|
|
Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji
ČÁPOVÁ, Pavlína
Manipulace s klienty je nedílnou součástí každodenní práce většiny sester. Je také největší fyzickou zátěží pro sestru. Správně prováděná manipulace s klientem a používání pomůcek pro manipulaci snižuje fyzickou námahu pro sestry a rizika poranění sester v souvislosti s manipulací. Pro klienty se snižují rizika spojená s manipulací, zvyšuje se komfort ošetřovatelské péče. Manipulace zahrnuje polohování v lůžku, posouvání, vysazování do křesel a vertikalizaci. Správnou manipulací s klientem lze předcházet komplikacím z imobility a tím zachovat nebo znovu obnovit klientovu soběstačnost. Bakalářská práce na téma {\clqq}Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v domovech pro seniory v Jihočeském kraji`` má výzkumný charakter. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na stáří, soběstačnost, imobilitu, manipulaci s klienty. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, v němž se snažíme potvrdit stanovené hypotézy. H1: Ošetřující personál nemá praktické zkušenosti v oblasti manipulace s klienty. H2: Domovy pro seniory nejsou dostatečně vybaveny manipulačními pomůckami . H3: Ošetřující personál v Domovech pro seniory nepožaduje změny v zavedeném způsobu manipulace s klienty. Bylo rozdáno 150 dotazníků sestrám v domovech pro seniory v Jihočeském kraji, návratnost byla 126 dotazníků, tj. 84%. Konečný soubor řádně vyplněných dotazníků k výzkumu tvořilo 108 dotazníků. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí a praktických zkušeností sester v oblasti manipulace s klienty. Zjistit a porovnat způsoby využití technických pomůcek a zařízení k usnadnění manipulace v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky práce by měly dopomoci k šetrnější, komfortnější a důstojnější manipulaci s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v DPS a zároveň pomoci ošetřovatelskému personálu k usnadnění práce z pohledu jejich vlastního zdraví. Zároveň by mohly posloužit managementu a zřizovatelům domovů pro seniory, při plánování a vybavování těchto zařízení pomůckami.
|
|
|
Potřeba seberealizace u pacientů během hospitalizace
VACHTOVÁ, Ivana
Osobnost člověka je uspořádaný systém dílčích složek, které stojí v určitých vazbách a vztazích. Není dána jednou provždy, ale vzniká, utváří se a vyvíjí na základě vrozených předpokladů a ve vztahu k podmínkám v životě. Potřeby vznikají s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání a různé generace. Jejich vznik, i to jak zanikají, je závislé na místě, na životní situaci a životních podmínkách. Seberealizací rozumíme realizování vlastního potenciálu.Je to snaha realizovat své schopnosti a plány. Podle Maslowa se potřeba seberealizace řadí k potřebám růstu. Potřeba seberealizace, je méně naléhavá. Její uspokojování posiluje pocit štěstí a radosti. Je vyjádřením možnosti, ne skutečnosti, překročením každodenní zkušenosti, potřebu vyššího duchovního života. Cílem této práce bylo zjistit výskyt potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Druhým cílem bylo porovnání potřeby seberealizace u pacientů hospitalizovaných na lůžkách akutní péče s pacienty přijatými k plánovanému výkonu a pacienty hospitalizovanými na ONP. Třetím cílem bylo zjištění, zda sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů. Pro zjištění výsledků výzkumu byli osloveni pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče, plánovaných výkonů a pacienti hospitalizovaní na ONP. Podobně byly osloveny sestry jmenovaných oddělení. Informace nezbytné pro dosažení cílů a hypotéz byly získány metodou dotazování a sběr dat byl proveden formou dotazníku. Hypotézou č.1 zda pacienti přijatí na lůžka akutní péče nevykazují potřebu uspokojení potřeby seberealizace bylo zjištěno, že pacienti na lůžkách akutní péče upřednostňují uspokojování potřeby být bez bolesti a potřebě mít pocit bezpečí a jistoty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č 2 Pacienti přijatí k plánovanému operačnímu výkonu mají větší potřebu uspokojování potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na lůžkách akutní péče.Dle zjištěných výsledků, vykazují potřebu být bez bolesti a potřebu bezpečí a jistoty, podobně jako pacienti z akutních lůžek Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3 že pacienti přijatí na oddělení plánovaných výkonů mají větší potřebu uspokojení potřeby seberealizace, než pacienti hospitalizovaní na ONP, se nepotvrdila. Dle zjištěných výsledků, pacienti přijatí na ONP upřednostňují potřebu být bez bolesti a potřebu jistoty a bezpečí, ale také si přejí být respektováni druhými. Kladou do popředí mít sílu bojovat s nemocí proti potřebě mít upravené lůžko. Hypotéza č.4 že sestry nepřistupují se zájmem k uspokojování potřeby seberealizace u hospitalizovaných pacientů, se nepotvrdila Sestry mají o potřebách člověka dostatečné informace. Na rozhovor s pacientem se většinou snaží najít čas. Zjištěné výsledky by měly přimět sestry, aby na sobě stále pracovaly i při své obrovské pracovní vytíženosti. Dbaly na své fyzické a psychické zdraví a věnovaly se duševní hygieně..
|
|
|
Interakce mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici
LHOTSKÁ, Martina
Dobrovolnictví v pravém slova smyslu se v České republice rozvíjí až po roce 1989. Proniká i do nemocnic, kam dobrovolníci dochází za klienty a pomáhají jim trávit často dlouhé dny hospitalizace. Hlavním cílem ošetřujícího personálu je naplnění všech biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb klientů a právě dobrovolníci jim jsou v této snaze nemalou měrou nápomocni. Práce byla zaměřena na interakci mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici. Teoretická část se zabývá historií dobrovolnictví, dále pak všemi kroky, jež musí dobrovolník absolvovat, než se octne u lůžka klienta v nemocnici a v neposlední řadě také uspokojováním potřeb klientů. Část praktická je věnována kvantitativnímu výzkumu. Cílem bylo zjistit spokojenost sester s prací dobrovolníků v nemocnici. Druhý cíl byl zaměřen na dobrovolníky. Zajímalo nás, jak jsou dobrovolníci spokojeni s reakcí sester na jejich aktivity v nemocnici. K získávání dat byly sestaveny dotazníky pro sestry i dobrovolníky. Výzkum probíhal v lednu a únoru roku 2008. Byl prováděn na šesti ošetřovacích jednotkách ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z výzkumu vyplynulo, že sestry jsou převážně s prací dobrovolníků spokojeny. Přesto se našlo několik negativních reakcí, které mohou souviset s neinformovaností sester o dobrovolnících. Výzkum mezi dobrovolníky ukázal, že pociťují od sester za svou činnost uznání. Jistě by se však v této oblasti dalo ještě leccos zlepšovat k všeobecné spokojenosti. Výzkum je doplněn o rozhovor s kontaktní osobou pro dobrovolníky na oddělení v nemocnici, kde výsledky vzájemné spokojenosti dopadly nejlépe. Uvádí možná úskalí, která zavádění programu do nemocnice provází. Radí, jak předejít zbytečným nedorozuměním mezi personálem a dobrovolníky a hlavně jak opravdu dobré dobrovolníky udržet a neodradit od jejich úsilí. Výsledky výzkumu si vyžádala nemocnice v Pelhřimově a Jihlavě. Dále budou poskytnuty všem zájemcům, kteří by chtěli program {\clqq}Dobrovolníci v nemocnici`` uvést ve své nemocnici do praxe a mají zájem o informace ze zařízení, kde již mají s dobrovolníky jistou zkušenost.
|
|
|
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
|
|
Vliv dojení dojicím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
FIALA, Otakar
Cílem bakalářské práce bylo zjišťování vlivu dojícího robota na chování dojnic a zjišťování možného rozdílného vlivu dojení AMS na prvotelky a na dojnice na dalších laktacích. První část se zabývala pozorováním dojnic 30 minut po opuštění dojícího robota, které probíhalo 24 hodin a bylo zaměřeno na činnost všech dojených krav ve stádě. Z pozorování byla zjištěna potřeba příjmu potravy, pití a ulehnutí. Další část práce se zabývala, pomocí údajů z dojícího robota Lely Astronaut, denní dojivostí celého stáda i jednotlivých kusů, počtem návštěv dojícího robota, dobou trvání přípravy k dojení, časem dojení. Výsledky jednotlivých částí práce byly porovnávány mezi prvotelkami a ostatními dojnicemi. V průběhu dne byla zjištěna potřeba pití po dojení u 40,4 % u prvotelek a 41, 7 % krav na dalších laktacích. Potřebu příjmu potravy projevilo 75 % prvotelek a 88,6 % ostatních dojnic. Potřebu ulehnutí 30 minut po dojení mělo 12 % prvotelek a 13 % ostatních krav. Celkový čas přípravy k dojení činil u prvotelek 2:04 a u ostatních dojnic 1:54 minut.
|
|
|
Raná péče o děti s poruchami zraku
MOTTLOVÁ, Marie
Bakalářská práce pojednává o problematice rané péče v České republice. Věnuje se vysvětlení základních pojmu a systému komplexní péče o rodinu a dítě s postižením. Dále se zabývá vývojem poskytování služeb rané péče a poskytovatelům rané péče v České republice. Práce mapuje současnou situaci bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice. Hlavním cílem této práce bylo získat zpětnou vazbu od bývalých klientů Střediska rané péče České Budějovice a zjistit tak přínos rané péče. Dále pak získat data využitelná pro komunitní plánování sociálních služeb v jihočeském kraji Všechny cíle byly naplněny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce střediska přispěla především ke kompenzaci vzniklých postižení dítěte, k přijetí dítěte rodinou a ke zvýšení míry soběstačnosti rodiny. Ze získaných dat dále vyplynula zvýšená potřeba osobní asistence pro děti s postižením v době, kdy nejsou v péči opatrovníků.
|
|
|
Podpora cestovního ruchu na Příbramksu
PŠENIČKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se věnuje regionu Příbramsko. Účelem je analyzovat složky primární a sekundární nabídky cestovního ruchu na Příbramksu, anlayzovat potřeby a požadavky návštěvníků a vyhodnotit přínosy a dopady cestovního ruchu v řešeném území. Za tímto účelem byl prováděn dotazníkový průzkum, který se zaměřil na to, proč turisté na Příbramsko přijíždějí, co zde dělají a jak jsou spokojeni s poskytovanými službami.
|
|
|
Problematika uspokojování potřeb u imobilních nemocných podle věkových kategorií na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.
HAŠKOVÁ, Jindra
Bakalářská práce s názvem {\clqq}Problematika uspokojování potřeb u imobilních nemocných podle věkových kategorií na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s.`` pojednává o uspokojování potřeb u ležících nemocných, které je na oddělení následné péče nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče. Velké množství těchto imobilních nemocných a stále se zvyšující nároky na odborné znalosti sester by měly vést k zamyšlení, jak pracovat co nejkvalitněji a nejefektivněji. Cílem práce je zmapovat problematiku uspokojování potřeb imobilních nemocných na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. Práce je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. V teoretické části je popsán rozdíl mezi LDN a ONP, je zde vysvětlen pojem potřeby nemocných a imobilizační syndrom. Vlastního výzkumu se zúčastnilo celkem 190 nemocných hospitalizovaných na oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice a.s. starších 15. let. Respondenti byli rozděleni do 5-ti věkových kategorií. Do výzkumu nebyli zařazeni imobilní nemocní v terminálním stádiu zhoubného onemocnění. Výzkum byl prováděn formou dotazníku pro imobilní klienty. Byla provedena pilotní studie k ověření srozumitelnosti dotazníku. Následovala úprava některých otázek tak, aby byly klientům srozumitelné. Oba dotazníky jsou uvedeny v přílohách. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v grafech a řazeny chronologicky podle otázek v dotazníku. Výzkum potvrdil, že prioritou v uspokojování potřeb u všech klientů na ONP je uspokojování potřeby bolesti. Vykonávání potřeby na lůžku je nepříjemné téměř všem imobilním klientům. Uspokojení těchto potřeb ve správném pořadí pomáhá klientům s adaptací na nemoc a nové prostředí. Uspokojování i ostatních potřeb je neméně důležité. Spokojenost klienta se odráží v jeho spolupráci s celým zdravotnickým týmem a v neposlední řadě má vliv na jeho uzdravování.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá Problematikou ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že sestry poskytují klientům péči zaměřenou spíše na léčení vzniklých komplikací. Po zhodnocení výsledků zaměřených na ošetřovatelskou péči bylo zjištěno, že některé sestry znají správné ošetřovatelské postupy a některé ne. Z toho vyplývá, že klientům je někdy poskytována péče správná a jindy ne. Hypotéza 1 byla tedy potvrzena. Další tří hypotézy byly zformulovány na předpokladu, že sestry nemají informace o koncepci BS, nevědí o možnosti jejího využití u klientů s AS a nepoužívají tuto koncepci při péči o klienty s AS. Výsledky týkající se problematiky koncepce BS byly však velmi pozitivní. Sestry koncepci znají a při péči o klienty s AS ji používají. Hypotézy 2,3,4 nebyly potvrzeny.
|
|
|
Motivace zaměstnanců v obchodní organizaci v Bělorusku
Paulava, Maryna ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kleibl, Jiří (oponent)
Ve své bakalařské práci se zaměřím na oblast motivace zaměstnanců, protože v současné době nikdo nepochybuje o tom, že jedním z nejdůležitějších zdrojů každé firmy jsou její zaměstnanci. Cílem bakalářské práce je analyzovat a hodnotit nástroje motivace k práci zaměstnanců v obchodní společnosti Nevel, identifikovat faktory, které ovlivňují jejich produktivitu práce a navrhnout systém účinných stimulů k práci, a to zejména v oblasti mzdových pobídek, protože mzda je hlavním motivačním nástrojem ve rozvíjející ekonomice. Práce bude zkoumat motivační nástroje používané ve společnosti Nevel, a.s. se sídlem v Bělorusku. Sběr údajů pro analýzu motivace zaměstnanců jsem provadla pomocí dotazníku. V teoretické části budou vysvětleny pojmy, jako je motivace, popisovány různé motivační modely jako Herzbergův dvoufaktorový model, teorie X a Y podle McGregora, ERG -- teorie Alderfera, teorie rovnováhy apod.
|
host ::
RSS.