|
|
Vliv nezaměstnanosti na podporu extremistických stran: jižní Evropa vs. střední Evropa
Zoul, Zdeněk ; Rod, Aleš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce zkoumá vliv míry nezaměstnanosti na volební úspěch extremistických a radikálních stran při volbách do parlamentu ve vybraných zemích Evropy v letech 2000 až 2010. Modelem fixních efektů na panelových datech získaných na regionální úrovni bylo zjištěno, že v případě České republiky, Maďarska a Španělska vyšší míra nezaměstnanosti vede k vyššímu podílu hlasů získaného těmito stranami. V Řecku a na Slovensku je tento vliv nevýznamný. Dále byla testována všeobecně přijímaná hypotéza o typickém voliči extremistické strany, kterým je podle teorie mladý muž nižšího vzdělání. Tato hypotéza se nepotvrdila v žádné ze zkoumaných zemí.
|
|
|
Internet v aktivizaci současných českých antisystémových krajně pravicových uskupení
Miňovská, Veronika ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dlouhý, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí Internetu a především moderních sociálních sítí při aktivizaci českých antisystémových krajně pravicových hnutí. Práce analyzuje, jak moderní technologické prostředky usnadňují šíření společensky okrajových myšlenkových proudů a jak pomáhají obejít mediální bojkot, jenž je často na aktivity krajně pravicových hnutí uvalen, i policejní represi, jejíž akceschopnost je v částečně anonymním prostředí Internetu snížena. Část práce je věnována i ideologickému rozdělení současné české krajní pravice, které je podpořeno konkrétními citacemi zveřejněnými studovanými hnutími právě v prostředí Internetu. Mezi hnutí, jimž je ve studii věnována největší pozornost, patří Dělnická strana sociální spravedlnosti, Dělnická mládež, Národní odpor a Autonomní nacionalisté.
|
|
|
Extremismus v AČR
REPKO, Tomáš
Cílem bakalářské práce je orientovat se v problematice extremismu a souvisejících fenoménech v Armádě České republiky. V teoretické části se autor věnuje základním pojmům, rozdělením, historií a v neposlední řadě nebezpečností a důležitostí informovat o tomto problému. V praktické části bude provedena sonda do znalostí příslušníků AČR z vybraných útvarů. V praktické části zprvu definuje použitou metodu, dále pak zpracovává cíle a hypotézu výzkumu. Poté popisuje realizaci výzkumu, který probíhal u 25. protiletadlové raketové brigády ve Strakonicích. V závěru práce se ověřují stanovené hypotézy.
|
|
|
Soudobý český antisemitismus v kontextu pravicového a levicového extremismu
Nevyhoštěný, Jan ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce analyzuje soudobý český antisemitismus v kontextu pravicového a levicového politického extremismu. V první části definuje antisemitismus podle nejaktuálnějších materiálů mezinárodních institucí, které se sledovaní tohoto jevu zabývají. Stejně tak byl pojednán i pojem extremismus. Následuje teoretické rozčlenení antisemitismu, kde jsou prezentovány typy a specifika jednotlivých forem tohoto jevu jak v současnosti, tak v dějinách. Zvláštní poroznost je věnována nejnovějším formám antisemitismu, aktivizovaných v uplynulých desetiletích, které jsou označovány jako nový antisemitismus. Navázuje pojednání o antisemitismu v kontextu území České republiky v minulosti, kde jsou objasněny specifika českéch forem antisemitismu. Klíčová část této práce analyzuje uplynulých dvacet let České republiky z pohledu vzniku extrémistických hnutí a zakotvení antisemitismu v jejich ideologiíích. Je zde vytvořen obraz Židů, tak jak je prezentován na současné české neonacistické scéně. Konkrétním projevům antisemitismu se věnují i závěrečné kapitoly, přičemž jedna z nich analyzuje antisemitismus podle míry rizika v jakém dokáže generovat problém terorismu, v další kapitole pak podle zpráv monitorovacích institucí zabývajících se tímto fenoménem.
|
|
|
Vzrůstající oblíbenost extremisticky orientovaných politických stran v ČR
LEPIČ, Jiří
V předložené diplomové práci se autor zaměřuje na vzrůstající oblíbenost extremisticky orientovaných politických stran v České republice. Růst oblíbenosti extremisticky orientovaných politických stran v České republice dokazují volební výsledky z posledních let. S rostoucí {\clqq}bojovou sílou`` pravicových extremistů stoupá i počet jejich příznivců. Důkazem mohou být krajské volby v roce 2008, v kterých Dělnická strana získala téměř 29 tisíc hlasů, což je osmkrát více než při volbách v roce 2004. Ve volbách do Evropského parlamentu získala tato strana dokonce 1,07 % hlasů, čímž překročila hranici nutnou k možnosti nárokovat si státní dotaci. V teoretické části se autor zaobírá vymezením základních pojmů extrémní a radikální. Dále se věnuje teoretickému rozdělení politické scény na pravici a levici z hlediska současnosti i historie. Poté se věnuje pojmům s extremismem úzce souvisejícími. Mezi tyto pojmy patří nacionalismus, antisemitismus a rasismus. V závěru teoretické části se autor zaměřuje na krajní pravici a krajní levici. Věnuje pozornost nejen současným představitelům těchto směrů, ale i jejich předchůdcům. V praktické části autor vymezuje cíle a stanovené hypotézy. Věnuje se zde i metodice použité při výzkumu. Výzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření. Otázky byly zaměřeny na názory týkající se nepřizpůsobivých občanů a extremismu. Nechyběly také otázky zaměřené na činnost politických stran zastoupených v Parlamentu České republiky ve výše zmíněných oblastech nepřizpůsobivých občanů a extremismu. Výsledky byly autorem zhodnoceny z hlediska stupně dosaženého vzdělání dotazovaných respondentů. V diskuzi autor srovnává získaná data s poznatky odborníků. Zaměřuje se zde také na názorovou odlišnost dotazovaných respondentů v souvislosti se stupněm dosaženého vzdělání. Tato diplomová práce a její výsledky by mohly sloužit široké veřejnosti zajímající se o extremismus v České republice jako informační materiál napomáhající k lepší znalosti extremistické scény v České republice a problematice s ní související.
|
|
|
Sociální a kulturní zázemí stoupenců extremistických hnutí v Plzeňském kraji
ŘEŘICHA, Vít
Tato práce je zaměřena na představení osoby sympatizující s pravicovým či levicovým extremismem. V teoretické části jsou popsány poznatky předních odborníků zabývajících se problematikou extremismu globálně i názory těch, kteří se soustřeďují na vývoj extremistické scény v naší republice. Očima odborníků je zmapován a následně popsán polistopadový vývoj na extremistické scéně v naší republice. Několik kapitol práce se zabývám osobami sympatizujícími s extremistickým hnutím, představením subkultur jež vytváří, rovněž pak typologií jedince, který se může stát extremistou. Prezentován je také pohled odborníků, kteří dlouhodobě sledují trestně právní aspekty chování osob pohybujících se na extremistické scéně. Praktická část je soustředěna na případové studie vybraného vzorku respondentů, vypracování podrobných kasuistik za pomoci rozhovorů s jednotlivými extremisty. Výzkum pomůže zodpovědět otázky, jak ovlivňuje způsob života jedince příslušnost k pravicovému či levicovému extremismu. Pokusím se vysvětlit z jakých sociálních vrstev pochází sympatizanti pravicového a levicového extremismu.
|
|
|
Jaké je být Romem v naší společnosti
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí diplomové práce je život Romů v České společnosti. Téma bylo vybráno záměrně, protože vztahy mezi členy romské menšiny a členy majoritní společnosti patří k tématům, které jsou velmi aktuální a ačkoliv Romové žijí na našem území již několik staletí, jsou pro naprostou většinu obyvatel stále neznámí. Cílem práce bylo především získávat informace o tom, jak vnímají život v naší společnosti sami Romové a podnítit diskuzi o jiných tématech než je např. kriminalita nebo chudoba. Zároveň byl výběr ovlivněn mojí prácí s Romy a tudíž proto pro mě velice blízkou problematikou. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje historii Romů, jejich současnou situaci v České republice a dále se věnuje tématům jako je rasismus a extremismus. Praktická část je postavena na kvalitativním a kvantitativním výzkumu. V první části jsou interpretována data, která byla získána v rámci terénního výzkumu ve vybraných lokalitách v Českých Budějovicích. Výzkum probíhal formou polořízených rozhovorů v měsících květen, červen. Druhá část výzkumu je postavena na technice obsahové analýzy primárního dokumentu, kterým byly pro účel tohoto výzkumu zvoleny romské noviny Romano hangos. Výběrový soubor mojí analýzy je tvořen všemi čísly časopisu Romano hangos v roce 2008. Základní jednotkou výběru je článek. Proto, aby mohl být článek zařazen do obsahové analýzy, musel obsahovat sdělení o tom, jak vnímají Romové život v naší společnosti. Výsledky výzkumu potvrzují, že Romové se stále v naší společnosti cítí jako cizinci. Potýkají se ve svém každodenním životě s mnoha problémy, které si majorita ani neuvědomuje. Z informací, které výzkum přinesl je patrné, že se naši Romové velmi obávají narůstajícího extremismu a ještě větší strach mají z lehkomyslnosti, s jakou se na celou situaci dívá vláda České republiky. Reprodukovaná výzkumná data, také deklarují fakt, že ačkoliv mají naši Romové ve společnosti lepší životní standart, potýkají se s úplně stejnými problémy jako lidé, kteří žijí s nižším sociálním statusem. Tento fakt naprosto odporuje a sráží ideu integrace a poukazuje na vážnost problému netolerance naší majoritní společnosti, která není schopná přijmout zaměstnaného, vzdělaného a schopného člověka, jen proto, že je Rom.
|
|
|
Postoje a předsudky veřejnosti ke kriminalitě páchané extremisty
NOVÝ, Vít
Tématem této diplomové práce je převážně politický extremismus v jeho základních podobách. V teoretické části se autor zabývá hlavně rozdělením politického extremismu, kde popisuje jednotlivé extremistické skupiny. Dále se zde zabývá trestnou činností, kterou stoupenci extremismu páchají. Velká pozornost je věnována hlavně rasově motivované trestné činnosti. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit názorovou hladinu dvou odlišných cílových skupin na extremistická hnutí a jimi páchané formy trestné činnosti. První skupinou informantů jsou osoby vychovávané v době totalitního režimu u nás. Druhou ti, jež byli vychováváni v době porevoluční. Výstupem by měla být komparace názorů, postojů a předsudků stanovených skupin respondentů k extremistům a jejich aktivitám. V praktické části je použita metoda kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat autor použil metodu fenomenologického rozhovoru, který byl předem připravený, strukturovaný. Zkoumaný vzorek tvoří respondenti žijící v Českých Budějovicích, nebo v jejich bezprostředním okolí. Cíleně byl jejich počet a výběr stanoven tak, aby zde bylo vyrovnané zastoupení mužů a žen a tím pádem data obsahovala náhled obou těchto skupin.
|
|
|
Fotbaloví fanoušci - hooligans na našich stadionech
KROČÁK, Pavel
Bakalářská práce se zabývá problematikou radikálních fotbalových fanoušků. Teoretická část přibližuje problematiku fotbalového chuligánství a její vývoj v Evropě. Praktická část byla zaměřena na potvrzení hypotéz: č. 1 - většina občanů ČR má strach z chování radikálních fotbalových fanoušků. č. 2 - většina společnosti spoléhá na činnost státních orgánů k ochraně proti kriminalitě těchto fanoušků. Z výzkumu prováděného dotazníkovým šetřením vyplynulo potvrzení těchto hypotéz s ohledem na to, že většina respondentů pocházela z Jihočeského kraje a má informace ohledně činnosti hooligans většinou z médií.
|
|
|
Postoje studentů zdravotně sociální fakulty k vybraným subkulturám.
ŠÍROVÁ, Zuzana
Abstrakt Bakalářská práce Postoje studentů zdravotně sociální fakulty k vybraným subkulturám je zaměřena na zjištění postojů studentů Jihočeské univerzity Zdravotně sociální fakulty a nehumanitních oborů, mezi které patří především studenti z Českého vysokého učení technického v Praze a Architektury v Brně. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů a popsání vybraných subkultur. Cílem práce bylo zmapovat postoje studentů ZSF JU k nejvýznamnějším vybraným subkulturám v České republice. Práce je zaměřena na subkultury Anarchisté, Emo, Freetekno, Hip Hop, Hippies Punk a Skin Heads. Výsledky jsou dále srovnány s doplňkovým vzorkem studentů nehumanitních fakult. Ke zpracování práce bylo využito jako výzkumné metody metoda dotazování, technika dotazník. Dotazník byl rozdán na Zdravotně sociální fakultě. Byl sestaven z otázek, ke kterým byly přidány fotografie, na kterých byli příslušníci dané subkultury, které měli respondenti rozpoznat a vyjádřit svůj postoj k nim. Respondentů humanitního zaměření bylo 150 a nehumanitního zaměření 50. V rámci výzkumu byly stanoveny 3 hypotézy. První hypotéza {\clqq}Postoje vůči subkulturám se významně liší dle typu subkultury {--} negativní postoje k extremistickým subkulturám se objevují ve více než 70% odpovědí základního cílového souboru. `` byla výsledky potvrzena. Druhá hypotéza {\clqq}Postoje vůči subkulturám u studentů ZSF JU jsou významně pozitivnější, než u studentů nehumanitních oborů.`` byla ověřena. Třetí hypotéza {\clqq}Studenti ZSF JU rozpoznají o 20 % více subkultur než nehumanitní`` byla také verifikována. Z výsledků vyplívá, že studenti ZSF JU jsou kritičtější ve svých postojích ohledně daných subkultur. Negativněji vnímají extremistické skupiny než studenti nehumanitních oborů, kteří k nim jsou otevřenější. Klíčová slova: Postoj, předsudek, subkultura, extremistická subkultura
|
host ::
RSS.