|
|
Aktivita štítné žlázy koní
ŠINÁKLOVÁ, Petra
Bakalářská práce na téma: Aktivita štítné žlázy koní je zaměřena na posouzení aktivity štítné žlázy u vybrané skupiny koní na základě produkce hormonů štítné žlázy (TT4, TT3, fT4 a fT3). Krev byla odebírána jednorázově ve spolupráci s privátními veterinárními lékaři z vena jugularis. Následně byly stanoveny hormony štítné žlázy RIA metodou. Hodnocení aktivity štítné žlázy bylo uskutečněno celkem u 12 koní (8 valachů a 4 klisen) v Jihočeském kraji. Průměrný věk byl 8,5 let. U zkoumaných vzorků se celkový hormon T4 pohyboval v průměru 37, 24 +- 9,88 nmol-l-1, u celkového hormonu T3 byla průměrná hodnota 0,99 +- 0,23 nmol-l-1. Volná frakce hormonu fT4 se nacházela v průměru 13,28 +- 2,66 pmol-l-1 a volná frakce hormonu fT3 byla 5,43 +- 1,42 pmol-l-1. Nejvyšší hladina hormonu TT4 byla zaznamenána u teplokrevných koní (46,03 nmol.l. -1), naopak nejnižší hladina byla u skupiny pony a Hucul (27,86 nmol.l. -1). Nejvyšší hodnota hormonu TT3 byla u skupiny pony a Hucul (1,13 nmol.l. -1) a nejnižší u chladnokrevných plemen koní (0,74 nmol.l.-1). Nejvyšší hladina fT4 byla u chladnokrevných plemen koní (14,73 pmol.l. -1), nejnižší u teplokrevných koní (12,68 pmol.l.-1). Hladina hormonu fT3 byla nejvyšší u teplokrevníků (6,02 pmol.l. -1), nejnižší u chladnokrevníků (4,78 pmol.l.-1). Koncentrace celkového T4 a T3 byla vyšší u klisen, než u valachů, T4 o 1,81 nmol-l-1 a T3 o 0,05 nmol-l-1. Naopak koncentrace volného T3 byla u klisen nižší, než u valachů a to o 0,32 nmol-l-1. U volného T4 byla zaznamenána u klisen opět vyšší koncentrace, než u valachů, o 1,31 nmol-l-1. Při porovnání našich výsledků s referenčními hodnotami je patrné, že se koncentrace tyreoidálních hormonů pohybovala na horní hranici fyziologického rozpětí, nebo lehce nad, nelze tak předpokládat u těchto koní nedostatek jódu a s tím spojenou sníženou aktivitu štítné žlázy. Dále byly zjištěny vztahy mezi aktivitou štítné žlázy a koncentrací Ca v krevní plazmě a souběžně aktivitou enzymu alkalické fosfatázy (ALP). Korelační koeficienty vykazovaly negativní vliv zvýšené aktivity štítné žlázy na metabolizmus kostní tkáně.
|
|
|
Základní aspekty výživy sportovních koní
PROCHÁZKOVÁ, Kamila
Cílem práce je vypracovat literární studii a zhodnotit základní aspekty výživy sportovních koní. Práce se zabývá fyziologií trávení, svalovým metabolismem a potřebou energie pro sportovní koně. Charakterizuje krmiva používaná ve výživě koní a zabývá se technikou krmení. Popisuje význam jednotlivých živin, minerálních látek a vitaminů, jejich stravitelnost, využitelnost organismem a zastoupením v krmné dávce.
|
|
|
Využití homeopatie v chovu koní
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo porovnat účinnost homeopatie a klasické chemické cesty odčervení koní. Do sledování bylo zařazeno 18 koní ustájených ve stejné stáji, v průběhu jedné pastevní sezóny. První koprologické vyšetření bylo provedeno za účelem kvalitativního stanovení parazitů u jednotlivých koní, poté byl každý rozbor proveden kvantitativně za použití McMasterovy komůrky. Koprologický rozbor byl proveden vždy před a po použití obou přípravků (homeopatika i alopatického), navíc koně homeopatické skupiny byli sledováni častěji. Koně byli napadeni pouze dvěma druhy parazitů, a to malými a velkými strongylidy. Koprologické rozbory ukázaly výbornou účinnost alopatických preparátů, koně nebyli rezistentní na použité účinné látky. Homeopatický přípravek dokázal udržet některé koně na nízké hladině infekce, kdy EPG 200 (počet vajíček v jednom gramu trusu). Účinnost obou preparátů byla zjištěna ve třech případech. Jako první případ bylo vybráno koprologické vyšetření po aplikaci léčiva, v druhém případě byl posuzován rozdíl mezi léčivy po stanovené době od aplikace a ve třetím případě byla posuzována celková rozdílnost obou přípravků. Lze konstatovat, že homeopatický přípravek PVB verminózní stavy může být s úspěchem použitý jako doplňková preventivní léčba koní v průběhu roku. Současně je důležité zaměřit pozornost na pravidelné koprologické rozbory a používání alopatických přípravků po jejich provedení. Používání homeopatik je výhodnější z hlediska ekologického i zdravotního.
|
|
|
Novostavba usedlosti se stájí pro koně
ZEIS, Martin
Tématem této bakalářské práce je návrh novostavby usedlosti se stájí pro koně. První část práce je zaměřena na historický vývoj lidových staveb. V této části je rozebrána návaznost lidových staveb na okolní prostředí, používané materiály a celkový historický vývoj na území českých zemí do prvopočátků lidového stavitelství až do poloviny 20. století. Druhá část se týká samotného návrhu novostavby vesnického stavení s ustájením pro koně.
|
|
|
Využití koní při zooterapii v zimní a letní sezóně
MALENOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a využitím koní při hiporehabilitaci v zimní a letní sezoně. Hiporehabilitace je formou zooterapie, která se používá u lidí s mentálním, fyzickým či jiným onemocněním nebo také jako prevence u zdravých jedinců. V praktické části jsou sledovány klidové a pracovní aktivity koní z psychiatrické léčebny v Praze - Bohnicích a ze soukromé stáje Rozárka Kutná Hora, kde se hiporehabilitace pravidelně provádí. Předmětem pozorování byl režim koní v sezoně (květen) a režim mimo sezonu (leden).
|
|
|
Analýza systému zkoušek výkonnosti teplokrevných hřebců
OSTRÝ, Václav
Diplomová práce se zabývá analýzou systému zkoušek výkonnosti teplokrevných hřebců. Byla zanalyzována data ze základních zkoušek výkonnosti hřebců českého teplokrevníka. Data zahrnovala údaje o 302 hřebcích z 9 testačních odchoven z let 2007 - 2010. U každého hřebce byly vypočítány základní statistické charakteristiky pro 12 hodnocených ukazatelů. Ukazatele byly následně porovnány podle let, podle odchoven a především podle nejvýznamnějších otců. Na základě vyhodnocených statistických údajů bylo určeno, že z vybraných otců je pro plemenitbu nejlepší hřebec Le Patron (x? = 7,84 b; variabilita = 2,5 %). Nadprůměrných výsledků dosahují hřebci Porter (x? = 7,73 b; variabilita = 3,0 %), Catango Z (x? = 7,86 b; variabilita = 4,4 %) a Przedswit XVI - 12 (x? = 7,85 b; variabilita = 4,7 %). V plemenitbě českého teplokrevníka převládá využívání hřebců cizích plemen, proto je v práci zahrnut stručný přehled systémů zkoušek výkonnosti evropských teplokrevných plemen. Na základě zhodnocení jednotlivých ukazatelů a jejich vztahu k celkovému výstupu byla navržena doporučení pro zvýšení objektivity a přehlednosti zkušebního systému českého teplokrevníka.
|
|
|
Skrytý potenciál nabídky hipoturistických produktů v jižních Čechách
MALECHOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývala nabídkou produktů turistiky na koni v jižních Čechách a hledala možné nedostatky v jejich poskytování. Hlavním cílem tedy bylo najít a vymezit skrytý potenciál hipoturistických stanic a na základě terénního šetření nabídnout nevyužité možnosti hipoturistických produktů pro cestovní ruch. Vedlejším cílem bylo vymezení profilace typických produktů nabídky hipoturistiky a možnosti jejich realizace a inovace, jež povedou ke zkvalitnění poskytovaných služeb.
|
|
|
Etologické projevy u stáda klisen v podmínkách ekologického zemědělství na Šumavě
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem práce bylo vyhodnotit základní životní projevy u klisen chovaných na farmě s ekologickým způsobem hospodaření, s ohledem na změny v průběhu pastevního ob-dobí. Sledování bylo prováděno u jednoho stáda v průběhu celé pastevní sezony. Sledování bylo uskutečněno celkem čtyřikrát, metodou snímkování, v desetiminutových interva-lech během 24 hodin. Stádo bylo tvořeno 13 koňmi, z toho 12 bylo klisen a jeden ple-menný hřebec. Bylo zjištěno, že stádo se nejvíce věnovalo příjmu potravy. Pasení bylo dominantním projevem, i když čas jím strávený tvořil vždy jiný časový úsek. Při prvním sledování koně využili na pastvu celkem 58,13% času, při druhém 58,94%, při třetím 53,73% a konečně při čtvrtém sledování se koně pásli 61,01% času. Druhým nejdominantnějším projevem koní bylo stání, kdy koně stáli v klidovém nebo normálním bdělém postoji. Při prvním pozorování stáda tvořilo samotné stání 34,45% dne. Při druhém 34,29% dne, při třetím sledování stáli koně 39,2% a při čtvrtém 29,24% dne. Odpočinku formou ležení se koně věnovali při prvním sledování 2,91% času, při druhém 2,03% času, při třetím 1,23 % a konečně při posledním sledování 4,62% času. Pohybová aktivita byla většinou motivována snahou o změnu stanoviště, kde se koně pásli. S ohledem na změny v průběhu pastevního období lze konstatovat, že vliv na jednotlivé kategorie chování koní mají klimatické podmínky, výška porostu i věková skladba sledovaného stáda.
|
|
|
Nutriční problém - výživa koní
Svatoň, Jindřich ; Skočdopolová, Veronika (vedoucí práce) ; Šindelářová, Irena (oponent)
Tato práce se zabývá vytvořením denní krmné dávky pro různé typy koní. Cílem práce je za minimální finanční náklady vytvořit konkrétní krmnou dávku -- skládající se z různých krmiv pro koně při splnění podmínek na nutriční požadavky. Zohledněno je zde také několik dalších doporučení, která při výživě koní nesmějí být opomenuta. Při řešení této optimalizační úlohy je přihlédnuto ke stáří koně, k hmotnosti koně v dospělosti, k vynaložené koňské práci a k ročnímu období. Denní krmná dávka je sestavená a řešená pomocí lineárního programování, optimální řešení je pak nalezeno pomocí nástroje Řešitel v MS Excel 2007. Řešení úlohy má za cíl vytvořit model, který lze aplikovat v běžné praxi.
|
|
|
Historie a současný stav chovu achaltekinských koní
ŠULCOVÁ, Veronika
Achaltekinský kůň patří historicky mezi nejstarší a nejcennější plemeno světa. Jeho specifický exteriér byl po dlouhou dobu utvářen nehostinnými podmínkami Turkmenistánu. Ve své historii prošel řadou krizí a hrozilo, že toto plemeno zanikne. V dnešní době je početní stav achaltekinských koní stabilizovaný, ale přesto je toto plemeno na seznamu ohrožených druhů zvířat. Bakalářská práce se zabývá historickým vývojem a současným stavem achaltekinských koní v České republice. Další části práce jsou věnovány charakteristice exteriéru a charakteru. Stručně jsou popsány jednotlivé linie plemene a způsob chovu v Turkmenistánu. Práce byla také zaměřená na počátky chovu achaltekinských koní v České republice a na sportovní výkonnost českých achaltekinských koní. Cílem práce bylo porovnat základní tělesné míry a indexy achaltekinských plnokrevných hřebců, působících v České republice v plemenitbě, s plemenným standardem a s hřebci v poslední plemenné knize. Základní tělesné míry u achaltekinských koní jsou KVH, ŠDT, OH, Ohol. Průměrné tělesné míry achaltekinských plemenných plnokrevných hřebců působících v ČR byly 156,9, 159, 176,3, 19,2 cm. Průměrné tělesné indexy u achaltekinských plemenných plnokrevných hřebců v ČR byly index formátu těla 101,3, index kompaktnosti 110,8, index mohutnosti 112,37, index kostnatosti 12,25, index síly kostry 10,9. Plemennému standardu odpovídá 73,33 % achaltekinských plemenných plnokrevných hřebců v ČR.
|
host ::
RSS.