|
|
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Záthurecká, Zuzana ; Vysloužil, Ondřej (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Školské budovy sú navrhnuté mimo územia Černej Louky ale s bezprostrednou náväznosťou na ňu, na parcele, ktorá sa nachádza medzi riekou Ostravicou, Černou Loukou a plánovanou obytnou štvrťou Novej Karolíny. S orientáciou na juh a na rieku je pozemok vhodným miestom pre umiestnenie komplexu školských stavieb. Základná škola, stredná škola, telocvičňa a materská škoola, vytvárajú spolu komplex prepojený podzemnou platformou otvárajúcou sa na stranu k rieke.
|
|
|
Úloha speciálního pedagoga při poskytování rané péče (včasné intervence)
KOČEROVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou speciálního pedagoga při poskytování rané péče a včasné intervence. Raná péče, jako sociální služba, nabízí pomoc a podporu dětem se zdravotním postižením popřípadě znevýhodněním nebo jakkoliv ohroženým na vývoji. Tato péče, resp. podpora, se týká nejen dítěte se zdravotním postižením, ale celé jeho rodiny. V teoretické části práce se zabývám speciálním pedagogem, který náleží mezi tzv. pomáhající profese a dále jeho místem v rámci multidisciplinárního týmu. Pozornost věnuji také jeho odborným kompetencím a osobnostním dispozicím, které považuji za klíčové při jeho odborné práci s klienty. Okrajově se věnuji charakteristice zdravotního postižení, jeho jednotlivými typy a specifiky. V neposlední řadě vymezuji pojmy raná péče a včasná intervence (podpora). Dále se podrobně věnuji středisku rané péče, konkrétně jeho charakteristice, druhům i lokalizaci středisek rané péče na území České republiky, včetně jejich financování a zakotvení v naší současné legislativě. V této souvislosti se snažím vymezit roli speciálního pedagoga, jako významného člena pracovního týmu při výkonu sociální služby raná péče. Pozornost věnují také speciálně pedagogickým centrům, která mohou poskytovat mj. i tzv. včasnou intervenci (podporu). Raná péče je nesnadným úkolem, a proto jsem do teoretické části bakalářské práce zahrnula také činnost centra Arpida, o.s. v Českých Budějovicích, a to právě s ohledem na odlišný způsob realizace této sociální služby, neboť ji poskytuje především ambulantní formou. Praktická část bakalářské práce definuje cíle výzkumu. Hlavním cílem je porovnání odborných kompetencí speciálního pedagoga působícího v rané péči, které jsou definovány v současné legislativě České republiky, s jeho skutečnou náplní práce. Dílčím cílem je zjistit faktické zkušenosti a názory speciálních pedagogů působících v rámci rané péče, resp. včasné intervence (podpory), na příslušnou legislativu, která se věnuje této problematice. S tím pak souvisí snaha pokusit se stanovit úlohu či roli speciálních pedagogů, jíž přijímají na základě své odborné práce s klienty v rámci rané péče. Na základě stanovených cílů jsou definovány výzkumné otázky. Jejich konkrétní znění je: Má speciální pedagog dostatek kompetencí k náplni jeho práce? Dále: V čem vidí speciální pedagogové největší problémy v náplni legislativy? Jakou úlohu pociťuje speciální pedagog při poskytování svých služeb v rámci rané péče, resp. včasné intervence? V praktické části jsem dále definovala metodiku sběru dat, kdy jsem zvolila kvalitativní výzkum. Získání dat proběhlo metodou dotazování za pomoci techniky standardizovaného rozhovoru, na který respondenti odpovídali volně bez mého zásahu. Dále charakterizuji v praktické části bakalářské práce výzkumný soubor a terén. Cílovou skupinou jsou dvě speciální pedagožky ze Střediska rané péče České Budějovice, dvě speciální pedagožky ze SPC při centru Arpida, dále speciální pedagožka ze SPC při MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené České Budějovice a odpovědná osoba za sociální službu raná péče, jíž poskytuje centrum Arpida, o.s. v Českých Budějovicích. Realizace výzkumu probíhala v pracovnách jednotlivých dotazovaných v průběhu měsíce března a začátkem dubna. Rozhovorů bylo využito pro vyhodnocení výsledků, a tedy k zodpovězení výzkumných otázek. Následnou analýzou odpovědí respondentů na jednotlivé otázky rozhovoru a následným srovnáním dat, došlo k naplnění cílů této bakalářské práce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že speciální pedagogové mají dostatek kompetencí pro výkon jejich odborné práce v rámci rané péče, respektive včasné intervence (podpory). Oceňují zejména vzájemnou spolupráci v rámci multidisciplinárního týmu. Dále byla prokázána spokojenost speciálních pedagogů se současnou legislativou, která upravuje jejich činnost v rámci rané péče a včasné intervence (podpory). Svou úlohu při poskytování odborných služeb vnímají dotazovaní speciální pedagogové jako pozici partnera a poradce.
|
|
|
Využití arteterapeutických prvků a technik artefiletiky ve výtvarné výchově na základní škole speciální
MRÁZEK, Luboš
Práce se zabývá charakteristikou systému vzdělávání dětí s mentální retardací v České republice. Následně definuje pojem mentální retardace, předkládá její jednotlivé stupně a blíže charakterizuje jedince se středně těžkým mentálním postižením. Dále popisuje výtvarnou výchovu a speciální výtvarnou výchovu a udává jejich stručnou charakteristiku. Práce definuje pojmy arteterapie a artefiletika, uvádí jejich metody, techniky a cíle. Hlavním tématem je vytvoření souboru speciálních výtvarných lekcí s cílem kompenzovat stupeň mentálního postižení u cílové skupiny dětí. Práce předkládá jednotlivá témata, jejich názvy, cíle, organizaci, formát práce, potřebné pomůcky, zadání a popisuje průběh. Všechna témata byla aplikována do praxe a jsou uvedena v jednotlivých kazuistikách.
|
|
| |
|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
HAZUKOVÁ, Michaela
V teoretické části se věnuji problematice zdravotního postižení a jeho rozdělení. Dále popisuji model duševní krize rodičů, která je způsobena zjištěním, že jejich dítě má zdravotní postižení. Jsou zde nastíněna specifika rodiny, která pečuje o dítě s těžkým zdravotním postižením se zaměřením na rodiče postiženého dítěte a zejména pak na jeho zdravého sourozence. Cílem výzkumné části je zjistit, jak tráví zdravé děti svůj volný čas se svými sourozenci s těžkým postižením a zároveň zjistit, jaké jsou na sourozence dítěte s postižením kladeny nároky ze strany okolí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku polořízených rozhovorů. Výzkum probíhal v soukromém prostředí sourozenců dětí s postižením bez přítomnosti jiné osoby v období od května do července 2009. Pro výběr respondentů jsem zvolila vlastní zdroje, které mám díky dobrovolné činnosti v dětském centru ARPIDA o.s.. Celkem jsem oslovila deset zdravých sourozenců, z toho výzkumu se nakonec bylo ochotno zúčastnit sedm z nich. Výzkumný soubor č. 1 tvořili zdraví sourozenci ve věku 13- 21 let. Soubor č. 2 tvořili tři sourozenci s těžkým zdravotním postižením, kteří byli v sourozeneckém vztahu s osobami z prvního souboru. Všichni respondenti bydlí v Českých Budějovicích nebo v jeho blízkém okolí. Výsledky výzkumu ukázaly, že zdraví sourozenci věnují svůj volný čas svým sourozencům s postižením zejména v činnostech, které mohou vykonávat dohromady. Jednalo se o tyto činnosti: sledování televize, hraní her, sledování sportovních utkání, pomáhání při zvládání úkonů v péči o sourozence s postižením aj. Do společně tráveného času řadili respondenti především rodinné rituály: stolování, odpolední siesty, svátky, oslavy a návštěvy. Všichni respondenti uvedli, že je na ně vyvíjen větší tlak okolí a každý tuto situaci snáší jinak. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít v institucích, které pracují s rodinou, jako jsou pedagogicko psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Tato práce by také mohla být přínosem pro samotné rodiny dítěte se zdravotním postižením.
|
|
|
Vzdělávání zdravotnických pracovníků
Škrabánková, Vendula ; Mlčák, Jan (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání zaměstnanců ve zdravotnictví. Práce popisuje především právní rámec současného stavu vzdělávání zdravotnických pracovníků a dotýká se také aspektů vzdělávání dospělých, lidských zdrojů a systému vzdělávání. Na základě teoretických poznatků je sestavena metodika pro tvorbu vzdělávacího plánu v Nemocnici Pelhřimov, p. o. s následnými doporučeními.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rámcově vzdělávací program a jeho realizace v praxi Základní školy Zahrádka v Praze
ŽELINOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce pojednává o problematice aktuálně platného rámcově vzdělávacího programu a jeho realizace v praxi Základní školy Zahrádka. V teoretické části jde o utříbení základních informací spadající do oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Práce zde obsahuje shrnutí od historického vývoje přes porovnání s evropskými trendy po nastínění nejaktuálnějšího rámcově vzdělávacího programu pro základní školy speciální. Důležitým podkladem pro vypracování jsou nejaktuálnější legislativní normy k danému tématu. Praktická část obsahuje konkrétněji realizovaný školní vzdělávací programu (ŠVP) ZŠ Zahrádka. Na příkladu porovnání dvou hodnocení s půlročním odstupem je zde ukázána efektivnost ŠVP.
|
|
|
Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením
HODOUŠOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce je Vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů, jako je celoživotní vzdělávání a učení, andragogika, speciální pedagogika (ve smyslu jednotlivých typů postižení a jejich specifik ve vztahu ke vzdělávání). V praktické části práce se věnuji popisu cíle práce, metod výzkumu a vlastních výsledků. Cíle výzkumu: 1. zjistit, jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání pro osoby se zdravotním postižením, 2. zjistit, jak osoby se zdravotním postižením tyto možnosti dalšího vzdělávání hodnotí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku rozhovor. Výzkum probíhal v neziskových organizacích, které sdružují osoby se zdravotním postižením nebo jim poskytují různé služby, v období od února do dubna 2009. Pro výběr zařízení jsem použila Průvodce sociálními službami města České Budějovice 2009, což je dokument, který mohou využít osoby se zdravotním postižením, pokud budou službu vyhledávat. Celkem bylo osloveno 11 organizací, z toho dvě organizace se odmítly výzkumu zúčastnit. Výzkumný soubor č. 1 tvořily osoby se zdravotním postižením ve věku 15 {--} 64 let, kterých bylo 35. Výzkumný soubor č. 2 tvořili pracovníci zařízení, věnující se osobám se zdravotním postižením na Českobudějovicku, kterých bylo 9. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti nemají dostatečný přehled o možnostech dalšího vzdělávání dospělých osob se zdravotním postižením. Většina jich na otázku, zda jsou možnosti vzdělávání pro tyto osoby dostačující, nedokázala odpovědět. Dále výsledky práce ukázaly, že pracovníci neziskových organizací, sídlící v Českých Budějovicích, vědí minimálně o jednom zařízení, které se dalším vzděláváním osob se zdravotním postižením zabývá. Pouze jeden respondent nemá přehled žádný. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít pro vzdělávací instituce, nabízející další vzdělávání osobám se zdravotním postižením a pro neziskové organizace, věnující se těmto osobám. Dále mohou být využity Úřadem práce v Českých Budějovicích.
|
host ::
RSS.