|
|
Způsoby vyrovnávání se s onkologickým onemocněním
HOMULKOVÁ, Barbora
Onkologická onemocnění se stále řadí mezi ta nejobávanější. Sdělení diagnózy a následný proces léčby jsou pro pacienta velmi psychicky náročné. Cílem bakalářské práce bylo nahlédnout na tuto náročnou životní situaci a zmapovat, popsat a zanalyzovat způsoby, kterými se s ní lze vyrovnávat. Teoretická část práce popisuje nádorové onemocnění, proces vyrovnávání se s nepříznivou diagnózou, zdroje opory pro onkologicky nemocné a podmínky osobnostního růstu. Praktická část využívá design kvalitativního výzkumu. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů se zjišťují zkušenosti lidí, kteří onkologické onemocnění překonali. Výzkumný soubor se skládá z 5 respondentů, mezi nimiž jsou 2 muži a 3 ženy. Je sledován proces jejich prožívání a vyrovnávání se s onemocněním, bilancování zdrojů podpory a zátěže a důsledky této zkušenosti na jejich současný život.
|
|
|
Zvládání zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra
BAUEROVÁ, Denisa
Tématem této práce je Zvládání zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat možnosti, které se rodičům dětí s poruchou autistického spektra nabízejí pro kompenzaci stresových, respektive zátěžových faktorů vznikajících vtéto souvislosti na Českobudějovicku. Dílčím cílem je zmapovat, jaká zařízení a aktivity sociálních služeb je možné využít pro informanty v cílové skupině. K naplnění uvedeného cíle byl využit kvalitativní výzkum. V rámci zvolené strategie byl vybrán výzkumný vzorek, kterým byli rodiče dětí s poruchou autistického spektra žijící či využívající služby na Českobudějovicku. Výběr komunikačních partnerů probíhal přes instituci zabývající se problematikou PAS a následně technikou tzv. snowball sampling. Data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Poté byla tato data vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a interpretativní fenomenologické analýzy. Z výsledků vyplývá, že informanti využívají možnost rozdělení zátěže mezi členy rodiny, přátele, či využívají pomoc odborníka voblasti psychiatrie. Další možností, která některým z informantů pomáhá v oblasti ekonomického zajištění rodiny, jsou sociální dávky. Též bylo zjištěno, že polovina informantů spolupracuje s organizacemi, které těmto nabízejí řadu možností, které oslovení mohou v rámci zajištění potřeb dítěte a rodiny využít. Z výsledků je rovněž zjevné, že rodiny jsou informovány o existenci zařízeních pro osoby s poruchami autistického spektra a jejich rodiny. Tato jsou zmapována v teoretické části práce. Z výzkumu také vyplynulo, že většina komunikačních partnerů vnímá přeplněné kapacity v zařízeních pro osoby s PAS. Polovina by pak uvítala zvýšení kapacit v těchto zařízeních, popřípadě založení dalších organizací pro danou cílovou skupinu. Tato práce a zjištěné výsledky z ní vyplývající mohou sloužit jako informační zdroj pro osoby a instituce, zabývající se problematikou poruch autistického spektra a s tím souvisejících faktorů. Lze ji použít také jako osvětový materiál v této oblasti.
|
|
|
Subjektivně vnímaná profesní zátěž u pracovníků v sociálních službách
WEISE, Michaela
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku subjektivně vnímané profesní zátěže u pracovníků v sociálních službách. Diplomová práce souvisí se situací koronavirové pandemie a vládním nařízením, kterým byla vyhlášena mimořádná opatření, která měla zamezit přenosu a šíření nákazy ve zdravotnictví a sociálních službách. Teoretická část se zaměřuje na pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření a prevenci duševní hygieny. Praktická část je prezentací vlastního kvalitativního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Mapování zátěže u pracovníků v sociálních službách v domovech pro seniory
Holasová, Lenka ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mapování zátěže pracovníků v sociálních službách (neboli formálních pečovatelů), zvláště na zmapování klíčových kategorií ovlivňujících výši zátěže. Cílem diplomové práce je definovat kategorie/oblasti zátěže u pracovníků v sociálních službách pracujících v domovech pro seniory na standardních odděleních a na odděleních se zvláštním režimem, kde jsou specificky umístěni uživatelé s diagnózou demence. Sekundárním cílem je i zjistit, zda se objevují rozdíly ve vnímání zátěže na odděleních, případně v čem se zátěž na těchto odděleních liší. Na základě závěrů práce pak budou formulována doporučení pro management zařízení. Výzkum proběhne v jednom zařízení domova pro seniory, který je tvořen standardním oddělením a oddělením se zvláštním režimem. Respondenty budou pracovníci v sociálních službách z obou oddělení v domově. Klíčová slova Formální pečovatel, zátěž pečovatele, pracovník v sociálních službách, domov pro seniory, nástroje měřící zátěž
|
|
|
Informovanost studentů učitelství PF JU o syndromu vyhoření
KUBÍKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá tématem syndromu vyhoření neboli burnout syndromu. Práce se přímo zaměřuje na znalosti studentů PF JU o problematice syndromu vyhoření. Teoretická část přináší přehled o syndromu vyhoření a jeho příznacích, fázích a průběhu. Věnuje se také prevenci onemocnění a léčbě syndromu. Praktická část je tvořena kvantitativním výzkumem, který se snaží proniknout do problematiky syndromu vyhoření a prozkoumat informovanost studentů PF JU v oborech učitelství pro mateřské školy, učitelství 1. stupně základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy a učitelství pro střední školu o daném tématu.
|
|
|
Mapování zátěže u pracovníků v sociálních službách v domovech pro seniory
Holasová, Lenka ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mapování zátěže pracovníků v sociálních službách (neboli formálních pečovatelů), zvláště na zmapování klíčových kategorií ovlivňujících výši zátěže. Cílem diplomové práce je definovat kategorie/oblasti zátěže u pracovníků v sociálních službách pracujících v domovech pro seniory na standardních odděleních a na odděleních se zvláštním režimem, kde jsou specificky umístěni uživatelé s diagnózou demence. Sekundárním cílem je i zjistit, zda se objevují rozdíly ve vnímání zátěže na odděleních, případně v čem se zátěž na těchto odděleních liší. Na základě závěrů práce pak budou formulována doporučení pro management zařízení. Výzkum proběhne v jednom zařízení domova pro seniory, který je tvořen standardním oddělením a oddělením se zvláštním režimem. Respondenty budou pracovníci v sociálních službách z obou oddělení v domově. Klíčová slova Formální pečovatel, zátěž pečovatele, pracovník v sociálních službách, domov pro seniory, nástroje měřící zátěž
|
|
|
Školní prospěch jako forma zátěže u dětí z pohledu pedagogických pracovníků
BENEŠOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce pojednává o školním prospěchu jako zátěži na děti. Je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části se zabývá faktory zátěže, pojednává o roli žáka, psychice dětí mladšího a staršího školního věku, hodnocení dětí, motivaci, školním úspěchu a neúspěchu. Dále se zabývá problémy a překážkami, které se v současnosti promítají do školní úspěšnosti dětí. V empirické části se zaměřuje na hodnocení dětí v běžném vzdělávání a v alternativních školách typu Montessori a waldorfských. Srovnává a hodnotí prospěch dětí těchto škol a pojednává o typech hodnocení dětí, používá strategii kvantitativního výzkumu formou dotazování pomocí dotazníku vlastní konstrukce, který byl předložen pedagogickým pracovníkům vybraných škol Základní škola Zlatá stezka 240, Základní škola Národní 1018 třídy montessori a Základní škola Svobodná Písek. Výchovně-vzdělávací proces žáků je základní složkou života každého dítěte. Každé dítě je připraveno na povinnou školní docházku individuálně, proto se musíme zaměřit na to, jaké dítě vůbec je, jakou osobností je a jaké má sebevědomí. Proto se v teoretické části budu věnovat základním pojmům, které se vztahují k problematice školního úspěchu a neúspěchu žáků v mladším a starším školním věku. Důležité je nastínit roli žáka, jeho motivaci, klima třídy, školní hodnocení žáka, přístupy učitele a dopady školního neúspěchu na chování žáků. Srovnám hodnocení slovní a hodnocení známkou, kdy se zaměřím na úspěchy dětí ve třídách klasického vzdělávacího systému a systému tříd waldorfských a Montessori. V závěru teoretické části práce se budu věnovat také současnému stavu řešené problematiky, na jejímž základě se přesunu k hlavní části práce, k části empirické.
|
|
|
"Hlavně ať je to dítě zdravé!": Rodičovství v kontextu péče o dítě s chronickou nemocí
Tampierová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Moje diplomová práce představuje problematiku genderových vztahů a konstrukce identit žitých zkušeností rodičů pečujících o dítě (děti) s chronickou nemocí. Pro svůj kvalitativní výzkum jsem zvolila metodu polostrukturovaných rozhovorů s oběma rodiči dítěte (dětí). Následnou analýzou dat v této empirické studii zkoumám, jakým způsobem ovlivňuje péče o dítě s chronickou nemocí vzhledem ke své náročnosti genderové vztahy a zda vede k vyrovnanějším genderovým vztahům či naopak. Dále se zabývám procesem utváření identit obou rodičů v průběhu každodenní péče o dítě s chronickou nemocí v kontextu kombinace placené práce a péče o domácnost a děti. V mé práci sleduji, jak moje komunikační partnerky a partneři tematizují chronickou nemoc dítěte jako jinakost a péči o dítě s chronickou nemocí jako zátěž. Soustřeďuji se na emoční rovinu rodičovství a také analyzuji procesy vyjednávání v rámci různých institucí (zdravotnické a školské organizace, státní úřady). Klíčová slova: chronická nemoc, dítě, rodičovství, jinakost, zátěž, péče, genderové vztahy
|
|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.