaných do přehledných tabulek a grafů. Praktická část předložila úvodem metodologii k diplomové práci. S pomocí shlukové analýzy byla otestována typologie rodinné politiky ve vybraných zemích Evropy. Tento oddíl představuje velmi důležitou část výzkumu, neboť rodinné politiky významným způsobem ovlivňují možnosti žen při harmonizaci práce a zaměstnání po návratu z mateřské a rodičovské dovolené. Následně byl rozeslán dotazník s názvem Žena na trhu práce v situaci matky do všech regionů ČR, a poté vyhodnocen. S cílem prohloubit problematiku možností ženy na pracovním trhu bylo mimo jiné otestováno 5 hypotéz ohledně působení různých faktorů, k nimž patří např. současný příjem ženy, stupeň dosaženého vzdělání a celkový počet jejích dětí.
|
|
|
První minuty života fyziologického novorozence z pohledu rodiček
PRŮCHOVÁ, Kateřina
První minuty života nově narozeného jedince a způsob, jakým je stráví, jsou velice důležitým okamžikem. Na svět se rodí nový člověk, z prostředí jemu známému, které mu poskytovalo velkou jistotu, přichází do prostředí absolutně odlišného. Naším úkolem je udělat tento přechod co nejvíce přirozený. Nejdůležitější je nechat matku a novorozence co nejvíce spolu, nejlépe ve velice těsném kontaktu. Dopřejeme tak oběma pocit jistoty a bezpečí, novorozenec bude moci naslouchat tlukotu matčina srdce, proběhnou první pohledy mezi nimi. Negativním způsobem můžeme ovlivnit tyto chvíle, pokud budeme do jejich průběhu přílišně zasahovat, provádět výkony, které mhou být odloženy mimo bezprostřední poporodní dobu, nebo nebudeme schopni poskytnout takové prostředí, které je příjemné pro matku i novorozence. Ve výzkumné části této bakalářské práce je využita kvalitativní metodu výzkumu. Cílem práce bylo popsat současné ošetřovatelské postupy o fyziologického novorozence po porodu na porodním sále a porovnat je s doporučenými postupy pro tuto oblast. Cíle bakalářské práce byly splněny, po rozboru rozhovorů jsem v závěru pospala pohled matek na danou tématiku a srovnala postup ošetřovatelské péče v oblasti prvního ošetření fyziologického novorozence na porodním sále s doporučeními pro tuto oblast. Výzkumné šetření probíhalo ve zdravotnickém zařízení (Nemocnice České Budějovice a.s.), kde se poskytovaná péče shoduje s platícími standardy pro ošetřovatelskou péči v neonatologii. Ačkoliv poskytovaná péče je v absolutním souladu s doporučeními, samy matky ve svých rozhovorech v menší či větší míře vyjadřovaly určitou potřebu empatie za strany personálu, větší podpory zvláště pokud se jednalo o matky prvorodičky a to se týká nejen jich, ale i partnerů, kteří ženy při porodu doprovází.
|
|
|
Způsoby výživy předčasně narozených dětí (24. - 34. gestační týden) při propuštění z nemocnice.
GAZDOVÁ, Zdenka
Jak uvádí Mydlilová (2013), podpora kojení a osvěta matek je v České republice nedostatečná. Klesají počty dětí, které jsou výlučně kojeny do šesti měsíců života, nedonošené děti mívají s udržením plného kojení ještě větší problém. Velkou měrou se na tomto trendu podílí i nedostatečná podpora matek. Velkým problémem v České republice je i to, že stále ještě málo porodnic je zařízeno tak, aby mohly být děti s matkami na společném pokoji ihned po narození, zejména budeme-li mluvit o dětech nedonošených. Kojení je nejdůležitější cesta, jak zajistit nejzdravější a nejdokonalejší výživu narozeného dítěte. Kojení umožňuje nejenom výživu, ale také pocit jistoty a bezpečí, který je velmi důležitý ve správném vývoji dítěte. Přispívá k vytvoření pevného citového vztahu mezi matkou a dítětem. Mimo jiné je kojení bezpochyby nejlevnější možnou výživou dítěte. Cílem diplomové práce je upozornit na malý počet plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice, což má pro dítě spoustu negativních následků, jako je například snížená imunita a podobně. Na tuto problematiku bych ráda upozornila matky, sestry a v neposlední řadě i lékaře. Chtěli bychom, aby práce přinesla současné poznatky a informace o způsobech výživy předčasně narozených dětí ve špičkových pracovištích, zmapovala počty plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice a pomocí výzkumu byly zjištěny příčiny nízkých počtů kojení těchto dětí. Dále bylo naším cílem zmapovat znalosti a dovednosti sester v praxi, zjistit souvislosti mezi těmito dovednostmi a mezi rozdíly ve stravě mezi srovnávanými nemocnicemi. V neposlední řadě navrhnout řešení na zjištěné nedostatky. V teoretické části diplomové práce je zpracována charakteristika nedonošeného dítěte, anatomie a fyziologie tvorby mateřského mléka, jeho výhody pro dítě, správné techniky kojení, význam sestry v managementu kojení a aktivity k podpoře kojení nejen v České republice, ale i ve světě. V empirické části bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve třech náhodně vybraných perinatologických centrech v České republice za čtvrté čtvrtletí roku 2012. Na základě stanovených cílů byla studie zpracována pomocí dotazníkového šetření, obsahové analýzy dokumentů a metodologií klasifikačních a regresních stromů. Z výzkumu vyplynulo, že všechna srovnávaná špičková pracoviště jsou na velmi podobné úrovni v péči o dítě. Jsou však patrny značné rozdíly ve výživě a způsobech podávání stravy dětem, ale i v sesterské péči. Studie prokázala, že výživa dětí při propuštění z nemocnice se liší, a to může mít dopad na pozdější vývoj dítěte, což dokazují i mnohé další studie. Odlišnosti v sesterské péči se nejvíce dotýkají správné a účelné edukace matek, která jak lze z šetření vypozorovat, má kromě jiných vlivů největší dopad na typ stravy při ukončení hospitalizace dítěte.
|
|
| |
|
|
Informovanost rodičů a dětských sester o kojeneckém spánku
ŠIPANOVÁ, Renáta
Jednou z nejčastějších stížností matek v ordinacích dětského lékaře je stížnost na noční poruchu spánku, především u starších kojenců a batolat. Dlouhodobá nespavost dítěte negativně ovlivňuje pohodu rodičů a narušuje klidnou atmosféru domova.U malých dětí se často setkáváme s některými poruchami spánku, k nimž se nejčastěji řadí časté noční probouzení a prodloužené usínání. Proto by o problematice spánku měli být rodiče informováni již na novorozeneckých odděleních, podobně jako o kojení.Cílovou skupinou výzkumu tedy byly matky kojenců a dětské sestry pracující na novorozeneckých odděleních a v primární pediatrické péči. Cílem bylo zjistit informovanost dětských sester a rodičů o kojeneckém spánku a vytvořit edukační materiál pro dětské sestry. Výzkumné šetření probíhalo s využitím snow ball technique, hloubkových rozhovorů s matkami a s použitím dotazníku s otevřenými otázkami pro sestry. Sesbíraná data byla následně přepsána, kodována, a odhalená data byla zpracována metodou rámcové analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 7 matek nespavých kojenců a 7 matek spavých kojenců. Sestry byly vybírány záměrně podle pracovišť na novorozeneckých odděleních a u dětských lékařů v primární péči se zaměřením dětská sestra. Výsledky: Rodiče získávají informace o kojeneckém spánku nejčastěji na internetu, z odborných knih, matky od kamarádek. Na informace o kojeneckém spánku se sester spíše neptají. Výzkum ukázal, že zdrojem znalostí sester jsou nejčastěji vlastní zkušenosti s vlastními dětmi. Sestry také využívají bohatých zkušeností díky dlouholeté praxi. Dále se v této problematice vzdělávají v odborných knihách, seminářích a nechybí ani internet. To, co sestry radí matkám při problému s kojeneckou nespavostí, bylo ve výzkumu uvedeno ze dvou pohledů. První byl pohled sester a druhý pak pohled matek. Překvapivě zde došlo k nesrovnalostem, hlavně u sester z primární péče. Intervence, které sestry udávaly, se shodovaly s fungujícími technikami na uspání kojence. Oproti tomu některé intervence, které popisovaly matky jako radu od sestry, svědčí spíše o neznalosti nebo nezájmu některých sester. Z výzkumu vyplynulo, že kvalita kojeneckého spánku může být do jisté míry ovlivněna tím, jaké informace dostanou rodiče již na novorozeneckém oddělení od zdravotnického personálu, protože ten je nejpovolanější v tom, aby tyto informace poskytoval. Matky ale nejčastěji volí jiné zdroje. Výzkum ukázal, že matky i bez porady s dětskou sestrou většinou instinktivně volí správné techniky k uspání neklidného nespavého kojence. Tyto výsledky vybídli k vypracování edukačního letáku pro sestry, který informuje o správných postupech a vhodných technikách k uspání neklidného nespavého kojence.
|
|
|
Životní styl matek na rodičovské dovolené žijících na Třeboňsku
BROŽOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá životním stylem matek na rodičovské dovolené žijících v malých obcích na Třeboňsku. Mapuje aspekty jejich života jako je volný čas, osobní koníčky, aktivity s dětmi, společenské kontakty, možnosti vyžití v místě bydliště, osobní rozvoj, sociální oporu a spokojenost v současném životním období. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a empirickou. Teoretická část je členěna do šesti okruhů, první se zabývá vymezením pojmu rodina, tím jak se rodina vyvíjela až do současné podoby, jejími funkcemi. Druhý okruh definuje rodičovství, zabývá se změnami, které narození dítěte přináší do rodiny, potřebami dítěte, mateřskou a rodičovskou dovolenou. Třetí okruh popisuje jak sladit péči o dítě a zaměstnání, zaměřuje se na možnosti institucionální péče o děti, zabývá se genderovými stereotypy a dělbou práce v rodině. Čtvrtý okruh definuje životní styl a s tím související pojmy jako je volný čas, způsoby jeho trávení a životní styl matek na rodičovské dovolené. Pátý vymezuje pojem vesnice, region Třeboňsko, zabývá se sociální izolací matek žijících na vesnicích. Šestý okruh popisuje teoretická východiska, zaměřuje se na sociální oporu matek na rodičovské dovolené a sociálně ekologický model. Na začátku empirické části jsou stanoveny cíle práce. Poznávacím cílem práce je zjistit jak rodičovství ovlivňuje životní styl současných matek na rodičovské dovolené žijících v malých obcích a jaké faktory mají vliv na trávení jejich volného času. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvolena technika polostrukturovaného dotazování. Základní soubor tvořily matky na rodičovské dovolené žijící v malých obcích místních částech Třeboně. (Břilice, Přeseka, Stará Hlína, Nová Hlína, Holičky, Branná) Výzkumný soubor byl vybrán metodou "sněhové koule", kdy výzkumník zvolil jednu respondentku a ta pak doporučila další. Celkem se výzkumu zúčastnilo 15 žen. Záznamy rozhovorů byly přepsány do textové podoby. V souladu s výzkumnými otázkami vzniklo deset kategorií: volný čas, koníčky před narozením dítěte, koníčky po narození dítěte, společenské kontakty, aktivity s dětmi, možnosti vyžití v obci, nedostatky v obci, osobní rozvoj, sociální opora a spokojenost. V diskuzi jsou porovnávány výsledky výzkumu s názory jiných autorů zabývajících se danou problematikou. Z výzkumu vyplynulo, že rodičovství zásadně ovlivňuje životní styl matek především v aspektech volného času, osobních koníčků, seberealizace a osobního rozvoje. Z provedeného výzkumu lze obecně sestavit obraz toho, jak žijí maminky na rodičovské dovolené v malých obcích na Třeboňsku. Nastiňuje jakým způsobem tráví tyto ženy svůj volný čas i dny s rodinou, jaké mají potřeby, možnosti, přání i vztahy s okolím. Cíl práce se tedy podařilo naplnit. Práce může být využita jako informační materiál pro nastávající maminky, rodiče malých dětí, dále pro studenty a v neposlední řadě pro členy veřejné správy daných obcí.
|
|
|
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
|
|
|
Výchovný styl matek a otců očima dospívajících.
KŘÍŽOVÁ, Hana
Diplomová práce s názvem "Výchovný styl matek a otců očima dospívajících" se zabývá rozdíly vnímání a hodnocení výchovného přístupu matek a otců k dcerám a synům. Teoretická část obsahuje základní informace o funkcích rodiny, typech rodiny, vývojové charakteristiky v období pubescence, typy výchovných stylů. Součástí práce je prezentace výsledků výzkumu výchovného stylu matek a otců z pohledu děvčat a chlapců. Data byla získána pomocí strukturovaných rozhovorů se žáky osmých ročníků základní školy v měsíci březnu a dubnu 2013.
|
host ::
RSS.